11 tipů, jak se správně učit ověřených výzkumem! [1. část]

Chtěli byste se lépe a efektivněji učit? Zabírá vám učení zbytečně moc času a hledáte na internetu tipy, jak se správně učit?

V článku najdete 11 vědecky ověřených tipů, jak se správně učit. Studie máte uvedeny na konci článku. Čtení vám zabere nějakou tu minutku, ale můžete si být jistí, že vám to pomůže, není to bullshit vycucaný z prstu, ale vědecky ověřené principy učení.

*Koukněte se nejprve na video a zbývající tipy dostudujte v článku.

Na internetu najdete opravdu všechno. Bohužel ne vždy si můžete být jistí pravdivostí a užitečností informací. Článek je hojně ozdrojován, což snad zvyšuje kvalitu článku a vy budete mít větší odvahu rady vyzkoušet v praxi, protože si můžete být jistí, že zafungují.

Je smutné, že ve škole nás nikdo nenaučil, jak se správně učit. Je to základní dovednost, kterou by měl ovládat každý student. Jestliže ovládnete techniky efektivního učení, studium vás bude více bavit a hlavně vám zabere mnohem méně času.

11 tipů, jak se správně učit:

Pojďme se pustit do praktických tipů.

1.   Učte se po kouscích

Možná vám maminka říkala, ať se na písemky učíte průběžně. A víte co, měla pravdu! Mnoho studií skutečně potvrdilo, že průběžné učení je mnohem efektivnější než biflování na poslední chvíli.

Pokud se nabiflujete na zkoušku, máte šanci, že zkoušku zvládnete. ALE. Když se učíte na poslední chvíli, nepochopíte materiál tak dobře, jako když se ho učíte průběžně a hlavně naučené informace mnohem rychleji zapomenete.

Což znamená, že v dalším semestru nebo pololetí nemůžete při učení stavět na vědomostech z předchozího roku. Mnohem rychleji se naučíme něco, co už nějakým způsobem umíme. Velmi těžce si budete pamatovat něco, co vůbec nesouvisí s vašimi současnými znalostmi. Mimo jiné, pokud dokonale nepochopíte předchozí látku, bude se vám hůře učit nová látka, která na to navazuje.

Mnoho lidi má navíc předsudek, že průběžné učení je zbytečné a trvá příliš dlouhou dobu. Není to pravda, zabere vám to stejné množství času, s tím rozdílem, že si informace zapamatujete na delší dobu. Je lepší učit se 8 dnů 1 hodinu než se učit den před zkouškou 8 hodin! Jedinou nevýhodou je, že se musíte k učení 8krát přinutit, ale naučíte se toho více a po delší dobu vám to zůstane v paměti.

Praktická rada – jak se správně učit

Rozkouskujte učení na menší části a opakujte ve správných intervalech!

Důležité je znát správné intervaly, ve kterých si budete látku opakovat, aby vám vydržela v hlavě po co nejdelší možnou dobu.

S tímhle nám může pomoct polák Piotr Wozniak, který se před několika desítkami let snažil naučit anglicky. Pomocí experimentování zjistil, v jakých intervalech je slovíčka nejlepší opakovat, aby učení zabralo co nejméně času.

Zjistil, že k nejlepšímu zapamatování bychom měli opakovat hned den po naučení. Potom týden, měsíc a poté se už intervaly zvětšují. Wozniak ze svých poznatků vyvinul placený software SuperMemo, který vám pomůže se efektivně naučit cizí slovíčka.

Pokud nechcete za software platit, můžete si stáhnout Anki, tento program je zdarma a funguje na stejném principu.

Software vám nabízí informace k opakování těsně předtím, než je máte zapomenout. Když si je připomenete právě v tento moment, paměťovou stopu nejvíce upevníte. Říká se, že čím těžší je si vzpomenout, tím silnější se vzpomínka stává.

Chcete dostat na e-mail bonusové tipy, jak se lépe učit? Přihlaste se do kurzu efektivního učení, je to zdarma a součástí jsou ebooky o učení gratis!

2. Učte se na různých místech

Výzkumy rovněž prokázaly, že je lepší se učit na různých místech než na jednom.

Psychologové provedli experiment, ve kterém se jedna skupina studentů učila dvakrát ve stejné místnosti a druhá skupina studovala také dvakrát, ale ve dvou zcela rozdílných místnostech.

Po dvou studijních sezeních následoval test v úplně jiné místnosti (kde se neučila ani jedna skupina). Výsledky experimentu mnohé, včetně mě, překvapily, mnohem lépe si vedla druhá skupina, která se učila ve 2 různých místnostech.

Psychologové tento výsledek přisuzovali tomu, že na různých místech je pro mozek k dispozici jiný kontext, což vede k lepšímu zapamatování. Čím pestřejší kontext mozku v průběhu učení poskytnete, tím více “záchytných bodů” si vytvoří a následně je snadnější si vzpomenout.

Další vysvětlení tvrdilo, že se mozek na stejném místě nudí, a proto se učí hůře. Další teorie tvrdí, že se na jednom místě stává mozek závislý na prostředí. To znamená, že si informace zvládne vybavit pouze na místě, kde se učil, ale jinde má s vybavením informací problém. Když se učíte na více místech, eliminujete závislost mozku na prostředí.

Praktická rada

Učte se na různých místech. Studujte ve školní knihovně, doma ve svém pokoji, na kolejích, na bytě a venku, když je hezky. Poskytnete mozku pestřejší kontext, který mu pomůže si informace lépe zapamatovat.

Vždy dbejte na to, aby místo, kde se učíte bylo uklizené a nebylo tam moc rušivých elementů. Pokud nemáte možnost měnit místo, kde se učíte, nelámejte si s tím hlavu.

3. Učit se v absolutním tichu?

Měli byste mít při učení úplné ticho?

Téměř ve všech návodech efektivního učení najdete radu, která říká, že byste se měli učit v absolutním tichu, aby vás nic nerušilo. Ani tato rada není pravdivá.

Byl proveden experiment, ve kterém byli studenti rozděleni do 3 skupin. První skupina poslouchala k učení klasickou hudbu, druhá jazzovou muziku a třetí se učila v absolutním tichu.

Následně jednotlivé skupiny rozdělili na třetiny, aby absolvovali test. Uvedu příklad, skupinu, která se učila s klasickou hudbou, rozdělili na další tři skupiny: první psala test se zapnutou klasickou hudbou, druhá s jazzovou a třetí psala test v absolutním tichu. Toto provedli u všech skupin.

Suverénně nejlépe si vedli tyto kombinace: učili se a psali test s klasickou hudbou a učili se a psali test s jazzovou hudbou. Výrazně hůře si vedla skupina absolutní ticho (učení) – absolutní ticho (test). Tohle celkem zbořilo mýtus o tom, že bychom se měli učit v naprostém tichu.

Bohužel nemůžeme během písemek poslouchat hudbu, ale neznamená to, že nemůžete poslouchat hudbu při učení. Nijak vám to neuškodí, protože skupiny, které poslouchaly hudby (např. klasickou) si vedly zhruba stejně jako skupina, která se učila bez hudby.

Zdůvodnění je hodně podobné jako u předchozího tipu, když se učíte s hudbou, mozek se má “čeho chytit”. V absolutní tichosti nemá mysl jednoduše šanci spojit nové informace s vnějším prostředím (hudba, prostředí), a tak je učení složitější.

Praktická rada

Když se učíte, pusťte si do pozadí hudbu (na nízkou hlasitost). Hudba by vás neměla rušit, spíše uklidňovat, proto doporučuji poslouchat barokní hudbu, která navozuje stav relaxace a klidu.

K učení neposlouchejte písničky, ve kterých někdo zpívá nebo rapuje, taková hudba by vás už rušila a zpomalovala proces učení.

Vliv hudby na učení – zajímavý článek věnovaný vlivu hudby na učení

4. Test je učení

Samotný test je snad nejefektivnější metodou učení.

Téměř všichni se testů a zkoušek bojíme a máme z nich nervy, ale přitom to může být obrovský pomocník při efektivním učení.

Metody učení by se daly rozdělit na pasivní a aktivní. Většina studentů využívá pasivní metody učení, jako je třeba čtení, podtrhávání a vesměs všechny činnosti, které nevyžadují mentální aktivitu.

Pasivní metody učení jsou nebezpečné v tom, že nám dávají pouhou iluzi toho, že něco umíme. Máte pocit, že informace umíte, i když skutečnost může být úplně odlišná.

Benedict Carey, ve své knize How we learn zmiňuje, že existují 2 druhy zapamatování: “ukládací síla” a “vybavovací síla”.

Když se učíte pasivně, využíváte zejména “ukládací sílu”. To znamená, že informace vložíte do paměti a víte, že jste se je učili, ale máte problém si je vybavit.

Naopak, když se učíte aktivně, využíváte “vybavovací sílu”. Informaci uložíte do paměti a jste si ji schopni bez pomoci a nápověd vybavit.

Můžu to přirovnat k vaření v nové kuchyni. Ukládací síla znamená, že víte, že někde v kuchyni máte vařečku, ale nedokážete ji najít. Vybavovací síla, dokáže vařečku ihned najít a začít ji používat.

Zkoušení a testování sebe sama je velmi efektivní metodou učení, jelikož vám pomáhá ukládat informace jako “vybavovací sílu”. Cvičné testy vás nutí nad učivem přemýšlet v jiném světle a lépe ho pochopit.

Jakmile se vám podaří vybavit látku z paměti, informace se “znovu uloží” trochu jinak do paměti v mnohem silnější podobě. Platí stejný princip, o kterém jsem hovořil v prvním bodu, čím těžší je si na informaci vzpomenout, tím silněji se uloží do paměti.

Vybavování zastavuje proces zapomínání. Pokud si něco vybavíte, zapomenete to mnohem pomaleji, než kdybyste se to například znovu přečetli nebo podtrhli.

Praktická rada

Ode dneška se učte více pomocí aktivního učení a vybavování informací. Než abyste si něco 10krát přečetli, přečtěte si to jenom 2krát, místo dalšího čtení se pokoušejte vybavit všechno, co si pamatujete.

Efektivní metodou je třeba samozkoušení. Např. přečtete stránku, poté ji přikryjete a nahlas říkáte všechno, co jste si zapamatovali. Pokud se učíte velké množství učiva, používejte tuto metodu pro celé kapitoly.

Vědci považují za velmi účinné a efektivní vytváření si a psaní cvičných testů. Já se tak například připravil na zápočet z mikroekonomie a matematiky. Vytvořil jsem si 2 testy, které obsahovaly veškerou probíranou látku. Nejenom, že si díky cvičným testům informace lépe zapamatujete, také zjistíte, co ještě neumíte a musíte se doučit.

I když víte “h*vno”, samotný akt hádání vás donutí nad látkou přemýšlet a připraví vaši mysl na rychlejší naučení informací.

Pokud máte k dispozici cvičné testy, nebo testy z minulých let, učte se z nich aktivně. Skutečně si odpovězte na otázky, až pak si zkontrolujte své odpovědi.

Více o tom, jak používat aktivní metody učení píšu ve své e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy.

5. Cvičte a budete se lépe učit

Asi už jste slyšeli rčení: Ve zdravém těle, zdravý duch. Ať to řekl, kdo to řekl, měl určitě pravdu, prokázaly to i výzkumy.

Když cvičíte, mozek vyplavuje neurotransmitery, které mu pomáhají s učením. Cvičení nám rovněž pomáhá se lépe a po delší dobu soustředit. Mimo jiné nám pohyb napomáhá se lépe vypořádat se stresem. Když jsme v klidu, učíme se mnohem lépe, než když jsme vystresováni a v nervech.

Pravidelný pohyb napomáhá k tvorbě nových mozkových buněk. Výzkumy dokonce prokázaly, že ani řešení hádanek, počítání matematických příkladů, nepomáhá mozku tvořit nové mozkové buňky tak jako cvičení.

Praktická rada:

Každý den se pravidelně hýbejte. Vyběhněte raději schody, než abyste jeli výtahem. Projděte se, než abyste jeli tramvají. Nikdy neseďte moc dlouho u počítače a snažte se každou hodinu trochu hýbat (dřepy, kliky, protáhnutí).

Sportujte a každý den se zadýchejte. Právě tehdy, když si dáváte zabrat, těžíte z výhod cvičení nejvíce. Kardio je tedy účinnější než silové cvičení, aspoň co se týče mozku.

Vliv cvičení na učení – článek, ve kterém téma rozebírám do hloubky

6. Přední lavice = lepší známky

Kde sedíte? Vybíráte si spíše zadní lavice, nebo si sedáte dopředu? Už celkem staré výzkumy prokázaly, že u zkoušek si nejlépe vedou studenti, kteří sedí v předních lavicích.

Možná si říkáte, že šprti si přirozeně sedají do předních lavic, proto mají lepší známky než ti v zadních lavicích. Ale, když experiment prováděli vědci, rozhodili studenty náhodně do různých míst učebny, takže šprti mohli sedět vpředu, vzadu i uprostřed. Ale i tak měli studenti z předních lavic nejlepší výsledky a to v nich mohli klidně sedět největší lenoši.

Konkrétně si vedli takto:

1. Přední lavice – 80% úspěšnost
2. Prostřední lavice – 71,6% úspěšnost
3. Zadní lavice – 68,1% úspěšnost u zkoušky

Můžeme jenom hádat, proč tomu tak je. Studenti vpředu mají mnohem větší tendenci poslouchat. Nemají problém s tím, že by něco špatně viděli, všechno zřetelně slyší a jsou “na očích”. A pokud sledujete můj blog často, víte, že kvalitní soustředění je klíčem k rychlému a efektivnímu učení.

Praktická rada:

Choďte do školy načas a záměrně si sedejte do předních lavic. Když přijdete za pět minut dvanáct, většinou vám nezbývá jiná možnost, než si sednout dopředu, abyste nerušili, nebo na sebe zbytečně neupozorňovali. Jedná se o jednoduchý psychologický trik, který vám může zlepšit známky.

Opravdu se nestyďte a sedejte si do předních lavic.

Nakoukněte do mé e-knihy Jak se efektivně učit – ZDARMA si můžete stáhnout 5 kapitol jako ukázku.

7. Různé předměty

Mnoho mých spolužáků na střední škole se k maturitě učilo celý den jenom jeden předmět. Říkali, že mají např. “češtinářský den”, potom měli “ekonomický den” apod. Tento přístup mě celkem zaujal a zajímalo mě, jestli je skutečně efektivní. Jak jsem zjistil, není!

Je mnohem lepší, pokud při učení promícháváte různé předměty. Mozek tak dostává šanci vytvářet spojení, které by za jiných okolností nebyl schopen vytvořit. To nám v konečném důsledky pomáhá si informace lépe pamatovat.

Navíc využíváte rovnoměrně nejrůznější funkce mozku. Když se například učíte češtinu, využíváte třeba část x, a když se učíte matiku využíváte část y, to zajistí, že nebudete tak rychle unavení a bude vám to lépe myslet.

Praktická rada:

Neučte se v jeden den pouze jeden předmět. Jedno studijní sezení se učte jeden předmět, ale po přestávce skočte na jiný, informace se tak lépe naučíte a mimo jiné lépe pochopíte.

8. Více zdrojů = lepší zapamatování

Z čeho se učíte na dílčí písemky nebo na velké zkoušky? Většina studentů odpoví, že ze svých poznámek, případně z vypracovaných zdrojů na internetu.

Co tvrdím já? Měli byste se učit z obojího. Čím více máte zdrojů, tím více máte úhlů pohledu na dané učivo. Každý zdroj vás donutí nad látkou přemýšlet trochu jinak, u zkoušky tak budete mít mnohem větší šanci, že si vzpomenete.

Různé zdroje vám poskytují několik úhlů pohledu, právě proto dokážete látku lépe pochopit a sami dobře víte, že to co chápete se vám mnohem lépe pamatuje.

Například americký profesor Daniel Willingham, radí svých studentům, aby si psali poznámky, ale poté se učili z jiných zdrojů, říká: “Nutí to studenty o látce znovu přemýšlet, ale v trochu jiném světle.”

Praktická rada:

Při učení zvláště složité látky hledejte na internetu alternativní zdroje pro studium, které vám poskytnou nové úhly pohledu a donutí vás nad látkou přemýšlet trochu jinak. Čím více zdrojů, tím bohatší kontext, který povede k silnějšímu zapamatování.

Pokud nevíte, jak hledat zdroje, hledejte na zahraničních internetových stránkách. Pomůže i wikipedie, která by většinou měla obsahovat kvalitní informace, protože je hojně ozdrojovaná (samozřejmě můžete čerpat i ze zdrojů, které najdete na wikipedii).

9. Namotivujte se odměnou

Slíbená odměna vás přinutí se lépe učit

Věděli jste, že pouhé naplánování odměny po učení vás přinutí se lépe a efektivněji učit?

Mozek se má na co těšit a právě proto, je schopen učit se rychleji. Tohle natěšení se projevuje vyplavováním neurotransmiteru zvaného dopamin, který je spojen s rychlým a efektivním učením.

Praktická rada:

Ještě předtím, než se pustíte do učení, naplánujte si odměnu. Mělo by to být něco, co vás skutečně udělá šťastnými.

Já osobně si v poslední době oblíbil seriál Modern Family, proto se na konci pracovního dne odměním jednou epizodou. Vás může potěšit něco úplně jiného, například něco dobrého k snědku, hra na počítači, odskočení na sociální sítě, sport apod.

Tip: Odměny si plánujte rovnou do svého diáře, pokud nějaký používáte. Bude vás to ještě více motivovat.

Jak lépe využívat a plánovat si svůj čas se dozvíte v tomto článku.

10. Propojujte

Henry Roediger III, významný psycholog, který se zajímá o efektivní strategie učení tvrdí, že si informace zapamatujeme mnohem rychleji, pokud je dokážeme pevně spojit se stávajícími znalostmi. Říká se tomu také kontextové učení.

Kdykoliv se budete něco nového učit, v koutku mysli se ptejte:

• Jak to navazuje na předchozí učivo?
• Co mi připomíná?
• S čím bych to mohl spojit?
• Připomíná mi to něco?
• Je to jako…

Jakmile dokážete novou látku spojit s tou předchozí, vytvoříte mnohem více neuronových propojení, které vás dovedou ke studovanému materiálu. Neuronové cestičky budou hustější, a proto si snadněji vzpomenete. Když má studovaná látka málo propojení, je těžší se k ní dostat (vybavit si ji). Můžu to přirovnat k pavoučí sítí, čím více vláken vede ke kořisti, tím snadněji se tam pavouk dostane. :)

Praktická rada – jak se správně učit:

K vytváření souvislostí se nejvíce hodí analogie a metafory, o kterých rozsáhle píšu ve své e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy.

Dozvíte se, jak takovou analogie a metaforu vytvořit a jak ji úspěšně používat.

11. Čtěte nahlas

Klíčové pasáže si čtěte nahlas!

Už jsem naznačil, že čtení samo o sobě není správnou metodou učení. Bohužel někdy to nejde jinak a budete muset přečíst kvanta informací. Jak je tedy nejlepší postupovat?

Samozřejmě platí rady z tipu o sebetestování, že byste se měli občas zastavit a popovídat o tom, co jste četli. Dalším tipem, je že byste měli číst nahlas. Výzkumy prokázaly, že si tak zapamatujete více.

Proč tomu tak je?

Informace nepřijímáte pouze očima, ale i ušima a to zkvalitňuje učení.

Už slyším studenty medicíny a práv, jak vykřikují, že není možné, aby celá skripta přečetli nahlas. Ano, máte pravdu, ale věřte mi, že některé klíčové pasáže zvládnete přečíst nahlas.

Jak se učit na právech se dozvíte v samostatném článku v odkazu.

Praktická rada:

Nečtěte nahlas úplně všechno, co se učíte, to by se zřejmě nevyplatilo. Čtěte nahlas pouze klíčové pasáže. Sami ucítíte, čemu byste měli věnovat největší pozornost. Průběžně pijte, abyste neztratili hlas.

Tip: Vodu nebo čaj si připravte předem, abyste v průběhu učení nemuseli odbíhat a narušovali tak své flow.

Seznam použitých zdrojů

Zde bych ukončil první článek ze série vědeckých tipů, jak se správně učit. Začněte tipy využívat jeden po druhém a uvidíte pokroky.

Druhý článek vyjde co nevidět (už vyšel: ZDE),  seznámím s další várkou užitečných ověřených tipů, proto sledujte pozorně můj blog.

Jestliže vás mé tipy zaujaly a chtěli byste se dozvědět více, pořiďte si e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy, ve které vás seznámím se všemi metodami efektivního učení, které znám a na denním pořádku využívám. (Kniha není jen o technikách efektivního učení, dozvíte se v ní o produktivitě, prokrastinaci, plánování, sebevzdělání). E-kniha je napsaná jednoduše a jde rovnou k věci, u každé techniky ukazuji, jak ji správně používat.

Pokud tento rok maturujete, koukněte se na online kurz Jak udělat maturitu.