fbpx

Moje 2 oblíbené knihy pro rok 2018!

Sakra, to to uteklo, rok 2018 se chýlí nezadržitelně ke konci a je pomalu čas začít bilancovat. V článku bych se s vámi rád podělil o nejlepší knihy, které jsem tento rok přečetl. Původně jsem chtěl napsat článek: Moje oblíbená kniha pro rok 2018, ale nějak jsem se nedovedl rozhodnout, která je to je. Četl jsem 2 knihy, které nad ostatními nějakým způsobem vyčnívaly a obě si zaslouží v článku zmínku.

Hodně lidí se mě ptá, kolik knih za rok přečtu. Upřímně, nevím, a hlavně si myslím, že je to špatná otázka. Opravdu nezáleží na tom, kolik knih přečtete, mnohem více závisí na tom, jak knihy čtete a jaké knihy čtete.

Na internetu najdete spoustu článku, ve kterých se lidé chlubí, že přečtou 2 knihy týdně, 60 knih ročně. Ale k čemu takové čtení vlastně je? Rychle se prokoušete nějakou knihou, nic si nezapamatujete a nic si z ní neodnesete. Osobně se snažím číst knihy tak, aby mě něco naučily. Nečtu nijak rychle, z každé kapitoly si dělám poznámky, ke kterým se můžu později vrátit a než vůbec nějakou knihu otevřu, pořádně si to rozmyslím.

Jak čtu populárně naučené knížky se dozvíte v samostatném článku.

Co z těchto odstavců vyplývá? Nežeňte se za čísly a vůbec se neznepokojujte tím, že někteří lidé zvládnout přečíst kvanta knih. Vy klidně čtěte méně, ale o to kvalitněji.

Stejně vím, že vás zajímá, kolik knih jsem přečetl tento rok já, myslím, že to bylo něco přes 20.

No nic představme si knihy, kvůli kterým jste klikli na článek.

V článku uvádím 2 knihy, obě mám stejně rád, ale každou pro něco trochu jiného. Na pořadí, v jakém jsem je vypsal, neberte ohled.

Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le.

Četl jsem hodně knížek osobního rozvoje, ale tahle opravdu vyčnívá, protože je jiná, dokonce bych řekl radikální.

Nenabízí žádné sluníčkářské řešení problémů. Nenabízí rady typu zavřete oči, představujte si svůj úspěch a dosáhnete ho. Knížka je plná faktů, které jakoby víte, ale nedokážete si je často přiznat.

Když jsem na internetu pročítal recenze této knihy, hodně lidí ji kritizovalo a říkali, že se jim nelíbí. Jasně, každý má právo na svůj názor, ale jsem přesvědčen, že se těm lidem nelíbilo, jak je kniha přímočará a nepodsouvá lidem názory, jak je úspěch snadný, což je většinou to, co chtějí slyšet.

V knize je opravdu hodně zajímavých myšlenek, ze svých poznámek vytáhnu jenom několik:

  • Mít u pr**le neznamená být lhostejný a o nic se nestarat. Znamená to, nezajímat se o zbytečnosti a soustředit se na opravdu důležité věci.
  • Vždycky budeš pro někoho směšný a trapný! Vždycky! Pokud se vydáš za svými sny, vždy se někdo takový najde, je to naprosto normální a v pohodě.
  • Život je občas na h*vno a rozhodně to není procházka růžovým sadem, není možné být pořád šťastný.
  • Chybou dnešního světa je, že nám ukazuje, že je lepší mít pořád více a více a že standardem je být pořád super šťastný a úspěšný.
  • Nejde ani tak o to, co chceme, ale pro co jsme ochotni trpět. Právě to buduje naše štěstí a životní úspěchy.
  • Nejsi výjimečný, prostě nejsi!
  • Neměj pocit, že jsi nějak jiný či výjimečný. V těch chvílích si vštěpuješ pocit oprávnění a máš pocit, že by se k tobě měl život chovat jinak
  • Nikdo už dnes nechce být “průměrný”. Lidé chtějí pozornost a pokud nemohou být výjimeční, snaží se být alespoň největší chudáci, aby na sebe upoutali aspoň jakousi pozornost.
  • Být průměrným se stalo novým standardem selhání, což je p*čov*na
  • Ti nejlepší se stanou nejlepší, protože pořád pochybují, ví, že nejsou dokonalí ani ničím výjimeční, a to je žene za tím, aby na sobě pořád pracovali a výjimečnými se opravdu stali, i když oni sami si to nikdy myslet nebudou.
  • Lidé, kteří se starají o názory ostatních se vlastně bojí, že sr*čky, které si o sobě myslí vyjdou na povrch.
  • Ti, kteří jsou v něčem lepší častokrát selhali vícekrát než vy, proto jsou lepší
  • Uvědomění si vlastní smrtelnosti nás v podstatě osvobozuje. Zbavuje nás to strachu a nutí nás to dělat věci, na kterých skutečně záleží

To bylo jenom pár myšlenek z knihy Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le, které jsem překopíroval ze svých poznámek, které jsem si ke knize psal. Pokud vás zaujaly, určitě si knihu přečtete, jsem si jistý, že nebudete litovat, v mnohém vám otevře oči a skutečně z vás udělá lidi, kteří budou mít potenciál zlepšit svůj život.

Seznam mých oblíbených knížek, nástrojů a aplikací najdete ZDE.

Kdy

Mojí další oblíbenou knihou pro rok 2018 je Kdy. Nejedná se o knížku, která by vám měla vštěpovat novou životní filozofii jako dříve zmíněná kniha. Ve vědecky hojně podložených tipech se dozvíte, kdy je nejlepší co dělat.

Autor uvádí, že je velkým paradoxem dnešní doby, že neustále uvažujeme nad tím, jak něco dělat, ale daleko méně se zamýšlíme, kdy je nejlepší tu či onu činnost vykonávat. Správné načasování může mít obrovský vliv na naše výkony, a proto je tak důležité ho správně vychytat.

Poslední dobou přikládám mnohem větší pozornost knihám, které jsou hojně citovány a mají “silný vědecký základ”, tohle kritérium kniha Kdy dokonale splňuje, najdete v ní odkazy na více než 700 vědeckých studií, ze kterých vychází. Už jednoduše nechci číst knihy, které si lidé vycucali z prstu.

Výhodou pro většinu z vás je, že je kniha opravdu krátká a bez problému ji zvládnete během týdne přečíst.

Stejně jako u předchozí knihy vám i zde přiložím několik svých poznámek, které jsem si z knihy udělal:

  • Lidé mají průměrně nejlepší náladu ráno, po obědě přichází propad a večer se nálada zase zlepšuje. Podobné denní cykly fungují úplně u všeho. I naše analytické myšlení je nejsilnější ráno, odpoledne nastává propad a večer nám to znovu myslí lépe.
  • Studenti, kteří psali srovnávací testy odpoledne místo rána měli daleko horší výsledky. Jenom denní doba měla takový efekt jako například třítýdenní absence, horší vzdělání rodičů, nedopatřená rodina apod.
  • “Odpolední propady” se dají eliminovat přestávkami.
  • Britský výzkum přišel s tím, že nejméně produktivní čas je 14:55
  • Oběd je nejdůležitější jídlo dne, jak dokazují výzkumy. O snídani jich není tolik, vlastně žádné jasné důkazy.
  • Odpolední spánek zvyšuje kapacitu mozku pro učení
  • Nový začátek pomáhá lidem otevřít si v hlavě nový čistý účet. Nabízí nám to šanci začít znovu, staré já odsuneme do minulosti. Milníky v čase zvyšují šanci, že něco uděláme, ať už je to nový rok, narozeniny, začátek měsíce nebo týdne
  • Jakmile si myslíme, že jsem jenom o trochu pozadu, dokáže nás to dokonale motivovat. Pracujeme s vyšším nasazením, protože cítíme šanci. Když ztrácíme/zaostáváme o hodně, je to spíše demotivující, ztrácíme naději a přestáváme se snažit
  • Nejvíce účastníků maratonů jsou lidé, kteří jsou na konci své dekády (19,29,39,49,59)
  • Lidé, kteří mají věk končící devítkou mají i větší sklon k sebevraždám

To by byla jenom malá ukázka, z knihy mám celkově přes 12 stránek poznámek, které jsou mi inspirací mimo jiné pro vytváření lepších článků.

Na knize je skvělé, že obsahuje tzv. manuály krotitele času. V jedné kapitole se seznámíte s teoretickými poznatky a v manuálu krotitele času se dozvíte, jak využívat rady v praxi, dostanete soubor technik, které můžete ihned aplikovat.

Tak tohle by byly moje oblíbené knihy pro rok 2018, doufám, že si alespoň jednu z nich přečtete a odnesete si z ní mnoho zajímavých poznatků. Napište mi do komentářů, která kniha tento rok nejvíce zaujala právě vás.

Jestliže si koupíte knihu přes odkaz v tomto článku, získám za to malou provizi. Pokud nemáte na knihy peníze, koukněte se do své školní knihovny, je docela možné, že se tam knihy objeví.

Hlavně si čtení užívejte a nečtěte proto, abyste mohli machrovat, kolik jste přečetli knih. Čtěte proto, abyste se něco naučili.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *