Jak se učit z tipovek a testů z minulých let?

Buďme k sobě upřímní, ke zkouškám se velmi často neučíme z učebnic, nebo dokonale vypracovaných výpisků (které vlastně ani nedoporučuji tvořit), místo toho k učení velmi často používáme „tipovky“ a zadání testů z minulých let (často řešených), které seženeme na primátu. V  článku se s vámi podělím o rady a tipy, jak se učit z tipovek a testů z minulých let.

Upřímně, je to ideální zdroj pro učení, jelikož se připravujete přesně na to, co budete potřebovat umět ke zkoušce, avšak takové učení má i své nástrahy, kterým se musíte vyhnout. Určitě jste se už někdy z tipovek učili, viděli jste mnoho testů z minulých let, ale pak si u zkoušky stejně nevedli tak dobře…

Pojďme si říct, jak se učit ze zadání zkoušek/testů z minulých let a tzv. tipovek efektivně.

Tento článek je v rozsáhlejší verzi součástí online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém s vámi sdílím ty nejúčinnější postupy a metody učení na vysoké škole. Kurz není zdaleko jenom o metodách učení. Dozvíte se také, jak se lépe soustředit, méně při studiu prokrastinovat nebo bojovat se stresem…

Jak se neučit z testů z minulých let

Většina studentů má tendenci studovat z tipovek a zadání testů nějak takhle: otevřou si dokument ve Wordu, celý ho poctivě projedou. Při tom přikyvují, že je to celkem lehké, že to dává smysl a všechno to chápou, vlastně z toho mají hodně dobrý pocit. Avšak zkouška nedopadne tak dobře, jak si původně mysleli, někteří dokonce neuspějí.

Možná se v tom vidíte. Měli jste pocit, že všechno dává smysl, že je to dokonale logické a jasné, ale když přišel den D, nebyli jste schopni podat takový výkon, jaký byste očekávali.

Tomuto fenoménu se říká „iluze vědění“. Tzn. máte pocit, že něco umíte a chápete, ale přitom tomu tak není. Vaše metakognice je nepřesná. Metakognice je schopnost přemýšlet o učení a vědět, co umíte, co neumíte, co chápete a co vám ještě dokonale není jasné.

V experimentech se ukazuje, že pokud studenti aplikují neúčinné metody učení, velmi často u nich dochází k chybné metakognici, tzn. myslí si, že něco umí, ačkoli to neumí (iluze vědění).

Mozek nás velmi rád klame, protože je líny. S radostí vám „nakecá“, že něco umíte, i když to neumíte. Všechno to dělá proto, aby se nemusel učit, jelikož učení je náročné a vyžaduje mnoho energie.

Benedict Carey ve své knize Jak se učíme rozdělil zapamatování informací do 2 druhů: „rozpoznávací síla“ a „vybavovací síla“. V rozpoznávací síle máte uložené informace, které dokážete jenom rozeznat, ale sami byste si na ně nevzpomněli. Např.: když vám někdo, koho jste dlouho neviděli řekne své jméno, dojde vám, že jste to už někdy slyšeli, ale sami byste si na jméno toho člověka nikdy nevzpomněli.

Informace ve vybavovací síle si dokážete bez pomoci vybavit. Někdo se vás zeptá, jaké je hlavní město ČR a vy bez váhání odpovíte, dostanete informaci z paměti.

Problém je v tom, že mozek mezi těmito silami neumí rozlišovat. Pokud je vám něco pouze povědomé (v rozpoznávací síle), mozek si myslí, že to zároveň umíte a jste si schopni danou informaci vybavit. A čím více se informacím vystavujte (např. pomocí prohlížení testů a tipovek), tím více jsou informace povědomé, a tím silnější má mozek pocit, že dané informace skutečně dobře umíte, ačkoliv je máte uložené pouze ve slabé rozpoznávací síle.

Pasivní učení, při kterém si jenom prohlížíte a pročítáte testy z minulých let, posiluje pouze „rozpoznávací sílu zapamatování“. Když na testu uvidíte otázku, kterou jste si prohlíželi v testu z minulých let, budete vědět, že jste to četli, že jste to někde viděli, ale na detaily si většinou nevzpomenete.

Na druhou stranu vybavovací síla znamená, že když vidíte otázku, dokážete z paměti vytáhnout správnou odpověď. Jak informace uložit do vybavovací síly, bez toho, aniž byste podléhali iluzi učení se dozvíte v dalším části lekce…

11 tipů, jak se správně učit ověřených vědeckým výzkumem – doporučuji přečíst jako další článek

Jak se učit z tipovek a testů z minulých let

Jak porazit testy?

Využívejte otázky v testech k vybavování informací, udělejte si cvičný test, tím posílíte jejich zapamatování.

Řekněme, že se učíte na zkoušku s otevřenými odpověďmi. K dispozici máte 3 verze testů a začínáte se studiem. Nastavíte časový limit a jdete na test číslo 1:

Přečtěte si otázky a snažte se na ně vlastními slovy odpovědět, aniž byste se dívali na správné odpovědi.

Když si vzpomenete, posílíte tyto paměťové cestičky, a příště si na to vzpomenete daleko rychleji. Je to jako by po zasněžené cestě projel pluh. Nejprve se vám touto paměťovou cestou projíždí těžce, ale pokud si informaci vybavíte, cesta se odklidí a příště se vám po cestě jede snadno.

Pamatujte, až když je učení těžké, má smysl a vede k trvalému a skutečnému učení.

I špatná odpověď vám pomůže!

S velkou pravděpodobností nedokážete odpovědět na všechny otázky cvičného testu. To ovšem nevadí. Zapojili jste svůj mozek, pátrali jste v něm a ve své podstatě vytvořili úrodnou půdu, do které nevybavené informace snadno zasadíte. Když se vystavíte správné odpovědi, snadněji se uloží do paměti.

Ideálně se špatně zodpovězené otázky doučte aspoň 2-3krát rozloženě. Tzn. přečtete si všechny odpovědi pro otázky, na které jste neznali odpověď, následně si je jednu podruhé vybavujete, přičemž se kontrolujete, až si vybavíte informace jednou, udělejte to ještě jednou znovu. Nemá smysl si něco vybavovat několikrát za sebou!

Cvičné testy je ideální psát pod časovým tlakem bez možnosti nahlédnutí na správné otázky. Zpětná vazba (zkontrolování odpovědí) by mělo následovat až po zodpovězení všech otázek.

Tipovky (testy abcd s odpověďmi)

Vzpomeňte, jak jste se učili na testy v autoškole? Nejčastěji se mladí budoucí řidiči učí tak, že si neustále dokola dělají testy v aplikaci. Tato příprava byla v celku efektivní, protože většina udělá testy napoprvé. Připravujte se obdobně na zkoušky ve stylu ABCD, udělejte si hodně zkušebních testů…

Když máte k dispozici „tipovky“, udělejte následující: překopírujte otázky i odpovědi do nového wordovského dokumentu, s tím rozdílem, že tam text vložíte bez formátování. Screenshot s příkladem:

Udělejte si malý testík!A následně se pusťte do cvičného testu. Přemýšlejte, uvažujte, která možnost je správně. Jakmile cvičný test dokončíte, porovnejte své odpovědi s těmi správnými z originálního dokumentu, který jste stáhli na primátu nebo vám ho poslali přátele. Získáte zpětnou vazbu, uvědomíte si chyby a můžete si být jistí, že si to zapamatujete o moc lépe, než kdybyste si pouze prohlíželi původní dokument a přikyvovali při tom, jak to dává smysl a že byste tuhle nebo tamto možnost vybrali.

Ještě malá rada. Pokud musíte projet nějakých 700 testovacích otázek, rozhodně si nedělejte jeden velký test, ale spíše si to rozdělte na menší testy po 50 otázkách. Rozvrhněte si je v průběhu celého týdne.

Další radou může být, že otázky a odpovědi, na které jste odpověděli špatně si přesunete do zvláštního dokumentu (např. s názvem chybové), který si ještě před zkouškou několikrát projedete (samozřejmě aktivně).

Co mi nejvíce pomohlo při studiu na vysoké škole – doporučuji také přečíst.

Není to zbytečné?

Někteří z vás teď určitě namítají, že je tento způsob zdlouhavý a časově náročný. Musím vám však oponovat. Pokud se budete držet aktivních způsobů učení, můžete si být jistí, že informace budete skutečně umět.

Na druhou stranu, pasivní projíždění textem vám sice zabere méně času, ale v podstatě vám reálně nijak neprospěje, jenom vám to poskytne bludný dobrý pocit produktivity.

Aktivní učení je těžší, není tak příjemné, ale nepochybně přináší výsledky a vede ke skutečnému trvalému naučení informací!

Nespoléhejte jen na testy z minulých let

Studujte z různých zdrojů a samozřejmě choďte na přednášky a cvičení, abyste nemuseli tak usilovně studovat těsně před zkouškami. Testy a tipovky jsou pouhým jedním dílkem skládačky. Nemůžete spoléhat na to, že vám budou stačit k tomu, abyste zkouškou prolezli. Někdy může zkouška vypadat úplně jinak než vaše tipovky, pokud jste spoléhali pouze na ně, jste v háji.

A to by za mě bylo úplně všechno. Doufám, že jsem vás přesvědčil k trošku jinému způsobu studia. Vyzývám vás k tom, abyste si to zkusili a nechali vaše výsledky rozhodnout o tom, jak budete studovat. Ať se vám daří a mějte se hezky.

Tento článek je v rozsáhlejší verzi součástí online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém s vámi sdílím ty nejúčinnější postupy a metody učení na vysoké škole. Kurz není zdaleko jenom o metodách učení. Dozvíte se také, jak se lépe soustředit, méně při studiu prokrastinovat nebo bojovat se stresem…