Nemáte na to přirozený talent, omyl! Naučte se změnit své nastavení mysli
Už jste někdy slyšeli tyto fráze: Honzo, ty na matiku prostě nejsi, ale určitě máš nějaké jiné silné stránky. Holkám fyzika většinou nejde a pokud vám to nejde, jen těžko to dokážete změnit. Nebo: někdo má talent na tohle, druzí zase na něco jiného, takhle to prostě je.
Naše výsledky ve škole výrazně ovlivňují právě tyto prohlášení. Nezáleží jenom na tom, jak moc se učíte, jaké strategie učení využíváte, velkou roli hraje i vaše vnitřní přesvědčení a nastavení mysli!
Právě o tom se budeme v článku bavit. Dozvíte se, jak mohou vaše vnitřní přesvědčení a nastavení mysli ovlivnit studijní výsledky a také se dozvíte, jak můžete svá vnitřní přesvědčení změnit. V článku si přečtete o zajímavých experimentech a dozvíte se, jak můžete tyto poznatky využít v každodenním životě.
Tento článek se opírá o výzkumy americké psycholožky a autorky knihy Nastavení mysli (Mindset), Carol Dweckové.
Ta ve své knize a ve svých výzkumech rozdělila lidi do dvou základních skupin. Jedni lidé mají zafixované nastavení mysli, druzí mají nastavení mysli pro růst.
Pro lidi se zafixovaným nastavením mysli je typické, že vnímají své schopnosti jako vrozené. Neradi se vypořádávají s novými výzvami. Problémům se raději vyhýbají, než aby se jim postavili. Jakmile začnou být frustrováni, vzdají se. Soustředí se spíše na výsledky, než na úsilí se stále zlepšovat.
Na druhou stranu lidé s nastavením mysli pro růst mají rádi výzvy. Soustředí se spíše na úsilí, které vnímají jako cestu k úspěchu než na výsledky. Vědí, že chyby jsou zde proto, aby se z nich mohli poučit. Touží se učit novým věcem, než aby toužili po skvělých známkách. A hlavně, věří, že jejich schopnosti nejsou vrozené, ale mohou se naučit cokoliv
Jak můžete sami hádat, právě druhé nastavení mysli (mindset) je potřeba pro úspěch na škole, ale vlastně i v životě.
Naštěstí, i když máte teď zafixované nastavení mysli, můžete to změnit. Náš mozek je plastický a opravdu se může v průběhu života měnit, můžete se naučit téměř cokoliv a samozřejmě můžete změnit i své nastavení mysli.
Jednoduchý trik, jak zlepšit prospěch
Jak pomocí správného nastavení mysli zlepšit svůj prospěch?
V životě každého studenta záleží na tom, jak se umí postavit ke svým problémům a jakým způsobem je řeší.
V USA proběhl zajímavý experiment, který měl za úkol zlepšit známky studentů. Jak už to tak při experimentech bývá, studenti byli rozděleni do dvou skupin.
První skupina studentů byla informována o tom, že je nás mozek plastický a že když vynaložíme úsilí, jsme schopni se naučit téměř cokoliv. Také jim řekli, že je blbost, když se o někom říká, že prostě není talentovaný na nějaký předmět. Vysvětlili jim, že každý se v daném předmětu zlepší, pokud k tomu přistupuje správně. Také zdůrazňovali, že právě tehdy, když dělají chyby, jejich mozek skutečně roste a učí se nové věci.
Následně si měli představit, že jsou jejich mozky plastické a dokáží se měnit. Rovněž si měli představit, že se upevňují jejich neuronová spojení, když dělají chyby a vypořádávají se s těžkými úkoly.
Na konec experimentu dostali za úkol napsat dopis, ve kterém měli poznatky, které se naučili vysvětlit studentovi, který přijde na školu další rok.
Druhá skupina podstoupila podobný proces, jenom s tím rozdílem, že je vědci učili, že mozek je zafixovaný a nemůže se měnit. Řekli jim něco ve smyslu, že pokud vám dnes nejde matika, nikdy vám nepůjde a neměli byste se s tím trápit. Vědci v této skupině rovněž nezdůrazňovali, jak důležité je v procesu učení chybovat.
I studenti z druhé skupiny měli napsat dopis, ve kterém vysvětlovali poznatky, které se naučili.
Jak to dopadlo?
Jak můžete sami hádat, lepší známky měli studenti z první skupiny. Tento efekt byl navíc dlouhodobý, první skupina měla lepší známky po celý rok. Nejvíce se tento efekt projevil u dívek, panuje totiž předsudek, že jsou holky horší v matice. Na konci roku měly dívky z první skupiny v průměru až o jednu známku lepší vysvědčení (Např. dívka z první skupina 2, dívka z druhé skupiny 3).
Techniky efektivního učení a nastavení mysli
V dalším experimentu Carol Dweckové dokonce vyšlo najevo, že správné nastavení mysli je důležitější než používání efektivních metod učení.
První skupině studentů posílali vědečtí pracovníci výukové e-maily, ve kterých je učili, jaké strategie učení by měli ke studiu využívat.
Druhé skupině studentů posílali e-maily se strategiemi efektivního učení, ale rovněž je učili o plasticitě mozku a o lidském potenciálu se zlepšit ve všem, co děláme. Mimo jiné zdůrazňovali, že se lidé učí nejlépe pomocí chyb.
Experiment dopadl tak, že studenti, kteří byli informováni i o správném nastavení mysli dosahovali v průběhu školního roku o 0,3 lepší známku než ti, kteří se učili pouze o technikách efektivního učení.
Nastavení mysli je základ! Když jste přesvědčení, že nemůžete uspět, neuspějete. Jakmile považujete nějaký předmět za těžký a myslíte si, že se nedá naučit, bude vám dělat ohromné potíže.
Vidím to i na sobě, kdysi jsem se považoval za ne tak dobrého v matice a myslel jsem si, že je to pro mě nepřekonatelná překážka. Dneska už to považuji za výzvu a vím, že pokud se budu snažit a poctivě pracovat, hravě to zvládnu. Rovněž mě utěšuje fakt, že to zvládlo tisíce lidí přede mnou, tak proč bych to sakra neměl zvládnout já?
Stejně tak jako studenti v experimentech si musíte uvědomit, že váš mozek je plastický a může se měnit. Věřte, že se zlepšíte v čemkoliv, pokud se budete usilovně snažit a vnímat chyby jako nástroj učení. Když se učíte nové věci, váš mozek roste a rozrůstají se neuronová propojení.
V jednom experimentu, když se snažili změnit pohled studentů na matematiku, jim v e-mailu napsali:
Když lidé počítají nové příklady v algebře nebo ve statistice, jejich mozek může růst – dokonce, i když v matematice nebyli dobří nikdy v minulosti.
Problémem většiny studentů je, že když jim něco nejde, cítí se hloupě a vrátí se k lehčím ukázkovým příkladům, aby si „nahnali sebevědomí“. V nejhorším případě nepočítají vůbec a jenom si prohlíží učebnici, aby měli pocit, že to umí. Ale tohle bohužel nestačí, pokud se chcete zlepšit, musíte jít „na okraj svých sil“ a snažit se počítat těžší příklady a napínat svůj mozek.
Experimentátoři studenty motivovali třeba takhle:
Není to jenom o úsilí, které vynaložíte. Také se musíte naučit dovednosti, které vám pomáhají využívat mozek lépe. Musíte procvičovat správným způsobem, abyste se skutečně zlepšili. Vědci zjistili, že váš mozek roste více, když se učíte a pracujete na něčem novém a roste pomaleji, když cvičíte to, co už umíte.
Dobří studenti se nebojí výzev, rádi zápolí se složitými příklady, úkoly…
Jak se učit matematiku si můžete přečíst zde.
Vztahy s ostatními lidmi a agresivita
Nastavení mysli se dá aplikovat i ve vztazích. V životech teenagerů na tom podstatně záleží. Zvláště prváci na střední škole se mohou cítit odloučeni od ostatních. Právě v prváku se totiž vytvářejí přátelství, tvoří se různé skupinky a každý dostává „společenskou nálepku“ (třídní šašek, kráska, blbka, frajer atd.).
Jestliže mají studenti zafixované nastavení mysli, věří, že se nikdo v jejich okolí už nemůže změnit a hlavně, že se nemůže změnit jejich společenská nálepka, kterou dostali. Tohle následně vyvolává agresivitu a vnitřní nespokojenost, která má vliv na prospěch.
Naopak, když studenti věří, že se mohou lidé a věci změnit, dosahují lepších výsledků a nejsou tak ve stresu.
Naštěstí, i zde se dá ovlivnit nastavení mysli každého studenta. Byl na to znovu proveden experiment, kde se studenty učilo o tom, že mozky jsou plastické, dokáží se měnit a zdůrazňovalo se hlavně to, že i lidé se mohou změnit. V poslední části experimentu dostali studenti za úkol napsat dopis imaginárnímu deváťákovi, který se chystá na střední. V dopisu mu měli vysvětlit, že lidé se mohou měnit a neměl by si dělat s některými věcmi starosti. Také jim měli poradit, jak se vypořádat se svými problémy.
Skupina studentů, která tento experiment podstoupila nejenom, že byla méně ve stresu (o 0,5 bodu), rovněž se jim dlouhodobě zlepšil prospěch.
Čím mohou být ovlivněny naše vnitřní přesvědčení?
Možná se ptáte, co ovlivňuje vaše nastavení mysli. Samozřejmě je to hned několik faktorů, část máte vrozenou, něco je ovlivněno výchovou, ale velkou roli zde hrají i pochvaly, konkrétně styl pochval.
Jestli tento článek čtou učitelé, rodiče, zpozorněte: Nikdy dítěti neříkejte, že je chytré! Nechvalte ho a neříkejte mu, že je talentované.
Podobné pochvaly napomáhají ke vzniku zafixovaného nastavení mysli, které jak už jste sami poznali, není nijak prospěšné.
Byl na to proveden krásný experiment. Děti měly řešit logická zadání. Jednu skupinu dětí chválili nějak takhle: Ty jsi tak chytrý, máš na to asi opravdu talent. Druhou skupinu dětí chválili nějak takhle: Týjo, musel ses opravdu snažit a vynaložit hodně úsilí.
Následně dětem z obou skupin předložili těžší zadání. Děti, kterým se říkalo, že jsou chytré a talentované se mnohem rychleji vzdaly a raději řešili lehké úlohy, aby vypadaly chytře. Naopak děti ze druhé skupiny, které byly chválené za úsilí se mnohem více snažily, téměř se nevzdávaly a mnohem častěji došly ke správnému řešení i při těžkých zadáních.
Pokud někomu řeknete, že je chytrý, bude se tuto svou „image“ snažit udržet za každou cenu. Takový člověk se nebude pouštět do nových výzev. Neúspěch a chyby bude vnímat jako velkého nepřítele. Myslí si totiž, že kdyby neuspěl, už by nebyl považován za chytrého, ale naopak za hloupého.
Když někomu řeknete, že se snažil a vynaložil úsilí, povzbudíte ho k tomu, aby i nadále vynakládal úsilí a maximálně se snažil. Jak ve škole, tak ve firemní kultuře je potřeba prosazovat právě tento mindset. Chvalte lidi, studenty za proces, ne za konečné výsledky.
6 psychologických principů jak přesvědčit lidi – tento článek si můžete přečíst zde.
Jak povzbuzovat studenty, kterým to nejde?
Velkou chybou by bylo, kdybyste těmto studentům hned říkali, že na to nemají hlavu, talent, ale určitě jsou dobří v jiných oblastech a na ty by se měli zaměřit. Tímto způsobem jenom zafixujete jejich nastavení mysli a zcela zřejmě jim nepomůžete uspět.
Slabší studenty byste měli podporovat stejně tak, jako studenty, kteří jsou dobří viz výše. Měli byste je povzbuzovat, aby se zaměřili na proces a úsilí. Na škodu nemusí být, pokud jim doporučíte doučování nebo nabídne alternativní zdroje pro výuku, kde je látka vysvětlena jinak.
Teorii dvou nastavení mysli lidé často chápou špatně. Myslí si, že když bude mít někdo nastavení mysli pro růst, může se z něj ihned stát světový matematik, i když mu matematika nikdy vůbec nešla. Jasně, může si zlepšit známky, ale zřejmě nikdy nebude matematický génius. To ovšem není hlavní myšlenka, která vychází z teorie nastavení mysli. Nejdůležitější je, že student, který získá takové nastavení mysli se nebude bát žádných výzev, bude mít otevřenou mysl a skutečně naplní svůj pravý potenciál v daném předmětu.
Můžu uvést příklad: Řekněme, že má někdo zafixované nastavení mysli a češtinu považuje za velkého nepřítele, prostě si myslí, že je v tomto předmětu odsouzen k neúspěchu. Na vysvědčení dostává pravidelně 4. Jakmile tohoto studenta naučíte o nastavení mysli pro růst (growth mindset), začne se na předmět lépe učit, možná ho to začne více bavit a skutečně se zlepší. Potom může mít na vysvědčení klidně 2, ale nemůžete očekávat, že se z něj stane expert na jazyk.
Závěrem
Myslím si, že každý student by měl být obeznámen s teorií nastavení mysli. Na tuto věc by měli klást důraz i ve školách. Už v prvních ročnících bychom se měli učit o potenciálu naší mysli, o plasticitě mozku a rovněž o tom, že právě chyby a „trápení se při učení“ pomáhá mozku růst a skutečně se nové informace naučit. Chybování neznamená, že jsme blbí, znamená to, že se učíme novým věcem.
Studenti nepotřebují až tak sebevědomí a povzbuzování, jak si mohou někteří myslet. Hlavně musíme my jako studenti uvěřit, že překážky, které před námi stojí se dají překonat.
Budu moc rád, pokud tuto myšlenku, rozšíříte dál. 😊 Sdílejte článek s kamarády a věřte, že se můžete zlepšit ve všem a že chyby jsou vaši kamarádi.
Náhledová fotka použita s povolením: https://speedpropertybuyers.co.uk/
Foto učitelka: Filip Pticek
Už skoro vždy, když si řeknu: Doprkna, kdybych tak tohle věděla, když mi bylo… dopovídám, že jsem ráda, že to vím teď, mohla jsem na to přijít o mnoho let později nebo také vůbec. Takže je skvělé, Jaroslave, že jste se k tomu dostal teď :).
Honzovi moc díky za velmi zajímavý přínos. Články jsou bezva, člověk má chuť se do toho pustit hned a naučit se telefonní seznam nebo příručku pro pěstitele fíků. :))
Velmi zajímavý a přínosný článek. Jak by dneska mladší řekli „fakt hustý“. Jedná se o docela základní a zásadní informace, které člověku mohou radikálně změnit život k lepšímu. Krásně sestaveno a vysvětleno. Žádná velká a složitá věda, člověk něco nějak tuší. Nicméně po přečtení si to urovná, příklady ho přesvědčí, dozví se něco navíc, a hlavně najde i návody k řešení, jak být lepší. Smutný, že jsem se k tomu dostal až teď jaksi náhodou, a ne zavčasu už na začátku ve škole, nejlépe ještě dříve doma v rodině 👍👏