Proč pořád nemáte skvělé výsledky? – Iluze vědění

Pokud jste otevřeli tento článek, tak zřejmě pořád nemáte skvělé výsledky. A pravděpodobně se divíte, proč tomu tak je. Vždyť se učíte, snažíte se více než kdy dříve, čtete si články o efektivním učení, možná jste si dokonce pořídili nějakou knihu, ale vytoužené výsledky pořád nikde. Zřejmě jste obětí iluze vědění!

Možná už si někde uprostřed hlavy začínáte říkat, že jste asi „přirozeně blbí“ a prostě na to nemáte. V článku se dozvíte nejpravděpodobnější důvod, proč stále nemáte skvělé výsledky a jak jich můžete konečně dosáhnout.

Hned na začátku vás utěším, že to není vaše přirozená inteligence, talent nebo nadání, které stojí za vašimi neuspokojivými výsledky. Mozek každého z nás je plastický a v průběhu života se mění, podle toho, jak ho používáme. Hrajete-li na klavír, zvětší se vám části mozku zodpovědné za hraní. Učíte-li se matiku, porostou vám části mozku zodpovědné za matiku. Přirozené nadání (to, jak velká je část mozku) se dá občůrat tréninkem a usilovnou prací.

Pakliže si nevěříte, připravujete svou mysl na neúspěch. Jedno oblíbené rčení praví:

Ať si myslíte, že něco dokážete nebo nikoliv, v obou případech máte pravdu.

Jste-li přesvědčeni o tom, že jste blbí, ve škole vám to opravdu nikdy nepůjde dobře. Pokud věříte, že jsou vaše schopnosti (plastické), že se dají vypilovat tréninkem, budete úspěšní. Více o tomhle v článku: Nastavení mysli.

Okay, takže talent a přirozené nadání nemá vliv na to, proč nejsem ve škole tak úspěšný, jak bych si přál/a. Kde je tedy zakopaný pes?

Zřejmě za to může vaše pýcha a iluzím podléhající mozek, který si myslí, že všechno ví nejlépe na světě. Za neuspokojivými výsledky stojí to, že i když víte o radách, které jsou ověřené vědeckým výzkumem, tak se furt učíte tak, jak to připadá vám nebo vaši intuici nejlepší.

Věřte výzkumům, ne svým pocitům!

Empirický vědecký výzkum je více než vaše pocity!

V našem mozku úřadují dva systémy: Systém 1 jedná velmi rychle bez našeho vědomí podle zažitých vzorců. Systém 2 je pomalejší, zvažuje možnosti a provádí logická rozhodnutí.

Systém 1 jedná automaticky a dá se říct, že je silnější, než systém 2, ale velmi často se dopouští chyb a přesvědčuje nás o nepravdivých věcech, několikrát podléháme takzvaným kognitivním zkreslením. Studenti, kteří se nehonosí skvělými výsledky se při učení mnohdy řídí systémem 1 a nenechají si domluvit moudrým systémem 2. Nedovedou se ubránit nejrůznějším kognitivním zkreslením, které je přesvědčí o tom, že něco dělají správně, i když ve skutečnosti to dělají nejhorším možným způsobem (Např. učíte se neefektivně, ale mozek říká, že se učíte správně).

O 7 častých kognitivních zkresleních si přečtěte v mém dalším článku.

Techniky efektivního učení jsou velmi často neintuitivní a vyžadují větší úsilí. Systém 1 vám bude našeptávat, že tyto způsoby učení nefungují. Avšak, pokud se učíte pomocí metod efektivní učení a překonáte nutkání systému 1, informace se naučíte silněji, rychleji a v paměti zůstanou ukotveny na delší dobu.

Klíčová je myšlenka, že efektivní učení bývá neintuitivní. Kupříkladu, když se učíte aktivně pomocí vybavování (vědecky ověřená účinná metoda učení) je to celkem nepříjemné a náročné, navíc máte pocit, že nic pořádně neumíte. Ale informace si tak uložíte dokonale do paměti na dlouho dobu.

Naopak, pokud se učíte neefektivně (např. pomocí opakovaného pročítání), není to nijak nepříjemné a mentálně náročné. Každé další přečtení vám dává pocit, že látku umíte lépe. Avšak ve skutečnosti si látku nijak dobře nepamatujete a není vůbec jisté, že byste si ji zvládli vybavit. Opakované čtení vám dává pouhý pocit, že látku umíte (Iluze vědění). Čím vícekrát něco čtete, tím více vám to připadá povědomé a tím lepší pocit vám to při následném čtení dává. Ale pocit, že něco umíte, neznamená, že něco skutečně umíte a dovedete si to při zkoušce vybavit!

Iluze vědění

A tady můžeme vidět hlavní chybu mnoha studentů: Ví, které metody učení jsou správné, ale raději dají na intuicí, protože mají pocit, že se tak učí efektivně. Podlehnou iluzi vědění, myslí si, že něco umí, i když ve skutečnosti to neumí.

Při učení se musíte vykašlat na intuici a věřit vědě! Co, že vám mozek (Systém 1) říká, že učení pomocí čtení, biflování, čtení nahlas, zvýrazňování pomáhá? Tyto techniky učení vám dávají pouhý falešný pocit, že něco umíte, nic víc. Nejste žádná výjimka, zrovna vám tahle metoda fungovat nebude!

Raději věřte vědě! Aby bylo učení efektivní musí to být občas dřina. A čím větší úsilí musíte vynaložit, tím větší přínos to bude mít pro vaši paměť. Učte se pomocí efektivních metod učení, i když z toho nemáte dobrý pocit a intuice vám říká něco jiného!

Jak už jsem psal výše, to, že máte pocit, že něco umíte, ještě neznamená, že něco umíte. To, že vám něco připadá povědomé, neznamená, že si to dovedete při písemce/zkoušce vybavit.

K neefektivním metodám učení, které vám vysílají bludné signály do mozku (Iluze vědění) patří: biflování, učení se pomocí čtení, čtení nahlas, podtrhávání, zvýrazňování, přepisování.

K efektivním metodám učení, jež vás informace skutečně naučí patří: cvičné testování, sebe zkoušení, Feynmanova technika, kartičky, prokládané učení, rozložené učení.

Je opravdu až podivující, jak hloupý může náš mozek být. Často pevněji věříme subjektivním dojmům než objektivním faktům. A kupodivu nám to vůbec nevadí a nepřipadá divné.

11 vědecky ověřených tipů, jak se správně učit – doporučuji přečíst, každý tip je ozdrojovaný, tudíž si můžete být jistí, že tipy fungují.

Nechte za sebe promluvit výsledky – nepodléhejte Iluzi vědění

Příště, až se budete učit na zkoušku nebo nějakou písemku, nechte za sebe promluvit výsledky. Učte se tak, jak je to správné. V článku vám nepopisuji, jak se učit, ale určitě tady na blogu nebo v mojí e-knize najdete spoustu efektivních postupů. Bezpodmínečně jim věřte a řiďte se radami, které jsou ověřené empirickým vědeckým výzkumem, nedávejte pro jednou na své pocity!

Učení bude asi dřina, bude vám připadat, že je to pomalejší než zaběhlé postupy, nevzdávejte se a učte se tak, jak je to správné. Jakmile vám opraví zkoušku, poděkujete mi, protože vás výsledek bude skvělý.

Postupně si na tohle zvyknete a nové postupy vám budou připadat efektivní a rychlejší. Uvědomíte si, že jedině tak vám informace nalezou do hlavy.

Dunningův-Krugerův efekt

Confidence – sebevědomí, Knowledge – vědomosti. Nejvíce sebevědomí bývají nejméně kompetentní jedinci, kteří mají velmi málo vědomostí nebo slabé schopnosti.

To nás přivádí k Dunningovu-Krůgerovu efektu, který říká, že nekompetentní lidé si neuvědomují to, že jsou nekompetentní a tím pádem nemají touhu s tím nic dělat a zlepšovat se.

Můžu to převést i na učení, studenti, kteří se učí velmi neefektivně, si neuvědomují, že se učí pomalu a špatně, a tím pádem nemají touhu s tím něco dělat a změnit způsob, jak se učí.

Nebuďte jako nekompetentní lidé, kteří si myslí, že všechno dělají skvěle a není důvod nic měnit! My lidé jsme neskutečně vynalézaví, když máme sami sebe přesvědčit o tom, jak jsme skvělí a děláme věci dobře, i když častěji by pro nás bylo lepší přijmout nepříjemnou pravdu a poučit se z ní.

Tento odstavec berte jako facku, která vás má probudit! Když nedosahujete vytoužených výsledků, nehledejte výmluvy, hledejte příčiny a nejprve se dívejte, co může být špatně na vašem přístupu.

Jak se učit na zkoušky – další z rozsáhlých článků, vhodný především pro vysokoškoláky.

Jak zjistit, co děláte špatně a jak se z toho poučit vám řekne další odstavec.

Reflexe po testu/zkoušce

Někteří lidé (většinou nekompetentní) se stále dokola dopouštějí stejných chyb. Někdy mi to připadá až směšné, ptám se, jak je to sakra možné, že někdo dělá furt to stejné a špatné dokola? Tihle lidé asi nikdy neslyšeli o reflexi.

Abychom se mohli v něčem zlepšit, musíme se umět poučit ze svých chyb.  Říká se tomu reflexe, dá se použít i ve škole. Jestliže budete reflexi provádět často, po každé zkoušce, písemce, velmi rychle se v učení zlepšíte, zjistíte, co děláte špatné a jak to vylepšit.

Není to vůbec těžké, stačí, když si odpovíte na pár otázek a doopravdy se nad nimi zamyslíte:

• Co jsem dělal/a?
• Co se stalo?
• Jak to fungovalo?

Na chvíli se nad tím zamyslete a pak se zeptejte:

• Co bych mohl/a příště dělat jinak?
• Jaké postupy použiji příště, abych dosáhl/a lepších výsledků?

Při odpovědích na otázky mějte na mysli to, co víte o efektivním učení. Když odpovídáte na první otázku: Co jsem dělal? A říkáte si, že jste hodně četli a moc času jste nevěnovali vybavování, ale máte pocit, že jste to uměli dobře. Mělo by vám v hlavě bliknout, že čtení není efektivní metodou učení a že pouhý pocit nestačí. Při odpovědi na poslední otázku byste měli vycházet z toho, co víte, že je pro pamatování efektivní. Odpověděli byste zřejmě něco ve smyslu: Musím se více věnovat vybavování informací a méně si to číst dokola, protože vím, že pro paměť to má jenom minimální efekt.

Zamyslete se nad svými chybami a nebojte si je přiznat! Jedině tak se můžete někam posunout!

Možná si teď říkáte a sakra, tak jsem asi nekompetentní, neubíjejte se tím! Abychom se mohli někam posunout, je třeba si uvědomit své slabé stránky, až pak s nimi můžeme začít něco dělat. Jakmile se zlepšíte, tak možná dosáhnete toho, po čem toužíte. Zlepšování se a zdokonalování holt něco stojí a nejčastěji jsou cenou právě nepříjemné pocity, pot a dřina.

Dalších 10 vědeckých tipů, jak se nejlépe učit – článek, který vás zřejmě také zaujme.

Aplikujte techniky efektivního učení

Raději mějte při učení zavřenou knihu!

Za fotku děkuji: CSG Womans Thermals

V článku jste se dozvěděli, co stojí za vašimi nepříliš uspokojivými výsledky ve škole. Víte, že pýcha a iluze vědění vám nedovolí, abyste odhodili neefektivní metody učení. Mozek vám neustále našeptává, že je to tak dobře a že vám to leze skvěle do hlavy. Jak jste sami zjistili, skutečnost je jiná. Pocit a skutečnost jsou zcela rozdílné věci!

Jste-li vybaveni těmito vědomostmi (mozek je prevít a snaží se nás oklamat, aby si práci zjednodušil), můžete se pustit do něčeho fascinujícího, zjistit, jak se doopravdy správně učit.

Na mých stránkách najdete přes sto článku na toto téma, ale kdybych vám měl doporučit jeden zdroj, ve kterém najdete všechny informace o efektivním učení pohromadě, doporučil bych vám moji e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy.

Nenutím vás, abyste si ji rovnou koupili, zdarma si můžete stáhnout ukázku, 36 stránek – 5 kapitol z e-knihy, ve které najdete nejlepší rady pro to, jak se správně a efektivně učit. Většina tipů je ověřena vědeckým výzkumem.

Jasně, na trhu najdete další knihy o efektivním učení, ale e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy pro vás napsal český student, který ví, jak to chodí v Česku na školách, co je třeba umět a jak je to třeba umět.

Taky nejsem žádný paměťový trenér, od knihy tudíž nečekejte, že bych vás v ní naučil desítky různých mnemotechnik, které se nedají při učení do školy použít. E-kniha je plná praktických a užitečných tipů, které se dají při učení do školy skutečně aplikovat. Věřte mi, vím, o čem mluvím, sám studuji, do své e-knihy bych nedával metody učení, které jsou neúčinné, nebo se dokonce nedají při studiu využít.

A hlavně, technikám a metodám učení, o kterých píšu, bezpodmínečně věřte a učte se v souladu s nimi! Jedině tak se něco změní, jedině tak se začnete učit rychleji a efektivněji. Nedávejte na své pocity, pamatujte na to, co o efektivním učení víte a při studiu se tím řiďte!

Učení je holt občas náročné a bolí, ale bohužel jedině tak nám něco naleze do hlavy. Určitá míra nesnází je potřeba, abychom si něco zapamatovali a pochopili. Dobrý pocit při učení většinou věští to, že se učíte neefektivně a povrchně.

Zahoďte intuici, věřte radám, které fungují!