Back to School! Jak na úspěšný návrat do školy!?

V tomto článku se dozvíte, jak na úspěšný návrat do školy. Není to žádný back to school haul, nebudu vám popisovat svoji školní tašku a pomůcky, které jsem si koupil. Upřímně, nové zvýrazňovače, lepíky, fancy sešity a složky vám stejně nepomohou se lépe a rychleji učit.

Řeknu vám, co rozhodně musíte udělat na začátku školního roku, aby šlo všechno jako po drátkách. Ale vím, že mnozí z vás jsou materialisté, a tak aby vám to nebylo líto, na konci zmíním pár věcí, technologií, které vám usnadní studium. Pokud nemáte peníze, nebojte, i bez těch vymožeností se dá škola zvládat skvěle, pokud znáte a dodržujete principy produktivity, organizace a efektivního učení.

Článek je určen hlavně pro vysokoškoláky, nicméně zhruba 75 % informací se vyplatí znát taky středoškolákům a žákům základních škol.

Nikdo nás ve škole nenaučil, jak se učit efektivně, jak používat mozek správně, i když je to podle mě jedna z nejdůležitějších dovedností dneška. Když si ji osvojíte, učení ve škole, ale i v životě vám půjde rychleji, vědomosti vydrží déle v paměti a také vás to bude více bavit. O efektivním učení nemluvím jenom tady na blogu a na svém YouTube kanále, ale i ve svých online kurzech, například v tom Jak udělat každou zkoušku.

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

Back to school: první krok úspěšného návratu

Předtím, než poprvé vkročíte do školy, byste měli mít zodpovězené tyhle otázky:

• Jaké máte předměty?
• Kolik budete mít zkoušek?
  • Jaký formát mají tyhle zkoušky?
  • Jaké je hodnocení u zkoušek?
• Kolik vás čeká zápočtů?
• Jaké jsou všechny podmínky pro úspěšné absolvování jednotlivých předmětů?
• Jak jsou jednotlivé předměty náročné?
• Ke komu se přihlásit na semináře nebo cvičení, pokud máte možnost volby?

Odpověď na většinu otázek najdete, když se budete chvíli hrabat v informačním systému školy. Ohledně náročnosti zkoušek a vyučujících vám poradí spolužáci o rok nebo dva výše, ne spolužáci z Wishe.

V případě, že se vám podaří překonat svoji sociální úzkost a s někým starším se už bavíte, poptejte se i na studijní materiály. Jaké podklady stačily? Co bylo naopak zbytečné a nevyplatí se kupovat? Bylo nutné si dělat poznámky? Ale pozor! Názor jednoho člověka ještě nic neznamená, pobavte se s více lidmi. Když se jejich názory shodují, víte, že na tom asi něco bude.

Studijní materiály si pak co nejrychleji sežeňte, ať už jsou to učebnice, skripta nebo nějaké výcucy od starších spolužáků, které k absolvování předmětu pohodlně stačily. Já používal Primat.cz, fungovat budou i facebookové skupiny.

V prváku a druháku jsem si materiály sháněl až v průběhu semestru, což mě zdržovalo. Nemohl jsem se učit průběžně, a tak jsem to pak musel dohánět. Stávalo se, že jsem něco nepochopil a doma jsem to nemohl dostudovat, protože nebylo z čeho, navazující téma mi dávalo ještě menší smysl, až jsem byl úplně ztracený.

Nebo jsem si půlku semestru poctivě psal poznámky, do kterých jsem se při učení na zkoušku ani nepodíval, jelikož se ke mně dostal perfektní stručný studijní materiál. Místo psaní podrobných poznámek jsem mohl s nastraženýma ušima poslouchat, tím pádem si toho více zapamatovat a lépe to pochopit a občas si do už vytisknutých materiálů něco připsat. Takhle jsem na přednáškách jenom bezmyšlenkovitě psal, aniž bych si z toho něco zapamatoval.

Co nejdříve si zkuste sehnat také zadání zkoušek a zápočtů z minula. Proč? Když víte, jak budou vaše znalosti ověřovány a testovány, budete se učit mnohem efektivněji. Mozek jakoby začne přitahovat ty informace, které jsou pro danou zkoušku relevantní.

Jednou jsem se na zkoušku učil tak, abych chápal hlavní myšlenky, vnímal souvislosti, ale pak jsem byl testován z „faktoidních“ informací, jako např. Ve kterém roce vznikl nejlepší český seriál Premiér? Kolik pořadů moderuje Jaromír Soukup?

Zkoušku jsem sice udělal, ale a odřenýma ušima, a to jsem si myslel, že to umím perfektně. Technicky jsem to opravdu uměl perfektně, ale na jiný typ zkoušky. Na takový, ve kterém bych psal otevřené otázky, popisoval děj seriálu Premiér, jeho uměleckou hodnotu, inspiraci, archetypy postav apod. Tím se snažím říct, že úplně jinak se budete učit na test s možnostmi odpovědí, test s otevřenými otázkami nebo na zkoušku, kde po vás chtějí konkrétní fakta. Čím dříve víte, co se od vás očekává, tím dříve se zaměříte na správné informace.

Studijní materiály a zadání testů a zkoušek musíte samozřejmě někam uložit, a tak si vytvořte hierarchii složek. Doporučuju mít složku s názvem školy nebo oboru, v něm názvy semestrů, teprve v nich předměty a ve složkách předmětů ještě další složky, jako třeba zkouška, seminárka, zápočet, přednášky apod. Nikdy si materiály neukládejte jenom na počítači, mějte je automaticky zálohované na cloudu. Nebojte, k souborům budete mít přístup, i když bude jasno bez mraků. Od trapného vtipu k příkladům: Já používám roky Google Disk, uživatelé Applu využijou iCloud a spousta z vás, kteří máte balíček Office zdarma ze školy, OneDrive od Microsoftu.

I poznámky si ukládejte do téhle struktury. Doporučuju, abyste si netvořili jeden dlouhý sešit, špatně se v tom orientuje. Raději mějte jeden dokument pro každou přednášku nebo minimálně pro jeden souvislý tematický celek. Na poznámky můžete využít také moji šablonu v Notion, ve které máte všechny svoje zápisky na jednom místě, dokážete je filtrovat podle předmětů, podle fáze učení. Šablona vás zároveň nutí opakovat a učit se průběžně.

Tři věty k fyzickým materiálům: Pro každý předmět mějte jednu velkou složku nebo šanon, do kterého si budete zakládat učivo. Studijní materiály si ukládejte tam, kde je budete mít často na očích. Fyzická přítomnost vám bude připomínat, abyste něco do té školy udělali.

Na začátku školního roku byste mohli také dobře zužitkovat tipy ze staršího článku Jak trénovat paměť.

Kalendář

Kalendář je pro studenta jako Buggati nebo perlivá voda pro Andrewa Tatea, prostě něco naprosto nezbytného.

Během „back to school týdne“ si do kalendáře naházejte všechny důležité termíny, jako je začátek a konec zkouškového, datum předtermínů, zápočtů, odevzdání projektů, ale taky si zaznamenejte veškeré prázdniny, státní svátky, rektorská volna, vědecké rady apod. Tahle data najdete v kalendáří akademického roku nebo v informačním systému školy.

Proč to děláme? Pomůže nám to lépe a chytřeji plánovat, využívat svůj čas naplno a také na nic nezapomenout. Když jsem ještě v prváku pořádně nepoužíval kalendář, stalo se mi, že jsem přišel do školy, i když bylo rektorské volno. Kdybych nebyl hlupák, už dopředu bych si něco naplánoval, abych to volno nějak dobře využil. Pokud bych včas věděl, kdy jsou předtermíny, připravil bych se na ně a měl delší prázdniny.

A co je asi hlavní výhodou, všechno máte na jednom místě, nemusíte pořád hledat a koukat do kalendáře v informačním systému školy a ještě k tomu dohledávat další informace v dílčích složkách a podlosložkách jednotlivých předmětů. Uděláte to jednou a máte hotovo!

Práce s digitálním kalendářem

Doporučuju, abyste se naučili pracovat s nějakým digitálním kalendářem. Papírový kalendář je fajn pro začátek, můžete si tam kreslit, pracujete s papírem, ale výhody digitálního jsou mnohem větší. Sám používám Google kalendář, existuje také Apple nebo Outlook.

V kalendáři mějte svůj rozvrh. Spousta lidí si udělá screenshot a potom rozvrh každý den zdlouhavě hledá v galerii, další se opakovaně přihlašují do často velmi nepřehledného školního systému. Lepší je si rozvrh přepsat do vlastního kalendáře. Do popisku události si přihoďte číslo místnosti, jméno profesora a klidně i mapku svojí školy, pokud máte problém se tam vyznat. Když si navíc nastavíte upozornění, nemusíte kalendář ani otevírat, abyste zjistili, jakou máte hodinu a kde. Na telefonu vám třeba 20 minut před výukou vyskočí notifikace, kam a na jaký předmět se máte dostavit.

Nemějte pouze jeden kalendář, ale vytvořte si jich ve svojí kalendářové aplikaci více. Pro různé kalendáře si můžete nastavit rozdílná upozornění. Např. kalendář určený pro termíny zkoušek mi pošle upozornění 15 dní předem, potom 8 dní předem a pak 1 den před zkouškou. Kalendář pro termíny odevzdání seminárek mi dá notifikaci měsíc dopředu, pak 14 dní před odevzdáním, týden před odevzdáním a několik hodin před termínem. Naopak kalendář pro přednášky nebo cvičení mě upozorní jenom jednou, třeba 15 minut předem.

Kalendáře můžete skrývat/vypínat a zpátky zobrazovat, což je výhodné z hlediska plánování a přehlednosti. A v neposlední řadě, jednotlivé kalendáře mají odlišné barvičky.

Konkrétně doporučuju, abyste měli spešl kalendář pro povinné přednášky, semináře nebo cvičení a další pro hodiny, na kterých účast není povinná. U těch bych si upozornění vypnul, pokud tam neplánuju chodit.

Při pohledu na kalendář díky rozdílným barvám hned víte, jestli na té hodině musíte nebo nemusíte být. Kalendář pro nepovinné hodiny můžete skrýt a čas, který se vám uvolní, zaplnit něčím pro vás smysluplnějším.

Také si vytvořte jeden kalendář pro termíny odevzdání nějakých projektů a jeden pro zkoušky, u obou těchto kalendářů si nastavte několik upozornění, abyste na to nezapomněli a nemuseli bláznit na poslední chvíli. No a třeba Thomas Frank doporučuje, abyste měli jeden kalendář, do kterého si vypíšete konzultační hodiny všech svých vyučujících, jejich místnost a kontakt. Tenhle kalendář bude většinu času skrytý, nebudou na něm žádná upozornění, ale kdykoliv budete potřebovat zajít na konzultaci, stačí ho zobrazit a zjistit, jestli máte v konzultační hodiny čas, a následně se domluvit.

Tímto máte kalendář pěkně připravený, ale to neznemená, že do něj už nikdy nic nepřidáte. Kdykoliv se objeví nějaký termín, něco, co je spojeno s konkrétním datem a časem, co nejdříve si to zapište, ať je to třeba schůzka, doučování nebo večer s přáteli.

Mohl by se vám hodit také článek 3 zásadní tipy pro lepší time management.

Vyšší level kalendářové hry

Svojí kalendářovou „game“ posunete na vyšší level tím, že si rovnou na začátku školního roku/semestru, ještě před „návratem back to school“, naplánujete pravidelný čas pro učení. Třeba v úterý od 16:00 do 17:30 se budete pravidelně učit předmět XY, ve středu od 17:00 do 18:50 nějaký jiný předmět.

Naplánovanou událost berte jako povinnou hodinu ve škole, kam se prostě musíte dostavit. Když si takhle učení naplánujete, nastavíte upozornění, s mnohem větší pravděpodobností se donutíte průběžně učit. Po pár týdnech už pro vás bude naprosto přirozené se v danou hodinu učit. Donutit se ke studiu nebude vyžadovat tolik mentální energie a to nakonec znamená rychlejší učení.

Pozor na to, abyste si nenaplánovali příliš moc pravidelného učení, mohlo by se to proti vám obrátit. Čas si rezervujte jen na ty nejtěžší předměty a hlídejte si, aby nebyl váš kalendář každý den od rána do večera zaplněný.

Neplánujte si i pravidelné „doplňovače“ energie. Například si vyhraďte čas na cvičení, čas, kdy budete s kamarády nebo s přítelkyní/přítelem. Já mám v kalendáři i položku večerní rutiny, která mi připomíná, abych šel včas spát, a pomáhá mi usnout. Díky jiným rutinám si připomínám svoje hodnoty, svoji mortalitu a vždycky v neděli vytvářím týdenní plán.

Možná vám připadá divné plánovat si dopředu čas pro sebe a zábavu, ale věřte mi, že když to neuděláte, bude pohyb, zábava a čas s přáteli to první, na co se vykašlete, až vám přibudou povinnosti. Když si na to vyhradíte čas teď hned, mnohem pravděpodobněji na tyhle veledůležité aktivity nezanevřete, v kalendáři totiž uvidíte, že už tam něco máte, a tak dané okno tak snadno nezaplníte učením nebo prací.

Teď už si asi říkáte: „Pomalu, Snejksi, pomalu,“ a proto už o kalendáři raději končím. Jen úplně poslední poznámka: Do kalendáře vkládejte všechno, co je nějak spojeno s daty, každý den kalendář otvírejte a v neděli nebo pondělí si dělejte týdenní plán.

Práci s kalendářem berte jako investici. Trvá nějakou dobu, než to nastavíte a připravíte, ale pak vám to šetří čas, budete snáz plánovat, a tak se vám nestane, že byste nestíhali nebo si toho naložili příliš moc.

Pokud se už blížíte k poslednímu ročníku na vysoké škole, jistě oceníte také článek o tom, jak si organizovat psaní bakalářské nebo diplomové práce.

Organizuj si úkoly

Pokud už máte být opravdu sofistikovaní studenti, kteří mají produktivitu a organizaci v malíku, potřebujete úkolovník. Úkolovník je místo, na kterém si přehledně uchováváte veškeré úkoly a projekty (například psaní seminárky).

Proč potřebujeme systém na úkoly a projekty? Abychom věděli, co všechno musíme udělat, nemuseli mít strach, že na něco zapomeneme, a dokázali se podle toho strategicky rozhodovat. Když systém nemáte, nepřibližujete se cíli tou nejkratší cestou.

Já jsem většinu studia využíval aplikaci Todoist. Ze začátku semestru jsem vytvořil složky pro všechny předměty a v nich pak oddíly s jednotlivými projekty, které bylo potřeba udělat (seminárka, učení se na zkoušku apod.), a v nich už jsem rozepsal konkrétní úkoly, které jsem průběžně odškrtával.

V současné době bych asi sáhnul po Notion. V tomto videu vysvětluju, jak si můžete organizovat práci na projektech a úkolech pomocí kanbanových tabulí. Díky nim přehledně vidíte, co máte udělat, na čem zrovna pracujete a co již máte hotovo. Můžete používat jednu kanbanovou tabuli pro každý předmět nebo mít jenom jednu tabuli pro všechny školní záležitosti.

Pro organizaci a uchovávání úkolů můžete použít také Trello, Omnifocus, Things, Microsoft To Do, Obsidian nebo obyčejný textový dokument.

Pokud nemáte úkolů hodně, dá se bez úkolovníku přežít, prostě si všechny deadliny házejte do kalendáře, abyste na ně nezapomněli. A především si poctivě dělejte týdenní plány. Ve své podstatě je to papír nebo dokument, do kterého si píšete, co je potřeba další týden udělat. Při tvorbě týdenního plánu vycházejte z kalendáře, v němž uvidíte, jaké termíny a události vás následující dny a týdny čekají. Mnohem více do hloubky o týdenním plánování mluvím v online kurzu Systém time managementu.

Pomocníček

Pomocníček není váš osobní asistent, který vám bude uklízet, vařit a psát hezkým holkám, kterým máte sami strach napsat. Jedná se o pomůcku pro organizaci učení, kterou si oblíbila spousta mých studentů.

Jedná se vlastně o tabulku, ze které dokážete vyčíst, co všechno se musíte naučit ke zkouškám, kolik toho již umíte, co vám ještě zbývá a kdy je vhodné opakovat, aby vám učení zabralo co nejméně času. Navíc vás motivuje a dovoluje vaší hlavě uvolnit kapacitu pro „důležitější věci“.

Hned první týden si pomocníčka vytvořte a vyplňte. Do řádků vložte všechny okruhy, které se máte naučit. Jakmile se něco naučíte nebo si to zopakujete, poznačte si datum učení a buňku zabarvěte podle náročnosti. Když je nějaký okruh červený nebo oranžový, víte, že jej budete muset více opakovat. Zelené a modré tak moc neřešíte.

Zde najdete mou šablonu pomocníčka v Notion.

Naučte se učit

Nevím jak vám, ale mě připadá celkem nepochopitelné, že nás ve škole nikdo pořádně nenaučil, jak se učit, jak používat mozek správně. Učení se je totiž dovednost, kterou si jde osvojit. To, jak rychle nebo pomalu se učíte, závisí z velké míry právě na používaných způsobech učení a zpracovávání informací. Když se naučíte pracovat se správnými metodami a obloukem se vyhnete těm špatných, ušetří to dost výrazně čas nad učebnicemi, uložíte vědomosti trvale do paměti a proces si více užijete. Navíc vám to nepomůže jen ve škole, ale i v životě, učení totiž nekončí maturitou nebo diplomem.

Pro základní poučení o tom, jak funguje efektivní učení, vám poslouží článek 7 tipů, jak se učit efektivně.

Pokud máte nějaké ty peníze

V poslední části se zmíním o několika věcech, které sice nejsou nezbytné, abyste úspěšně vystudovali, ale studium vám rozhodně zpříjemní.

Zaprvé je to nějaký lepší notebook. Samozřejmě záleží na škole. Kdo studuje grafiku, bude potřebovat pořádné dělo. Průměrný student si podle mě většinou vystačí s notebookem, který má aspoň 8 GB RAM, Intel i5 a výše a SSD disk.

Zadruhé se podle mě hodí externí obrazovka. Zvláště pokud máte menší noťas, je dost otravné a nezdravé koukat se svěšenou hlavou na malinkou obrazovku. V současné době koupíte 24palcovou obrazovku za ceny od 2999 Kč.

Zatřetí bych investoval do myši, která se vám bude pohodlně držet i dlouhé hodiny. Já používám Microsoft Sculpt, nicméně hodně mým známým nevyhovuje. Standardem je pak Logitech Master.

Začtvrté to jsou dobré noise cancelling headphones. Když jsem si před 2 lety kupoval sluchátka za 7 tisíc, bál jsem se, že vyhazuju peníze oknem, ale dneska můžu s klidným srdcem prohlásit, že to byl jeden z nejlepších nákupů, který jsem kdy udělal. Sluchátka dokáží poměrně výrazně potlačit okolní zvuk, a tak zvládnete pracovat nebo studovat nerušeně i v hlučném prostředí, na kolejích nebo v kavárnách. Já mám Sony XM-3, dneska bych si koupil XM-4, i když existují i XM-5, ale ta jsou trošku nepraktická, protože nejdou složit.

Vyplatí se vám i tiskárna. Dá se učit i z počítače, ale z papíru vás tak rychle nerozbolí oči nebo hlava, navíc je snazší se soustředit a nevyrušovat se.

Koupil bych si i nějaký tablet s tužkou, osobně bych volil iPad. K čemu bych ho používal? Především na psaní poznámek. Velkou výhodu spatřuji v tom, že máte poznámky psané rukou, ale přitom digitální, uložené na cloudu, a tak máte jistotu, že se vám neztratí. Můžete je upravovat, něco vymazat, něco přidat a hezky formátovat. Kromě toho bych na iPadu během přípravy na zkoušky tvořil myšlenkové mapy pro učení, různé diagramy pro lepší pochopení apod.

Dovednost rychlého a efektivního učení, o které jsem psal výše, si osvojíte v mém kurzu Jak udělat každou zkoušku. O efektivním učení samozřejmě existují stovky videí na YouTube, článků na internetu zdarma. Volně přístupné jsou také vědecké studie. Tak proč se do kurzu vlastně zapojit? Jdu v něm opravdu do hloubky, v ucelené podobě na jednom místě spojuju dohromady to nejlepší z efektivního učení, produktivity a organizace, čímž se zabývám už více než 6 let. Krok za krokem budete vědět, jak na to. A navíc si můžete být jistí, že tohle know-how je narozdíl od spousty videí a článků ověřené a skutečně funguje.

A to je pro tento článek úplně všechno. Hodně štěstí, přeju vám, ať vkročíte do nového semestru nebo školního roku pravou nohou.