fbpx

Jak se učit na vysoké škole

Chodíte na vysokou a nevíte si rady s velkým množstvím učiva? Je toho na vás občas moc? Toužíte po tom znát způsoby a metody učení, které by vám ulehčily studium na vysoké? V článku se s vámi podělím o nejlepší rady, jak se učit na vysoké škole efektivně a rychle…

Jak se učit na vysoké škole

Vysoká může být někdy (rozuměj v průběhu zkoušek) náročná. Naštěstí existují metody učení, které studium zrychlí a zefektivní. Musíte si uvědomit, že nezáleží na tom, jak dlouho a jak moc se učíte. Především záleží na tom, jak čas strávený učením využíváte (jak se učíte). Můžete se učit desítky hodin, ale pokud používáte špatné metody učení, je vám to k ničemu. V článku se s vámi podělím o několik praktických tipů, které se dají ihned aplikovat, nevyžadují žádný trénink a přináší okamžité výsledky.

Pojďme se naučit studovat efektivněji.

Plánujte

Vysoká je oproti střední úplně jiné kafe. Máte daleko více povinností, musíte umět více informací a nikdo na vás netlačí, abyste se průběžně připravovali. A právě proto je rozumné plánovat. Plánování nám umožní udělat krok dozadu a rozmyslet si, co je pro nás momentálně nejdůležitější a jak efektivně trávit čas. Díky plánování na nic nikdy jen tak nezapomeneme.

Pořiďte si diář a zaznamenávejte si do něj termíny malých dílčích písemek, termíny odevzdání seminárek, zápočty a termíny zkoušek, na které jste přihlášeni.

Nestačí, abyste si pouze napsali, kdy vás zkoušek nebo zápočet čeká. Do diáře si pište, kdy se na ně budete učit. Získáváte tak skvělý nadhled a umožňuje vám to si učení rozdělit na menší části. I z hlediska efektivity učení je lepší si učivo rozložit na menší části a učit se průběžně a postupně opakovat. Látka se vám tak pevněji ukotví v paměti. Kdybyste se učili nárazově, velmi rychle to zapomenete. Průběžné učení je skvělým lékem proti vyhoření. Když se máte učit všechno na poslední chvíli den, dva před zkouškou, není tak úplně složité se z toho psychicky složit.

V diáři si plánujte rovněž to, kdy se budete věnovat práci na domácích úkolech nebo seminárkách. Nedělejte je na poslední chvíli. Zvláště domácí úkoly vám profesoři zadávají proto, abyste se látku lépe naučili, dělejte je poctivě, v konečném důsledku ušetříte spoustu času (Např. Poctivě počítáte úkoly do matiky, díky tomu látku pochopíte a na zápočty se nebudete muset skoro vůbec učit. Lidi, kteří úkoly nedělají, látku dobře nepochopí a před zápočty budou muset usilovně studovat a počítat příklady.).

Neměli byste zapomínat ani na zábavu a koníčky. Kdybyste si plánovali pouze učení, postupem času by vás diář omrzel a někam byste ho vyhodili. Na každý den si naplánujte něco, co máte skutečně z celého srdce rádi (Mně osobně se zájmy velmi rychle mění, třeba teď miluji upravování fotek v CC). Mozek si pomocí toho uvědomí, že život není jenom práce a učení a má se i na co těšit.

Tip! Nemusíte využívat pouze papírového diáře, osobně používám google kalendář, mobil mám neustále u sebe, můžu si tak cokoliv ihned poznamenat.

Přečtěte si článek: Jak využívat lépe čas – tajemství time managementu

Vracejte se k poznámkám

jak se učit na vysoké škole

Nenechávejte hned poznámky někde ležet!

Na přednáškách a cvičeních si ti pracovitější z vás pečlivě zapisují poznámky. Poté je někam odhodíte, přijde zkouška a vy se je musíte naučit.

Nejenom, že už si látku vůbec nepamatujete. Ani nemáte přehled, jestli jsou vaše poznámky kompletní a můžete se z nich kvalitně učit. Nakonec to skončí tak, že se učíte z obšírných učebnic nebo z tipovek a materiálu, které najdete na primátu (jejich kvalita může být velmi často hodně nízká a tudíž takové učení nemá valný smysl).

Abyste látku nezapomněli, měli byste se k ní vrátit hned po vyučování. Největší část informací nám vyvětrá z paměti prvních několik hodin po naučení. Pokud si informace zopakujete, osvěžíte je v paměti a už je tak snadno nezapomenete.

Další výhody krátkého opakování a vracení se k poznámkám z cvičení, přednášek:

  • Utřídíte si vědomosti – často se stává, že během přednášky, cvičení výklad nepochopíte. Právě proto je dobré se k poznámkám vrátit. Když látku uvidíte po druhé, pravděpodobně ji pochopíte lépe a kdyby náhodou ne, můžete si dohledat další informace a příklady na internetu, které vám s pochopením jisto jistě pomohou. Co chápeme, se nám pamatuje daleko lépe!
  • Rychleji a lépe si to zapamatujete – jelikož se k informacím vracíte, znovu je „vkládáte“ do mozku, dojde k lepšímu zapamatování. Následné učení ke zkouškám a zápočtům si tím usnadníte, v hlavě vám něco málo zůstane. Ba co víc: to, co již jednou umíte, se naučíte podruhé rychleji. Krátké opakování po škole vám zabere jenom pár minut.
  • Poznámky si můžete přehledně uspořádat– pokud se k poznámkám vrátíte ihned po vyučování, dostanete šanci si je někam přehledně založit (Pokud si píšete poznámky do notebooku, ukládejte soubory do přehledných složek. Pro každý předmět mějte speciální složku a pamatujte, že každá přednáška si zaslouží samostatný textový dokument). Dále máte šanci pracovat s textem, podtrhnout to důležité, opravit chyby a překlepy.

Možná si říkáte, že vracení se k poznámkám je zbytečné. Zkuste si to a zjistíte, že není. Nebude vás to stát téměř žádný čas, ve výsledku čas ušetříte (učení ke zkouškám vám jisto jistě zabere méně času a také nebudete muset prohledávat byt ve snaze najít poznámky).

Mnozí z vás si během přednášek jen podtrhávají v učebnici nebo v přednáškách dostupných na internetu. Pro vás toto pravidlo platí taky. Vracejte se k poznámkám! Letmo si přečtěte, co se probíralo a pokuste se vybavit všechno, co si z přednášky pamatujete.

Pozor na zvýrazňovač! Nepřehánějte to s ním. Vždy zvýrazňujte jen jednotlivá slova. Nikdy nepodtrhávejte celé věty, nebo dokonce odstavce. Nemá to žádný smysl. Z textu potom nic nevyčnívá. Zvýraznění má vyzdvihnout klíčová slova. Pokud podtrhnete všechno, uvedete text znovu na stejnou úroveň. Raději šetřete “inkoustem” zvýrazňovače a podtrhávejte jenom skutečně důležité věci.

Změňte své nastavení mysli a naprogramujte se na úspěch ve škole – pokud máte volnou chvíli, rozhodně doporučuji přečíst

Nepřepracujte se!

Stalo se vám někdy, že jste toho měli před zkouškou/zápočtem opravdu hodně, učili jste nesnesitelně dlouho, ale stejně jste si nic nezapamatovali? V tom případě existuje poměrně velká šance, že jste vyhořeli.

Při učení neplatí pravidlo: více hodin učení bez přestávky = více zapamatovaných informací.

Nikdy byste to neměli přehánět. S tím vám pomůže již zmíněný diář, který vás udrží organizované a pomůže vám si rozvrhnout studium na menší kusy.

Dalším typem je, že byste se neměli učit dlouho bez přestávky. Učte se maximálně 35-50 minut v kuse, poté si dejte krátkou 5-10minutovou přestávku, odpočinete si od učení a načerpáte energii.

Chápu vás, máte těsně před důležitou zkouškou a vy se prostě nedokážete odtrhnout od učiva a každou sekundu, kterou nestrávíte učením, považujete za promrhanou. Ale učení bez odpočinku nemá velký efekt, rozhodně se nejedná o skvělý způsob, jak se učit na vysoké škole efektivně a rychle. Přestávky učení paradoxně zrychlují!

Během přestávek nedělejte nic intenzivního ani zábavného, mohlo by vás to odvést od učení. Osobně nemůžu nikdy hrát žádné hry, protože by mě od učení odtrhly na více než 5 minut. Když s tím začnu, je těžké přestat. Určitě máte i vy nějakou činnost, která vás pohltí a nikdy u ní nezůstanete tak dlouho, jak jste původně zamýšleli. Této činnosti se během přestávky raději vyhněte!

Během přestávky se můžete projít, udělat si svačinu, dát si kávu, čaj, protáhnout se, nebo jen tak civět do zdi.

Využívejte dlouhodobou paměť

Věděli jste, že existují jisté principy opakování, které udrží informace v mozku navždy?

Jsem přesvědčen, že se vám znalost podobné techniky může na vysoké škole hodit. Prostě si něco párkrát zopakujete a uložíte si to do paměti na věky věků.

Jaké intervaly opakování jsou nejvhodnější?

Z různých příruček o paměti vychází, že bychom měli opakovat v jistých intervalech (viz níže) od prvního učení, je to však potřeba, nebo nám stačí opakovat méně?

  1. 1 hodina
  2. 1 den
  3. Týden
  4. Měsíc
  5. 5-6 měsíců
  6. Rok

Podle autorů těchto příruček máte po 6 opakováních informace pevně zakořeněné v mozku. Pravda je však trochu jiná. Musíte opakovat více nebo méně, abyste si něco uložili na věky věků do paměti. Vždy záleží na charakteru informace, kterou studujete.

Pakliže se učíte pomocí technik efektivního učení, hledáte souvislosti, studujete aktivně, používáte analogie a mnemotechniky, stačí, když budete opakovat 2krát (den po naučení a těsně před zkouškou). Nebo opakovat v 10-20% vzdálenosti zkoušky a pak těsně před zkouškou. Např. něco se učíte a za 100 dnů vás čeká zkouška, látku byste si podle tohoto pravidla měli zopakovat po 10-20 dnech od prvního naučení a pak až těsně před zkouškou.

Výše vypsané intervaly opakování kdysi testoval Hermann Ebbinghaus. Ten se snažil zapamatovat náhodné abstraktní sekvence slov a písmen (např. HEF, GEK, SSG). Aby si informace dokonale zapamatoval, potřeboval opakovat právě v těchto intervalech. Ale pokud se učíte do školy, neučíte se nic tak abstraktního, informace na něco pravděpodobně navazují, sami aktivně přemýšlíte nad učivem a tvoříte souvislosti, a proto nepotřebujete opakovat tak často. Dá se říct, že čím více jsou informace abstraktní, tím častěji byste je měli opakovat. Naopak, pokud informace souvisí s hustou sítí stávajících znalostí, nemusíte opakovat tak často.

Už jsme si řekli, že stačí opakovat den nebo několik hodin po naučení a pak těsně před zkouškou nebo zápočtem. Možná se ptáte, jestli existuje nějaká zábavná a rychlá metoda pro opakování?

Z opakování nemusíte mít strach, není zase tak náročné, jak se může zdát. Pokud se něco učíte hodinu, opakování bude trvat maximálně 10 minut. Jak na to? Když se budete vracet ze školy tramvají, autobusem, připomínejte si, co jste se ve škole učili:

  • Co bylo hlavním obsahem přednášek?
  • Jak šly informace po sobě?
  • Co bylo nejdůležitější?
  • Souvisí nové učivo s něčím, co jsme se už učili?
  • Bylo tam něco úplně nového?

V MHD se skvěle zabavíte, navíc učivo uložíte pevněji do paměti. Když si látku vybavujete, znovu aktivujete neuronová spojení, která s informacemi souvisí, a právě proto si upevňuje jejich naučení. Při opakování samozřejmě zjistíte, že už vám něco vypadlo, krátce si to dostudujte (letmo pročtěte a pokuste se to vybavit). Opakováním šetříte z dlouhodobého hlediska velké množství času.

jak se učit na vysoké škole

I v autobuse si můžete opakovat…

Jste-li skutečně ambiciózní studenti toužící po skvělých výsledcích, pište si každý den po příchodu ze školy shrnutí. Prostě otevřete textový dokument a vypisujte všechno, co si z přednášek a cvik pamatujete. Tato technika má daleko silnější účinek než pouhé opakování v hlavě. Materiály, které vytvoříte můžete navíc využít k pozdějšímu opakování na zápočty či zkoušky. I při psaní zjistíte, že si něco nepamatujete, tyto informace byste měli krátce dostudovat. Dostudování funguje na stejném principu, danou pasáž si přečtu, zakryji a pokusím se ji vybavit. Postup opakuji tak dlouho, dokud se mi informace nepodaří vybavit.

Před zkouškami si opakujte formou cvičného testu nebo zkoušením sebe sama (aktivní metoda učení).

Jak to udělat? Na internetu najdete mnoho testů z minulých let, také si můžete podle syllabu vytvořit vlastní cvičné testy.

Při zkoušení sebe sama využívejte kupříkladu tyto otázky:

  • Co se probírá v této části?
  • Jak bych rozčlenil X?
  • Co bych měl určitě zmínit?
  • Co je to …? atd.
  • Z nadpisů tvořte otázky

Zkoušení nebo cvičný test poukáže na to, co ještě neumíte a upevní naučení informací. Jedná o nejlepší způsob, jak se učit na vysoké škole. Cvičné testy a zkoušení ještě pevněji ukotví informace v paměti a u zkoušky si je díky tomu snadno vybavíte.

Jak se učit na zkoušky – napsal jsem i článek čistě na toto téma

Akronymy a Mnemotechniky na vysoké

Zapamatování si suchých a nudných informací může být velmi složité a únavné. Tehdy mohou přijít vhod mnemotechniky a akronymy, které udělají z učení zábavu. Nejen, že bude učení větší zábava, také bude rychlejší než tradiční drcení.

Mnemotechniky– paměťové pomůcky, které pomáhají se zapamatováním abstraktních informací, které si normálním způsobem jenom stěží zapamatujeme. Mnemotechniky nejsou limitovány kapacitou krátkodobé pamětí. Ta dokáže najednou udržet asi jen 3-4 kousky informací.

Mistři mnemotechnik si dokáží najednou zapamatovat tisíce slov. Pořadí zamíchaného balíčku karet zvládnou uložit do paměti za 21 vteřin. Neříkám, že zvládnete dosáhnout úplně stejných výkonů. Reálně si v pohodě dovedete do paměti uložit stovky abstraktních pojmů s využitím mnemotechnik.

Pro začátek doporučuji tuto mnemotechniku: Číslo-Rým nebo Jak se učit čísla a složitá fakta

Ve e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy se naučíte ještě daleko účinnější techniku: Paměťový palác. Tuto metodu využívají téměř všichni účastníci mistrovství světa v paměti.

Akronymy– jsou zkratky typu MDŽ (Mezinárodní den žen), EU (evropská unie) atd. Dají se využít i při učení, navíc to není nijak složité. Zvládne to i blbec jako já.

Osobně je využívám u různých členění, když si nedokážu zapamatovat všechny položky. Příkladem může být: LORD P, jedná se o členění nástrojů ČNB, které jsem se učil k maturitě (Lombardní sazba, operace na volném trhu, repo sazba, diskontní sazba a povinné minimální rezervy).

Zkuste si to, opravdu to funguje. Jen první písmenko vašemu mozku mozku napoví, co se skrývá pod celým slovem. Zkratka (akronym) funguje jako jakýsi paměťový háček, který aktivuje další vzpomínky.

Získejte kompletní návod jak se učit

Tento článek byl jenom malou ukázkou toho, co je to jsou efektivní metody učení a jak ke studiu přistupovat. Podrobnější návody, jak se efektivně učit najdete v mé e-knize.

Každý z vás bez ohledu na přirozenou inteligenci se můžete učit rychle a efektivně. Potřebujete k tomu dvě věci: uvěřit, že je to možné, že se skutečně můžete učit rychle a za druhé: poznat a aplikovat vědecky ověřené postupy, jak se efektivně učit!

Ty nejlepší techniky učení, o kterých vím, jsem vtlačil do e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy. Krok za krokem vás provedu světem efektivního učení a představím vám praxí, ale i vědou ověřené metody učení. Naučíte se, jak se na učení připravit, jak správně přijímat informace, jak být produktivnější, jak si plánovat čas a mnoho dalšího. Po přečtení se zvládnete učit mnohem rychleji, a navíc budete mít z učení lepší pocit.

Jenom si to představte: Jaké by to bylo, kdybych se dokázal efektivně a rychle učit?

Více informací o e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy>>

Děkuji vám za přečtení článku a doufám, že už máte lepší představu o tom, jak se učit na vysoké škole. Koukněte na moji e-knihu.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, na tomhle blogu píšu o tom, jak se správně a rychle učit. S učením jsem ještě na základce míval velké problémy, učení mi šlo pomalu, nevěděl jsem, jak na to, ale hodně jsem toho načetl, experimentoval jsem a teď vám tady na blogu předávám ty nejlepší tipy pro efektivní učení.

6 komentářů “Jak se učit na vysoké škole

  • Zdá se, že jsi dobrý a dost mne to překvapuje. Dnes lidé slibují a pak je to jen mlácení prázdné slámy jen tak dál. Pokud budou tvé knížky opravdu dobré budou si je čtenaři navzájem doporučovat. Jen tak dál.

Trackbacks & Pings

Komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *