Jak dělat domácí úkoly (rychle a efektivně)!

Jak dělat domácí úkoly

Jak dělat domácí úkoly (rychle a efektivně)

Domácí úkoly, existuje snad jediný student, který by je měl rád? Už tak si myslíte, že toho ve škole děláte hodně a ještě se musíte věnovat vzdělání mimo školní lavice.

Skoro žádnému studentovi se domácí úkoly dělat nechce, většinou to dopadá tak, že je začnete dělat na poslední chvíli (jeden nebo dva dny před odevzdáním), píšete, řešíte příklady a tvoříte prezentace do brzkého ráno a pak si vysloužíte průměrnou známku.

V tomto článku Vám řeknu jak dělat domácí úkoly efektivně a rychle. Vaše práce bude kvalitnější, vysloužíte si lepší známky a kvalitněji se připravíte na nadcházející zkoušky. Zaručuji Vám, že nebudete mít kruhy pod očima!

Jak dělat domácí úkoly – 8 kroků!

1. Zapište si je

Domácí úkol nikdy neuděláte, pokud o něm ani nebudete vědět. Je naprostý základ, abyste si psali termíny písemek, domácích úkolů a zkoušek. Pořiďte si kvalitní diář nebo využívejte nějakou chytrou to-do aplikaci jako todo-ist nebo microsoft todo.

Na střední škole jsem měl kamaráda, který si všechny termíny zapisoval do diáře, ale bylo mu to prd platné, protože často udělal úkol špatně. Dávejte na hodinách pozor, zapište si, co všechno musíte udělat, abyste úkol splnili správně. Když Vám češtinářka zadá slohovku, nepište si do diáře pouze slohovka, ale připište i detaily: V jakém žánru je práce zadaná? Na jaké téma mám psát? Na které stránce učebnice najdu další informace?

2. Začněte je řešit už ve škole

Co je pro Vás na dělání úkolů nejhorší? Pokud jste jako většina studentů, máte největší problém s tím, abyste vůbec začali. Víte, že máte úkol odevzdat v pátek, ale většinou ho celý týden odkládáte až na čtvrtek, ani tehdy se k práci nedonutíte tak snadno, ale pustíte se do toho až k večeru.

Doporučuji, abyste se do dělání úkolu pustili už ve škole. Odstraníte tak počáteční paralýzu. Například dostanete za úkol vypočítat několik příkladu, hned na hodině nebo při delší pauze vypočítejte nejlehčí příklady. Nebo máte psát slohovku, vymyslete nadpis a začněte s úvodem.

Tento postup má mnoho výhod. Mozek nemá rád nedodělanou práci, pokud už s něčím začnete, hlava má tendenci danou činnost dokončit. Tento první krok Vás nastartuje. Zbavíte se počáteční paralýzy k úkolu a do práce se později pustíte s větší ochotou.

Je strašně nepříjemné, když začínáte s nějakým úkolem, musíte sehnat veškeré zdroje, připomenout si, co to vlastně máte dělat a mnoho dalších nepříjemností, které Vás zdržují a odrazují od práce. Když máte úkol čerstvě v hlavě, nemusíte tyto věci řešit a začnete pracovat. Nemusíte se hrabat v sešitech a diářích, abyste hledali požadavky úkolu.

Tento postup má ještě jednu výhodu. Vaše mysl dokáže řešit příklady, i když je vědomě neřešíte. Určitě jste to mnohokrát zažili: Nechápali jste nějaký příklad v matematice, chvilku jste s ním zápolili, poté jste na něj vůbec nemysleli, a když jste ho řešili podruhé, nastal aha moment a vy jste byli schopni příklad ihned vyřešit. Dovolte mozku přemýšlet nad těžkými pasážemi a on je začne pomalu podvědomě řešit, když se pustíte do skutečné práce, bude to mnohem snadnější.

3. Pracujte pod tlakem, cože?

V úvodu článku jsem Vám sliboval, že Vás naučím dělat úkoly rychleji a efektivněji.

Chci, abyste úkoly dělali pod časovým tlakem a s maximální intenzitou. Vřele doporučuji, abyste využívali pomodoro techniku, kterou podrobněji popisuji v článku.

Je to jednoduché, potřebujete pouze časovač (mobil) a kus papíru. Prvně si vyberete úkol, na kterém budete pracovat, poté zapnete časovač na 25 minut a věnujte se tomuto  úkolu po celou dobu. Když vyprší čas, dejte si 5 minutovou pauzu.

K čemu slouží kus papíru? Kdykoliv budete mít nějakou rušivou myšlenku, vypište si ji na papír, mozek si uvědomí, že je daná myšlenka na papíře a může se k ní později vrátit, proto na ni přestane myslet.

Proč tato technika funguje?

Když pracujete na pomodoro jste stále pod časovým tlakem, to Vás nutí pracovat mnohem rychleji než za běžných okolností. Zapojujete mentální centra, která byste normálně neaktivovali. Mozek si neustále připomíná, že už mu nezbývá moc času, a proto maká na plné obrátky.

Zaměřujete se spíše na proces než na výsledky. Mozek má většinou strach z úkolů, které jsou zaměřené na konkrétní výsledky. Pokud si řeknete, že musíte během hodiny napsat 1000 slov, váš mozek se vyleká a nebude se mu chtít do práce vůbec pustit. Ale když si řeknete, že budete 25 minut psát domácí úkol, hlava se nemá čeho bát a s odhodláním se pustí do práce, jelikož si je vědoma toho, že to nebude až tak dlouhé „utrpení“.

4. Zatočte s prokrastinací – menší úkoly

V předchozím bodě jsem už drobně naznačil jak bojovat s prokrastinací. Jednoduše na sebe nevytvářejte velký tlak, co se výsledků týče, ale musíte se zaměřit spíše na proces dělání nějaké činnosti.

Vaše mysl má také strach z obrovských úkolů, pokud máte napsat bakalářskou práci o rozsahu minimálně 60 stránek, nechce se Vám do toho a máte tendenci úkol pořád odkládat. Existuje jeden snadný tip, který Vás donutí pracovat.

Rozdělte si velký úkol na malé úkoly.

Vezměme si onen příklad s bakalářskou prací, mohli byste ji rozdělit do několika kroků.

  • Výběr téma
  • Průzkum veškerých zdrojů, které budu potřebovat
  • Vytvoření názvů kapitol a podbodů, aby se mi lépe psalo
  • Konzultace s profesorem a ověření, jestli má moje práce smysl
  • Samotné psaní
  • Editování
    • Oprava stylistiky
    • Čtení nahlas a oprava gramatických chyb

Jakmile uvidíte takto rozmělněný velký úkol, uvědomíte si, že to vlastně nemusí být až tak hrozné. Stačí zapnout časovač na 25 minut a pustit se do průzkumu zdrojů, které budete potřebovat atd.

Pamatujte, kvalitní výsledky vycházejí z pravidelné práce! Viděli jste nějakého sportovce, který by vyhrál olympiádu s tím, že trénoval celých 20 hodin před závodem, nebo závody většinou vyhrávají ti, kteří se pravidelně připravují?

5. Když děláte domácí úkol, dělejte domácí úkol

Mnoho lidí má pocit, že dokáží zvládat více věcí na jednou, je to však obrovský omyl. Vaše mysl nejlépe a nejrychleji pracuje ve stavu flow. Tj. stav, ve kterém se soustředíte pouze na jednu věc. Všechno Vám jde jakoby mnohem lépe a rychleji.

Když přeskakujete z činnosti na činnost, například: počítáte příklady z matematiky a během toho odpovídáte na zprávy, nevyužíváte možnosti svého mozku na maximum, protože se nejste schopni do počítání ponořit, část vaší koncentrace se věnuje zprávám, takže nikdy nemůžete dosáhnout tak dobrých výsledků.

Navíc, mysl potřebuje nerušené soustředění, aby mohla učivo dokonale pochopit. Neustále přeskakování z činnosti na činnost jinou, je pro hlavu vyčerpávající, mnohem rychleji se unavíte.

Rada proto zní: Když děláte domácí úkol, dělejte pouze domácí úkol. Když se bavíte, bavte se na 100 %. Ale nikdy nekombinujte obě věci dohromady, nikdy si ani jedno pořádně neužijete, a ani nevykonáte kvalitní práci. Bavilo by Vás snad sledování oblíbeného seriálu při počítání matiky? Myslíte, že byste spočítali příklady dobře a rychle?

K této problematice ještě doporučuji článek: Jak trénovat soustředění

6. Začněte s těžkým, pak dělejte něco jiného

Už jsem Vám říkal o aha momentech při řešení příkladů, tento princip byste měli aplikovat nejen ve škole.

Mnoho lidí má tendenci začínat s lehkými příklady a postupně se dostávají k příkladům těžkým. Druzí zase počítají podle zadaného pořadí.

Já navrhuji, abyste začali s nejtěžšími příklady. Řešte je, snažte se přijít na postup, trošku se s nimi trapte, ale když zjistíte, že to nejde, přestaňte a začněte řešit úkol lehký. Poté udělejte zase nějaký lehký úkol, nějaký střední a potom se vraťte k úkolu těžkému. Velmi často Vám během této pauzy dojde, jak se příklad řeší, jelikož mozek bude na tomto příkladu podvědomě pracovat i v době, kdy počítáte příklady lehké.

Stejně se chovejte i u testů, prvně začněte s těžkými příklady, otázkami. Zkuste s nimi chvilku zabojovat, kdyby to nešlo a zasekli jste se, přesuňte se k úkolům lehkým a pak se znovu vraťte k tomu těžkému.

Dávejte si pozor na to, abyste u těžkého příkladu nestrávili moc času. Cílem není ho na poprvé vyřešit, ale spíše dostat data do mozku, které začne hlava ihned zpracovávat. Jakmile se zaseknete, nebo si neuvědomíte, kde se dopouštíte chyb, přesuňte se k lehkému úkolu. Obzvláště při testech neztrácejte drahocenný čas!

7. Oblíbené prostředí

Kdo z Vás prokrastinuje? Odpovědí bude asi hlasité: Já. Pro většinu z Vás není tak velký problém úkol udělat, ale největší překážkou je donutit se! Právě proto Vám dávám rady, že byste s příkladem měli začít co možná nejrychleji, dávám Vám rady k prokrastinování, bohužel často ani to nepomůže.

Pokud máte nějaký typ úkolu, který opravdu děláte velmi neradi. Změňte své prostředí a udělejte ze svého úkolu nějakou událost, na kterou se můžete těšit.

Co mám na mysli?

Řekněme, že nesnášíte matematiku a dostali jste nějaký opravdu velký úkol. Udělejte z toho událost a vydejte se na vaše oblíbené místo. Třeba je léto a vy máte v okolí oblíbený park nebo les, nebo rádi chodíte do konkrétní kavárny. Zabalte si všechny své věci a vydejte se tam. Důležité je, abyste si zabalili jenom nezbytné věci, neberte si notebook, pokud ho nepotřebujete, nechte doma i mobil, obejdete se bez něj, aspoň Vás nebude rušit.

Poté přijedete na své oblíbené místo a nezbude Vám nic jiného na práci než onen domácí úkol. Tomu sakra říkám efektivita.

Ideální je, pokud o této „události“ řeknete předem svým kamarádům, aby Vás nerušili a počítali s tím, že už jste zaneprázdněni. Nemusíte jim nutně říkat, že jdete dělat úkol do své oblíbené kavárny a celý čtvrtek nemůžete nic dělat, můžete jim trochu zalhat a vymyslet si lepší výmluvu.

8. Vyhýbejte se kamarádům, cože?

V dnešní době jsou hodně oblíbené tzv. studijní skupiny, nebo učení se s kamarády apod. Osobně nejsem velkým zastáncem této „metody učení“ nebo způsobu jak udělat domácí úkol.

Když si představím, že bych se měl učit s partou mých kamarádů, moc dobře vím, že bychom se toho moc nenaučili, protože bychom se neustále bavili o něčem úplně jiném než o úkolu. Zvládli bychom toho strašně málo a stejně bych to musel dodělat doma, což znamená, že bych ztratil dost času, ba dokonce bych si pořádně neužil čas strávený s přáteli.

Nejlépe se učíme právě tehdy, když jsme sami. Mozek si potřebuje přijít, na některé věci o samotě, aby je lépe pochopil a uložil do paměti. Skvěle metody učení vyžadují izolaci od okolního prostředí, protože při učení často mluvíte nahlas a k dokonalému soustředění potřebujete klid.

Studijní skupiny s kamarády vyhledávejte jen tehdy, pokud něčemu opravdu hodně nerozumíte a už jste to zkusili udělat sami. Příklad: Děláte úkol z matiky, nedokážete nic vypočítat sami, nechápete to, nepomohly Vám ani zdroje na internetu, až poté má pro Vás smysl jít za chytrým kamarádem a požádat ho o vysvětlení.

Moc Vám děkuji, že jste se dostali až sem, moc si toho vážím, jelikož článek byl poměrně dlouhý. V několika slovech bych ho shrnul asi takto:

Vždy si všechno zaznamenávejte do diáře, pokud máte volnou chvíli, začněte řešit úkoly už ve škole, na hodinách dávejte pozor a podrobně si pište ukázkové příklady (pomohou Vám pochopit metodiku počítání), rozkouskujte velké projekty na malé úkoly, vždy se věnujte pouze jedné činnosti, namotivujte se k lepší práci zdravým tlakem (pomodoro technika). Začínejte s tím nejtěžším, až pak přejděte k úkolům lehkým. No a kdyby se Vám do něčeho opravdu nechtělo, udělejte z toho událost, na kterou se můžete těšit a konečně, pracujte na úkolech sami.

Z čeho dostáváte nejvíce úkolu vy? Řekněte mi o tom v komentářích.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Tumblr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *