fbpx

Jak udělat zápočet z jakéhokoliv předmětu (Jde to i v pohodě!)

V článku se dozvíte, jak udělat zápočty bez toho, aniž byste se museli zdlouhavě na poslední chvíli učit. Dozvíte se, jak se učit na zápočty strategičtěji, abyste nemuseli vynakládat zbytečně moc úsilí.

Hned na začátku k vám budu maximálně upřímný, hodně věcí, o kterých si přečtete pro vás nebudou úplně nové pod sluncem, ale jak se říká, opakování je matka moudrosti.

Hodně často znáte tipy a správné metody, ale prostě je nepoužíváte. Tento článek správné a účinné postupy ve vašich hlavách osvěží a doufám, že vás tím přinutí je trochu více používat.

Jo, ještě jedno malé upozornění. Rady z článku můžete využít na jakýkoliv typ zápočtu. Rozhodně to není článek, který by vás měl exkluzivně připravit třeba na zápočet z matiky nebo mikroekonomie.

Než se pustíte do čtení, nechte si na e-mail poslat pdfko 7 principů efektivního učení, je to zdarma a kliknutí na tlačítko vás nevyruší od čtení (nepřenese vás to na jinou stránku).

Choďte na přednášky a semináře

Ale vždyť přednášky nejsou povinné? Proč bych tam měl sakra chodit? A na cvičeních si můžu vybrat 2 nebo 3 absence, tak proč toho nevyužít?

Přednášky i cvičení jsou koncipovány tak, aby vás postupně připravily na obávané zápočty a zkoušky. Když semináře a přednášky poctivě navštěvujete a průběžně na nich pracujete, nebudete se pak muset před zápočty nějak usilovně učit. Kromě toho budete mít větší přehled a od vyučujících budete vědět, co při učení vynechat a na co naopak zaměřit pozornost.

Učení se dá přirovnat ke stavění zdi. Pokud se snažíte zeď postavit najednou velmi rychle, je dost pravděpodobné, že hotová zeď bude nepěkná a nerovná. Aby byla zeď pevná a rovná, musíte jednotlivé vrstvy nanášet postupně. Nanést jednu vrstvu, nechat ji zaschnout a tak dále. Podobně je to s vědomostmi. Je dokázáno, že průběžné učení je daleko výhodnější, ať už z hlediska hloubky pochopení studovaných informací nebo času, který musíte studiu věnovat.

Je tudíž rozumnější, pokud kvanta informací vstřebáváte postupně, než abyste se všechno snažili nabiflovat na poslední chvíli. Vaše zeď by za moc nestála. Učte se průběžně a v podstatě bez námahy to budete umět.

Když nechodíte na přednášky, máte většinou problém i ve cvičeních, která jsou většinou víc zaměřená na praxi. Máte problém téma dobře pochopit, což je základem pro efektivní učení.jak se naučit matematiku

Choďte na přednášky, dáváte pozor na cvičeních, buďte aktivní. Na zápočet se nebudete muset usilovně učit.

Upřímně moc nechápu studenty, kteří chodí poctivě do školy, ale neučí se tam, nedávají vůbec pozor a jenom sedí v zadních lavicích na svém telefonu. Do školy chodíte ze svobodné vůle, zamyslete se nad tím, jestli chcete školu využít k tomu, abyste se informace naučili, nebo jestli chcete ve škole jen tak „zabíjet čas“. Pokud máte být na vysoké přítomni jenom tělem a ne duší, raději tam vůbec nechoďte a učte se rovnou pouze z domu.

Někteří z vás možná namítají, že se ve škole téměř nedá udržet pozornost, proto doporučuji článek: Jak udržet pozornost na přednáškách a neusnout nudou!

Zaměřte se na pochopení

Abyste se něco naučili je důležité, abyste látku pochopili. V podstatě se dá říct, že pochopení je polovinou úspěchu u zápočtů i zkoušek.

Vyučující na vysokých školách mají mnohdy ve zvyku používat neznámá slova a všechno vysvětlovat velmi složitě. Nemějme jim to za zlé, jsou to profesionálové v oboru, ve kterém se již léta pochybují, důsledkem toho už nemají takový cit poznat, co je pro méně zkušeného člověka jednoduché a co naopak složité. Nám studentům se velmi rychle zaplní z těch všech nových a složitých informací pracovní paměť a nejsme schopni chápat, o čem vyučující mluví.

V případě, že něčemu neporozumíte, je nejlepší, pokud se zeptáte, nebo ihned vyhledáte nějaký alternativní zdroj a pokusíte se látku pochopit. Učivo na sebe většinou navazuje, když nepochopíte jeden koncept, začnete se postupně ztrácet v dalších, které přijdou při vyučování na řadu později.

Díry v pochopení zalepte co možná nejrychleji. Už když si píšete poznámky na přednášce, pište si velké otazníky vedle částí, kterým nerozumíte, a hned doma se pokuste tyto otazníky „vymazat“, tím že látku pochopíte.

Jedním způsobem, jak pochopit složitou látku, je vyhledat a prostudovat alternativní zdroje informací (jiné vysvětlení). Jiný zdroj vám nabídne nový úhel pohledu, látku vysvětlí jiným stylem, často po lopatě. O vysvětlení můžete poprosit i profesory, chytré spolužáky, nebo si nad tím můžete chvíli lámat hlavu sami.

K zajímavým alternativní zdrojům například patří:

  • Mathematicator- stránky matikáře Marka Valáška. Mockrát mi pomohl a dokázal mi jednoduše vysvětlit celkem těžké matematické koncepty.
  • Symbolab – stránka, která za vás vypočítá příklady a ukáže vám postup.
  • Ekospace.cz– ekonomika vysvětlena po lopatě, aby ji byl každý schopen pochopit.
  • CrashCourse – velmi užitečný youtube kanál, najdete tam “seriály”, které se věnují různým zajímavým tématům (psychologie, historie, sociologie, statistika). Opravdu super alternativní zdroj.
  • Helpforenglish– skvělá stránka pro anglickou gramatiku.
  • Jakserychlenaucit.cz– skvělý zdroj pro naučení se technik efektivního učení.

Určitě mi můžete dát vědět o nějakém dalším alternativním zdroji, který zde můžu doplnit.

Mějte přehled

Bohužel vědomosti, které se dnes naučíte, také velmi rychle zapomenete. Věděli jste, že po jednom dnu si budete pamatovat už jenom 33 % informací? Po týdnu od naučení vám v paměti zůstane asi jenom 20 %. Vychází to z křivky zapomínání. Nestačí, abyste pouze chodili na přednášky a cvičení, také se vyplatí alespoň trochu opakovat. Zjemníte tím negativní důsledky křivky zapomínání (tj. díky opakování nebudete tak rychle zapomínat) a informace uložíte do dlouhodobé paměti.

Můžete si stanovit jeden den v týdnu jako opakovací. Dejte dohromady všechny materiály, které jste během týdne probrali, a rychle si je připomeňte. Vůbec se neděste, nemusí to zabrat moc času! Nebo si můžete krátce každý den po škole zopakovat, co jste probírali. A následně opakovat i starší látku (např. ve 7. týdnu výuku si zopakujete, co jste probírali 4. týden výuky apod.).

Plánujte si svůj čas!

Přehled mějte i ohledně termínů. Používejte kalendář a plánujte si svůj čas. Jak konkrétně plánovat, se můžete naučit v článku: Jak plánuji svůj čas

Ale nejdůležitější je, abyste měli přehled o tom, co je předmětem zápočtu, jaké jsou požadavky zkoušejícího.

Ideální je, pokud si už na začátku semestru zjistíte, jaký je rozdíl mezi zápočtem a zkouškou a co tyto formy obsahují. Zvláště dávejte pozor na první přednášce a cvičení, kde profesoři rozdíl vysvětlují.

Přece se nechcete zbytečně učit teorii, když máte jenom počítat příklady a naopak.

Na hodinách dávejte pozor a všímejte si, kdy profesoři říkají: Tohle by mohlo být na zápočtu…, Tohle se může objevit… atd. Vedle těchto pasáží si udělejte nějaký červený vykřičník (můžete si vyhradit jiný speciální symbol) a těmto částem přikládejte při opakování a učení obzvláště velkou pozornost. Sám si většinou pro každý předmět vytvořím dokument, ve kterém si eviduji ty nejdůležitější pojmy a nejčastější chyby bývalých studentů, na které jsme upozorňováni.

Není na škodu, pokud své profesory poprosíte o cvičné testy, které jsou pro učení snad nejlepší. Získáte přehled a budete vědět, na co se konkrétně připravit. Každý druh testu vyžaduje trošku jinou přípravu. Pro nastínění: U otevřených odpovědí se musíte učit jenom hlavní věci, nikdo se vás nebude ptát na zbytečné detaily. U abcd testů musíte mít všeobecný přehled a při učení se zaměřit především na detaily.

Jak se učit na testy – se dozvíte v tomto článku

V noci to nedoženete!

stres

Bez spánku to opravdu nezvládnete!

Zatím jsme se věnovali hlavně radám, které můžete aplikovat nějakou dobu před zápočtem, teď se zaměříme na tipy, které vám pomohou několik dnů před zápočtem, když vám nejvíce hoří u zadku.

Spoustu z vás dělá tu chybu, že celý semestr na to kašle a během zápočtového týdne všechno dohání na poslední chvíli. Neříkám, že tento systém nemůže uspět, ale rozhodně není optimální. Je to určitě mnohem více stresující a vyčerpávající, jak pro tělo tak psychiku.

Hodně studentů nestíhá a učí se přes noc. K tomu byste se však nikdy neměli uchýlit!

I když vůbec nestíháte, neučte se přes noc. Raději běžte spát dřív a učte se ráno. Za každou neprospanou hodinu, kterou obětujete učení, zaplatíte později dvakrát tolik. Spánek je nesmírně důležitý pro ukládání informací do dlouhodobé paměti. Vynechte ho a vaše celodenní učení přijde vniveč, jelikož mozek přenese jen málo informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Zápočet možná zvládnete, ale informace si zapamatujete jenom na velmi krátkou dobu. Ke zkoušce se to budete muset zbytečně učit znovu!

Učte se na úkor spánku a rozhodíte si spánkový režim na několik dnů. I jedna neprospaná hodina se projeví na vaší energii v průběhu dne. Během dne, když potřebujete energii a sílu, budete grogy a nebudete schopni se tak intenzivně soustředit na práci nebo učení.

Když nespíte, vytváříte si spánkový dluh, za který dříve nebo později zaplatíte!

Vím, že mnozí z vás se budou i tak učit v noci, protože jim prokrastinace nedovolí nic jiného, ale apeluji na vás, abyste se alespoň noc před zápočtem pořádně sladce vyspali, váš mozek se vám za to odvděčí.

Zlepšete soustředění

Víte, s čím mají studenti při učení největší problém? Se soustředěním (Není to můj výmysl, ale vychází to z dotazníku, na který mi odpověděly stovky studentů).

Jen málo z nás se dokáže do práce pořádně ponořit a věnovat se pouze jedné činnosti. V dnešní době je to velmi vzácná vlastnost, což mě velmi mrzí, protože kvalita soustředění přímo koreluje s rychlostí učení.

Jak zlepšit soustředění během učení?

Generální tipy:

  • Když se učíte, učte se – odpojte se od světa, vypněte telefon, nepoužívejte notebook, pokud ho nutně nepotřebujete.
  • Pijte vodu – mozek potřebuje být stále občerstvován.
  • Jezte zdravě – z nezdravého jídla je nám těžko a cítíme se ospale.
  • Neučte se příliš dlouho – učte se maximálně 60 minut v kuse, poté si dejte pauzu a znova se pusťte do učení.
  • Udělejte si na stole pořádek – nepořádek mozek rozptyluje a nedovoluje nám se plně soustředit.

Pokud máte zájem se o soustředění dozvědět daleko více, doporučuji vám, abyste si přečetli článek Jak se soustředit, ve kterém jdu v tipech daleko více do hloubky.

Studujte aktivně

jak se nejlépe učit

V dolní části pyramidy se nacházejí pro studium nejúčinnější metody, které byste měli hlavně používat. Avšak studenti nejčastěji používají ty nejméně účinné techniky nebo metody učení.

Efektivní učení je totiž velmi neintuitivní. Existuje obrovský rozdíl mezi tím, co si studenti myslí, že při studiu funguje, a tím, co doopravdy přináší výsledky.

Nejlepší je takzvané aktivní učení. Podstatou je nedostávat informace všemožnými způsoby DO hlavy, nýbrž se snažit informace neustále dostávat Z hlavy. Vybavovat si to, co se snažím naučit, testovat své znalosti nebo se nanečisto zkoušet.

Existuje tisíce studie, které prokazují, že právě aktivní učení je to nejlepší, co můžete při studiu dělat. Nejenom, že si informace lépe zapamatujete, také vám zůstanou déle v paměti, lépe je pochopíte a získáte perfektní přehled o tom, jak dobře umíte jednotlivé části studovaného materiálu. Což vám pomůže se rozhodnout, na co zaměřit pozornost a kde naopak polevit.

Jak udělat zápočty s využitím aktivního učení?

Zaměřte se na psaní cvičných testů! Vezměte si nějaký zápočet z minulých let nebo si cvičný test vytvořte sami a pokuste se odpovědět na všechny otázky nebo vyřešit příklady. Poté si test vyhodnoťte, zjistěte, co vám dělalo problémy a na to upněte svou pozornost. Neučte se pouze pasivním pročítáním poznámek a učebnic. Tento způsob učení poskytuje pouhou iluzi, že se něco učíte, ale ve skutečnosti si toho zapamatujete strašně málo.

Naopak, až když aktivně dolujete vědomosti z paměti pomocí cvičných testů, zlepšujete své zapamatování a pochopení látky. Navíc vás cvičné testy dokážou připravit na stres, který můžete velmi pravděpodobně zažít během zápočtu. Více o stresu a jak s ním bojovat popíšu dále.

Daleko více do hloubky o aktivním učení a jak na něj píšu v online kurzu Jak udělat každou zkoušku. Návodům na nejrůznější metody aktivního učení (tj. nejlepší způsob učení na výšce) tam věnuji téměř 10 000 slov. Online kurz je ve své podstatě takovým podrobným návodem krok za krokem, jak se nejefektivněji učit na vysoké škole. Avšak nezaměřuji se v něm jenom na učení, ale také na práci se stresem, prokrastinaci, schopnost se soustředit či produktivitu.

Dost bylo reklamy, pojďme na poslední tip.

Zatočte se stresem

Sedíte u zápočtu, klepou se vám ruce, máte zrychlený tep, špatně se vám dýchá a v těchto podmínkách máte psát zápočet, který rozhodne o vašem úspěchu nebo neúspěchu.

Jak se stresem zatočit?

Abych řekl pravdu, stresu se nikdy během zkoušky nebo zápočtu nezbavíte, vždycky tam nějaký bude a je to dobré; kdybyste byli naprosto v klidu, znamenalo by to, že jste psychopati a na ničem vám pořádně nezáleží.

Existují však způsoby jak stres zmírnit. Dejte si panáka a buďte v klidu, ne, dělám si legraci, se stresem se bojuje úplně jinak, čtěte dál…

Přivítejte stres jako starou známou. Ano, nesnažte se stres potlačovat. Prostě ho přivítejte, když váš mozek ví, co zažívá, umí se s tím lépe vyrovnat. Pokud si něco neustále namlouváte a sami sobě lžete, nemá to na vaše výsledky dobrý vliv.

Když budete ve stresu, řekněte si: „Ahoj, strese, vítej! Vlastně to není tak hrozné, že jsem ve stresu. Čekal jsem to horší.”

Nebo si můžete na papír vypsat své obavy. To vás uklidní. Tato rada vychází ze studie chicagské univerzity, která potvrdila, že pokud si studenti na papír vypíší své obavy, dosahují pak lepších výsledků a stres neovlivní tak moc jejich výkony.

Další skvělou technikou je hluboké dýchání. Vlastně se jedná o jednoduchou meditaci. Nejprve si přiznejte, že jste ve stresu, vypište si své obavy na papír, abyste je dostali z hlavy, a poté zhluboka dýchejte, vnímejte pouze svůj dech. Musíte cítit, jakou má vzduch „chuť“, když ho nadechujete, vydechujete. Jak se vám nafukuje a vyfukuje břicho, když se nadechujete a vydechujete. Soustřeďte se pouze na dech a budete v menším stresu.

Děkuji Vám za přečtení článku. Doufám, že se vám líbil. A pomůže vám udělat zápočet z jakéhokoliv předmětu. Napište mi do komentářů, co si o článku myslíte. Budu rád za každý váš názor a připomínku.

A pokud se vám mé myšlenky a rady líbí, koukněte se na můj online kurz Jak udělat každou zkoušku, který je vhodný pro všechny vysokoškoláky, kteří se chtějí zlepšit v učení (učit se rychleji, efektivněji, lépe se soustředit, ovládnout time management, neprokrastinovat a ještě je tam toho spousta). V kurzu jdu mnohem více do hloubky a sdílím rady, o kterých jinde nepíšu a nemluvím.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

9 Responses to “Jak udělat zápočet z jakéhokoliv předmětu (Jde to i v pohodě!)

  • No…to je vše sice hezké, ale oni též existují dálkaři s náročným zaměstnáním, rodinou a ti se třeba učí pouze po nocích.

    • Tomu neodporuji, ale i ten dálkař s náročnou prací se můžu učit průběžně, i ten dálkař se může učit aktivně se zaměřením na pochopení. A pokud by měl několik let trpět spánek, je třeba zvážit, jestli člověk danou školu nutně potřebuje, nedostatek spánku, jeho nepravidelnost je jedním z hlavních důvodů obezity, kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Kromě toho i samotné učení jde následně mnohem hůře.

Trackbacks & Pings

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *