fbpx

10 jednoduchých tipů, Jak se učit rychleji a s menší námahou!

Nevíte, jak se učit, aby učení zabralo co možná nejméně času a co nejvíce jste si toho zapamatovali? Jde vám učení pomalu? V článku vám představím efektivní metody učení, rozhodně nečekejte, že se ze dne na den stanete geniálními a stovky stránek se naučíte za několik vteřin. Ale určitě můžete očekávatt, že se v učení zlepšíte, půjde vám snadněji a informace vám zůstanou v paměti delší dobu.

Jmenuji se Honza Kohut a už 5 let pro vás tvořím stránky jakserychlenaucit.cz o tom, jak se učit rychle a efektivně a být produktivní. Konkrétně tenhle článek už pomohl více než 120 000 studentů po celé ČR a jsem si jistý, že v něm mnoho užitečných tipů najdete i vy.

Podělím se s vámi o 10 jednoduchých technik jak se učit lépe!

Po pouhých 10 minutách čtení článku se máte šanci v učení výrazně zlepšit! Svůj život si už bez metod efektivního učení nedokážu představit, protože mi přinášejí skvělé výsledky s minimem úsilí. Jsem si jistý, že i vám metody efektivního učení přinesou ovoce (ať už je to skvělý prospěch, ušetřený čas nebo zvládnutí těžké zkoušky).

*Video a článek jak se učit nemají stejný obsah! V článku najdete spoustu tipů, které se ve videu vůbec neobjeví a naopak. Doporučuji nejprve zhlédnout video, jelikož je novější a obsahuje aktuální tipy. Ale je to na vás…

Co je to rychlé a efektivní učení? Jak se učit?

V článku se vás budu snažit přesvědčit o tom, že čas strávený učením, ani inteligence není tou nejdůležitější ingrediencí, jak se učit rychle a efektivně. Rozhodně neplatí, že čím déle se učíte, tím více se toho naučíte. Daleko důležitější je, jak čas strávený studiem využijete! Postavte vedle sebe nějakého Pepu a Josefa, kteří mají identické IQ. Když jim dáte k zapamatování dvacetistránkový text, nebudou po hodině učení umět stejné množství informací. Bude záležet na tom, jak dokážou čas zužitkovat, jaké metody učení použijí.

Právě techniky učení určují, kolik času vám učení zabere a jak dobře se to naučíte. Vrozená inteligence, strávený čas není zdaleka to nejdůležitější. Efektivní učení se dá chápat jako soubor dovedností, nejde jenom o to, jak rychle dokážete informace přijímat, ale taky o to, jak se umíte soustředit, jak si dovedete poradit s prokrastinací, jak umíte plánovat svůj čas, učení, bojovat se stresem apod. Je to švýcarský nůž, který v sobě zahrnuje mnoho funkcí.

Efektivně se může učit kdokoliv, bez ohledu na předchozí výsledky a vrozenou inteligenci. Už ve 3. třídě jsem dostal na vysvědčení trojku a nic nenasvědčovalo tomu, že bych měl ve škole nějak vynikat. Ale „pouhý“ zájem o metody efektivního učení a jejich aktivní používání „probudily” mé nadání a dnes patřím k nejlepším studentům na své vysoké škole.

Metody efektivního učení jsou prostředkem, jak se učit lépe a rychleji. Méně nadaný student, který ví, jak se správně učit, bude dosahovat lepších výsledků s menším úsilím, než student přirozeně nadaný, který neví, jak se učit.

Informace a kvalitní vzdělání jsou klíčem k lepšímu a úspěšnějšímu životu, a to je jeden z mnoha důvodů, abyste se naučili, jak se vzdělávat rychle a efektivně.

Začtěte se do odstavců níže a ovládněte základy efektivního učení, abyste o něco lépe využili potenciál svého mozku.

jak se učit, jak se správně učit, jak se efektivně učit, jak se rychle naučit, jak se lépe učit
Jak se učit

1/   Nenechte se vyrušovat

Učení celé řady studentů vypadá asi nějak takhle: mají puštěnou hudbu, koukají do učebnice, sešitu, přitom odepíšou na zprávu, sem tam se kouknou, co je nového na IG, a pak znovu nahlédnou do učebnice. Připadá vám to efektivní? Asi ne. Ale i tak se pravděpodobně méně, či více necháváte při učení vyrušovat.

Chcete-li se učit rychle, musíte se bezpodmínečně soustředit pouze na jednu věc a to na učení!

Nejrychleji se učíte intenzivně soustředěni, bez jakéhokoliv vyrušení. Věděli jste, že trvá nějakých 20-29 minut, než se znovu dostanete na stejnou úroveň koncentrace po tom, co vás něco vyruší? Těch celých 29 minut po jednom malém vyrušení se učíte daleko pomaleji, než byste mohli. Nebo studenti, kteří se při učení nesoustředí jenom na jednu věc (např. občas mrknou na telefon, multitaskují, s někým se baví…), si vedou u následného testu o 30-50 % hůře než studenti, kteří se dokážou intenzivně koncentrovat pouze na učení.

Jak vidíte, špatná koncentrace zpomaluje učení a zároveň se látku naučíte hůře!

Osvojte si pravidlo, že pokaždé, než se začnete učit, upozorníte všechny v nejbližším okolí, že potřebujete na pár minut klid. Slibte mamce, že nádobí umyjete později, na fotbal se s taťkou dívejte někdy jindy a chatování s krásnou holkou vyměňte za rande v budoucnu.

Naše okolí nebývá často takovým problémem jako my samotní. Mobily, sociální sítě narušují naši pozornost každou chvíli. Jděte do boje a ještě před otevřením první stránky učebnice nebo sešitu si přepněte telefon do režimu letadlo (zaručeně vás tak nikdo nevyruší) a počítač či notebook ani nezapínejte, pokud ho nutně nepotřebujete ke studiu. Telefon ideálně odložte někam daleko mimo zorné pole, aby vás nepokoušel.

Už jen tyto snadné krůčky pozvednou kvalitu učení. Ale pokračujme k dalšímu bodu.

Více se o soustředění můžete dozvědět v článku: Jak se soustředit

2/   Čtěte tak, aby vám toho zůstalo v hlavě více

Čtení patří k těm nejméně efektivním metodám učení, přesto se mu jako studenti nevyhnete, minimálně jednou si budete muset přečíst všechny materiály, ze kterých budete zkoušeni. A když už víte, že čtení není moc efektivní metodou učení, možná se ptáte, co můžete udělat, aby vám toho zůstalo po přečtení v hlavě více.

Občas se mi stává, že čtu nebo spíše projíždím očima po řádcích a po chvíli si uvědomím, že vůbec nevím, o čem jsem četl. Takové čtení nemá žádnou váhu, pokud už se já nebo vy rozhodnete číst, čtěte soustředěně a dbejte na to, abyste chápali to, co čtete.

Nesnažte se číst rychle. Rychločtení je mýtus, pokud čtete rychleji než 500 slov za minutu, bude se nevyhnutelně zhoršovat pochopení čteného textu. Raději čtěte pomalu a přemýšlejte u toho. Se zapamatováním vám pomůže, pokud si budete při čtení učebních materiálů pravidelně pokládat otázku: Proč? Proč tomu tak je?

Zodpovězení této snadné otázky vás nutí přemýšlet o tom, co čtete, propojovat, co již umíte s tím, co se zrovna snažíte naučit. A čím více takových spojení dokážete při učení vytvořit, tím pevněji si danou informaci uložíte do mozku.

Otázka ve stylu: Proč tomu tak je? vám látku pomůže pochopit. A jak sami dobře víte – to, čemu rozumíte, si snadněji zapamatujete. Na otázku proč, neodpovídejte po každém přečteném odstavci, ale pravidelně po přečtení nějakého delšího úseku textu.

Také doporučuji, abyste si ještě předtím, než se pustíte do delšího a náročnějšího čtení (např. čtení učebnice), prolistovali následující stránky. Získáte tak lepší představu o tom, co budete číst, jakou má text strukturu, a to všechno vám nakonec pomůže látku lépe vstřebat.

Než se pustíte do čtení, zeptejte se: Co už teď umím? Pokuste se chvilku mluvit. Aktivujete tak vědomosti a sítě v mozku, které souvisejí s textem, který hodláte přečíst. Informace se snadněji naučíte. A vůbec nezáleží na tom, jestli se zmýlíte nebo nikoliv, podstatné je aktivovat sítě v mozku, „je nahřát“, aby přijímaly nové informace snadněji.

Držte se pravidel a po každém přečtení čehokoliv vám toho zůstane více v paměti.

A pokud se chcete o efektivních metodách učení dozvědět více, zdarma si můžete stáhnout 5 kapitol (40 stránek) z mé e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy, ve které vás krok za krokem naučím, jak se správně učit.

 

3/   Správná hudba k učeníjak se učit, hudba

Posloucháte během učení hudbu? Jakou konkrétně?

Jestliže posloucháte při učení hudbu, existuje dobrá šance, že vám škodí, a tím zpomaluje učení. Hudba je zdrojem vyrušení a ty, jak už víte, zpomalují a zhoršují učení. Jasně, můžete si říkat, že zrovna vás neruší, ale s největší pravděpodobností ano, jenom si to neuvědomujete.

Ne každý druh hudby je vyloženě špatný. Existuje hudba, která škodí více, a hudba, která nenadělá tolik škody. Pokud si neumíte představit učení bez hudby, budou vás zajímat následující odstavce.

Celkem dobré může být poslouchat hudbu alfa waves music, kterou najdete na YouTube. Také doporučuji aplikaci brain.fm, kterou jsem kdysi při učení poslouchal.

Dále můžete při učení poslouchat hudbu bez textu, která není moc intenzivní nebo agresivní. Mohu doporučit různé soundtracky filmů. Jako vhodná se jeví i barokní hudba (Bach, Handel, Vivaldi), která nás dokáže uklidnit, což je pro rychlé učení velmi důležité.

Ve velké míře však záleží na osobnosti člověka, neexistuje žádný zaručený recept. Někomu klasická hudba nepomůže, aby se učil lépe, ale druhému pomoct může. Základem je neposlouchat “normální” hudbu, průběžně experimentovat a zjistit, co vyhovuje právě vám. Také byste nikdy neměli hudbu pouštět příliš hlasitě.

Článek o vlivu hudby na učení!

4/   Aktivní učení

Většina studentů se učí pasivně. Otevřou učebnici nebo poznámky a čtou, čtou a ještě jednou čtou, zvýrazňují, přepisují, dělají si poznámky. Pasivní metody učení (např. čtení, zvýrazňování, poznámky) se zdají efektivní, ale ve skutečnosti trvá dlouhou dobu, než s jejich pomocí nahrajete informace do paměti.

Daleko účinnější, ačkoliv méně intuitivní, jsou aktivní metody učení. Například: učení se s kartičkami, testování se, snaha uplatnit naučené vědomosti v praxi, tvorba myšlenkových map zpaměti nebo mnemotechnické pomůcky atd.

Nejen díky aktivním metodám dostanete informace do hlavy rychleji, také vás bude učení více bavit.

Až tak velkým problémem pasivních metod učení není, že jsou pomalé, s velkým úsilím se i díky nim informace naučíte, jejich hlavní nebezpečí tkví v tom, že vám poskytují nebezpečnou iluzi, že něco umíte, i když to ve skutečnosti neumíte. Máte pocit, že jste naučení, ale přitom to v paměti pevně uložené nemáte! Být obětí této iluze je celkem blbé, nemyslíte? Mít falešné sebevědomí, myslet si, že to umím, a při písemce, zkoušce zjistit, že to vlastně tak růžové není, je dost nebezpečné.

Pokud se učíte aktivně, informace ukládáte do paměti pevně, dokážete si je sami bez pomoci vybavit. A máte dokonalý, nezkreslený obraz toho, kolik toho umíte a co neumíte.

Pokaždé, když učivo dostanete z paměti (vybavíte si ho), paměťová stopa se stává silnější. Například své jméno jste během života použili už miliónkrát, proto je v paměti tak pevně uložené. Čím častěji si něco vybavíte, tím lépe si to zapamatujete!

Tohle si pamatuj!

Pokud si máte zapamatovat jen jeden tip z tohoto článku, byl by to právě tenhle. Není to jenom můj výmysl, tento tip je hojně vědecky ověřený. Vybavování, testování se, různé formy aktivního učení jsou pomocníci, kteří vám dostanou snadno informace do hlavy.

Mnohem podrobněji o technikách aktivního učení píšu v e-knize: Jak se efektivně učit nejen do školy. Nejrůznějším strategiím aktivního učení věnuji několik kapitol a každou metodu podrobně rozebírám a hlavně ukazuji, jak ji použít v praxi.

5/   Negativní asociace spojené s učením

Spoustu studentů učení nebaví, možná mezi ně patříte i vy. To s sebou přináší negativní asociace spojené s učením (tj. negativní pocity spojené s učením).

Jakmile máte negativní asociace, kdykoliv jen pomyslíte na učení, začnete se strachovat, nebo se demotivovat. Zpravidla se ani nedonutíte učit, a pokud ano asi to nebude žádná sláva.

Jestliže se chcete učit lépe a mít z učení větší radost je potřeba staré asociace spojené s učením vymazat a vytvořit nové, lepší. Získáte chuť se učit a nevyhnutelně vám to pak půjde lépe.

Jak vytvořit nové asociace?

  • Učte se na novém místě – váš mozek má stávající místo spojené s nudou, úzkostí a nechutí. Vyberte si nové místo, kde se budete učit. Mělo by být příjemné a světlé. Na novém místě se začněte učit technikami rychlého učení, o kterých se tady na blogu dozvíte, využívejte principy aktivního učení, začněte poslouchat správnou hudbu a učte se nerušeně. Nové místo si nebudete spojovat s nudou, nýbrž s efektivním učením.
  • Používejte rady z tohoto článku – a určitě koukněte i na nějaké video a přečtěte další články. O učení si vytvoříte trošku jiný obrázek, možná budete motivovanější studovat a celkově začnete o učení jinak uvažovat.
  • Měňte místa – není vůbec na škodu, pokud místo učení sem tam změníte. Osobně se během léta chodím učit do parku nebo na zahradu. Příroda a čerstvý vzduch má na mě pozitivní vliv. Nové místo vás navíc nabije energii, lepší než být pořád zavřený na jednom místě
  • Udělejte z učení událost – neberte učení jako nudnou povinnost, udělejte z toho zajímavou událost. Připravte si dobrou kávu, investujte nějaký čas do vyhledání příjemné, nerušící hudby, kupte si oříšky.

6/ Dlouhodobá paměť je klíčem k zapamatování

jak se učit, křivka zapomínání

Mrkněte na křivku zapomínání, když se něco dneska naučíte, další den si budete pamatovat už jenom 33 % informací, smutné co?Reálně není křivka zapomínání až tak strmá, Ebbinghaus se pro její vytvoření učil nazpaměť nesmyslné sekvence písmen. Když se učíte něco, co si lze představit, s něčím spojit nebo pochopit zapomínání není až tak drastické, ale i tak budete zapomínat. Jednoduše nelze spoléhat pouze na krátkodobou paměť, která má omezenou kapacitu (zhruba 5-7 informací).

Jak dostat informace do dlouhodobé paměti.

Bez opakování informace do dlouhodobé paměti nedostanete. Naštěstí existují chytré intervaly, ve kterých opakovat, abyste učením nestrávili věčnost. Skutečně není účinné, ani doporučené, abyste opakovali každý den!

Jak se učit – nejlepší intervaly pro opakování

Chcete-li učením strávit minimum čas, musíte vychytat správné intervaly pro opakování. Příliš časté opakování je na škodu, pokud ale opakujete příliš pozdě, musíte se informace učit nanovo, a to zabere zbytečně moc času.

Abyste informace dostali z krátkodobé paměti do dlouhodobé paměti, měli byste opakovat zhruba v těchto intervalech.

  1. 10 minut po naučení,
  2. den po naučení,
  3. týden po naučení,
  4. měsíc po naučení,
  5. 6 měsíců po naučení
  6. a konečně poslední: rok po prvním naučení.

Správně načasované opakování netrvá dlouho. Stačí, když si vybavíte všechno, co si pamatujete. A pak se zkontrolujete letmým přečtením studijních materiálů. Pokud vám učení dané látky zabralo hodinu, opakováním strávíte přibližně 10 minut.

Jak tento vzorec aplikovat v reálném životě?

Přiznávám, že v reálném životě je téměř nemožné, abyste si našli čas a hlavně energii na opakování každé informace, kterou potřebujete umět ke zkouškám, státnicím nebo k maturitě. Sám jsem za pár let přišel na to, že stačí následovat trošku snazší postup:

Dbejte na to, abyste si látku z přednášek, nebo hodin zopakovali nejpozději den po prvním naučení, okamžitě výrazně posílíte paměťovou stopu (den po naučení totiž zapomenete nejvíce informací). Pokud najdete čas, vměstnejte ještě jedno opakování v průběhu semestru (např. něco se naučím 15.3,  zopakuji 16.3, na další opakování najdu čas 29.4) a pak si látku zopakujte před zkouškou a měli byste být v pohodě. Dvě, tři opakování většinou stačí, abyste na zkoušku látku perfektně uměli.

Pokud jste se během školního roku učili něco, co vám vůbec nelezlo do hlavy, opakujte podle intervalů výše. Usnadní vám to přípravu.

Tenhle přístup je určitě daleko efektivnější než neopakovat vůbec a pak se všechno učit během zkouškového. I jedno opakování vám ušetří při učení na zkoušku spoustu času. Látku už budete mít v paměti, jenom si ji osvěžíte, nebudete se ji muset nanovo učit.

Pokud vás tématika efektivního opakování zaujala, přečtěte si článek: Jak nikdy nic nezapomenout, návod na dlouhodobou paměť

7/   Správné jídlo a pití

I když jíte nezdravě, můžete mít dobré známky a můžete se učit poměrně rychle. Ale není to ideální a zdaleka ne efektivní řešení. Pro mozek existují dobrá a špatná jídla. Špatné jídlo vám nemusí uškodit jen v učení, doslova vám může zkazit celý život. Snažte se jíst zdravě a čas strávený učením půjde nevyhnutelně dolů. Nepřecpávejte se fastfoodem, na váš mozek to rozhodně dobrý vliv nemá.

Před/při/po učení je nejlepší jíst tyto potraviny:

  • Ovoce – dodá vám energii a vitamíny, navíc obnoví kognitivní funkce, které jsou pro učení nezbytné. Ovoce je skvělým zdrojem sacharidů, skutečně vám dodá energii, na rozdíl od různých tyčinek není zdrojem prázdných kalorií. Pokud jste zvyklí na cukrovinky, bude chvíli trvat, než vám začne ovoce chutnat.
  • Oříšky – dopřávejte si během učení různé druhy oříšků. Podporují mozkové funkce, zlepšují kreativitu a podporují tvorbu mozkových buněk. Obsahují nespočet látek, které usnadní studium.
  • Ryby – u nás v Česku je celkem neobvyklé jíst hodně ryb. Měli bychom to změnit, přicházíme tak o hodně. Obsahují omega 3 mastné kyseliny, které zlepšují funkce mozku. Pokud máte na výběr mezi rybou a vepřovým, vyberte si vždy rybu.
  • Železo – pozor! Nejezte skutečně železo, ale potraviny, které obsahují železo. Skvělým příkladem může být špenát. Poproste mamku, ať vám během svaťáku, zkouškového připraví alespoň jednou špenát, třeba s lososem!

8/   Myšlenkové mapy

Myšlenkové mapy vymyslel Brit Tony Buzan. Jedná se o skvělou techniku pro uspořádání myšlenek, získání přehledu o studované látce a zlepšení pochopení. Díky myšlenkovým mapám jste schopni vidět souvislosti, a navíc jsou skvěle zapamatovatelné, jelikož na podobném principu fungují naše mozky.

Myšlenkové mapy se vyplatí dělat tehdy, když látku nechápete, mapa vám to ujasní. Jste schopni vidět souvislosti, kterých byste si jinak nevšimli, propojíte snadněji své stávající znalosti s těmi novými. Mapy můžete využít i jako formu opakování.

Jak na myšlenkové mapy?

Připravte si fixy a papír. Do středu papíru namalujte, nebo napište hlavní téma, třeba jak se učit. Na toto hlavní téma začněte přidávat větve. Může to být aktivní učení, chytré čtení, pozitivní asociace, pozornost. Na tyto menší větve začněte navazovat konkrétnější větve, které podrobněji rozvádějí hlavní téma.

myšlenková mapa

Držte se pravidla: Jedna větev, jedno slovo, jedna myšlenka. Od nejdůležitějšího po nejméně relevantní.

K vytváření myšlenkových map můžete využít internetové aplikace. Sám využívám nástroj coggle.

9/   To, co se učíte, musíte chápatjak se učit

Zapamatovat si něco, čemu nerozumíte, vám zabere spoustu úsilí. Asi byste byli schopni si zapamatovat nazpaměť text v jazyce, kterému nerozumíte, ale dovedete si představit, že by to zabralo nesmírně moc úsilí. Daleko snadněji si pamatujete informace, kterým rozumíte. Pokud něčemu nerozumíte, v mozku k dané informaci vede jenom velmi málo neuronových spojení (tzn. existuje malá šance, že danou informaci v mozku dokážete později najít). Naopak, pokud něčemu rozumíte, máte informaci propojenou s mnoha informacemi v mozku, je součástí husté neuronové sítě, je mnohem snazší si vzpomenout, k nově naučené informaci se neuronovými cestičkami dostat.

Mozek se učí na základě asociací neboli propojováním starých informací s novými. Když něco vůbec nechápete, mozek si pro tuto informaci musí pomyslně vytvořit “novou oddělenou místnost”, což není jednoduché. Jakmile se učíte něco, co chápete, mozek tuto informaci zapojí do stávající sítě vědomostí, nemusí vytvářet novou síť.

Nastává otázka, jak cokoliv uchopit, abyste vytvořili spoustu neuronových spojení?

Jak pochopit látku?

Během učení si pokládejte otázky:

  • Proč je to zrovna takhle?
  • S čím to souvisí? Na co to navazuje?
  • Co na tom ještě nechápu?
  • Ve kterém kroku tomu přestávám rozumět?
  • Připomíná mi to něco?
  • K čemu se to dá přirovnat?
  • Jak bych to vysvětlil pětiletému dítěti?

Dalším skvělým způsobem zlepšení pochopení jsou už zmíněné myšlenkové mapy. Už několikrát mi pomohly pochopit těžká témata. Ještě lepším způsobem je Feynmanova technika, o které píšu ve své e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy.

10/  Metody efektivního učení

V jednom článku nejde podrobně popsat, jak se správně učit. Právě proto jsem pro vás napsal trošku delší návod: e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy. Nemusíte si ji hned kupovat, můžete si zdarma stáhnout 5 kapitol (40 stránek) přečíst je a zjistit, jestli vám to pomáhá, až pak si koupit celou e-knihu (ukázku vám pošlu ve formátu pdf a epub na e-mail).

Učení není nic jiného než dovednost, kterou se můžete naučit. Většina studentů to takhle nebere, buď jim učení jde anebo nejde, a nic moc se na tom nedá změnit. Přitom stačí začít používat správné metody.

O efektivní učení se zajímám už několik let a vím, že metody učení (tj. co přesně děláte, když se rozhodnete studovat) ovlivňují ze všeho nejvíce, jak rychle a dobře se učíte. Inteligence a čas hrají vedlejší roli. Pokud víte, jak na to, leze vám to do hlavy rychleji, informace chápete snadněji. V e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy s vámi sdílím ověřený návod na to, jak se efektivně učit, který si pochvalují tisíce studentů po celé ČR. Učte se v souladu s tím, jak funguje váš mozek, ušetříte čas anebo budete mít daleko lepší výsledky než doposud!

Samotnému mi učení kdysi nešlo. Dneska znám a používám metody efektivního učení a patřím k nejlepším studentům na vysoké škole. Když jsem se mohl jen díky technikám efektivního učení zlepšit já, zvládnete to i vy.

Chci si přečíst 5 kapitol z tvojí e-knihy! (Ukázku obdržíte na e-mail ve formátu pdf a epub).

 

Děkuji vám za přečtení článku, už byste aspoň trošku měli vědět, jak se učit! Naučte se více za méně času! 

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

30 Responses to “10 jednoduchých tipů, Jak se učit rychleji a s menší námahou!

  • Máš to, Honzo, pěkně nastudované. Je vidět, že tě to chytlo, je super, že to šíříš nebo předáváš dál. Jen mi tu chybí ty zdroje, ze kterých jsi čerpal. Některé zmiňuješ, ale ne všechny. Každopádně jasně, důležitý je, že ty tipy jsou vážně k užitku. Hlavně opakování a aktivita při učení.

  • Máš to, Honzo, pěkně nastudované. Je vidět, že tě to chytlo, je super, že to šíříš nebo předáváš dál. Jen mi tu chybí ty zdroje, ze kterých jsi čerpal. Některé zmiňuješ, ale ne všechny. Každopádně jasně, důležitý je, že ty tipy jsou vážně k užitku. Hlavně opakování a aktivita při učení.

    • Ahoj, děkuji za komentář. Máš pravdu, to citování bych měl napravit. Článek je to starší, myslím, že 2016, kdy jsem ho psal, koukni na novější články, tam už jsem se zlepšil a cituji poctivě všechno, u čeho napíšu slovo studie nebo věda. :)

  • Ahoj Honzo :-)
    Skvělý článek! Máš nějaký tip na učení, když chtějí vyučující definici “slovo od slova”? Napsanou nebo vyřčenou definici vlastními slovy neuznávají (není to problém pouze u mě, spolužáci také neuspěli).

    Často na přednáškách nestihneme projít polovinu látku, pak nás odkáží na knihy, ze kterých si dokáži udělat výpisky, ale ani po přečtení několika knih s danou problematikou nerozumím, o čem je řeč. Nebo to pochopím vždy jinak. Když se ptám spolužáků nebo někoho, kdo studoval přede mnou, řeknou mi, že tomu taky nerozumí, a že se to učí/učili nazpaměť.

    Proto se musím učit zpaměti a ne podle vlastních slov s pochopením látky – bohužel. Vím, že to není efektivní způsob, neleze mi to do hlavy, učím se šíleně dlouho a stejně polovinu i informací zapomenu.

    Máš nějaký tip na učení se zpaměti? Asi pouze číst dokola a často opakovat, že?

    Moc děkuji.
    Nikky

    • Ahoj, číst dokola určitě ne, doporučit ti mohu rozložené učení, definice si prostě naházej do programu anki a průběžně se je uč (rozuměj rychleji než den před zkouškou). K lepšímu pochopení zkus vyhledat nějaký alternativní zdroj informací kromě knih. Momentálně mám předmět manažerská psychologie a sociologie, moc mi to nedává smysl, vyučující vysvětluje hodně složitě, ale když jsem si přečetl nějakou “snadnější” knihu a projel si nějaké videa na youtube (třeba crashcourse) informace mi byly hned daleko jasnější.

  • Přes tento blog jsem se dostal k mnohem dalším, ověřeným metodám učení. Já sám používám techniku Richarda Feynmana, a pokaždé když jsem si použil, jsem si vše důležité zapsal jen jednou a uměl jsem to. Někomu to může připadat divné, ale když se učíte, jste ve svém vlastním světě a nikdo se Vám ve vaší mysli nebude smát za to, když si budete hrát na učitele, představíte si žáky a budete jim vykládat látku, nebo když si uděláte test sám pro sebe a napíšete si ho. To je velmi důležité, zapojovat do učení více smyslů.

    • Feynmanova technika je super a určitě by stála za to, abych o ní v budoucnu napsal nějaký ten článek nebo natočil video. :)

  • Hodně génijusovatý :D

  • A ještě k té hudbě :

    Já osobně poslouchám relaxační hudbu, uklidňuje mě a nerozptiluje mě. Máš pravdu, hudba se slovy se k učení nehodí.

    Sice jsem ještě na základní škole, ale chci jít studovat Právo. Učení mě baví, i když mi ve třídě říkají šprtko ( od 6. třídy je to ještě nepřestalo bavit :D ).

    • Jojo hudba zásadně bez textu. Ale mě na střední taky říkali šprte, a přitom se mnou dost kamarádili, jenom mě tak škádlili.

  • Ahoj :) .
    Hledala jsem po internetu různé tipy nebo návody jak se efektivněji a lépe učit a Tvůj článek mi připadal nejlepší! Po týdnu učení na zkoušky, podle tvého návodu, můžu hrdě prohlásit, že jsem dostala samé jedničky!!! Zkoukla jsem také skoro všechny videa na YouTube. Je to pro mě strašná inspirace!
    Moc děkuji :)

    • Moc děkuji. To lidi jako ty jsou pro mě inspirace. Rád vidím, když rady lidem pomáhají a mají z nich radost. :)

  • Jestli dobře chápu Terku .. občas se látku učí jak básničku? A to je špatně?

  • Učím se podle toho s wow! Same jedničky! YAY!

  • Chtěla bych se zeptat, stačí přečtení zápisu apod. jako opakování? Některé předměty se učím tak, že si přečtu pár věcí v sešitě, a pak se snažím si je svými slovy říct bez toho abych se na ně dívala, a postupně přidávat další. Snadno si vybavuji věci, pokud se učím poslední den před testem, ale pokud je toho víc než můžu stihnout a musím si to rozložit, stává se mi, že když druhý den opakuju věci z prvního dne stejným způsobem jako jsem se je učila, pak už nestíhám se stejně pořádně podívat na to další a umím hlavně začátek… Proto přemýšlím, jestli by ono pasivní čtení stačilo jako opáčko…

    • Ahoj Terko,

      pasivní čtení není ideální volbou pro opakování. Jak sama píšeš, nejlepší je, když si informace vybavíš a dostaneš z paměti. Jsem si vědom toho, že někdy je toho opravdu hodně a nedá se to všechno stihnout, právě proto musíš myslet strategicky a uvažovat nad tím, co umíš a co ti nejde. Nejvíce se musíš soustředit na pasáže látky, které ti nejsou tak úplně jasné, právě tyhle části se snaž vybavit, informace se upevní v mozku a lépe je pochopíš. Části látky, které dobře umíš si nemusíš usilovně opakovat a pasivní čtení ti poslouží celkem fajn, jelikož si informace alespoň trochu osvěžíš.

      Takže shrnutí: Dobře si vybírej, co si vybavuješ aktivně, přemýšlej nad tím, co umíš a co ne, největší pozornost věnuj těžkým informacím. A samozřejmě nepodlehni iluzi efektivního učení!

  • Pěkně zpracované :)

Trackbacks & Pings

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *