Aktivní učení – neintuitivní způsob, jak se rychle učit

V článku se dozvíte o snad nejlepší technice učení vůbec, ať už se učíte do školy nebo se vzděláváte sami pro sebe. Aktivní učení se na první pohled nezdá nějak zvlášť účinné, zajímavé ani fascinující, ale funguje nejlépe ze všech metod.

*Video a článek mají téměř identický obsah, je na vás, který typ obsahu zvolíte.

V experimentu rozdělili studenty do 4 skupin, každá se učila trochu jinou metodou. Před testem se studentů zeptali, jak dobře si myslí, že látku umí. Studenti, kteří používali nejlepší metodu učení, o které bude řeč, si mysleli, že jsou na tom špatně, že se učili pomalu a že nic pořádně neumí. Mysleli si, že jsou na tom nejhůře ze všech 4 skupin. Ale jak prokázal finální test, uměli toho úplně nejvíce, i když jim jejich intuice napovídala něco jiného.

Nevěřte vždycky své hlavě: to, že máme pocit, že je něco účinné, ještě neznamená, že to skutečně účinné je. Raději věřte vědecky ověřeným principům než svým pocitům a intuici.

Za nejúčinnější metodu učení se napříč stovkami vědeckých studií považuje aktivní učení, kterému se říká také vybavování, testovací efekt. V experimentu, který jsem zmiňoval, bylo aktivní učení tou nejpodceňovanější, ale zároveň nejúčinnější metodou.

Existuje velký rozdíl mezi tím, co ví o učení věda a tím, jak se studenti doopravdy učí. Málokdo ví, jak se správně učit. Nejoblíbenější a nejčastěji používané metody učení jsou často ty nejméně účinné.

Ještě předtím, než se pustíme do podrobnějšího vysvětlení, co to aktivní učení je a jak na něj, bych vám chtěl doporučit, abyste si zdarma stáhli 5 kapitol z mé e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy. Knížka vám pomůže se lépe a efektivněji učit, podrobněji v ní vysvětluji, jak přesně používat metody aktivního učení na vysoké nebo na střední škole. Píšu v ní také o produktivitě, plánování a prokrastinaci.

Co je to aktivní učení?

Vybavování a dostávání informací z paměti tvoří základ aktivního učení. Místo toho, abyste si text přečetli 3krát, přečtete si ho jednou a pak nahlas řeknete všechno, co si pamatujete.

Testování a vybavování není jen způsob, jak zjistit, jestli něco umím nebo neumím. Jedná se hlavně o účinnou techniku, jak si něco skvěle a efektivně zapamatovat. Pokaždé, když něco dostanete z paměti, je snadnější si to vybavit i příště. Paměť se totiž po vybavení informace změní, posílí.

Paměť si můžete představit jako odlehlou finskou vesničku, ve které pořád sněží. Vybavování, aktivní učení je jako sněžný pluh, který odhrne sníh z příjezdové cesty ke vzdálenému baráku (to je v naší metafoře informace, kterou se učíte). Když je cesta čistá, dostanete se k baráku, k dané informaci rychle a pohodlně. Když si však informace nevybavujete, stávají se cesty nepřístupné a k barákům (k informacím) se nemáte šanci probojovat.

Když si něco přečtete, dané informace někde v hlavě budou, ale pokud si je nevybavíte, je těžké si na ně u písemky či zkoušky vzpomenout. Navíc je vesnička kouzelná a pokaždé, když po cestě přejede pluh (když si něco vybavíte) se sněžení zpomalí. Což vlastně znamená, že každé vybavení zastaví nebo výrazně zpomalí zapomínání.

Vědecké experimenty dokazující účinnost aktivního učení

Pojďme na experimenty. Už to znáte, studenti byli rozděleni do několika skupin. První skupinka se učila tak, že si text mohla 4krát přečíst. Druhá skupinka si mohla text přečíst pouze jednou, ale 3krát se aktivně učila pomocí testu. Sami dokážete uhádnout, jak dopadl test o týden později. Jasně vyhrála skupina, která se učila aktivně, 3krát podstoupila test, pamatovala si přes 60 % informací. Zato ti, kteří 4krát četli, si pamatovali pouze 40 % informací.

V dalším experimentu, se studenti učili svahilská slova. Nejprve se všichni učili tak dlouho, dokud si nedokázali správně vybavit každé slovo. Následně byli studenti rozděleni do dvou skupin: první skupinka se při druhém učení znovu ze slovíček zkoušela, a s učením skončila až tehdy, když si vše vybavila správně. Druhá skupinka byla slovíčkům pouze vystavena. Studenti například viděli, že slovo “učení” se řekne kujifunza.

V závěrečném testu dosáhla skupinka, která se učila dvakrát aktivně, 80% úspěšnosti, kdežto skupina, která si při druhém učení pouze prohlížela svahilský a anglický význam, si pamatovala pouze 36 % slovíček.

Z metastudie o aktivním učení, testovacím efektu vyplývá celá řada benefitů. Nepřekvapí vás, že informace si díky aktivnímu učení lépe a na delší dobu zapamatujeme. Testování, vybavování rovněž způsobí, že si při dalším učení studenti zapamatují více. Aktivní učení nám rovněž poskytuje skvělou zpětnou vazbu: víme, co umíme a v čem ještě zaostáváme. Při tradičním učení se často nadhodnocujeme, máme pocit, že látku umíme lépe než ve skutečnosti.

Studie mimo jiné prokázala, že díky aktivnímu učení zvládneme informace lépe aplikovat v nových kontextech.

Zajímají vás další vědecky ověřené tipy? 11 ověřených principů, jak se učit!

Aktivní učení – námitky

Aktivní učení má i své kritiky. K nejčastějším námitkám patří, že vybavování zabere strašně moc času. Druzí namítají, že je to jenom mechanické učení nazpaměť bez pochopení.

První námitku musím ihned vyvrátit. Pokud se něco chcete naučit opravdu dobře, musíte informace dostávat z paměti, vědecký výzkum je neúprosný. Ze studií vyplývá, že si testování v porovnání s jinými běžnými metodami vede daleko lépe. I pokud chodíte na medicínu či studujete kombinovaně dva těžké obory, má aktivní učení smysl. Pouze se s ním musíte naučit pracovat.

Pamatujte na experiment ze začátku videa, studentům připadalo aktivní učení nejméně efektivní, ale měli nejlepší výsledky. Opakované čtení nás nabíjí dobrými pocity, ale je mnohem méně účinné. Ze studií vychází, že pokud si něco přečtete více než 2krát, nemá to na zapamatování téměř žádný vliv.

I druhou námitku vědecké experimenty vyvracejí. Studenti, kteří se učí pomocí vybavování, mají v otázkách, které vyžadují pochopení, lepší výsledky než ti, kteří se učí pomocí jiných metod, například myšlenkových map nebo opakovaného čtení.

Různé metody aktivního učení aneb jak na to

Celou podstatou aktivního učení je, abyste trávili méně času vkládáním informací do paměti a naopak více času jejich vytahováním.

Co už teď umím?

Vždy ještě předtím, než se pustíte do učení, se sami sebe zeptejte: Co už teď umím? Co bych ohledně tohoto tématu dokázal/a říct?

Někdy budete mluvit 15 minut, někdy si nevzpomenete vůbec na nic, ale pokaždé, když se budete snažit pátrat ve své paměti, připravíte mozek na učení, díky čemuž si později zapamatujete více.

Vůbec nevadí, pokud si něco vybavíte špatně. V paměti se to “opraví”, když při učení narazíte na správnou odpověď. Nejdůležitější je, že tato metoda váš mozek “nažhaví” na učení a dovolí vám, abyste se učili rychleji a efektivněji.

Věděli jste, že pro aktivní učení můžete využít také umělou inteligenci? Jak na to vysvětluju na svém webináři ChatGPT pro studenty!

Cvičné testování

Pokud se učíte na písemnou zkoušku nebo písemku, je tohle nejlepší metoda učení. Funguje úplně stejně jako testování ve škole, akorát to děláte nanečisto doma.

Jestliže chodíte na střední, připravte si pro sebe několik otázek. Vycházejte ze sešitu, hlavních nadpisů a svých zkušeností, jak učitelé připravují písemky. Jakmile máte otázky hotové, pokuste se na ně odpovědět. Pak už si jen zkontrolujte odpovědi. Pokud máte v něčem mezery, doučte se to. Přečtěte si to, zakryjte a vybavte si. Jestli je něco extrémně těžké, udělejte si z toho kartičky.

Chodíte-li na vysokou školu, asi si uvědomujete, že je nemožné, aby po vás vyučující u zkoušky chtěli naprosto všechny detaily. Studenti medicíny určitě nebudou muset umět všech 700 stránek anatomie. Na výšce je důležité, abyste své omezené množství času a energie věnovali nejdůležitějším informacím.

Nejcennějším materiálem pro cvičné testování jsou zadání zkoušek a testů z minulých let. Postup je stejný jako pro učení na střední. Odpovídejte na otázky a pak si zkontrolujte odpovědi. Když něco neumíte, aktivně se to doučte a v ideálním vesmíru si naplánujte opakování.

Pokud se nedají sehnat testy z minulých let, vytvořte si je sami. Vycházet můžete ze svých poznámek, učebnice či skript.

Při cvičném testování nezapomínejte na zpětnou vazbu. Lidsky řečeno, zkontrolujte, jestli jste si informace vybavili správně. To zajistí, že si do paměti neuložíte chybné informace. Také je lepší, když je zpětná vazba mírně odložená. Nekontrolujte svou odpověď ihned po sepsání, ale napište celý cvičný test, a teprve pak se mrkněte, zda jste odpověděli správně.

Pokud vás metoda zaujala, určitě si přečtěte také článek: Jak se učit z tipovek a testů z minulých let!

Samozkoušení

Nečekejte na zkoušku ve škole, vyzkoušejte se doma. Až si příště dočtete nějakou kapitolu, maturitní otázku nebo okruh ke zkoušce, vyzkoušejte se. Pokud to uděláte, informace si zapamatujete lépe.

Mějte na paměti, že aktivní učení není jenom způsob, jak zjistit, jestli něco umíte nebo neumíte, je to hlavně metoda, jak si něco silně zapamatovat.

Nezkoušejte se v hlavě, nejlepší je, když mluvíte nahlas. Jedině tak nepodlehnete iluzi vědění.

Nevybavujte si látku okamžitě po tom, co se s ní setkáte. Čím těžší je si na něco vzpomenout, tím silněji se to uloží do paměti. Nejprve si projeďte celý okruh, celou kapitolu nebo aspoň jeden náročný oddíl textu, snažte se ho pochopit, a až potom se vyzkoušejte.

U zkoušení si můžete pomáhat nadpisy, ze kterých si vytvoříte otázky. Například loňský rok jsem měl předmět Řízení lidských zdrojů, ve kterém byl okruh vzdělávání a rozvoj. Při samozkoušení bych se sám sebe ptal: “Co je to vzdělávání a rozvoj? Co je to čtyřstupňový systém vzdělávání a rozvoje? Jaké fáze má učení? Jaké jsou přínosy vzdělávání?”

Nahlas bych odpověděl. Pokud bych si nebyl schopen vzpomenout nebo bych si nebyl jistý svou odpovědí, pozorně bych si přečetl odpověď a později se znovu vyzkoušel z otázky, která mi dělala problémy.

V průběhu roku si můžete vytvářet otázky, na které musíte znát odpověď, abyste zvládli zkoušku. Vyhraďte si na ně samostatný dokument, otázky tvořte z témat okruhů, z toho, co říkají vyučující nebo z otázek na konci kapitol.

Jak se přestat stydět – čtěte, pokud vás svazuje stud.

Kartičky

Další aktivní metodou učení založenou na vybavování jsou kartičky. O této metodě se můžete dozvědět více ve videu Jak se učit slovíčka. Mluvím o tom, jak si kartičky vytvářet, jak se s nimi učit apod.

Kombinujte aktivní učení s rozloženým učením

Aby bylo vybavování účinné, musí být náročné. Právě tehdy se paměťová stopa posílí nejvíce. Čím snadněji něco dokážete z paměti dostat, tím menší efekt to má na posílení paměťové stopy.

Vlastně po vás chci, abyste si učení co možná nejvíce ztížili, protože pak bude nejúčinnější.

Jak aplikovat rozložené učení v praxi? Například si látku nevybavujte po přečtení jednoho odstavce, ale až po několika stránkách. Vybavte si více informací, až pak si zkontrolujte, jestli jste odpověděli správně. Zkoušejte se i z něčeho, co jste ještě pořádně nečetli nebo jste to četli už dávno.

Nevybavujte si něco 4krát za sebou, abyste to uměli dokonale. Vybavte si to jednou, přesuňte se k jiným věcem a později se k tomu vraťte. Bude to účinnější a efektivnější, protože takové učení stojí větší úsilí.

Aktivní učení je skvělé, ale i přesto budete zapomínat. Abyste si něco uložili do paměti skutečně pevně, musíte opakovat, ideálně s využitím principů rozloženého opakování. Informace díky němu uložíte do dlouhodobé paměti s vynaložením nejmenšího možného úsilí a času.

Princip je pořád stejný: opakujte až tehdy, když vám dělá problém dostat informace z paměti. Pokud něco dokonale umíte, nemá smysl tím marnit čas.

Nejčastěji se doporučuje, abyste opakovali 1 den, pak 7 dnů a 21 dnů po učení. Ale berte to s rezervou. Pokud vám daná látka vyprchává z paměti rychleji, opakujte častěji, pokud něco umíte dokonale, nemusíte opakovat tak často. Jinak opakování není nic jiného než opakované aktivní učení, opakování opravdu není pročítání textu!

Více o rozloženém učení píšu v článku: Jak nikdy nic nezapomenout.

Jestliže se budete učit průběžně pomocí vybavování, a navíc budete opakovat ve vhodných intervalech, budete nezastavitelní. Informace, ať už jakékoliv, se vám vtisknou do paměti hodně pevně.

Kousněte se

Smiřte se s faktem, že ta nejlepší metoda učení je hodně mentálně náročná a “bolestivá”, a to zvláště ze začátku.

Váš mozek bude naříkat, ať se učíte jinak, ať si to jenom dokola čtete a podtrháváte si důležité věci. Bude kňučet, že aktivní učení je zdlouhavé a náročné a že stejně nic neumíte. Vytrvejte!

Že je to nejlepší metoda učení jsem si vyzkoušel jak sám, tak moji aktivně učící se čtenáři, ale především to potvrzuje věda. Nevěřte své mysli, ale objektivním faktům! Není to ani časově náročné, kdybyste se měli naučit na 80 – 90 % jakoukoliv látku, tohle je ten nejrychlejší způsob.

Přemluvte se, bojujte, a výsledky se dostaví. Postupem času si aktivní učení oblíbíte a budete litovat každé minuty, kterou strávíte pasivně.

Stáhněte si zdarma ukázku (40 stránek) z mojí e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy. Podrobněji v ní vysvětluji, jak přesně využívat metody aktivního učení, také se v ní dozvíte, jak pochopit složitou látku anebo s vámi sdílím tipy na plánování, lepší soustředění a boj s prokrastinací. Jednoduše se jedná o komplexní návod, jak se učit rychle a efektivně, nejúčinnější techniky a metody máte na jednom místě, v uceleném návodu. Kniha obsahuje spoustu informací a rad, které nesdílím zdarma na blogu ani na youtube.

Učení není nic jiného než dovednost, kterou se můžete naučit. Každý se může učit rychle a efektivně, nezáleží na genech, IQ nebo dosavadních výsledcích. Podstatné jsou metody učení.

Na co použijete metody efektivního učení vy? Chcete skvělý prospěch? Ušetřit čas učením? Zvládnout vysokou? Nebo všechno?

Těšit se můžete na další články opřené o vědecké studie, ať už na téma učení nebo produktivity. Děkuji vám za přečtení. Článek sdílejte, pomůžete mi tím.

Chci si stáhnout 40 stránek z tvojí e-knihy zdarma!