Jak se učit anatomii efektivně?!

Anatomie je zřejmě největším strašákem všech studentů, kteří se s ní musí v průběhu studia vypořádat, a tak není divu, že jako „expert na efektivní učení“ dostávám každý měsíc dotazy na to, jak se učit anatomii efektivně.

Dlouho jsem se zdráhal článek na tohle téma napsat, jelikož sám jsem se anatomii nikdy učit nemusel. Studuju na ekonomické fakultě, na které to opravdu nevyužijeme. Ale jelikož se již dlouho zabývám efektivním učením v souladu se současným vědeckým výzkumem, myslím, že by mé doručení mohly pomoct nejednomu studentovi snažícímu se dostat do hlavy stovky složitě zapamatovatelných informací. A upřímně článek píšu i pro sebe, abych už nemusel dlouze odepisovat na e-maily mých sledujících, kteří hledají účinné způsoby, jak se učit anatomii.

Jak se učit anatomii

Pevně se držte těchto několika kroků a jsem si jistý, že se anatomii naučíte mnohem snadněji a efektivněji. Připomínejte si, že se to již zvládly naučit tisíce lidí před vámi, dokážete to i vy.

Průběžné učení

Průběžné učení je jedním z nejdůležitějších principů efektivního studia. Existují stovky studií, které prokázaly, že je lepší učení rozložit v čase, než ho nechávat na poslední chvíli.¹ A čím více si učení rozdělíte na menší kousky, tím lépe.

Němec Hermann Ebbinghaus, jeden z prvních psychologů, který se zabýval paměti na sobě provedl zajímavý experiment: když se učil seznam slov první den minutu, další den mu trvalo minut 20, než se ho dokonale naučil. Co je zajímavější, pokud se učil seznam slovíček první den 7,5 minuty, další den mu naučení trvalo pouhých 7,5 minut. Tím, že si učení rozdělil rovnoměrněji, ušetřil při učení stejného množství informací 25 % času (21 minut vs 15 minut).² A tohle je jenom velmi „drobná forma“ průběžného učení. Kolik času vám může ušetřit, když budete učit průběžně celý semestr?

S anatomii začněte co nejdříve, každý týden udělejte něco navíc. Nepřipravujte se jenom na dílčí písemku, rovnou si zopakujte něco, co jste probírali dříve, nebo se učte dopředu. A pokaždé přemýšlejte o tom, jak můžete učení více rozložit v čase. Pokud byste se normálně na hodinu z anatomie připravovali několik hodin den nebo dva dny, raději se učte například dny 4 pokaždé pár hodin. Čas to ušetří a informace zůstanou v hlavě dlouhodoběji.

To prokazuje další experiment. Pokud se účastníci učili 4krát v jednom dnu, zapamatovali si téměř dvakrát méně informací než ti účastníci, kteří se učili celkově stejně dlouho, ale učení si rozdělili do 4 dnů.³

Průběžné učení je neintuitivní, nepřipadá nám, že funguje a šetří čas, ale opravdu tomu tak je, důkazy jsou nevyvratitelné. Biflování, jak se ukazuje, je pomalejší, a navíc informace z paměti vypadnou velmi rychle.

Pokud vás škola nenutí studovat průběžně na dílčí písemky, i tak se anatomii učte průběžně. Rozhodně to nenechávejte na zkouškové, každý týden si na ni vyhraďte několik hodin v kalendáři, poděkujete si. Teď se přinutíte dělat něco nepříjemného, abyste byli v budoucnu více v pohodě.

Pokud máte problém se k učení přinutit, určitě mrkněte na můj článek: 8 tipů, jak přestat prokrastinovat!

Nejlepší způsob opakování

Bohužel velmi rychle zapomínáme, z experimentů vychází, že po jednom dnu si už pamatujeme méně než 50 % informací z předchozího dne.⁴ Aby se informace pevně uložily do dlouhodobé paměti, musíte opakovat.

Nastává důležitá otázka, kdy je nejlepší opakovat? I to je poměrně velká věda, když opakujete příliš brzo, nedochází k velkému posílení paměťové stopy, když opakujete pozdě, musíte se učit informace nanovo, a to zabere spoustu času. Nejúčinnější je opakovat v momentě, kdy informace jakoby visí v paměti na vlásku, právě tehdy dojde k největšímu posílení paměťové stopy.⁵

Ideální je poprvé opakovat den po naučení. V dalších intervalech se již vědci rozcházejí, ale možná vám s rozhodnutím, kdy opakovat pomůže experiment, který prováděli přímo na medicíně.

250 studentů medicíny se mělo v experimentu učit 30 vybraných konceptů z fyziologie nebo imunologie. Po učení byli rozdělení do 5 skupin, přičemž každá opakovala v jiných intervalech. Po 30 dnech se všichni účastníci podrobili závěrečnému testu. Ukázalo se, že nejlépe si vedli studenti, kteří opakovali v prodlužujících se intervalech, konkrétně opakovali v 1 dnu, 10 a 20 nebo 1 dnů, 6 a 16. Výrazně hůře si vedli účastníci, kteří opakovali v totožně dlouhých intervalech, tj. každých 7 dnů.⁶

Prakticky: když se něco nového učíte, nenechte svou snahu přijít vniveč a nejlépe hned další den si to zopakujte. Další opakování by mělo následovat po zhruba po 3-6 dnech v závislosti na obtížnosti dané látky.

Avšak existuje ještě lepší způsob, jak se učit anatomii, který zajistí, že budete opakovat v nejvhodnější moment, ve kterých dochází k nejsilnějšímu posílení paměťové stopy. Což vlastně znamená, že se informace naučíte za minimum času a úsilí.

Více o dlouhodobé paměti píšu v článku: Jak nikdy nic nezapomenout!

Jak se učit anatomii v programu Anki

Anki je nenápadný program zdarma pro tvorbu a učení se s kartičkami, podle mě se jedná o zřejmě největší pomůcku při studiu. Kouzlo programu spočívá v jeho dokonalém algoritmu, Anki dokáže poznat, kdy vám informace mají vypadnout z paměti, a právě tehdy vám je nabídne k opakování. A to, jak už víte, zajistí, že vám informace nalezou do paměti s minimem úsilí a opakování.

Jinými slovy, nemusíte se starat o to, kdy a co byste měli opakovat, aby to bylo efektivní, Anki to udělá za vás. Ulevíte své hlavě, a hlavně se informace perfektně naučíte.

I samotné učení se s kartičkami je velmi účinnou metodou učení. Kartičky vás nutí dostávat informace z paměti, vybavovat si je, a právě vybavování ukládá informace pevně do paměti. Naopak mezi studenty oblíbené čtení nebo zvýrazňování při učení nefunguje ani zdaleka tak dobře.⁷ Bohužel stejně jako průběžné učení, je i vybavování velmi neintuitivní, váš mozek tomu nebude věřit, ačkoliv je to nejúčinnější metoda studia.

V Anki si můžete vytvořit podobné kartičky jako je ta níže:

Vycházet můžete z učebnic nebo z internetu, pokud najdete kvalitní zdroje. Můžete si být jistí, že tento způsob učení dostane anatomii pevně do paměti. Podle mě neexistuje lepší způsob, jak se anatomii učit, při učení v Anki přirozeně dodržujete nejdůležitější zásady efektivního učení (průběžné učení, vybavování a opakování ve správných intervalech).

V základní verzi Anki, kterou si můžete stáhnout zde, není dostupná možnost učení se obrázků jako vidět výše. Abyste se mohli obrázky s jejich popisky učit, musíte si nainstalovat speciální doplněk pomocí číselného kódu.

To, jak doplněk pro učení se obrázků nainstalovat a používat popisuji v mém videokurzu Jak pracovat efektivně s programem Anki!

Anki je velmi užitečný program, naneštěstí není moc intuitivní a uživatelský přívětivý. Nějakou dobu trvá, než se s ním naučíte pracovat, spousta lidí na Anki po nějaké době úplně zanevře, protože nedokáži využít plného potenciálu tohoto skvělého programu.

A z toho důvodu vznikl videokurz zaměřený na učení se v Anki. Krok za krokem vás programem provedu, perfektně ovládnete základní funkce a naučíte se pracovat i s těmi pokročilejšími (např. učení se obrázků, gamifikace, filtrování…). Kurz však není zdaleka jenom o tom, kam a kde kliknout v rozhraní Anki, rovněž vás seznámím s důležitými zásadami efektivního učení, kterých se musíte při tvorbě a učení se kartiček držet, aby mělo učení smysl. Rozhodně nestačí do Anki naházet obrázky nebo pojmy a doufat v nejlepší, až správný postup učení a tvorby vám zajistí skvělé výsledky.

Ke koupi vás samozřejmě nenutím, jen vězte, že existuje i taková možnost učení se na medicíně nebo kdekoliv jinde. Vraťme se k dalším tipům, jak na učení anatomie.

Chci se o videokurzu, jak pracovat s Anki dozvědět více!

Testuj, testuj, testuj

Zvláště těsně před zkouškou zaměřte svou pozornost na testování svých znalostí v různých testech z minulých let (získáte například na primátu nebo od spolužáků z vyšších ročníků), cvičných testech nebo „slepých mapách“.

Už jsem to zmiňoval, že testování je tím nejlepším způsobem učení. Poskytuje vám perfektní zpětnou vazbu, tzn. víte, jak na tom jste a kam zaměřit svou pozornost, zpomaluje zapomíná a zlepšuje porozumění.⁸

Když si anatomii pouze prohlížíte, vyhazujete svůj čas oknem! Aby vám utkvěla v paměti, musíte ji z ní dostávat. Testy z minulých let a podobné jsou ideálním způsobem. Samozřejmě i v Anki se testujete, ale těsně před zkouškami je dobré to ještě zintenzivnit a napodobit podmínky, které budou panovat u zkoušky, mám tím na mysli, že si informace vybavujete pod časovým tlakem a pohromadě v kontextu konkrétní části těla. Napodobení podmínek zkoušky při učení je dalším prokázaným způsobem, jak se lépe učit.⁹

Poslední tip je už o něco příjemnější…

Učte se s kamarády

Učit se anatomii je velmi často demotivující, je to těžké k zapamatování a je toho hrozně moc. Naštěstí si učení můžete učení zpříjemnit s kamarády, aniž by utrpěla efektivita učení.

Učení se s kamarády není obecně považováno za moc efektivní. Upřímně, není se čemu divit. Učení často sklouzne k něčemu jinému, neustále se rozptylujete, při vzájemném zkoušení někteří nepustí ostatní ke slovu. Avšak když se budete držet několika zásad, může být i učení s přáteli velmi efektivní.

Základem je, abyste se neučili jenom s přáteli. Hlavní část práce byste měli odvést sami. Učení s kamarády by mělo sloužit hlavně pro vzájemné zkoušení se a vyjasnění složitých konceptů, tak že každý poskytne svůj úhel pohledu, což vám pomůže danou věc lépe pochopit.

Důležité také je, s kým se učíte. Lidé v našem okolí ovlivňují naše vědomosti a pochopení. Učíte-li se s někým, kdo má lepší znalosti než vy, všemu dokonale rozumí, svou chytrostí vás naočkuje. Naopak, pokud někdo ve vaší studijní skupince něčemu nerozumí, ale rád mluví, může vám tím zamotat hlavu a snížit vaši úroveň porozumění. Informace v mozku jsou poddajné, sociální interakce je výrazně ovlivňuje.

Například v jedné studii viděly obě skupinky účastníku stejnou fotografii nabouraného auta. První skupince experimentátor řekl, že auto vrazilo do jiného vozidla. Druhé skupince bylo řečeno, že došlo ke kontaktu mezi dvěma auty. Když měli účastníci odhadnout, jak rychle auto při nárazu jelo, ti kterým byla nehoda popsána pomocí slova vrazilo, tipovali, že rychlost byla daleko větší, než ti, kterým byla nehoda (stejná fotka nabouraného auta) popsána tak, že došlo ke kontaktu.¹⁰

Na experimentu se snažím demonstrovat, že s kamarády se učíte to stejné, ale každý to může vidět trošku jinak, a to jak to vidí a popisují vaši spolužáci ovlivňuje vaše vlastní vzpomínky a porozumění. V ideálním případě se obklopte lidmi, kteří jsou chytřejší. A ještě lepší je, pokud se budete učit s více různými skupinkami, to ještě výrazněji sníží šance, že by spolužáci negativně ovlivnili vaše vědomosti, budete totiž vystaveni více úhlům pohledu, což vám dá větší šanci odhalit mylné názory.

Při společném učením se hlavně navzájem zkoušejte. Než se potkáte, domluvte se, z čeho se budete zkoušet, to se doma naučte a při společném učení si již jenom pokládejte otázky. Abyste zamezili tomu, že někdo pokaždé vykřikne odpověď a nedá prostor ostatním, dohodněte se na tom, že po přečtení otázky si necháte pár vteřin na přemýšlení, až pak někdo řekne odpověď nahlas. Za porušení pravidel si můžete nastavit vtipné tresty. Po vyslovení odpovědi klidně příspěvek kamaráda rozveďte nebo odpovězte na otázku, proč to tak je? Tím ještě více posílíte pochopení a zamezíte špatnému skupinovému pochopení, které by se mohlo šířit jako virus.

Samo o sobě není učení s přáteli efektivní, ale pokud se učíte se správnými lidmi a máte jasně stanovený plán a způsob studia, může to být účinnější než osamotě.

Podpořte mozek vhodnými doplňky stravy

Už jste slyšeli o nootropikách? Jsou to látky, které mohou pomoct vaši paměti a soustředění. Po 8 letech tvorbu webu JakseRychleNaucit.cz jsem vytvořil svůj první fyzický produkt, doplněk stravy Optimized vhodný pro všechny studenty.

Optimized obsahuje kombinaci 3 přírodních látek, které mají všechny evidenci ve vědě, že mohou pomoct s učením se a soustředěním. Jedná se konkrétně o L-Theanine, L-Tyrosine a Alphu GPC. Doporučuju si dát před učením 2 kapsle, pořádně zapít a následně se do učení pustit.

Ale pozor, rozhodně vám neslibuju, že doplňky stravy zázračně dostanou vše do vaší paměti, vůbec! Spíše vám mohou drobně pomoct pozvednout váš výkon.

Chci optimized vyzkoušet!

Naučte se latinsky

Pojmy z anatomie vám mohou připadat jako složitá náhodná latinská slova, avšak většinou mají význam, který pěkně popisuje danou část těla. Jakmile umíte trošku latinsky, poleze vám to do hlavy mnohem snadněji. Jestliže máte čas navíc, naučte se latinské předložky a koncovky. Uvidíte, dříve náhodná slova, vám začnou dávat mnohem větší smysl, což bude mít za následek, že to lépe poleze do paměti.

A to by bylo z článku snad úplně všechno. Doufám, že vám pomůže s učením se anatomie. Kdybych to měl krátce shrnout: na nic nečekejte, učte se průběžně a dělejte něco navíc. Učte se v programu Anki, který vám dokonale rozplánuje opakování a zajistí, že se informace naučíte s minimem času a úsilí. Před zkouškami testování ještě zintenzivněte. A náročně učení si zpříjemněte s kamarády, učte se s různými lidmi a nebojte se učit s těmi chytřejšími. Na společné učení buďte připraveni, a především se zkoušejte.

Nejlepším způsobem, jak se učit anatomii je podle mě učení se v Anki. Mnohem více o tom, jak tento úžasný program používa mluvím ve svých videonávodech z kurzu Návod na Anki.

Více informací o kurzu Návod na Anki aneb jak se učit efektivně s programem Anki

Děkuji vám za přečtení článku!

Zdroje:

1. Cepeda, N. J., Pashler, H., Vul, E., Wixted, J. T., & Rohrer, D. (2006).
   Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis. Psychological Bulletin, 132, 354–380.
2. Ebbinghaus H. (1913). Memory: A Contribution to Experimental Psychology. New York: Columbia University
3. Kornell, N. (2009). Optimising learning using flashcards: Spacing is more effective than cramming. Applied Cognitive Psychology, 23(9), 1297–1317. https://doi.org/10.1002/acp.1537
4. Murre J.M.J., Dros J. (2015) „Replication and Analysis of Ebbinghaus’ Forgetting Curve“. PLOS ONE 10(7): e0120644. doi: 10.1371/journal.pone.0120644
5. Bjork, R.A., Bjork, E.L., 1992. A new theory of disuse and an old theory of stimulus fluctuation. In: Healy, A.F., Kosslyn, S.M., Shiffrin, R.M. (Eds.), From learning processes to cognitive processes: Essays in honor of William K. Estes, vol. 2. Erlbaum, Hillsdale, NJ, pp. 35–67.
6. Dobson JL. The effect of uniform versus expanding retrieval practice on the recall of physiology information. Adv Physiol Educ. 2012;36(1):6-12
7. Dunlosky, J., Rawson, K. A., Marsh, E. J., Nathan, M. J., & Willingham, D. T. (2013). Improving Students’ Learning With Effective Learning Techniques: Promising Directions From Cognitive and Educational Psychology. Psychological Science in the Public Interest, 14(1), 4–58. https://doi.org/10.1177/1529100612453266
8. Roediger, H. L. III, Putnam, A. L., & Smith, M. A. (2011). Ten benefits of testing and their applications to educational practice. In J. P. Mestre & B. H. Ross (Eds.), The psychology of learning and motivation: Vol. 55. The psychology of learning and motivation: Cognition in education (p. 1–36). Elsevier Academic Press. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-387691-1.00001-6
9. Kolers, P.A., Roediger, H.L., 1984. Procedures of mind. J. Verbal Learn. Verbal Behav. 23 (4), 425–449. http://dx.doi.org/10.1016/s0022-5371(84)90282-2.
10. Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning & Verbal Behavior, 13(5), 585–589. https://doi.org/10.1016/S0022-5371(74)80011-3