Jak se učit na právech

Studujete na právech, nebo se chystáte na studium na právnické fakultě? Právě pro vás bude dnešní článek, dozvíte se, jak se učit na právech efektivně.

Pro všechny čtenáře, kteří ještě neodešli, mám jednu důležitou zprávu: Z článku si odnesou mnoho užitečných rad všichni studenti vysokých škol, kteří se musí vypořádat s velkým množstvím učiva. Nebo studenti, kteří mají právo v jednom nebo v několika semestrech.

Právo, pro někoho nuda, pro někoho fascinující obor. Zjistěte, jak se učit na právech efektivně…

Pokusím se podrobně vysvětlit, jak se učit na právech nebo na jiném oboru, který vyžaduje mnoho studia a memorování faktů. Podělím se s vámi o několik opravdu účinných metod učení, které vám zpříjemní život.

Připravte se rovněž na to, že článek nebude zrovna krátký, ale jako studenti práv nebo jako jeho budoucí studenti byste měli být na čtení zvyklí.

Studium práv rozhodně není procházka růžovým sadem. Chce se po vás, abyste hodně četli a dokázali se v právu skvěle orientovat.

Pro právníka je důležité vědět, kde najít to, co potřebuje a chápat mnohdy velmi jemné konexe jedné věci na zbytek systému. To druhé především. K tomu nepotřebujete znát něco nazpaměť, k tomu potřebujete chápat princip. Napsal Ondřej Pohorský student práv.

Pro studenta práv není neobvyklé, že se na jednu zkoušku musí učit z 900stránkových skript a některé věci si skutečně musí pamatovat nazpaměť. Nejdůležitější je právu rozumět a umět ho správně aplikovat.

Mnohé studenty práv štve, že je lidé automaticky považují za odborníky na právo a ptají se je na konkrétní otázky a žádají o rady, na které ještě nedokáží odpověď. Říká se, že čím více toho student práva ví, tím více si je nejistý svými odpověďmi a radami. Tomuto fenoménu se říká dunning krugerův efekt.

Jinými slovy, čím méně toho o něčem víte, tím sebevědoměji se v daném oboru cítíte (viz všichni lidi v hospodě si myslí, že se skvěle vyznají v politice). Naopak čím více toho o daném tématu víte, tím více jste si nejistí a máte mnohem větší tendenci se podceňovat.

Právě proto mají všichni studenti práv, medicíny a vlastně všech oborů neustále pocit, že nic pořádně neumí.

Když už víte, proč se cítíte ve svém oboru nejistě, je čas přejít na praktické tipy, které vám pomohou se studiem.

Jak se učit na právech:

1. Čtěte rychleji

Studenti práv přirozeně hodně čtou, proto by v arzenálu každého právníka měla být schopnost číst rychle s porozuměním. Právě ono porozumění je velmi důležité, musíte pochopit malé rozdíly a dokázat si látku spojit s celkem.

Možná už jste slyšeli o tzv. rychločtení a uvažovali jste, že byste se přihlásili do nějakého kurzu. Bohužel vás musím zklamat, rychločtení takové jaké vám ho prezentují prodejci kurzů, nefunguje.

Naše očí a krátkodobá paměť není schopna číst rychleji než zhruba 500 slov za minutu, u rychlejšího čtení trpí porozumění. Propagátoři rychločtení vás nemohou naučit číst rychlostí 2000 slov za minutu, v podstatě vás naučí skenovat text, abyste pochytili hlavní body. Skenování textu, ale velmi často nestačí.

Naštěstí existuje pár tipů, které vám pomohou číst rychleji, nikdy zřejmě nepřekročíte hranici 500slov za minutu, ale můžete se k ní přiblížit. Chtěl bych ještě říct, že průměrná rychlost čtení bývá zhruba 260 slov za minut, vysokoškoláci, kteří jsou sečtělí dosahují i 350-400 slov za minutu.

Jak číst rychleji

Nikdo se nenarodil se zafixovanou rychlostí čtení, každý může číst o něco rychleji než doposud!

Úplně nejpodstatnější věcí, kterou musíte udělat, abyste rychleji četli, je samotné čtení! Pokud nebudete číst, nemůžete očekávat, že se ve čtení zlepšíte. Když se budete každý den setkávat se složitými texty, zrychlíte.

Mohu to ilustrovat na svém příkladu, kdysi jsem četl anglické knížky hodně pomalu, dalo by se říct, že 2krát pomaleji než české, ale pořád jsem četl a dneska už dokážu číst stejnou rychlostí anglickou i českou knížku.

Velmi důležité je, abyste si vybudovali návyk pravidelného čtení. Návyk si nejlépe utvoříte tehdy, pokud si stanovíte nějaký spouštěč. Například: čtu vždycky, když skončím s opakováním španělských slovíček. Nebo čtu vždycky po příchodu ze školy. Rovněž se snažím číst před spaním.

Spouštěčem by měla být nějaká činnost, které se denně věnujete, například: čištění zubů, snídaně, večeře atd. Následně si nastavte pravidlo: Když dovečeřím, budu si 25 minut číst…, Když si vyčistím zubu, budu si číst apod.

Nemusíte číst jenom školní skripta, hlavně čtěte, může to být beletrie nebo populárně naučná knížka, která vás zrovna zajímá.

Neznámá slova

Při čtení nás zdržují neznámá slova. Pokaždé, když narazíte na slovo, kterému nerozumíte, nevědomky se nad ním zamyslíte a to vás zpomalí. Pokud je v textu takových slov hodně, což v právnických skriptech bývá, nesmírně to zpomalí rychlost čtení.

Čím máte širší slovní zásobu, tím rychleji se dokážete textem prokousat, proto si až po dočtení vyhledávejte slova, kterým jste nerozuměli. Za pár dnů už budete právnickou knihu, kterou jste četli s obtížemi, číst úplně normálně.

V následujícím tipu se již dozvíte, jak se učit na právech lépe, tento tip výrazně zlepší zapamatování textu.

Obecné tipy, jak se správně učit najdete v článku: 11 vědecky ověřených tipů, jak se efektivně učit!

Priming – Čtení s cílem – prolétnutí se textem

Nikdy se neučte, nebo nezačněte s dlouhým čtením jen tak. Váš mozek nebude vědět, co si má ze čtení odnést a ve výsledku si nezapamatujete téměř nic. Vždy si stanovte nějaký cíl. Jak na to?

Ještě předtím, než se pustíte do samotného čtení, prolétněte si text, který chcete číst. Věnujte každé stránce jednu nebo dvě sekundy. Tento vstupní přehled mozku poskytne nadhled, zjistíte, jaká je struktura textu, co je zhruba důležité, co se v textu vyjímá apod.

Když dokončíte vstupní přehled, který vám zabere jenom pár minut, stanovte si pro čtení cíl. Nemusíte si ho vypisovat na papír, stačí, když si ho řeknete v hlavě: Chtěl/a bych si zapamatovat … Chci chápat konexe mezi …

Při stanovování cíle rovněž pomůže, pokud si sami sebe představíte, jak používáte nabyté vědomosti (říkáte je u ústní zkoušky, píšete do testu, nebo používáte v praxi). Mysl tomu tak přisoudí emocionální důležitost, takové informace si následně lépe pamatujeme.

Stanovení cíle je rovněž super v tom, že zrychlí celkovou rychlost čtení. Budete se více soustředit na kritické pasáže a nevědomky budete číst rychleji text, který pro vás není tak podstatný.

V neposlední řadě je při čtení důležité, abyste informace zpracovávali hluboce. Co mám tímto namysli?

Když čtete, přemýšlejte o textu. Nebuďte jenom pozorovatelé písmen a slov. Snažte si představit to, co čtete, i když vím, že někdy je to téměř nemožné. Při čtení hledejte souvislosti a zamýšlejte se nad tím, jak to navazuje na předchozí učivo. Vnitřním hlasem se ptejte: Co mi to připomíná? Na jaký druh práva to navazuje? S čím se mi to pojí? Dokážu si vybavit nějaký případ z praxe?

Jestliže informaci zpracujete na hluboké úrovni, zapíšete ji do mozku „tučnějším písmem“. Právo a vlastně všechny další obory od studentů vyžadují, aby svůj předmět chápali. Když to pochopíte, dokážete se mnohem snadněji učit i nějaké definice nazpaměť.

2. Učte se průběžně – choďte do školy

Už víte, jak se vypořádat s učebnicemi a efektivně číst, ale ani to nemusí pro úspěch na škole stačit. Velmi důležité je, abyste se učili průběžně. Tuto poučku mnozí z vás posloucháte už od základních škol: Pepíku, uč se na tu písemku průběžně! Ale i tak si tuto radu vzala k srdci jenom hrstka z vás.

V následujících odstavcích, vás chci přesvědčit, proč se vyplatí učit průběžně a jak to dělat efektivně, abyste učením netrávili moc času a byla to větší zábava.

V první řadě musím uvést, že průběžné učení je řadou studií považováno za jednu z nejlepších metod učení. Mozek má totiž šanci informace vstřebávat po kapkách a ukládat si je do souvislostí, z čehož pramení lepší pochopení (hustší neuronové propojení). Proto si informace mnohem lépe zapamatujete.

Průběžné učení a opakování je jako zelenina, všichni víme, že bychom to měli jíst, ale nikomu se moc nechce. Jak se k tomu donutit?

Většina z vás si myslí, že průběžné učení je velká otrava a zabere moc času, není to pravda. Opravdu stačí, když chodíte na přednášky, semináře a dáváte pozor, i tohle se počítá jako průběžné učení a u zkoušek vám to nesmírně pomůže. Váš mozek už bude mít vytvořenou jakousi základní kostru vědomostí, na kterou mnohem lépe naváže podrobnosti. Učení během zkouškového vám tak zabere jenom zlomek času.

Informace, se kterými se setkáte po druhé se naučíte daleko rychleji, než když je vidíte poprvé.

Můžu to přirovnat k učení se dovedností. Nějak v 7. třídě jsem se učil lyžovat, opravdu mi zabralo několik dnů na sjezdovce, než jsem dokázal jezdit dobře a bez pádů. Když jsem se v 8. třídě vrátil na svah, první jízda byla katastrofální, padal jsem a vůbec mi to nešlo. Ale při druhé jízdě jsem se do toho již dostal a jezdil jsem stejně jako rok předtím. Učení vědomostí je úplně stejné, prvně vám to trvá dlouho, ale napodruhé se to naučíte hned.

Když už jste se rozhodli studovat, studujte. Choďte do té školy a dávejte pozor. Neříkám, že byste se měli učit věci, které máte na přednáškách a seminářích nazpaměť. Jenom to, že tam budete a vybudujete si základní kostru vědomostí vám nesmírně pomůže a ušetří mnoho času, energie a stresu.

Budu znovu citovat bývalého studenta práv a blogera Ondřeje Pohorského:

V tu chvíli (pozn. zkouškové) se ukáže výhoda těch, kteří se věnovali přes semestr škole a naopak fatální nevýhoda těch, kteří místo toho zjišťovali, kde v okolí točí nejlevnější pivo. Jestliže školu přes semestr zanedbáváte a neučíte se, bude pro vás zkouškové období synonymum stresu a poloprobdělých nocí nad vypracovanými otázkami. Sami se rozhodněte, kterou cestou chcete jít.

Průběžné učení je neurčitý termín, proto se s vámi podělím o pár technik, které vám pomohou s efektivním průběžným učením na právech a vlastně na jakémkoliv oboru.

S průběžným učením vám může pomoct i program Anki: Jak ho používat se dozvíte zde!

Drobně se připravujte na přednášky! Zjistěte si, co se bude probírat a projeďte si kapitolu v učebnici. Netvrdím, že byste ji měli podrobně číst. Spíše si ji prolétněte a pozorně si pročtěte pasáže, které považujete za důležité nebo zajímavé. Padesát stránek můžete zvládnout za 10 minut. Tato příprava aktivuje neuronovou síť a připraví ji na efektivnější přijímaní vědomostí. Z přednášky si toho více zapamatujete a často látku i lépe pochopíte.

Na samotné přednášce buďte přítomni jak tělem, tak duší a veďte se sebou vnitřní dialog. Je to velmi podobné technice, kterou jsem popisoval výše. Prostě se neustále zamýšlejte nad tím, co profesor říká a snažte se hledat souvislosti.

Po přednášce nastává kritický moment! Věděli jste, že toho nejvíce zapomeneme hned několik hodin po naučení? Právě tehdy byste si měli látku poprvé krátce zopakovat. Ajaj, mluvím o opakování, museli jste se zhrozit, většina z vás si s tím spojuje nudu, monotónnost a promarněný čas. Nebojte, mám pro vás speciální řešení.

Když se vracíte ze školy domů, opakujte si. Vraťte se v myšlenkách zpátky do přednáškové místnosti a vybavujte si, o čem byla přednáška. Jak šly témata po sobě? Co bylo důležité? Co úplně nového jste se naučili? Samozřejmě na něco málo zapomenete, napište si do poznámek, co jste si nemohli vybavit a zkuste si to doma krátce připomenout. Nejlepší je takové opakování dělat nahlas, ale i v hlavě to má smysl.

Poté už si látku jenom krátce zopakujete před zkouškou a máte hotovo. Učení vám zabere mnohem kratší dobu, než ostatním.

Jestliže chcete být poctivější a začít hrát pořádnou a-game, pište si do textového editoru shrnutí toho, co jste se v den naučili. Postupujte podobně, představte si, že sedíte zpátky na přednášce a pište, co jste se učili. Toto mimořádně posílí propojení v mozku a látku si budete dokonale pamatovat. Stejně, jako v minulém případu narazíte na řadu věci, kdy si informace nedokážete vybavit, proto si to krátce dostudujte.

3. Tvorba struktury

Náš mozek miluje struktury a hierarchie. Mnohem lépe si pamatujeme věci, pokud se je učíme od nejdůležitějších po méně důležité. Nejdříve byste si měli pamatovat klíčové věci, až poté se pustit do studia detailů, právě v tom spočívá technika tvorby struktury.

Při učení na právech se vám vyplatí tvořit vlastní struktury, chcete-li výcucy materiálu. Informace si utřídíte v hlavě a dokonale se pomocí nich připravíte na zkoušky.

Struktura je vlastně taková hierarchie látky. Na nejvyšší úrovni jsou názvy kapitol, velkých celků, pod nimi se nacházejí názvy pod kapitol, pod tím krátké shrnutí obsahu a definice, případně příklady z praxe. Může to vypadat nějak takhle:

1. Název kapitoly

1. Podkapitola

• Definice, definice
  • Příklad

2. Podkapitola

• Definice, definice
  • Příklad

Samozřejmě na internetu najdete mnoho výcuců, ale vůbec nejlepší je, pokud si je tvoříte sami. Jasně může to zabrat nějaký čas, ale jedná se o skvělou metodu učení. Jelikož se zamyslíte nad samotnou strukturou látky, budete vědět, co s čím souvisí, jak to na sebe navazuje. Důležité koncepty se naučíte zkracovat, tím pádem je pochopíte a neposlední řadě si to výrazně lépe zapamatujete. Zkuste si tento semestr vytvořit alespoň pro jeden předmět strukturu látky.

Začněte tak, že si vytvoříte základní strukturu. Vycházejte ze syllabu, poté doplňte podnadpisy. Detailní informace doplňujte až v průběhu semestru, kdy se je budete učit. Tak nestrávíte tvorbou vlastní struktury přehnaně moc času a navíc se budete látku učit průběžně, což není vůbec na škodu, jak jste mohli v předcházejících odstavcích zjistit. 😊

Tvorbu struktury můžete považovat za efektivní opakování látky. Pokaždé, když se vrátíte ze školy, dopíšete si pár informací, které jste se naučili.

Na konci semestru si svůj výcuc zkontrolujte a doplňte ho o informace, které tam chybí. Vycházet můžete z již hotových výcuců nebo ze skript. Jenom prosím slepě nekopírujte, nad slovy se zamyslete a snažte se pochopit jejich význam.

V poslední fázi využijte strukturu pro učení. Učte se aktivně, to znamená, neustále si informace vybavujte, namísto toho abyste si strukturu pasivně pročítali.

Příklad: Uvidíte podnadpis … a zeptáte: Co vím o …? Zakryjete si text a pokusíte se to vlastními slovy říct. Teprve tehdy, když informace dostáváte z hlavy, můžete spolehlivě říct, že si je pamatujete. Čím častěji dostáváte učivo z hlavy, tím lépe si to pamatujete.

Svoje jméno si vybavujete celý svůj život, proto když se vás někdo zeptá, jak se jmenujete, odpovíte okamžitě a bez váhání. Kdybyste si své poznámky a učebnice jenom četli, měli byste velký problém si informace u zkoušky vybavit. Když se budete učit aktivně pomocí neustálého vybavování, budete dokonale připraveni.

Rada zní: Využívejte strukturu jako jeden velký cvičný test nebo zkoušku, ze kterého se budete neustále zkoušet.

Už jste slyšeli o mém online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém vám krok za krokem popíšu, jak se připravovat efektivně?

4. Pozor na zvýrazňování při čtení

Je zvýrazňovač váš pomocník nebo nepřítel?

Mnoho studentů čte se zvýrazňovačem v ruce a podtrhává si všechny informace, které považují za důležité a mají pocit, že jim zvýrazňovač pomáhá s pamatováním. Máte to tak taky?

Musím vás však zklamat, zvýrazňovač vám nijak nepomáhá se zapamatováním. Je jedno, jestli si budete číst jen tak, nebo podtrhávat úplně všechno. Zvýrazňování vám dává pouhý pocit, že si něco pamatujete lépe, skutečnost je však jiná.

V jedné studii rozdělili studenty do 3 skupin, jedna mohla používat zvýrazňovač a podtrhávat všechno, co uznali za vhodné. Druhá skupina četla text, který už byl dopředu zvýrazněn a třetí skupina četla text bez zvýrazňovače a zvýraznění. Každá skupina psala týden na to test, před testem si mohli studenti text během 10 minut zopakovat. Výsledek experimentu by mnohé překvapil, mezi skupinami nebyly ve výsledcích žádné rozdíly. Jednoduše bylo jedno, jestli jste používali zvýrazňovač nebo ne.

Ze studie také vyplynulo, že studenti, kteří používali zvýrazňovač odpovídali lépe u otázek, jejichž odpovědi si zvýraznili, ale mnohem hůře u otázek, které si nezvýraznili.

Východiskem určitě není, abyste si zvýraznili všechno. :D Důležité je, abyste při čtení přemýšleli a nepoužívali zvýrazňovač jako kouzelnou hůlku, díky které si zapamatujete všechno, co potřebujete.

Vězte, že není nic špatného na tom, pokud dnes přestanete používat zvýrazňovač. Pokud si bez něj však neumíte představit svůj život, používejte ho obezřetně. Nejlepší je, když si nastavíte pravidla. Například: Zvýrazňovač můžu použít jenom jednou za odstavec, nikdy nemůžu podtrhnout celou větu.

Jakmile si nastavíte podobná pravidla, donutíte se u čtení přemýšlet a vybírat skutečně důležité informace. Navíc, pokud budete používat zvýrazňovač obezřetně, skutečně vyzdvihnete významná data a jenom nepřebarvíte text na jinou barvu.

Odhoďte ten zvýrazňovač – zajímavý článek a video, který si můžete později přečíst.

5. Učit se s kamarády?

Dávejte si pozor, abyste se skutečně učili!

Studenti práv se velmi často učí ve skupinkách. Nemusí to být úplně špatný nápad, jelikož více hlav více ví. Na druhou stranu, musíte si dávat pozor na to, jestli se s kamarády skutečně učíte.

Pokud se učíte s přáteli, zajistěte, abyste se skutečně učili. Jestliže se vaše setkání promění v naříkárny a pomlouvárny, učte se raději sami, naučíte se toho více za kratší dobu. Na škodu není, pokud se učíte s lidmi, kteří nejsou úplně vaši top kamarádi, snížíte tak pravděpodobnost odskakování od tématu a nevěnování se učení.

Doporučuji, abyste se neučili ve více než v 5lidech, poté už to prostě nefunguje.

Ve skupinách se nejlépe řeší praktické příklady, jelikož více lidí víc ví a dokážete se na problémy zaměřit z více úhlů. Učení ve skupinách můžete rovněž využít pro aktivní učení, kdy se budete navzájem zkoušet ze struktur, které jste si vytvořili nebo ze zkouškových otázek z minulých let. Takové zkoušení je super i v tom, že jste pod tlakem od kamarádu. Tento tlak vás připraví na skutečný stres u zkoušky. Kamarádi vám poskytnou skvělou zpětnou vazbu a upozorní vás na chyby, kterých byste si sami nevšimli.

Důležité je, abyste kamarády ze studijní skupiny seznámili s principy, o kterých píšu v tomto článku.

Krátké tipy pro zkouškové období na právech

Článek už je opravdu celkem dlouhý, ale ještě vám chci poskytnout pár kratičkých rad pro zkouškové období na právech nebo vlastně jakékoliv fakultě.

• Učte se maximálně 1 hodinu v kuse – naše pozornost už poté jednoduše ochabne, neučte se v dlouhých časových blocích. Učte se krátce a intenzivně, naučíte se toho mnohem více.
• Jezte a pijte – nezanedbávejte při náročném učení jídlo a pití. Potřebujeme cukr a být neustále hydratováni. Klidně si dejte kávu nebo dvě, ale nesmíte to s kofeinem přehánět. Jezte zdravě.
• Spěte – právě během spánku ukládáme informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti, nespěte a vaše celodenní učení přijde vniveč. Učte se v noci těsně před zkouškou a nic moc si nebudete pamatovat. Hlavně před těmi zkouškami spěte alespoň 8 hodin. Jak rychle usnout se dozvíte v článku.
• Nacpěte učení do ranních hodin – většina z nás se nejlépe učí ráno. Nacpěte co možná nejvíce studijních povinností do ranních hodin, naučíte se toho více než normálně, váš mozek je ráno totiž ještě plný energie.

Jestliže vás zaujaly tipy z tohoto článku a chtěli byste se o efektivním učení dozvědět více, doporučuji vám, abyste si pořídili mojí e-knihu: Jak se efektivně učit nejen do školy. V této e-knize vás krok za krokem naučím jak se efektivně a rychle učit. Podělím se s vámi o ty nejlepší techniky učení, na které jsem za 3 roky provozování blogu jakserychlenaucit.cz narazil. Přidejte se k více než 843 studentům a vyzkoušejte si e-knihu na 30 dnů zdarma (v případě nespokojenosti vám vrátím peníze).

Děkuji vám za přečtení článku. Doufám, že už víte, jak se učit na právech. Budu moc vděčný, pokud článek sdílíte se svými přáteli, nebo ho nasdílíte na svou studijní facebookovou skupinu.