Poznejte jednoduchou ale efektivní metodu učení, ověřeno praxí!

*Video a článek mají rozdílný obsah! Nejprve doporučuji zhlédnout video a pak pro další informace přečíst článek!

Hledáte univerzální způsob, který vám pomůže naučit se téměř cokoliv? Myslíte si, že se neumíte učit a máte pocit, že vám nic neleze do hlavy? Metody učení, které momentálně používáte, nefungují?

V tomto článku se naučíte jednu výjimečnou techniku, která uloží všechno učivo do vaší paměti.  Tuto metodu využívám denně a za posledních několik týdnů mi pomohla se naučit přes 500 nových anglických slovíček. Naučíme se, jak se správně učit pomocí kartiček, neboli flashcards.

Kartičky

Pravděpodobně jste o nich už slyšeli. Na přední stranu si napíšete otázku, a na druhou odpověď. Nebo na jednu stranu český význam a na druhou význam anglického slovíčka. Možnosti jsou nekonečné!

Takhle vypadá kartička, flashcard

Ale používáte tuto metodu? A pokud ano, myslíte si, že správně?

Kartičky fungují, protože nás nutí informace z paměti vyvolávat. Čtení poznámek pořád dokola vás látku ani nová slovíčka nenaučí. Mnohem lepší je, když se stále snažíte vzpomenout si na to, co se právě učíte (aktivní učení). Upevňujete tak své znalosti a skutečně se učíte.

Proč metoda kartiček funguje?

• Nutí váš mozek, aby si vybavoval informace. Čtení poznámek není efektivní, protože jen čtete, nemusíte si na nic vzpomínat. Abychom si něco rychle zapamatovali, musíme si to vybavovat!  Budu na vás tvrdý: nic v životě není jednoduché! Pokud chcete svaly musíte tvrdě cvičit, jestli si chcete něco zapamatovat, musíte si to vybavovat!
• Učení je mnohem větší zábava.
• Mnohonásobně zkrátíte dobu učení. Hned si ukážeme proč.
• Koukněte na článek Pyramida učení, tam vysvětluji, které metody učení jsou efektivní a které nikoliv.

Jak vytvořit správnou kartičku, která funguje

Nejlepší je si kartičky tvořit úplně sám. Možná znáte někoho, kdo tuto metodu používá, tak si jeho kartičky půjčíte, to ovšem není dobré.

Pokud si budete kartičky tvořit sami, informaci si lépe zapamatujete. Projdou totiž jak vašima očima, tak mozkem a poté rukou. Když se budete učit definice, budete je muset nějak zkrátit, nejlepší je, když je zkrátíte vlastními slovy. Vytvoříte tak unikátní mozkové cestičky, informace bude „vaše“ a snadněji ji uložíte v paměti.

Je velmi důležité chápat to, co se učíte. Pokud jen slepě použijete kartičky někoho jiného, nezaručuje to, že tomu budete rozumět. Svými vlastními definicemi si látku zapamatujete mnohem lépe, váš mozek je unikátní, není jako od vašeho kamaráda, který si může věci vyložit jinak. Tvořte si vlastní kartičky a přizpůsobte je vašemu jedinečnému mozku.

Tvorba kartiček je učební proces, tím, že si vypůjčíte kartičky někoho jiného, se o tuto část ochudíte a zapamatování může být složitější.

Skvělým příkladem je studium anglických slovíček. Půjčíte si kartičky kamaráda. Na jedné straně český význam, na druhé anglický. Vy se slovíčka vesele učíte, ale jejich význam můžete špatně pochopit (Slova mají více významu, např. zámek a zámek). Pamatování bude složitější, zřejmě slovíčko nikdo reálně nepoužijete, protože si nebudete jistí jeho významem.

Naopak, kartičky si uděláte sami. Už psaním kartiček si toho hodně zapamatujete. Navíc si během psaní vyjasníte význam slovíček a třeba si k nim připíšete příkladovou větu, aby vám byl jasný význam.

Obrázky

Chcete, aby byla vaše kartička opravdu efektivní a dobře zapamatovatelná?

Určitě ano, proto zapojte obrázky. Lidé vymysleli písmo teprve před 5000 tisíci lety. Písmena jsou pro nás vlastně nějaké náhodné symboly, které si s ničím nespojujeme. Obrázky nás pronásledují od počátku věku. Naše vizuální paměť je proto mnohem lepší, než ta, která je zodpovědná za písmena.

Pokud jste zdatní v malování, malujte si na kartičky obrázky, které jsou relevantní a pomohou vám si vzpomenout na informaci na druhé straně. Nemusíte malovat přesný význam kartičky, stačí, když to bude fungovat jako asociace, paměťový háček.

Zeptejte se, který obrázek se mi spojuje s touhle kartičkou?

Uvidíte, učení bude mnohem rychlejší a efektivnější.

Nebojte se, že by vaše obrázky vypadaly absurdně nebo nesmyslně, kartičky patří vám, nikomu je ukazovat nemusíte!

1 jedna otázka 1 odpověď

Příklad špatné kartičky:

Přední strana: Ernest Hemingway

Druhá strana: Fiesta, Stařec a moře, Komu zvoní hrana, Sbohem armádo

Při učení kartiček je důležité, zaměřovat pozornost těm kartičkám, které neumíte a vynechat ty, které v klidu zvládáte. U kartiček, na kterých je mnoho informaci, může dojit k iluzi, že si ji celou pamatujeme, i když to nemusí být ve skutečnosti pravda.

Příklad

Vezmete si kartičku Ernest Hemingway, nahlas si vybavíte díla, otočíte kartičku a zkontrolujete se. Zjistíte, že si pamatujete Fiestu, Stařec a moře, Komu zvoní hrana, ale na román Sbohem armádo jste zapomněli, ale s klidem si řeknete, že Sbohem armádo umíte a jen jste se zapomněli zmínit. Kartičku odložíte s pocitem, že ji umíte.

Není to ovšem pravda, kartičku jste si vybavili jenom díky otočení. Jste „závislí na prostředí“…

Určitě se vám už někdy stalo, že jste si na písemce vzpomněli, že nějaká část, na kterou si nedokážete vzpomenout byla např. žlutě podtrhnutá. Ale za boha si nedokážete vzpomenout, co to bylo. Pamatujete si jen to, že to bylo žlutě podtrhnuté. Skvěle si pamatujete prostředí svých poznámek, ale je to dobré?

Jak můžete sami uhádnout, není. Stalo se to každému. Odevzdali jste písemku a věděli jste, že zrovna to, co vám chybí, bylo podtrhnuté zeleně. Ale nedokázali jste si vzpomenout, co přesně to bylo.

Existují 2 druhy vybavování informací:

1. Vyvolání pomocí prostředí (Rozpoznání)- tohle vybavení informací vám ve škole nebude stačit. Sice je mnohem snazší informace uložit do rozpoznávací síly, ale při skutečném testu je vám to k ničemu. To, že máte informaci uloženou jako rozpoznání, poznáte podle takto: Víte, že jste se to učili, ale nedokážete si vzpomenout na detaily. Nebo: Jste si vědomi, že jste o tom slyšeli, ale nevybavíte si detaily.
2. Běžné klasické vybavování, nezávisle na prostředí (Vybavení si)– tohle je mnohem lepší. Potřebné informace informace zvládnete „vydolovat ze své paměti“. Např. Dostanete otázku a vy si v pohodě, bez pomoci dokážete vybavit odpověď.

Nenechte se zmást iluzí uložení informace jako „rozpoznávací„. Právě tohle může představovat rozdíl mezi dobrou a špatnou známkou. Rozpoznání vám dává pouhý pocit, že něco umíte, ale skutečné vybavení si vám zajistí skvělý výsledek.

Často se stává, že si v souvislosti s jedním autorem zapamatujete několik děl, ale téměř vždy na některé zapomenete! Váš mozek si toto zapomenutí neuvědomí, protože vždy, když vidí prostředí zaplněné kartičky, „vzpomene“ si (rozpozná) ono zapomenuté dílo a bude se vás snažit přesvědčit, že to přece dokonale umíte.

Podobné kartičky jsem si tvořil před několika měsíci, když jsme opakovali autory ztracené generace. Flashcards zabraly skvěle! Trvalo mi 20 minut vytvořit všechny potřebné kartičky a zhruba dalších 20 minut k naučení se 20 autorů a 60 děl.

Rada zní: Kartičky vytvářejte jednotlivě: jen jedna definice, jen jedno cizí slovíčko, jen jedno dílo.

Jedině tak se naučíte všechno perfektně a nikdy tak nemůže dojít k iluzi, že něco umíte, i když to vlastně neumíte.

Doufám, že to bylo jasné. Teď se pustíme do části, ve které se naučíte, jak se s kartičkami správně učit. Můžete se totiž dopustit mnoha chyb. Pojďme se jim vyhnout.

Jak se učit na vysoké škole – studujete na vysoké, tak si povinně přečtěte tento článek

Jak se správně učit

Tohle je důležitá část, pokud ji uděláte správně, máte vyhráno! Flashcards můžete studovat špatně, to nepřinese dobré výsledky. Proto vám v jednoduchých krocích popíšu postup, jak se učit správně, abyste dosáhli těch nejlepších výsledků v co nejkratším čase.

Vyslovujte odpovědi nahlas

Vztahuje se to k bodu 1 otázka 1 odpověď. Díky vyslovování odpovědí se skutečně donutíte informace z paměti vyvolat. Snížíte riziko, že budete podvádět (přestanete se kartičku učit, i když ji neumíte). Když si řeknete odpověď nahlas, nemělo by dojít k iluzi, že znáte odpověď na druhé straně.

Odpovědi si vždy říkejte nahlas, jedině tak zapojíte svůj mozek. Může se totiž stát tohle…

Příklad: Odkryjete zadní stranu kartičky a řeknete: Jo vlastně takhle takhle to je, vždyť to já umím. Tuhle kartičku se už nemusím učit. Kartičku někam odhodíte s vírou, že ji umíte, ale až při samotné písemce zjistíte, že jste se ji dobře nenaučili.

Pokud si řeknete odpověď nahlas, budete vždy přesně vědět na čem jste, zapojíte mozek a kartičku se naučíte.

Učte se kartičky z obou stran

V odstavcích výše jsem popisoval, že kartičky mají přední a zadní stranu, není to pravda. Kartičky jsou obojživelníci. :D Jestliže se je učíte jen z jedné strany, může nastat problém v tom, když budete formulovaná otázka z druhé strany.

Příklad: kartička: přední strana: sediment, zadní strana: usazenina – Potencionální otázka na písemce: Přelož sediment… (přední strana), ale také vás mohou požádat, abyste přeložili české slovo usazenina do angličtiny (zadní strana). Pokud se učíte kartičku jenom z přední strany, můžete mít problém vybavit si správnou odpověď, když je otázka formulovaná ze zadní strany.

Kartičky se učte z obou stran!

Mozek musí být schopen si informaci vybavit z obou stran, dovolte mu, aby si vytvořil mozkové cestičky z každé strany. Sami nevíte, co si na vás připraví učitel v písemce. Může se zeptat na anglické slovíčko a český význam nebo opačně (Další příklad: otázka na dílo a autora nebo opačně na autora a díla). Proto byste měli být připraveni na obě možnosti.

Nemusí se jednat jen o písemku, jde i o vaše osobní dobro. Zůstaneme u příkladu anglických slovíček. Přece chcete vědět, co je kde napsáno, ale také chcete slova použit v konverzaci. (text- anglické slovíčko, musím ho převést na české. Konverzace- české slovíčko na anglické).

Musíte vědět kdy

Kartičky jsou skvělé. Ale nemůžete je používat v každé situaci. Můžeme to přirovnat k oblečení. Obleky jsou skvělé, ale jednoduše se nehodí na každou příležitost.

Existují různé druhy učiva, které se můžete učit mnohem efektivněji jinými technikami. Příkladem můžou být různé vizuální věci nebo látka, která na sebe nějak navazuje.

O netradičních technikách učení si můžete přečíst v článku v odkazu.

Můj finální tip:

Ještě předtím, než se s kartičkami začnete učit, si pozorně projděte své poznámky. Je důležité znát kontext, mozek musí pochopit, co se vlastně učí. A jak jsem zmiňoval výše, ne všechny podrobnosti a souvislosti můžete do kartiček natlačit.

Kartičky nejdou do hloubky, proto si prvně 2krát přečtěte poznámky, pochopte význam učiva. Teprve potom se pusťte do tvorby kartiček.

Aplikace na kartičky, flashcards

Aplikace Anki, před otočením, po otočení kartičky

Tvoření kartiček může být zdlouhavý proces. Aplikace nám v tomhle usnadní život. Můžete používat klávesové zkratky, na klávesnici píšete rychleji než rukou a obrázky nemusíte malovat, stačí je stáhnout z internetu a vložit do kartičky. Proces tvoření se tak mnohonásobné zrychlí.

Osobně využívám aplikace:

• Anki – jedná se o aplikaci, program pro tvorbu kartiček. Využívá principy dlouhodobé paměti, což zaručuje, že kartičky nikdy nezapomenete. Dá se říct, že aplikace vám kartičky podsouvá vždy v době, kdy je máte zapomenout. Tím pádem si je vždy osvěžíte a nikdy se „nesmažou“ z paměti. Více se o programu Anki dozvíte v mém článku.
• Flashcards- napište toto heslo do obchodu play nebo do app storu, vyskočí na vás desítky aplikací. Zřejmě nebudou tak dobré jako Anki, která podporuje obrázky, dlouhodobou paměť a oboustranné otáčení kartiček. Ale jsem si jistý, že vám i „horší appka“ zpříjemní čas strávený učením.

Závěr bych poznamenal, že kartičky jsou vskutku skvělá metoda učení, kterou osobně využívám každý den, učím se tak anglická a španělská slovíčka. Technika je navíc zábavná, není to jen nudné čtení poznámek bez jakékoliv akce. Nutí vás zapojit mozek a probouzí ve vás soutěživost. Tahle metoda přináší výsledky!

Nebýt kartiček a Anki neměl bych na vysoké škole tak skvělé výsledky. Anki mi dokonce několikrát zachránilo krk a pomohlo mi se naučit informace, které mi jinak nechtěly nalézt do paměti. Jsem přesvědčen, že program může pomoct i vám, a právě proto jsem pro vás vytvořil videokurz, ve kterém vás učím, jak Anki nejlépe používat a dodržovat účinné praktiky efektivního učení.

>>>Dozvědět se o videokurzu více<<<