Jak se učit na zkoušky – nejdetailnější návod na internetu.

Zkouškové období se blíží, možná už je tady, záleží na tom, kdy článek čtete. Asi chcete v pohodě zvládnout každou zkoušku. Tak čtěte dál, v článku se s vámi podělím o několik opravdu efektivních technik, jak se učit na zkoušky na jakékoliv vysoké škole.

Na vysoké se toho musíte naučit ke zkouškám daleko více než na střední. A někdy může být pěkný problém dostat tolik informací do paměti. Existují efektivní strategie učení, díky kterým se informace naučíte rychleji a lépe. A „máte štěstí“, že o těchto vědecky ověřených metodách vím (ano, za spoustou tipů z článku stojí empirický vědecký výzkum) a podělím se s nimi v článku.

Varuji vás, nedozvíte se o žádné zázračné formulce, která vám do hlavy vmžiku nalije stovky informací. I s použitím nejlepších metod učení se budete muset učit, ale bude to trvat kratší dobu, učení nebude takové mučení, budete z něj mít mnohem lepší pocit, a hlavně jím strávíte méně času. Pusťme se do toho, pokud chcete vědět, jak se učit na zkoušky.

Jste v prváku? Možná raději začněte s tímto článkem: Jak zvládnout prvák na vysoké?!

Jak se učit na zkoušky – neučte se!

První rada se vztahuje na všechny, kteří mají zkoušky až za několik týdnů, měsíců. Hlavním cílem je, abyste se na zkoušky nedrtili na poslední chvíli.

Touhle radou asi moc popularity nezískám. Učte se průběžně a pravidelně. Soustavná práce je zaručená cesta k úspěchu. Příkladem mohou být sportovci. Myslíte si, že Ronaldo začne trénovat týden před prvním důležitým zápasem? Domníváte se, že Chris Froome vyhrál 4x Tour de France proto, že trénoval pouze týden před závodem? Ne, klíčem k úspěchu je pravidelná práce. Každý den krůček po krůčku se snažili, až dosáhli svého cíle.

Průběžné učení zabere méně času, i když se to na první pohled nemusí zdát a pomůže vám se rychleji učit v budoucnu (průběžně naučené informace totiž zůstávají v paměti déle).

Naučit se látku celého semestru za pár dnů není jednoduchý úkol. Vědě, i mé intuici, připadá výhodnější učit se průběžně. Postupně si v hlavě utřídíte vědomosti, pevněji je uložíte do paměti a lépe pochopíte. Těsně před zkouškami se věnujete pouze opakování a cvičným testům. Zkoušku zvládnete bez zbytečného šprtání a stresu.

Pochopení složité látky vyžaduje čas. Abyste přišli něčemu komplikovanému na kloub, mnohdy to zabere i několik dnů. Můžu to přirovnat ke stavění zdi. Pokud byste zeď postavili rychle a najednou, byla by křivá a neúhledná. Krásnou zeď postavíte pouze tehdy, když nanesete jednu vrstvu, počkáte, až uschne a pak nanášíte další a další. S pochopením je to obdobné.

Jak na průběžné učení v praxi?

Průběžné učení není tak hrozivé, jak se může zdát. Není třeba, abyste mu věnovali dlouhé hodiny, stačí 15 minut ihned po škole. Vybavte si hlavní myšlenky, udělejte si kartičky, vraťte se k nejtěžším konceptům. Informace se z hlavy vytrácejí poměrně rychle. Díky krátkému opakování si upevníte nově nabyté vědomosti a mnohem pomaleji je zapomenete. Před zkouškou tak budete mít méně práce (jelikož vám toho zůstane více v paměti). Kamarádi, kteří si nic nezopakovali, budou muset vynaložit daleko více úsilí, aby informace dostali do paměti.

O tom, jak pochopit složitou látku píšu v online kurzu Jak udělat každou zkoušku.

Nenechte se vyrušovat

Facebook ani Instagram vám nepomohou se na zkoušku rychleji naučit…

Největším zabijákem učení je multitasking a rozptylování. K tomu, aby mozek skvěle fungoval, potřebuje nerušené soustředění pouze na jednu činnost, učení. Nic se nenaučíte, pokud budete zároveň civět do mobilu a sledovat při učení TV.

Co je ale horší, mozek multitasking a rozptylování miluje, i když ho to vyčerpává a učení je pomalejší. Při každém rozptýlení mozek vyplaví dopamin, hormon štěstí.

Možná si říkáte, že přece není tak hrozné, když na 15 sekund odskočíte od učení a odepíšete na zprávu. Musím oponovat, není to jen těch 15 vteřin, které ztratíte odepisováním, je to hlavně ztráta mentální energie a soustředění, ve výsledku ztratíte daleko více času a síly.

Mozek si můžete představit jako starý mobil, který dokáže načíst pouze jednu aplikaci. Kdykoliv chce zapnout jinou, musí vypnout tu předchozí a načíst data nové aplikace. Navíc, trvá celkem dlouhou dobu, než se mobil přestane sekat po otevření nové aplikace.

V mozku to funguje podobně, jen si místo aplikace dosaďte činnosti, kterým se věnujete. Neustálé přeskakování z činnosti na činnost „vybíjí vaše baterky“. Mozek se taktéž „seká“, jelikož část výkonu vaše procesoru zaostane u předchozí činnosti.

O nebezpečí multitaskingu mluvím ve videu, koukněte na něj po přečtení článku.

Při učení platí zhruba tato rovnice:

Počet naučených informací = intenzivní soustředění x čas

Z vzorce si můžete vyvodit, že čím intenzivnější soustředění, tím méně času strávíte učením. Jak rád říkám, dělejte všechno na 100 %. Když se učíte, učte se. Když kalíte, kalte. Když máte padla, mějte padla.

Dobře, ale jak se učit s maximální intenzitou? Sám dobře vím, jaké je to pociťovat nutkání se během učení podívat na mobil, odepsat na zprávu, nebo si pustit zábavné video z youtube.

Nejjednodušší je, když si zapnete režim letadlo. Mobil se odpojí od internetu, takže vás nic nemůže snadno pokoušet.

Pokud se učíte na počítači, je dobré si do chromu nainstalovat doplněk StayFocusd. Doplňkem do prohlížeče na stanovenou dobu zablokujete přístup na „rušivé stránky“ (sociální sítě, zprávy, e-mail, youtube). Takže, i kdybyste se chtěli při učení rozptýlit, počítač vám to nedovolí.

Hodně mi pomáhá obyčejná tužka a papír. Během učení se může stát, že vám něco vyvstane na mysli a vy se té myšlenky nedokážete zbavit, například: Měl bych vyvenčit psa, ještě jsem neviděl ten seriál apod. Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je dostat rušivou myšlenku na papír. Přestanete na to myslet, jelikož si hlava uvědomí, že to má někde napsané a může se k tomu později vrátit.

Ze začátku pro vás bude těžké se intenzivně soustředit. Utěším vás faktem, že soustředění je jako sval. Pokud ho trénujete, stává se silnější. Naopak multitasking může nenávratně poškodit schopnost se koncentrovat.

Poslední tip z této části se vztahuje k prostředí, které má vliv na chování. Co tím myslím? Jakmile se ocitnete v hospodě, máte nutkání pít pivo, když se ocitnete v posilovně, cvičíte. S učením je to obdobné, pokud se nacházíte v místnosti, kde se každý učí, máte tendenci popadnout učebnici a studovat. Vyhledávejte knihovny, studovny a travte tam nějaký čas, přirozeně se tak donutíte soustředěně učit.

Skvělou metodou, jak trénovat „sval“ soustředění, je meditace.

Nebuďte pasivní čtenáři

Čtení, ačkoliv to dělá každý, není vůbec účinnou metodou učení. Moc vám toho neutkví v paměti a ještě k tomu vám čtení poskytne bludnou představu, že látku chápete a máte ji v malíku. Až během zkoušky si mnohdy uvědomíte, že jste v prd*** a zase tak moc to nechápete a neumíte.

Do hloubky se metodami efektivního učení na vysoké školy zabývám v online kurzu Jak udělat každou zkoušku. Ale i zde, v článku jak se učit na zkoušky, dám k vyzkoušení několik cenných rad.

Představujte si všechno, o čem čtete. Lidé vynalezli písmo teprve před 6 tisíci lety, vizuální paměť využíváme od počátku věků, proto je mnohem výkonnější. Čtěte si a občas zavřete oči. Čím barvitější představa, tím lépe se vám informace vryje do paměti. Jsem si vědom toho, že někdy se texty z učebnic představují velmi složitě, proto se alespoň ptejte: K čemu by se to dalo přirovnat? Jak se to dá aplikovat v reálném životě? Proč to tak je?

Nejdůležitější způsob učení

Představami to samozřejmě nekončí. Vybavujte si to, o čem jste četli. Přečtěte stránku, přikryjte si ji a zeptejte se: Jaká byla hlavní myšlenka textu? Co všechno si pamatuji?

Až když informace dostanete z paměti, zapamatujete si je! Nikdy tak nedojte k iluzi, že něco umíte, i když si to ve skutečnosti nepamatujete. Metoda vybavování ověří vaše znalosti a upevní ty stávající! Přesně zjistíte, co neumíte a na čem byste ještě měli zapracovat. Stovky výzkumů potvrdilo, že studenti, kteří si při učení vybavují, si toho zapamatují daleko více než studenti, kteří pouze čtou. Když nějakou informaci dostanete z paměti (pomocí vybavení), zastavíte proces zapomínání, paměťová stopa se stane silnější.

Když se nad tím zamyslíte, je logické, že právě takhle se nejlépe učíme. Ani hrát na hudební nástroj se nenaučíte sledováním videí nebo čtením o tom, jak hrát. Musíte si to vyzkoušet. Pokud máte informace dostávat z paměti při zkoušce, měli byste to dělat již při učení doma! Čím častěji dostanete informace z paměti, tím lépe si je zapamatujete.

Učení zpříjemní, pokud si při vybavování děláte „srandu“, například napodobujete vtipné hlasy vašich vyučujících.

Spánek a energie

Učení se v noci není zrovna nejmoudřejší možnost. Proč? Čtěte dál…

Spoustu studentů zkouškové pohltí. Učí se hodiny denně, téměř nejedí a nespí.

Spánek je stejně důležitý jako učení. Právě během hlubokého spánku mozek přenáší informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Během dne se můžete naučit stovky nových informací, ale pokud se neprospíte, všechny je ztratíte. Je škoda, když učení přijde jen tak vniveč, proto spěte minimálně 7 hodin denně, aby se informace konsolidovaly (přenesly z krátkodobé do dlouhodobé paměti).

Máte potíže s usínáním? Přečtěte si článek: Jak rychleji usnout!

Učením se v noci nic nedoženete. Je výhodnější, pokud se učíte přes den s maximální intenzitou a pak kvalitně spíte. Než se učit unavený přes noc. 1 hodina učení s čerstvou hlavou se vyrovná 6 hodinám učení s unavenou myslí (viz rovnice z části o soustředění).

Na energii má velký vliv také zdravá strava a cviční. Jíst zdravě je pojem, který zřejmě všichni znáte. Během zkouškového období jezte čím jak nejlépe, je lepší věnovat 30 minut vaření, než si dát fastfood, který vás unaví.

Ve zdravém těle zdravý duch

Stejně důležité je cvičení. Lidé považují cvičení za nástroj pro zkrášlení těla, méně lidí ví, že cvičení zlepšuje i funkce mozku. Stáhněte si aplikaci 7minuteworkout, dejte si krátký trénink a pak se jděte učit.

Studie dokazují, že po kardio tréninku se budete učit rychleji, protože mozek snadněji uvolní větší množství neurotransmiterů, které pomáhají učení. Cvičení snižuje stres a zlepšuje náladu. Před zkouškami jste často pod tlakem a každou minutu, kterou nestrávíte učením, považujete za promarněnou. Cvičte, neubere vám to čas. Pohyb vám dodá energii, zlepší funkce mozku a připraví ho na lepší výkony.

Jak napsat bakalářskou práci kvalitně a rychle – pokud jste ve 3. ročníku ideální čtení.

Nikdy to nepřehánějte – moudré přestávky

Učte se strategicky! Méně je někdy více.

Někteří studenti se při učení ke zkouškám dopouštějí ohromné chyby, přehánějí to s učením. Mozek potřebuje čas na oddech, nemůže být v neustálém zápřahu, jinak ho unavíte. K pochopení látky potřebujete pauzy a lepšímu zapamatování prospívají přestávky.

Mám zásadu, že od 19.00 se neučím a každá sobota je vždy volná. Mozku tak dopřeji čas na odpočinek. Můžete si perfektně utřídit informace, „zařadit“ do správných složek, vytvořit souvislosti. Jestliže se pořád učíte, hlava nemá na tyto velmi důležité činnosti čas.

Odpočinek je stejně důležitý jako učení na zkoušky. Ani během zkouškového byste se neměli učit . Nijak si nepomůžete, avšak zcela určitě si ublížíte. Mysl si potřebuje mezi učením odpočinout. Právě tehdy zpracovává informace na podvědomé úrovni, lépe je pochopíte a zapamatujete si je. Navíc se „vyčistí“ mozek a získáte zpět ztracenou energii. To vám umožní se učit s maximální intenzitou, což šetří čas.

Nemůžeš se učit pořád

Další častou chybou je studování příliš dlouhou dobu bez přestávky. Neučte se déle než 50 minut bez pauzy.

Začněte s pomodoro technikou. Jednoduše si nastavíte na 25 minut časovač a po celou dobu se snažíte intenzivně pracovat na jednom úkolu. Když časovač zapípá, musíte si dát 5minutovou pauzu. Po pauze se můžete pustit do dalšího 25minutového bloku učení.

Časovač vás dostane pod mírný tlak, ten vás nutí pracovat rychle a efektivně. Tlak a stres v jisté míře nemusí být vůbec špatný, i u zkoušky ho budete zažívat, tak proč se na něj nepřipravit již doma.

S časovými intervaly můžete samozřejmě experimentovat, pokud zjistíte, že se v pohodě zvládnete intenzivně soustředit 25 minut, zvyšte to na 30 atd… Ale mějte na paměti, že učit se déle než 50 minut v kuse se nevyplatí. Soustředění by uvadlo a učení při nízké intenzitě soustředění, je zbytečně pomalé.

Během přestávek se odměňte. Zdrhněte na facebook, odepište na pár zpráv, dejte si kliky, doplňte vodu, zahrajte si hru, něco snězte, popovídejte si atd. Pauza by měla trvat přinejmenším 5 minut.

Kdykoliv budete pociťovat únavu, neučte se! Stejně byste toho moc nezvládli. Raději si udělejte delší přestávku, jděte do přírody. Příroda a obecně zeleň obnovuje soustředění, je to jako zázračná pilulka, která vám navrátí energii. Nikdy učení nelámejte přes koleno. Unavený mozek toho moc nezvládne, raději si odpočiňte a pak se naplno učte.

Napodobte zkoušku

Jak se učit na zkoušky, test

Než se začnete připravovat na zkoušku, zjistěte si, jaký má zkouška formát. Bude to ústní zkouška? Bude to test s možnostmi ABCD, nebo otevřenými úlohami?

Tyto znalosti vám pomohou se daleko lépe připravit. Každý typ zkoušky totiž vyžaduje trošku jinou přípravu. Pokud máte otevřené úlohy, měli byste znát základní definice a být schopni látku vysvětlit vlastními slovy. Pakliže se jedná o test s možnostmi, základem je obecný přehled a konkrétní pidi vědomosti (např. přesná čísla, data apod.). Ústní zase vyžaduje, abyste měli přehled, viděli souvislosti a chápali podstatné koncepty.

Neučte se pasivně, připravte si pro sebe cvičný test (forma vybavování), který co možná nejvíce napodobí to, co budete muset umět u zkoušky.

Poslouží vám následovně:

• Upevníte stávající znalosti, příště si je snadněji vybavíte.
• Pochopíte koncepty, které jste předtím nechápali.
• Zjistíte, na čem ještě musíte zapracovat.
• Připraví vás na stres, který zažijete při zkoušce.

Koukněte se na primát.cz, jestli tam nenajdete zkoušky/testy z minulých let. Nebo si udělejte vlastní cvičný test. Když si tvoříte otázky pro test, vycházejte z přednášek, nadpisů v učebnici, z toho co přednášející zdůrazňují.

Cvičný test pište pod časovým tlakem. Připraví vás to na stres a časovou tíseň. Ukazuje se, že je nejlepší se učit ve stejných podmínkách jako budou panovat u zkoušky. Vybavení se je pak snazší.

Možná si myslíte, že vytvoření a napsání cvičného testu zabere spoustu času. Pokud se v cvičném testování naučíte chodit, není to nic hrozného. Jedná se o jednu z nejúčinnějších a nejrychlejších metod studia (vědecky ověřené, viz testovací efekt). Můžete si několik hodin pročítat poznámky a mít dojem, že se učíte, i když si nic nezapamatujete. Nebo strategičtější varianta: napíšete si cvičný test, upevníte své znalosti, pochopíte látku, vyrovnáte se stresem a zjistíte, co ještě neumíte.

Více o různých metodách aktivního učení, návody, které jdou do opravdové hloubky, s vámi sdílím v online kurzu pro vysokoškoláky Jak udělat každou zkoušku.

Pokud se připravujete na státnice, doporučuji článek: Jak se učit na státnice!

Velké gesto

Někdy, abyste se donutili něco udělat, potřebujete učinit velké gesto, které přisoudí úkolu větší důležitost. To nastartuje některá mentální centra, která by jinak zůstala nečinná.

Například J. K. Rowlingová si nevěděla rady s dokončením knihy Harry Potter a Relikvie smrti, proto se rozhodla učinit velké gesto. Opustila svůj dům s malými dětmi a na několik dní se nastěhovala do nejdražšího hotelu v Edinburghu. Během celého pobytu usilovně pracovala na dokončení knihy, nekochala se krásnou přírodou, nechodila na masáže, ani si neužívala památek.

Zavázala se k práci. Vysoká peněžní investice vyvolala pocit důležitosti. Mozek začal pracovat na plné obrátky. Za stejnou dobu toho zvládla napsat mnohem více než doma.

Ještě extrémnějším příkladem je manažer Peter Shankman, který pracoval na dokončení business plánu. Věděl, že se mu dobře pracuje v letadle, proto si koupil letenku do Tokia a zpět s 2hodinovým přestupem. Během celé cesty pouze pracoval, nijak se nekochal krásami Tokia, když tam přiletěl, dal si kávu a zase letěl zpět.  Velké gesto ho přinutilo v krátkém čase dokončit práci, která by mu jinak trvala týdny.

Jak toho můžete využít vy? Také můžete udělat velké gesto. Nemusíte si zrovna pronajímat nejdražší hotel v Praze, nebo letět do New Yorku a zpět, i když, pokud na to máte, nebráním vám v tom.

Udělejte něco, co pro vás není úplně běžné. Například můžete investovat peníze do kurzu o efektivním učení. Vynaložené peníze vás donutí rady naplno využít, a tím pádem lépe zvládnete zkoušky. Nebo si můžete koupit jízdenku vlakem z bodu x do y a zpět a po celou dobu usilovně pracovat. Vynaložená investice ve vás probudí pracanta, aktivuje mentální centra, která normálně nevyužíváte.

Závěrem

Asi jste slyšeli o chlápkovi, který se jmenoval Albert Einstein, řekl: „Nic se nezmění, když nic nezměníš.“

Přečetli jste tenhle dlouhý článek až do konce. Teď už je to na vás, musíte jít do akce: Tipy vyzkoušejte v praxi! Vyberte si jenom jeden a začněte ho používat, pak další a další. Pomůže vám to, tím jsem si jistý. Pouhé čtení o metodách a technikách nestačí, musíte jít do akce a něco změnit.

Který tip se vám líbil nejvíce a určitě si ho vyzkoušíte v praxi?

Mnohem více do hloubky jdu ve svém online kurzu Jak udělat každou zkoušku.