7 tipů, jak se učit efektivně [odkazy na vědecké studie]!

Myslím, že v tom nebudu sám, když řeknu, že nesnáším učení. Studování ve smyslu dostávání informací do paměti mi upřímně až tak moc nevadí, co nesnáším, je slovo „učení“.

Když mi někdo řekne, že se učil, nevím, co si pod tím představit, může to znamenat, že si něco četl, podtrhával, opakoval, vybavoval, učil se s kartičkami, něco si maloval, dělal si o něčem přehled nebo jenom multitaskoval a občas při tom koukl do učebnice. Slovo učení má spoustu významů – můžete vykonávat mnoho různých činností, aby se tomu mohlo říkat učení. Ale jenom některé podoby učení přinášejí dobré výsledky. Tím se rozumí, že vám to „leze do hlavy“ rychle, vše dobře chápete a pomalu zapomínáte.

Smutnou realitou je, že většina studentů chápe učení špatně a neumí se učit správně. Učení mají spojené s metodami, které nefungují tak dobře, stojí spousty úsilí a času nebo v horším případě jenom poskytují iluzi, že se učí, a u zkoušky zjistí, že si vlastně nedokážou vzpomenout.

V článku se s vámi podělím o 7 vědecky ověřených tipů na to, jak se učit efektivně, díky kterým vaše učení bude mít smysl a za minimum času dostanete do hlavy maximum.

Pokusím se tak trošku změnit vaši definici slova učení, aby zahrnovala jen ty činnosti, které opravdu přinášejí výsledky. Nezáleží až tak na vrozené inteligenci nebo na tom, jak dlouho se učíte. Je nesmírně důležité, jak přesně trávíte čas během učení, co konkrétně děláte a jak. Tak pojďme zjistit, jak se učit efektivně.

Pokud studujete vysokou školu a rádi byste se o efektivním učení dozvěděli víc, zapojte se do online kurzu Jak udělat každou zkoušku, který jsem vytvořil právě pro vás, vysokoškoláky.

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

1.   Čtěte nahlas

Jedna studie testovala 4 způsoby učení. Jedna skupina účastníků experimentu se učila tak, že si něco potichu četli, druhé skupině někdo text předčítal, další poslouchali nahrávku sebe samotných, jak čtou, a poslední skupinka si četla nahlas.

Jak můžete odhadnout z názvu prvního tipu, nejvíce si toho zapamatovali ti, kteří si text četli nahlas. Nejméně toho udrželi v paměti ti, kteří četli potichu, což není překvapení, protože čtení není obecně moc účinnou metodou učení (i když se tak učí skoro každý).

Více si toho zapamatujete, když uslyšíte svůj vlastní hlas než hlas někoho jiného. Co praktického vám můžu doporučit? Pokud toho nemáte zrovna moc, čtěte si materiály nahlas.

Pokud chodíte na vysokou školu, není možné si číst úplně všechno nahlas. Proto čtěte potichu, ale některé části, které uznáte za klíčové a obzvláště těžké, si čtěte nahlas.

Číst své materiály byste měli jenom jednou nebo dvakrát, pak už byste se měli především testovat. Právě to vám skutečně pomáhá informace ukotvit v paměti a pochopit je. Takže zapomeňte na to, že byste se nahráli při čtení a pak si to pouštěli, moc byste se toho nenaučili.

Čekají vás přijímačky? Přečtěte si článek Jak se připravit na přijímací zkoušky!

2.   Proč, Irenko, já se ptám proč?

Čistě teoreticky by asi bylo ve vašich silách, abyste se naučili nazpaměť knihu v jazyce, kterému nerozumíte. Ale mnohem snadněji se něco naučíte, když tomu rozumíte. Pokud něco chápete, do mozku to naleze snadněji.

Rád bych to ilustroval na jednom experimentu. V něm vědci ukazovali lidem slovíčka. Ti v první skupině se měli sami sebe zeptat, jaké pocity v nich slovo vzbuzuje, v druhé skupině se ptali, jestli slovíčko obsahuje písmeno p. Když později testovali, kolik si toho zapamatovali, zjistili, že ti, kteří se zamýšleli nad významem slov a pocity, které v nich vyvolávají, si zapamatovali více. Informace díky otázce zaměřené na pocity takzvaně hluboce zpracovávali. Museli se zamyslet nad významem slova, pochopit, co vlastně vyjadřuje.

Čím lépe něco pochopíte, tím lépe pro paměť, jelikož se v mozku utvoří spousta spojení k nové informaci. Pakliže budete informace zpracovávat plytce a zaměřujete se na povrchní věci (jako třeba jestli slovo obsahuje písmeno p, nebo ne), nemáte šanci si nové slovo spojit se svými předchozími vědomostmi. Tento efekt popisuje například i tato studie.

Bojuje vaše dítě s motivaci? Přečtěte si článek Jak motivovat dítě k učení?!

Jak se donutit informace zpracovávat hluboce při učení do školy?

Ptejte se otázkou: Proč? Bude vás to nutit přemýšlet a spojovat si své stávající vědomosti s těmi novými. Navázat informaci na současnou síť znalostí je daleko snazší než se něco mechanicky „našprtat“ a vlastně vytvořit novou oddělenou síť vědomostí.

Při čtení, ve škole, na přednáškách se každou chvíli sami sebe ptejte:

• Proč?
• Proč to tak je?
• Proč to není jinak?

S porozuměním vám pomůže také snaha vysvětlit daný koncept. Představujte si, že mluvíte k 5letému dítěti. Zjednodušujte, upusťte od odborností a hlavně se to snažte říkat vlastními slovy. Nekopírujte, co je napsáno ve vašich poznámkách nebo v učebnici.

Více o tom, jak se učit efektivně s pomocí této metody ve videu a článku Jak se naučit na zkoušku za 1 den!

3.   Učte se na různých místech

Paměť je tak trochu jako foťák. Teď nemám na mysli fotografickou paměť. Myslím tím, že když něco uložíte do paměti, mozek jakoby zmáčkne spoušť a naváže na tu studovanou informaci i veškeré okolnosti, které s učením souvisely – třeba místo, kde jste se učili.

Abyste se později k nějaké informaci v mozku dostali, vzpomněli si, musíte znovu aktivovat ta mozková spojení, která jsou s danou informací souvisí, a to je třeba to konkrétní místo, kde jste se učili.

Pokud se něco naučíte v jeskyni, nejlépe si na to vzpomenete zase v jeskyni. Tam se totiž dostanete se do stejného kontextu jako při učení, aktivujete stejná spojení v mozku a snadněji si vzpomenete.

Zdá se, že nejlepší by proto bylo se učit tam, kde budete zkoušeni. To ale často není možné, ani to vlastně není nejúčinnější. Jak vychází z experimentů: pokud se studenti učí na vícero různých místech, mají u zkoušky až o 30 % lepší výsledky než ti, kteří se učí pouze na jednom místě.

Když studujete na různých místech, mozek si už danou látku nespojuje jenom s jedním kontextem, ale k informaci si udělá více cestiček. Učení se na různých místech vás zbaví závislosti na kontextu učení. Už pro vás nebude nejsnadnější si vzpomenout na místě učení, ale vzpomenete si kdekoliv, protože budete mít informaci spojenou s různorodými kontexty a stavy. I tato metoda je vědecky podložena, například touto studií.

Učte se nejprve ve škole – poslouchejte a snažte se dostat informace do paměti. Pak doma, venku, na kolejích a nakonec se s kamarádkou vyzkoušejte v knihovně.

Tuto metodu a další rady najdete i jednom z mých dalších článků 11 tipů, jak se správně učit, ověřených výzkumem.

4.   Metakognice

V rámci experimentu dostali studenti statistiky na Stanfordu týden před zkouškou buď jeden, nebo druhý e-mail. U zkoušky získala skupina, které přišel první e-mail, průměrně A, ti méně šťastní, kterým přišel druhý e-mail, dostali v průměru B. Přečtení obou e-mailů nemohlo zabrat více než 5 minut.

Co tak zázračného bylo v prvním e-mailu? E-mail obsahoval krátký metakognitivní dotazník. Studenti měli odpovědět na pár otázek, jako například: Z čeho se budeš na zkoušku učit? Jak se budeš na zkoušku učit? Jaký je tvůj cíl a jak důležitá pro tebe zkouška je? Druhý e-mail studentům pouze připomínal, že se blíží zkouška ze statistiky a měli by se pilně připravovat.

Metakognice je přemýšlení o přemýšlení, v našem případě přemýšlení o vlastním učení. Pomáhá vám s rozhodováním, jak se učit efektivně, kdy se učit a z čeho se učit.

Jedna podskupina, která si u zkoušky vedla ještě lépe, dostala navíc ještě jeden metakognitivní dotazník. Čím více metakognice, tím lépe. Z experimentu vychází, že studenti praktikující metakognici měli méně negativních emocí a cítili větší kontrolu nad svým výkonem. Zdroje využívali efektivněji.

I vy přemýšlejte o tom, jak se učíte. Nejeďte na autopilota bez toho, abyste se zamysleli nad tím, jak se budete připravovat a proč. Metakognice vám umožní zpomalit, získat nadhled a udělat nejlepší možná rozhodnutí a je dalším krokem k tomu, jak se učit efektivně.

Ptejte se:

• Jak se budu učit?
• Z čeho se budu učit?
• Jaký je můj cíl?
• Jak moc je to důležité?

Doplnit to můžete o další otázky:

• Co při mém studiu nefunguje?
• Co ještě nechápu tak dobře?
• Co udělám pro to, abych to pochopil/a?
• Jak si rozdělím čas a kdy bych měl/a začít?

O metakognici jsem napsal také samostatný článek, ve kterém rozebírám ještě další tipy.

5.   Laserová koncentrace

Když při učení děláte něco, co s učením nesouvisí (byť vám to zabere jen 5 vteřin, třeba zkontrolujete upozornění na mobilu), bude trvat od 22 do 29 minut, než znovu dosáhnete stejné úrovně soustředění jako před vyrušením. A to učení pekelně zpomaluje.

Pokud se při učení nevěnujete jenom učení, ale multitaskujete, necháváte se rozptylovat, budete toho umět asi o 30–50 % méně, než kdybyste se maximálně soustředili pouze na učení, jak vychází z jedné starší studie.

Ještě horší je, když si zvyknete multitaskovat. Třeba tak, že při učení kontrolujete telefon, projíždíte instáč nebo si něco dohledáváte na internetu. Můžete dlouhodobě poškodit vaši schopnost se koncentrovat. A čím méně se dokážete koncentrovat, tím pomaleji se učíte.

Zvláště v dnešní době je těžké se nenechat vyrušit a udržet pozornost. Mozek vyžaduje pořád nové stimuly a podněty. Je v tomhle dokonce tak hloupý, že multitasking a rozptylování miluje, i když mu škodí. Zhoršují se jeho funkce, je rychleji unavený a učí se pomaleji.

Učte se proto bez jakéhokoliv vyrušení. Začněte třeba s 20 minutami. Nastavte časovač s cílem vydržet a koncentrovat se jenom na jednu věc. Až časovač zapípá, klidně zkontrolujte mobil a po krátké pauze se znovu pusťte do intenzivního učení. Až si na 20 minut zvyknete, přidejte dalších 5 a tak pokračujte. Nikdy se ale neučte déle než 50 minut v kuse.

Uvidíte, že učení vám půjde rychleji, daleko snadněji vám to uteče, a dokonce to bude i větší zábava.

O důležitosti nepřerušovaného soustředění existuje například tato nebo tato studie.

Už v minulosti jsem napsal Jak se soustředit intenzivně.

6.   Jak se učit efektivně pomocí testování

V experimentu se jedna skupinka učila poměrně tradiční způsobem: čtyřkrát si text přečetli. Druhá skupinka se učila tak, že si text přečetla třikrát a jednou měli z hlavy napsat všechno, co si pamatují, jako by psali písemku nanečisto. Odpovídali na otázky, zkoušeli, co všechno si pamatují. Účastníci ze třetí skupiny text četli jenom jednou a potom napsali tři cvičné testy, aniž by si mohli zkontrolovat, jestli odpověděli správně.

Po týdnu vědci zkoumali, kolik si toho účastníci experimentu zapamatovali. S obrovským náskokem na tom byli nejhůře ti, kteří jenom čtyřikrát četli, nejlépe se dařilo těm, kteří si text přečetli pouze jednou a třikrát se nanečisto otestovali.

Napříč stovkami studií (další z nich je třeba tato) se ukazuje, že opakované čtení nemá smysl. Daleko účinnější je testování se, vybavování. Ačkoliv se to nezdá. Když testujete svoji váhu jenom tím, že se vážíte, nezhubnete. Vyhodnocování vědomostí, dostávání informací z paměti vás je naučí.

Učte se pomocí cvičných testů. Je to jednoduché. Jednou si něco přečtěte, při čtení si vytvořte otázky (například z nadpisů) a pak se na ty otázky snažte bez pomoci odpovědět.

Ještě účinnější to bude, když cvičné testování doplníte o zpětnou vazbu. I bez zpětné vazby (neboli zkontrolování, zdali jste odpověděli správně) je cvičné testování účinné, ale pokud se ještě zkontrolujete, bude to ještě účinnější.

Cvičné testování je však poměrně mentálně náročné a mozek vám bude říkat, ať se raději učíte tak, jak jste zvyklí. Odolejte tomuto nutkání. Pamatujte na to, že čím je učení lehčí, tím je povrchnější. A naopak: čím je složitější, tím bývá účinnější.

Více o tom, jak nám intuice lže, co se efektivity učení týče, si přečtěte v článku Proč se učíme pomalu? A z jakého důvodu nevěřit intuici?. Podívat se můžete také na článek věnovaný aktivnímu učení.

7.   Synergický efekt

Jedna webová stránka definuje synergický efekt jako „výsledek, který je větší než součet účinku zapojených složek.“ Jednoduše to znamená, že 1 + 1 > 2.

Co tím chci říct? Když sbíráte rady a tipy na různých místech na internetu, mohou vám pomoct, ale nikdy nenastane synergický efekt. Právě proto jsem vytvořil online kurz pro vysokoškoláky i pro maturanty.

V kurzech jdu daleko více do hloubky, sdílím s vámi logicky provázaný návod krok za krokem. To je daleko účinnější než sice dobré, ale nesouvisející tipy, které nejsou zařazeny do kontextu.

Až když se spojí všechny efektivní, vědecky ověřené tipy a postupy dohromady, nastane právě synergický efekt. Spojení bude daleko více než jenom prostý součet jednotlivých tipů, které posbíráte v článcích a videích.

Pokud chodíte na vysokou školu, určitě si zjistěte více o online kurzu Jak udělat každou zkoušku. Není jenom o tom, jak se učit efektivně. Dozvíte se, jak plánovat, vybudovat si svůj time management systém, dělat poznámky, bojovat se stresem a prokrastinací a mnoho dalšího. A jestli chodíte na střední školu, mrkněte na online kurz o efektivní přípravě k maturitě.