Hluboká práce – jak pracovat kvalitněji a rychleji

Jak je možné, že někteří lidé toho stíhají tolik, dosahují velmi rychle pokroku, a vy i když usilovně makáte, se těmto výkonům ani nepřiblížíte… Více práce automaticky neznamená lepší výsledky. V článku se dozvíte o způsobu, jak pracovat kvalitněji a rychleji. „Tajemstvím“ je hluboká práce.

Ačkoliv se sám nepovažuji za nějak zvlášť produktivního, nebýt hluboké práce, nemysleli by si to o mně moji přátele a rodina. Hluboká práce je „trik“, jak toho stihnout hodně ve vysoké kvalitě, a zároveň se rychle zlepšovat.

Hluboká práce pomáhala dosáhnout perfektních výkonů v krátkém čase i mnohem úspěšnějším lidem, než jsem já. Například vítěz Nobelovy ceny fyzik Richard Feynman o sobě rád na univerzitě prohlašoval, že je nezodpovědný, aby ho nikdo zbytečně neotravoval a měl klid na hlubokou práci. Psycholog Carl Gustav Jung hluboce pracoval v opuštěné věži ve švýcarských lesích. Otec myšlenky hluboké práce Cal Newport dokáže díky hluboké práci zastávat v pohodě několik povolání (profesor na vysoké škole, autor populárně naučené literatury – každé dva roky vydá novou knihu, aktivní blog a podcaster – jednou týdně napíše článek a dvakrát týdně vydává podcast, tvůrce online kurzů a otec 3 dětí) přitom pracuje pouze od 9 do 17 a víkendy má volné.

V článku se dozvíte, co to hluboká práce je, jak se liší od běžné práce. Pokusím se vás přesvědčit, že je důležitá a také se zjistíte, jak s ní můžete začít. Zřejmě nebudete rovnou schopni toho, co Cal Newport, ale postupně zvládnete dosáhnout lepších a lepších výsledků.

Co je to hluboká práce?

Hluboká práce je schopnost se soustředit bez vyrušení na kognitivně náročný úkol. Výstupy hluboké práce nejsou snadno napodobitelné, naopak jsou vzácné a hodnotné.

Hlubokou prací může být třeba to, že se na hodinu zavřete v pokoji a bez jakéhokoliv vyrušení se učíte programovat. I při psaní článku „hluboce pracuji“ soustředím se pouze na jednu činnost, už nějakých 60 minut „jsem zavřený“ v textovém editoru a nedělám nic jiného, jenom píšu a přemýšlím, jak své myšlenky vyjádřit jasně. Pokud bych se jenom krátce podíval na mobil, odpověděl někomu na zprávu, nejednalo by se o hlubokou práci. No a výstup mé práce, hotový článek, není snadno napodobitelný, a pokud vás inspiruje a pomůže vám, bude i vzácný a hodnotný.

Čím náročnější je činnost, které se věnujete, o tím hlubší práci se jedná. Hluboká práce by také měla „šponovat“ vaše současné dovednosti za jejich hranice. Pakliže děláte něco, co by mohl dělat kdokoliv, kdybyste ho pár hodin trénovali, nejedná se o hlubokou práci (např. úklid kuchyně, odpovídání na e-maily, jakákoliv mechanická práce, projíždění sociálních sítí)!

Opakem je mělká práce, tj. odpovídání na e-maily, sociální sítě, organizace a obecně činnosti, které nejsou až tak moc kognitivně náročné. Oba druhy práce jsou důležité, co je problém, většina lidí na hlubokou práci zcela zapomíná a pracuje pouze mělce (tzn. neustále se vyrušuje a věnuje svou pozornost „jednoduchým“ činnostem). Mělká práce nevytvoří skutečně cenné hodnoty, neposune vás vpřed.

Knihu Cala Newporta hluboká práce si můžete koupit ZDE!

Proč je hluboká práce důležitá?

Stejně jako Cal Newport (autor knihy Hluboká práce) jsem toho názoru, že schopnost hluboce pracovat je super schopností dneška. Právě díky hluboké práci dokážete svou práci odvést rychle a především kvalitně, viditelně se pohnete blíže ke splnění svých cílů. S pomocí hluboké práce se rychlým tempem učíte a zlepšujete.

V současnosti je jenom hrstka lidí schopna pracovat hluboce a na delší dobu se do něčeho naplno ponořit. Většina znalostních pracovníků až příliš často pracuje „mělce“ – dělá to, co je jednoduché a nechává se každou chvíli vyrušovat. Mělká práce je potřeba, musíte vědět, co dělat, odpovídat na e-maily, domlouvat schůzky, avšak neměla by to být hlavní náplň vaší činnosti. Mělká práce nevytváří nic skutečně hodnotného. Úspěchu, ať už si pod tím představujete cokoliv, dosáhnou lidé, kteří jsou schopni produkovat vysoce kvalitní výstupy a rychle se učit složitým dovednostem. A ne ti, kteří pracují mělce a dělají to, co zvládne 6leté dítě (ťukat do telefonu, vyrušovat se nebo odpovídat na desítky zpráv na Slacku).

Nebýt hluboké práce (tj. soustředěné činnosti na jeden úkol po delší dobu) nikdy bych se nezlepšil v psaní. Když jsem začínal psát, bylo to hrozné, na psaní nejsem rozený talent, schválně mrkněte na moje první články. Dneska už píšu obstojně (není to skvělé, ale taky to není tragédie). Nejenom, že se díky hluboké práci zvýšila kvalita, dokonce píšu daleko rychleji.

Na střední jsme psali slohovky o 250 slovech 90 minut, často jsem pracoval do poslední minuty. Dneska jsem schopen za hodinu napsat v pohodě přes 1 000 slov. To je celkem rozdíl, nemyslíte?

Díky hluboké práci jste efektivnější, rychleji se učíte dovednostem a produkujete kvalitnější pracovní výstupy.

Mohl by vás zajímat i článek: Jak se zbavit zlozvyků

Rovnice produktivity

Vysoce kvalitní pracovní výstupy =  intenzita soustředění x strávený čas

Asi byste souhlasili s tím, že 2 zhruba stejně zdatní lidé neodvedou totožné množství práce, když jeden z nich bude pracovat opravdu intenzivně, soustředit se na svou práci a věnovat se především oblasti své specializace a druhý zaměstnanec bude po celou pracovní dobu něčím rozptylován nebo spoustu času stráví odpovídáním na e-maily apod.

Více času stráveného prací, neznamená dosažení lepších výsledků. Záleží na intenzitě, s jakou pracujete. Čím hlouběji se do práce ponoříte, tím více toho zvládnete. Hluboká práce nás učí pracovat, co možná nejintenzivněji, abyste z času, který máte k dispozici vyždímali maximum. Hluboce pracují člověk zvládne za 5 hodin to, co někdo mělce pracující za hodin 20.

(50 = 10 intenzita x 5 hodin vs 50 = 2 intenzita x 25 hodin)

Proč hluboká práce – shrnutí

• Zvyšuje kvalitu tvé práce
• Zvyšuje množství toho, co zvládneš udělat
• Učíš se rychleji těžké dovednosti
• Větší uspokojení z práce

Mýtus multitaskingu

Multitasking – tzn. dělání více věcí zároveň, není možný! Když „multitaskujete“ vlastně děláte jednu činnost, s tou přestanete a začnete věnovat pozornost činnosti jiné, to všechno se děje ve velmi rychlém sledu za sebou. Každé malé přepnutí z činnosti na činnost zhoršuje funkce mozku a jak dokazují studie může vést až k celkovému poškození schopnosti se soustředit.

Drobná vyrušení a multitasking se zdají na první pohled nevinná. Co se asi může stát, když si při práci zkontrolujete Messenger? Vždyť vás to jenom na 15 vteřin odvede od práce. Avšak i to nejkratší vyrušení, rozhodí váš mozek.

Hluboká nerušená práce je právě proto tak hodnotná, mozek jede na plné obrátky. Pokaždé, když přepnete z činnosti na činnost (např. při práci na důležitém projektu krátce zkontrolujete e-mail), pozornost se musí přepnout z práce na projektu na e-mail a pak zase zpátky, při každém drobném přepnutí, zůstane část pozornosti zaseklá u předchozího úkolů (odborně se tomu říká zbytková pozornost) a trvá nějakých 20-29 minut, než se celá pozornost zpátky přepne na původní úkol. [studie zbytková pozornost, studie 20-29 minut]

Ze studií vyplývá, že pokud se snažíte multitaskovat, zabere vám práce až o 40 % déle.

Co je na multitasking asi nejhorší je, že ho mozek miluje. Ačkoliv pracujeme pomaleji a škodíme si, mozek takový pocit nemá. Když multitaskujete, hlava vám bude našeptávat, jak moc jste produktivní a podporovat vás, abyste to dělali i nadále. Mozek vyžaduje pořád něco nového, když přepínáte pozornost, vyplaví se v mozku dopamin, neurotransmitter štěstí. To jenom podporuje závislost na multitaskingu.

Odnaučte se dělat více věcí zároveň. Věnujte se naplno pouze jedné činnosti, aby nevznikala žádná zbytková pozornost. Váš mozek pracuje pomaleji, rychleji se unavíte, a navíc ani vaše práce nebude za moc stát.

Pamatujte, že drobné několikavteřinové vyrušení vás nestojí jenom pár vteřin, ale mnohem více…

Mohlo by vás zajímat: Článek o multitaskingu

Soustředění je sval

Už víte, proč je hluboká práce důležitá, a že multitasking vás zdržuje, zdá se, že máte vyhráno, stačí se začít naplno soustředit na svou práci. Ale ne tak rychle. Pokud nejste zvyklí nerušeně pracovat, budete v soustředění ze začátku hodně špatní. Soustředění je ve své podstatě sval, ten váš je asi ještě ochablý.

Takový Cal Newport nebo třeba spisovatel Steven Pressfield dokážou pracovat hlouběji a mnohem intenzivněji než vy nebo já. Svůj „sval koncentrace“ záměrně trénují každý den po několik let. Jakmile usednou k práci, odvedou za krátkou dobu to, co běžný smrtelník za týden.

Soustředění není něco, co buď děláte nebo neděláte. Je to dovednost. Dovednost, kterou byste měli trénovat, a pokud vytrváte, tak ji vytrénujete.

Jste-li zvyklí být každou chvíli něčím rozptylováni, trénovali jste právě na tohle svůj mozek. Když se pokusíte do práce ponořit, bude vám to dělat potíže. Když začínáte s hlubokou prací, je naprosto normální, že vám to bude dělat problém, že to půjde ztěžka. Začínejte se super soustředěnými 25minutovými pomodoro intervaly, až vám to bude připadat v pohodě, natáhněte časový limit na 35 minut, postupně se snažte pracovat až v 90minutových nerušených intervalech.

Když jsem s hlubokou prací začínal já, bylo pro mě těžké vydržet psát 25 minut, opravdu jenom psát a nedělat nic jiného. Dneska po 3 letech se dokážu do práce několikrát denně na 90 minut ponořit. A těch 90 minut mi uteče asi tak rychle jako těch 20 minut kdysi.

8 tipů, jak přestat prokrastinovat – doporučuji přečíst

Jak hluboce pracovat?

Ze všeho nejdříve si musíte na hlubokou práci najít čas. Plánujte. Jsme lenoši a častěji než bychom chtěli, si v daný moment na práci vybereme něco, co je jednoduché, anebo není až tak moc důležité. Pokud plánujete, zajistíte, že si najdete čas pro důležité hluboké činnosti a nepodlehnete krátkodobému pokušení dělat něco snadného. Večer si udělejte 5 minut čas, s nadhledem se podívejte na svůj život a rozhodněte, co nejdůležitějšího byste měli další den udělat.

Nemusíte plánovat jako já každou minutu svého života, ze začátku si vyhraďte čas jenom pro hlubokou práci. Např. víte, že ráno máte obchůzky, od 13 do 15 schůzku, až pak máte čas, tak si naplánujete svou hlubokou práci od 16 hodin. Tenhle čas chraňte jako své dítě, abyste během něj nedělali nic jiného.

Nejlepší je se hluboké práci věnovat zhruba ve stejný čas každý den, abyste vybudovali návyk. Například já se věnuji hluboké práci hned jako první činnosti ráno. Udělám si snídani, vypiju čaj a následně se věnuji psaní, nevyřizuji předtím e-maily, neřeším sociální sítě, ani svou energii neplýtvám hned ráno na mělkých úkolech.

Když s hlubokou prací začínáte, pomozte si časovačem. Začněte například s 25minutovými intenzivními bloky práce. Jakmile zapnete časovač, nedělejte nic jiného, jenom makejte na tom, co jste si předtím stanovili. Pokud vás cokoliv vyruší, zapište si to na papír, který budete mít po ruce. Následně s papírem pracujte a pokuste se pro příště tyto rušivé elementy odstranit. Například mě na mém počítači rušily hodiny, pořád jsem se na ně musel koukat, tak jsem zjistil, jak je skrýt, teď pracuji mnohem intenzivně, nekoukám každou chvíli na čas.

Když vás bude obtěžovat nějaká myšlenka, vypište ji na stejný papír, mysl si uvědomí, že se k myšlence (nápadu, úkolu) může později vrátit, a tak na ni přestane myslet.

Až pro vás bude snadné se soustředit intenzivně 25 minut, prodlužujte si postupně časový limit, cílem je pracovat intenzivně 90 minut v kuse. Jakmile už budete zvyklí pracovat 90 minut, nebudete potřebovat ani časovač. Váš mozek bude mít hodiny jakoby v hlavě a po 80-90 minutách vás zastaví.

Mohlo by vás zajímat: Jak si plánuji svůj čas v diáři Doller

Sledujte, jak se vám daří

Na konci každého dne si někam zapište, jak dlouho jste hluboce pracovali. Bude vás to motivovat, abyste svá čísla zvyšovali nebo je alespoň udrželi na stejné úrovni.

Jinak, je opravdu složité pracovat déle než 4 hodiny v maximální intenzitě. Soustředění je omezený zdroj. I když jste vyspalí, máte skvěle vytrénovaný sval koncentrace, po 4 hodinách intenzivní práce už nejste schopni skvělých výkonů.

Až se budete hluboké práci po nějakou dobu věnovat, všimnete si, že toho stíháte mnohem více, dosahujete snadněji pokroku, a hlavně že máte ze své práce větší radost.

Snad se vám článek o hluboké práci líbil. Jsem si jistý, že pokud si hlubokou práci vyzkoušíte, nebudete litovat. Naprosto všichni musíme něco dělat, hluboká práce je způsob, jak to dělat zaručeně kvalitně, rychle a uspokojivě.