fbpx

Fotografická paměť- mýtus nebo skutečnost?

fotografická paměť

Fotografická paměť- mýtus nebo skutečnost?

Už jste někdy slyšeli o fotografické paměti? Chtěli byste mít fotografickou paměť?

Kolik vašich přátel tvrdí, že má fotografickou paměť a nemusí se vůbec učit?

V tomto článku odhalím pravdu o fotografické paměti. Dozvíte se, jestli je to pouhý mýtus nebo skutečnost. A také si řekneme, jak zlepšit paměť a dosáhnout tzv. „fotografické paměti“.

Co je to fotografická paměť?

Předpokládám, že všichni víte, jak funguje foťák. Prostě zmáčknete tlačítko a foťák něco vyfotí. Podobně by měla fungovat i fotografická paměť. Kamarádí, kteří o sobě tvrdí, že mají f. paměť asi tvrdí něco podobného. Prostě si jen rychle vyfotí stránku a zapamatují si ji. Je to vůbec možné? Existuje fotografická paměť?

Definici fotografické paměti si můžete přečíst na wikipedii.

Proč vaši kamarádi nemají fotografickou paměť?

Nebudu to nijak prodlužovat. Fotografická paměť prostě u běžných lidí neexistuje. Normální lidé si nemohou stránku jen tak vyfotit a zapamatovat si celý její obsah. Mozek si do krátkodobé paměti zvládne uložit pouze 7-9 informací, pokud k pamatování nevyužíváme mnemotechniky. Průměrná stránka má 500 slov. Takže lidé, kteří tvrdí, že mají fotografickou paměť, by museli mít paměť mnohem, mnohem lepší než běžný člověk.

Proč lidé tvrdí, že mají fotografickou paměť?

  1. Nechtějí přiznat, že se učí– ano, je to tak. Už od puberty začala být ostuda, když se někdo učil. Spolužáci se vám začali vysmívat a nadávat do šprtů. Dobré známky přestaly být v módě. Proto si hodně studentů vymyslelo, že mají fotografickou paměť a tvrdili, že se vlastně vůbec neučí, prostě jim to jde samo, stačí jen zmáčknout spoušť jejich zázračného fotoaparátu.
  2. Mají dobrou mechanickou paměť– pokud trénujete paměť, zákonitě se vám bude zlepšovat. Potom vám opravdu bude opravdu si jen několikrát přečíst poznámky a látku si ihned zapamatujete.
  3. Vědí, jak se učit– možná navštěvují tento blog a naučili se několik účinných a zajímavých technik učení, které zlepší jejich mechanickou paměť, zrychlí rychlost učení a zvýší celkové zapamatování.
  4. Předmět je baví– jestliže nás něco baví, učíme se mnohem rychleji. Je to tím, že posloucháme na hodinách, doma máme o předmět větší zájem a hledáme si o něm více informací. Učení  prostě není až takové mučení.

Abych řekl pravdu, fotografická paměť existuje, ale my běžní zdraví lidé ji prostě nikdy nemůžeme mít. Existují případy autistů, kteří si dokázali zapamatovat kvanta informací za několik vteřin.

Třeba takový Kim Peek za svůj život přečetl 12 000 knih a všechny si je pamatoval slovo od slova, jeho paměť byla opravdu nevídaná. Jeho otec tvrdí, že dokázal číst levým okem levou stránky a zároveň pravým okem pravou stránku. Jedna dvojstránka mu zabrala 3 sekundy. Kim bohužel zemřel ve věku 52 let. I když byl v pamatování excelentní, nedokázal si ani zavázat tkaničky. Mozek mu v paměti přidal, ale v jiných oblastech hodně ubral. Třeba IQ měl pouze 82.

Jak sami můžete vidět, není žádná výhra, pokud máte fotografickou paměť. Protože si to může vybrat hodně krutou daň. V následujícím odstavci si řekneme, jak zlepšit mechanickou paměť a učit se tak mnohem rychleji.

Jak zlepšit mechanickou paměť

Mozek je sval „jako každý jiný“. Co uděláte, jestli chcete, aby byl nějaký sval silnější a výkonnější?

Přesně, musíte ho trénovat.

Využívejte svojí paměť. Trénujte ji, kdykoliv dostanete šanci.

Dává vám mamka nákupní seznam? Pokud ano, odhoďte ho a zkuste si položky zapamatovat.

Co máte ve svém pokoji? Snažte si vzpomenout, na čím jak nejvíce věcí.

Jezdíte vlakem nebo autobusem? Vyzkoušejte si toto cvičení: Pozorně si prohlédněte celý vlak i s lidmi, poté zavřete oči a snažte se vzpomenout na nejmenší detaily. Jaké vlasy měla paní vlevo? Měl pán napravo hodinky? atd.

Paměť musíte používat, poté se zlepší a učení bude mnohem snazší. Ještě bych vám doporučil jednu techniku, které mi s trénováním paměti nesmírně pomohla.

Využívání mnemotechnik

Paměť trénuji rovněž tak, že se snažím zapamatovat si seznamy slov pomocí mnemotechnik. Rozvíjím tak představivost a zlepšuji paměťové dovednosti.

Že žádnou mnemotechniku neznáte? Na blogu můžete najít třeba tuto Číslo Rým- mnemotechnika.

Ještě více jsem si oblíbil propojovací systém z ebooku Jak funguje mozek, který si můžete stáhnout zdarma. Tabulka vpravo>>>

Děkuji za přečtení článku. Doufám, že jsem zbořil mýtus o fotografické paměti. Myslím si, že po přečtení článku o ni nijak moc nestojíte, přece si chcete umět zavázat tkaničky :). Také jste se dozvěděli, že existují i jiné cesty, jak se rychleji učit. Pro více technik efektivního učení si přečtěte e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0

9 komentářů to “Fotografická paměť- mýtus nebo skutečnost?

  • Můj kamarád má fotografickou pamět. Podívá se v mysli přesně tam, kam potřebuje, vše tam má uložené. Problém ale je, že musí hledat, takže buď čte obsah a nebo v případě slovníků hledá podle abecedy. Zkrátka má to tam, ale nalézt konkrétní informaci zabere čas, stejně jako když to hledáte v knihách.

    • Pokud není tvůj kamarád autista, tak nevěřím, že má podobné schopnosti. Možná ti to tak může říkat, ale rozhodně to tak v jeho hlavě nefunguje. 🙂

  • ja to celkom nechapem ja si raz precitam jedno ucivo a viem ho vykecat skoro od slova do slova a to ma ten predmet nebavi

    • No, ale neznamená to, že máš fotografickou paměť. Vidíš snad během písemky ve své hlavě fotografii a jenom „opisuješ“ odpovědi. Zřejmě si umíš krásně vytvořit souvislosti a informace přirozeně zapamatovat.

  • Začínám těžce nechápat jak to vlastně funguju…
    Mechanickou paměť nějak extrémně dobrou nemám, jsou věci co se musím opravdu hodně učit abych si je pamatovala. Několikrát se mi ale stalo, že jsem si něco zapamatovala i když jsem se na to sotva podívala – a to se jednalo i o předměty, o které se nijak moc nezajímám a, ač to nerada přiznávám, moje pozornost na hodinách tomu odpovídala… Měla jsem období, kdy jsem si v jednom předmětu hodinu co hodinu prostě četla (tomu učiteli bylo úplně jedno co tam děláme, pokud jsme nerušili), pak přišel test a já se naučila 14 A4 za několik přestávek ve škole – a ještě teď, asi po roce, si to zhruba pamatuju, až na detaily…

    • Určitě je možné to, co píšeš. Některé věci se i přirozeně učí a chápou lépe, pokud tam vidíš souvislosti.

      Jinak mechanickou paměť nemá nikdo nějak dokonalou. 🙂 Někdy si to prostě musíš oddřít. 🙂

  • Ahoj,

    děkuji za dotaz. No fotografická paměť to není. 🙂

    Anglicky se tomu říká Context dependent memory. Přeložil bych to asi jako paměť, která je závislá na kontextu. Což není dobré. Chceme, abychom si informaci vyvolali bez závislosti na prostředí. S tím ti mohou pomoct techniky efektivního učení.

    Základní návod můžeš získat tady: http://jakserychlenaucit.cz/jak-zacit/

  • Ahoj Honza 🙂
    Zaujímalo by ma, ako sa nazýva to, keď si presne pamätám, kde bola informácia zapísaná, no neviem si na ňu spomenúť. Viem, na ktorej strane, približne v ktorom riadku, akou farbou a písmom (obmieňam farby a písma podľa typu údajov pri poznámkach do školy), jednoducho ak mi dáš zošit do ruky, do niekoľkých sekúnd na to poukážem aj naslepo… Čo to je? Ja tomu hovorím fotografická pamäť. Nepamätám si všetky údaje, ale viem, ako vyzerali… A samozrejme, tým pádom sa mi na ne jednoduchšie spomenie (takmer stále si spomeniem pri testoch, ak takto jasne viem, KDE informácia je).

Trackbacks & Pings

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *