Jak si více pamatovat a méně zapomínat aneb jak funguje dlouhodobá paměť

Mnoho studentů bojuje s pocitem beznaděje, že si ne a ne dlouhodobě zapamatovat potřebné informace (ať už se jedná o slovíčka na angličtinu, gramatiku na němčinu, názvy literárních děl na češtinu, letopočty na dějepis nebo o jakoukoli jinou zkoušku). „Dnes se to perfektně naučím, všechno umím a pozítří mám prázdno“, stěžují si. Možná, že jen používají špatnou paměť. Možná, že jen neví, jak na to. Pokud je to i váš případ, neházejte flintu do žita a přečtěte si článek o tom, jak si více a především dlouhodobě pamatovat.

Uvědomění č. 1 – Chyba není ve vás

Pokud dlouhodobou paměť nebudete využívat a nové znalosti nebudete ukládat právě do dlouhodobé paměti, stane se, že o své nově získané vědomosti velmi rychle přijdete. Jelikož příště (další hodinu nebo čas, kdy se jdete učit) nemáte na co navázat, postrádáte „onen základ znalostí“, ocitáte se v bludném kruhu – v situaci, kdy látky stále jen přibývá, kupí se a hromadí a pomalu vám přerůstá přes hlavu. Nadšení a motivaci k učení střídají nepříjemné pocity a obava z toho, že něco neumíte, nezvládáte, až propadáte postupnému zoufalství a rezignaci.

Nejdůležitější je si uvědomit, že problém není ve vás samotných, ale v tom, že naučenou látku ukládáte do špatné paměti.

Trocha vědy a teorie

Pojďme nahlédnout do oblasti neurovědy a povědět si, jak to vlastně v lidském mozku funguje. Paměť dělíme na dlouhodobou a krátkodobou. Informace do dlouhodobé paměti ukládáme sice pomaleji, ale o to déle tam zůstanou uložené pro budoucí použití. Krátkodobá paměť, označovaná též jako paměť pracovní, je využívána pro každodenní potřebu. Neboli k řešení operativních situací a úkolů. Poznatky, uložené v krátkodobé paměti, si velmi rychle vybavíme, ale i velmi rychle zapomeneme. Je to proto, že každý den řešíme spoustu situací, a protože je kapacita paměti omezená, musíme pro přibývající vjemy uvolnit nové místo. Pro proces učení je tedy nutné, abychom látku z krátkodobé paměti přesunuli do té dlouhodobé.

A jak na to? Postup je až překvapivě jednoduchý. Do studia musíte zapojit opakování. Tedy ne jen tak nahodile, ale řízeně. Musíte zapojit tzv. řízené opakování.

V článku Jak funguje paměť to rozebírám do mnohem větší podrobností.

Zázračné řízené opakování

Řízené opakování tedy představuje takové dávky naučeného studia, jejichž opakování je předem přesně naplánováno. Jinými slovy – látky musí být tak akorát. Ani hodně, ani málo. A opakování musíme realizovat ve vhodných časových intervalech. Nemusíme si lámat hlavu s tím, jak tyto časové intervaly určit. Definoval je za nás německý psycholog, pan Ebbinghaus, který po četných pokusech sestavil křivku zapomínání. Díky tomuto významnému objevu víme, kolik látky si lidský mozek umí zapamatovat od doby, kdy vstřebal novou informaci, a především nám říká, jak rychle naučenou informaci zapomene. Z křivky zapomínání plyne ještě jeden fakt, více než dvě třetiny naučeného do druhého dne zapomeneme. To je dost frustrující zjištění. Na druhou stranu, pokud si toto vlastně uvědomíme, můžeme „zapomínání“ přelstít.

Při dodržení správného postupu opakování se informace uloží do dlouhodobé paměti spolehlivěji. Takže to, co se skutečně chcete naučit (slovíčka, gramatiku aj.), se vám opravdu „zazálohuje“.

Ideální plán opakování by měl vypadat následovně:

• První den probrat novou látku.

• Ještě ten samý den zopakovat naučené – nejúčinnější by mělo být opakování večer před spaním.

• Následující den znovu zopakovat.

• Sedmý den opět zopakovat.

Naposledy pořádně zopakovat dvanáctý den.

Opakování by mělo být zprvu intenzivnější a důkladné. Čím více budete mít naučenou látku osvojenou, postačí už jen lehčí připomenutí.

Zkuste si připravit plán řízeného opakování a učit se podle časových intervalů. Uvidíte, že si i za 14 dní naučenou látku budete úspěšně pamatovat.

Chcete se dozvědět více o efektivním učení? Určitě se vám bude líbit i tento článek: Netlačte na pilu a zlepšíte se v angličtině. 

Tento článek věnoval našemu blogu magazín: sogoodlanguages.com