fbpx

Jak začít konečně stíhat a neztrácet zbytečně čas

Za tu dobu co dělám stránky jakserychlenaucit.cz, na kterých radím, jak se učit efektivněji, být produktivnější, lépe se soustředit nebo méně prokrastinovat, jsem si vyslechl celou příběhů o problémech, se kterými studenti bojují.

Velmi často si mi studenti stěžují na to, že nemají vůbec čas, že nestíhají, i když pořád něco dělají, učí se, věnují se úkolům….  Ale potom, co si vyslechnu celý jejich příběh, mi dojde, že by toho času mohli mít daleko více, jenom kdyby pracovali o něco strategičtěji a chytřeji. Článek je věnován právě studentům, kteří nemají čas, kteří nestíhají, i když pořád něco dělají.

Dozvíte o třech důležitých principech, jak neztrácet zbytečně čas. Jsem si jistý, že pokud si rady vezmete k srdci, dokážete zvládat i skutečně těžkou školu s tím, že vám zůstane nějaký ten čas pro sebe, na koníčky, pro kamarády apod.

Článek a video mají téměř identický obsah, záleží na vás, jaký obsah vás více baví konzumovat.

Jak stíhat – první důležité uvědomění

Práce není rovnocenná. Více času stráveného učením, děláním úkolů nebo prací automaticky neznamená, že toho stihnete více. Nebo jinými slovy, to že něco děláte dlouho, jste zaneprázdnění, ještě neznamená, že to má nějaký smysl a velkou měrou to přispívá k dosažení cíle.

Někdy nepotřebujete nafouknout den, abyste toho stihli více. “Stačí” pracovat chytřeji. Rád používám rovnici Cala Newporta, která vám to pomůže pochopit:

Množství pracovních výstupů = intenzita soustředění x čas

To, co z té vaší aktivity “vypadne”, kolik toho zvládnete udělat, naučit se, nezáleží jenom na čase, který tomu věnujete, ale rovněž na intenzitě, s jakou se dané činnosti věnujete.

Asi uznáte, že úplně jinak pracujete, když se soustředíte plně jenom na jednu jedinou věc. Ten, kdo se učí se zapnutým youtubem, reaguje na upozornění, nemá šanci se za hodinu naučit tolik jako ten, kdo je do své činnosti plně ponořený. 

Vezměme si studenta, který na poslední chvíli píše nějakou seminárku. Během dne jí věnuje 10 hodin. Nejprve se dokáže koncentrovat s intenzitou tak  na 10, 9 bodech, maká, co to jde, ale postupně jeho soustředění uvadá, je stále rozptýlenější a unavenější, kvalita práce upadá. V posledních hodinách už není moc produktivní, intenzita soustředění klesá ke slabé jedničce, což je hodně reálné.  Po nějakých 5 hodinách učení, psaní jste už hodně vyčerpaní a nepracujete moc kvalitně

Když spočítáme “množství jeho pracovních výstupů”, plochu pod křivkou jeho výkonu, vyjde nám, že za těch 10 hodin, “vyprodukoval” nějakých 32 „imaginárních“ jednotek.

jak zvládnout první rok na výšce

Druhý student pracuje strategičtěji, ví, že úkol zabere nejméně času, když se bude pracovat s maximální intenzitou. Raději než pracovat nekvalitně, nepracuje vůbec. Tak si tento náš student rozdělí psaní seminárky do dvou dnů. První den maká super koncentrovaně 2 hodiny, další den maká zase super soustředěně 2 hodiny. Když spočítáte, kolik toho zvládl, vyjde nám, že ačkoliv psal o 6 hodin méně, vytvořil nějakých 38 „imaginárních“ jednotek seminárky.

jak zvládnout první rok na výšce

Zapamatujte si, že nezáleží tak moc na kvantitě, ale víc na kvalitě. Můžete něco dělat hodiny, ale i tak moc neudělat. Naopak jiný tomu věnuje zlomek času, než vy, ale udělá více. Ten druhý student z našeho příkladu z času, který škole věnoval, vyždímal maximální potenciál. Pětihodinová práce prvního studenta vlastně neměla pořádný smysl.

Nespadněte do stejné pasti. Zajistěte, aby čas, který už škole věnujete, se pokaždé maximálně počítal.

Více o tom, jak se intenzivně soustředit v článku: Jak se soustředit

Co praktického vám můžu doporučit, abyste zbytečně neztráceli čas?

jak všechno stíhat

Za prvé si buďte vědomi limitů svého těla. Nemá moc smysl na něčem dlouze každý den 16 hodin pracovat. To vás bude postupně unavovat a okusovat z vašeho výkonu v dalších dnech. Každým dnem bude kvalita nižší a nižší, neboli za stejnou dobu toho uděláte méně. 

I pokud toho máte sebevíce, dávejte si přestávky, dočerpávejte energii, rozdělte si dny na dva větší celky s jednou velkou přestávkou pro nadechnutí mezi tím. Někdy je paradoxně lepší nedělat nic, odpočívat, než něco dělat nekvalitně a pomalu. Přestávky a pauzy vám ten čas nakonec ušetří, protože vám dovolí fungovat naplno v průběhu dne, ale především další dny.

Abyste mohli pracovat intenzivně, je základem spánek a pravidelný pohyb. Pokud spíte méně než 7 hodin denně, zhoršuje to vaše kognitivní výkony, intenzita nebude nikdy vysoká, ačkoliv vám to tak nemusí připadat.

Vždycky se jenom pousměju nad tím, když slyším příběhy lidí, kteří mi říkají, jak moc pracují, učí se, že spí jenom 5 hodin denně. Ale často důvodem, proč se musí učit tak dlouho je, že jejich mozek není schopen podávat maximální výkony, učit se s vysokou intenzitou, protože pořádně nespí.

Pohyb je také důležitý, tisíce let jsme se vyvíjeli k pohybu. Když je tělo nečinné, 12 hodin sedíte na židli, je přirozené, že nebudete schopni intenzivní koncentrace. Pravidelně se každý den hýbejte, choďte na vzduch, vystavujte se slunci, abyste vstřebali vitamín D. Budete se cítit lépe a produktivita vaší práce poletí nahoru.

Tohle jsou základní předpoklady, bez kterých to nejde. Co je však důležité a můžete dělat přímo u toho učení nebo práce, abyste makali s maximální intenzitou a vyždímali z toho času maximum?

Důležité je uvědomění, že intenzivní koncentrace je dovednost jako každá jiná. A pokud jste se dosud nesoustředili intenzivně, pravděpodobně v tom budete špatní, vaše intenzita bude většinu času hodně nízká. Naopak člověk, který je zvyklý se koncentrovat intenzivně, dosáhnete větší intenzity, a tudíž toho stihne za stejný čas více…

Intenzitu soustředění nezvýšíte nijak jinak než tím, že budete trénovat. Soustředit se pouze na jednu jedinou věc bez jakýchkoliv rozptýlení. Ze začátku vám bude dělat problém 10 minut, postupně se zvládnete koncentrovat minut 15, 20 a možná to časem dotáhnete na mých 90 intenzivních minut, které dokážu věnovat psaní ať už těchto videí nebo obsahu pro mé kurzy.

Právě nejrůznější rozptýlení a vyrušení snižují intenzitu koncentrace a oslabují výkon vašeho mozku. Pokaždé, když se něčím při práci vyrušíte, trvá od 22 do 29 minut, než jste znovu schopni podávat maximální výkon. Ale průměrný člověk se během těch 29 minut ještě 2krát nebo 3krát vyruší.

Zapište si to tučně do hlavy: rozptylování snižuje intenzitu, váš výkon letí strmě dolů, stejně jako strmě nahoru letí čas, který vám úkol zabere.

Když budete něco dělat a začne to být jenom trošku těžké nebo nudné, multitasking a rozptylování vás začne pokoušet. Nenechte se jim zlákat. Neposkytne vám nic jiného než falešný pocit zvýšené produktivity a trošku dopaminu.

Pomalu, ale jistě se dostáváme k závěru článku, kde to doufám pěkně poskládáme dohromady. Nejenom intenzita, s jakou využíváte čas, ovlivňuje, jestli nestíháte nebo stíháte. Snad stejně významně záleží na tom, jaké máte dovednosti a čemu přesně svůj čas věnujete.

Jak pracují ti nejlepší znalostní pracovníci – doporučuji přečíst, pokud pracujete hlavou

Dělám to nejlépe, jak to jde?

Různé činnosti nás k cílům přibližují různou rychlostí. Naším úkolem je věnovat čas těm činnostem, které nás k cílům přibližují nejrychleji a nejpřímější cestou.

Například pokud chci napsat knihu, tou klíčovou činností je psaní, to mě dostává k cíli, k hotové knize. Jestliže je mým cílem zvládnout zkoušku, tou podstatnou činností je učení. 

Ale reálně čas mnohdy věnujeme činnostem, které se zdají produktivní a vedou k našemu konečnému cíli, ale ve skutečnosti nemají na výsledek velký vliv, je to jenom něco, co nám dovoluje se cítit dobře, že jsme produktivní, taková falešná náhražka.

Například moje kamarádka se “učila” dlouhé hodiny k maturitě, ale ve skutečnosti trávila spoustu času děláním poznámek, které reálně až tak moc nepotřebovala. Nebo jeden můj kamarád si přepisuje všechny své sešity, aby je měl úhledné a vyznal se v nich.

I dělání si poznámek nebo přepisování sešitů a další podobné “falešné náhražky” stojí spoustu úsilí a času. Dokonce se zdá, že pomáhají. Ale ve skutečnosti to není nic jiného než prokrastinace, jakýsi útěk od toho složitého, co vám doopravdy pomůže cíl splnit.

Kamarádka, by si prostě měla sednout a učit se z maturitních otázek, které má vypracované. Kamarád by měl počítat příklady. Všechno ostatní je vlastně jenom utíkání od toho, co doopravdy přináší výsledky, od toho, co vás cíli přibližuje nejkratší cestou.

Až příliš často se bojíme toho podstatného, cítíme odpor, protože to bolí, je to více mentálně náročné. Kolik takových aspirujících umělců, spisovatelů promrhá léta vymýšlením perfektního nápadu nebo získáváním inspirace, sháněním nejlepších nástrojů. Když přitom umění vytvoří jedině tak, že si sednou před plátno a budou malovat, otevřou word a píšou.

Sami sebe se zeptejte, které činnosti jsou opravdu, ale opravdu podstatné, co vás skutečně přibližuje k dokončení nějakého cíle? Kdybych si měl/a vybrat jenom jednu činnost, která by to byla?

A všechny činnosti, které vás nepřibližují k cílům doopravdy velkými kroky, vyhoďte. Nedělejte je pouze pro “dobrý pocit”, že aspoň něco děláte. Raději to dělejte správně a zbylý čas si užívejte.

Pokud se musíte učit, zcela jistě bude tou činností aktivní učení, a ne nějaké nekonečné dělání si poznámek, podtrhávání a pročítání si dalších zdrojů.

Jestliže píšete seminárku, činností bude psaní a ne další prohlížení si seminárky, kterou napsal někdo loni, shánění ještě dalšího zdroje atd…

Dovednost pro danou činnost

A posledním faktorem, který ovlivňuje ztrácení času, je vaše dovednost pro danou činnost. Tentokrát si vypůjčím rovnice Martina Selingmana z knihy Vzkvétání:

Úspěšný výkon = dovednost x úsilí

Jinými slovy, čím lepší jste v nějaké dovednosti, tím lepší bude váš výkon, a tím rychleji dotáhnete danou věc/cíl do úspěšného konce. Jo třeba takový Dan Brown napíše knihu rychleji než já, protože je mnohokrát lepší v dovednosti psaní.

Dovedností je také učení. Jasně, nějakou roli sehrává vaše vrozená inteligence, ale větší roli hraje to, jak se učíte, co přesně během toho učení děláte, jinými slovy jakou máte dovednost učení. Pokud v dovednosti učení nejste dobří, zabere studium spoustu času, ale pokud víte, jak na to, dokážete stejné množství informací dostat do paměti daleko rychleji.

O tom, jak ovládnout dovednost rychlého a efektivního učení, se dozvíte v mém online kurzu Jak udělat každou zkoušku. V kurzu se zaměřuji i na další důležité aspekty úspěchu na vysoké škole, např.: jak plánovat svůj čas, jak neprokrastinovat, nebo jak se vypořádat se stresem.

Také se naučíte, jak se učit a pracovat intenzivněji a vlastně ve všech lekcích se dozvíte, jaké činnosti jsou skutečně podstatné a přibližují vás nejrychleji k cíli, abyste jenom netloukli prázdnou slámu.

Chci se o online kurzu Jak udělat každou zkoušku dozvědět více!

A napište mi do komentářů, co si o tom všem myslíte? Napadlo vás někdy, že čas vám může ušetřit moudřejší práce, která plyne z vyšší intenzity, že ne každá činnost přispívá k dosažení cílů stejnou měrou?

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *