fbpx

Paměťové techniky – co vám o nich zapomněli říct!

Když se s někým bavím o tom, že píšu a točím o efektivním učení, většinou si dotyční myslí, že to má něco společného s paměťovými technikami, avšak reálné efektivní učení se paměťových technik v podstatě netýká. Paměťové techniky nebo si jim také říká mnemotechniky bohužel nejsou až tak moc užitečné, jak vám tvrdí paměťoví trenéři. Vědecky výzkum nám ukazuje, že jejich používání nevede ke zlepšení paměti a případné pozitivní účinky jsou jen krátkodobé.

V následujících odstavcích popíšu, co to paměťové techniky jsou, páteř článku tvoří část, ve které objasňuji, co na účinnost paměťových technik říká vědecký výzkum. Prozkoumáme, zda je náš mozek jako sval a dá se trénovat a na konec zjistíte, jak se skutečně učit efektivně.

Paměťové techniky

Paměťové techniky, také se jim často říká mnemotechniky přeměňují abstraktní pojmy jako jsou slova nebo čísla v představy. Představy by měly být zábavné, absurdní, erotické apod., jelikož právě takové obrazy mají potenciál utkvět v paměti.

Typickým příkladem paměťové techniky je paměťový palác, který používá seriálový Sherlock Holmes a vlastně všichni účastníci paměťových mistrovství. Představíte si nějaké známe místo a na něm umístíte několik “záchytných bodů”, také se jim říká paměťová místa. Následně informaci, kterou si chcete zapamatovat, spojíte ve vtipné, absurdní nebo erotické představě s vaším záchytným bodem v paměťovém paláci.

Známý český paměťový trenér Jakub Pok učí lidi, jak si pamatovat cizí slovíčka s využitím tzv. metody příběhu. K tomu, abyste si zapamatovali, že slovo palm znamená dlaň si můžete představit žebráka, který k vám natahuje dlaň, ale ještě předtím, než se vás dotkne se jeho dlaň promění v PALMu. Nebo se procházíte po pláži a najednou se vám na palec u nohy přilepí obrovský TOEst.

Zatím se paměťové techniky mohou zdát zajímavé a účinné. Pracujete se zábavnými představami. Kromě toho je využívají je paměťoví mistři, když si pamatují balíčky karet a dlouhé sekvence čísel. V čem je problém a proč paměťové techniky nedoporučuji?

O paměťových technikách jsem také něco napsal:

Jaký má věda názor na paměťové techniky?

paměťové techniky

Meta-studie analyzující více než 700 vědeckých studií přisoudila používání mnemotechnik nízkou účinnost. Studie zkoumala nejčastější metody učení, paměťové techniky oproti nim neobstály (Dunlonsky et al., 2013).

Ze studií vyplývá, že paměťové techniky mohou vést k rychlejšímu učení, co je ale horší, také ke zrychlenému zapomínání. Řečeno na příkladu: Pokud se budete učit pomocí mnemotechnik slovíčka, zabere vám prvotní učení nejméně času. Ale o týden později už toho budete umět daleko méně než ti, kteří se učili jinými metodami. (Wang et al., 1992). 

Mnemotechniky se ve studiích ukázaly jako prospěšné pro studenty základních škol, zvláště co se týče slovíček, která se dají lehce představit, avšak podobný efekt už nebyl pozorován u studentů středních a vysokých škol (Levin et al., 1979; Willerman & Melvin, 1979).

V čem je problém, oproti efektivním metodám učení, o kterých píšu a mluvím na svém blogu a ve svých videích je ten, že paměťové techniky vyžadují poměrně rozsáhlý trénink (Dunlonsky et al., 2013). Vraťme se k příkladu s učením se slovíček. Abyste vymysleli vhodné klíčové slovo, které vložíte do představy, musíte být kreativní. Mě osobně by nějakou dobu trvalo než vymyslím, že anglické slovo palm si můžu představit jako palmu. A co teprve, když se učíte složitější slova jako disconcerting, durable, substantially apod.? Mnemotechniky mohou pomoct při učení snadných slovíček, ale složitější slovíčka, slovesa, přídavná jména, příslovce jenom těžko bez zkušeností proměníte v zapamatovatelné představy.

V experimentu (Hall, 1988) měli studenti za úkol se naučit těžší slovíčka, která se nedala tak lehce představit. Skupina, která se učila pomocí paměťových technik měla dokonce tu výhodu, že jim byly poskytnuty klíčová slova pro představy (např. u slova palm věděli, že jim pomůže slovo palma, toe – toast, chin – činka). Ale i tak si vedli daleko hůře než studenti, kteří se učili pomocí tradičních metod.

Díky paměťovým technikám se skvěle naučíte nazpaměť nákupní seznam, telefonní číslo kamaráda nebo jméno a tvář. Ale jen stěží je využijete pro učení se komplexnějších informací. Jedno slovo ještě dokážete s trochou štěstí pevně uložit do paměti, ale jak si poradíte s dlouhým textem? I tohle paměťoví trenéři prý vyřešili, informace můžete proměnit do představ, menších příběhů, ale ne pro každý typ materiálu je toto možné. Navíc podobné představy často zjednodušují a vaše porozumění bude o to nižší.

Paměťoví lektoři budou namítat, že používání paměťových technik zlepšuje paměť. Jinými slovy, pokud používáte mnemotechniky, jakékoliv pamatování vám půjde lépe, ale je to blábol. Vyvrátím ho v jednom z dalších odstavců.

Koukněte později na článek: Jak být optimistou

Proč paměťové techniky nefungují?

Paměťové techniky nefungují hned z několika důvodů. Prvním důvodem je, že při pozdějším vybavování budete mít problém dekódovat informace. Ještě jednou se vraťme k příkladu s žebrákem, který se po vás natahuje svou dlaň, jež se promění v palmu.

Když si na tuhle představu vzpomenete po týdnu nemusíte si uvědomit, že klíčovým slovem je palma a že slovo, které s k němu vztahuje je dlaň. Může se stát, že si budete myslet, že palm znamená: ruka, prst, žebrák, paže, loket. Jakmile si na představu vzpomenete po několika hodinách, bude vám jasné, že jste mysleli dlaň, ale o týden později to tak jasné být nemusí. Další problém bude se samotným slovem palma, po týdnu vám nedojde, že anglicky se dlaň řekne palm, ale můžete mít pocit, že je to přesně palma nebo ještě hůře strom.

Další příklad: Pro pamatování slova chin – brada, používáte představu, že na vaší bradě je zavěšena těžká činka (chin). Po nějaké době už nemusíte vědět, že je tím myšlena brada, napadne vás možná kůže, hlava. A navíc si nebudete jistí tím, jak se slovo brada doopravdy řekne a napíše anglicky. Je to činka, chink, chin?

Dalším problémem je, že paměťové techniky zjednodušují a zapomínají na detaily. Řekněme, že se pomocí paměťového paláce učíte na písemku z dějepisu. Informace uložené v paláci budou pravděpodobné dosti zjednodušené, tím pádem ani vaše pochopení nebude tak dobré, a to povede k horšímu zapamatování.

Dalším problémem je, že některé věci si nepředstavíte, nepřijdete s klíčovým slovem, ani příběhem. Efektivní metody učení, které sdílím tady na blogu se dají použít ihned a okamžitě mají pozitivní efekt.

Mozek není jako sval – Paměťové techniky netrénují mozek

paměťové techniky

V mnoha knihách a od paměťových lektorů se dozvíte, že používání paměťových technik zlepšuje paměť a trénuje mozek. Dokonce i u nás na malé vesnici se v knihovně pořádají kurzy paměti pro důchodce, které slibují zlepšení paměti. Paměťoví trenéři a lektoři tvrdí, že mozek funguje jako sval, když ho trénujete, sílí a zvětšuje se.

Mozek je příliš složitý na to, aby se dal trénovat jako například biceps. Existují miliony různých neuronových propojení a nejrůznější části mozku zodpovědné za rozdílné věci.

Edward Thorndike v roce 1901 zjistil, že tzv. transfer je minimální. Tzn., pokud používáte paměťové techniky, má to minimální vliv na to, kolik si toho zapamatujete při čtení nebo na hodině ve škole. Mozek není jako sval, posílení jedné dílčí dovednosti nevede k posílení dalších.

Mozek je daleko složitější sval než ty, které můžete posilovat v posilovně. Pokud posilujete ruce, bude se vám to hodit i pokud si s někým dáte páku nebo při práci na zahradě. U mozku to takhle nefunguje. Trénink paměťových technik nebude mít vliv na vaši celkovou schopnost si pamatovat!

Paměťoví lektoři a trenéři tuto radu propagují z toho důvodu, že ji skutečně věří. Vidí, že pokud někdo trénuje paměťové techniky, zlepšuje se. Nejprve si zvládne zapamatovat 10 slov, pak 30, 50 atd. Ale to neznamená nic jiného než, že se zlepšil v používání paměťových technik. Nemá to žádný vliv na jiné oblasti paměti. Používání mnemotechnik nezlepší vaši schopnost si něco zapamatovat, pouze se zlepšíte v používání mnemotechnik

Abych nepranýřoval jenom paměťové trenéry, stejného nešvaru se dopouštějí i tvůrci aplikací, kteří vám slibují, že pokud budete hrát jejich hry, zlepšíte svou inteligenci, koncentraci, paměť. Avšak jediné, co hraní her způsobí je, že budete lepší v hraní jejich her. K transferu nedojde. Hry jako Lumosity se většinou odvolávají na jednu vědeckou studii (měla velmi malý vzorek a nikdy nebyla replikovaná. Hraní logických her vám pomůže jedině v tom, že se zlepšíte v hraní těch konkrétních logických her. Nezlepší se vaše celková schopnost myslet logicky. (Brown et al., 2017).

Jak se doopravdy učit lépe?

paměťové techniky

Už víte, že nejsem žádným zastáncem paměťových technik při učení se slovíček nebo do školy, a to i když byly paměťové techniky vůbec to první, o čem jsem četl v souvislosti s efektivním učením. Někdy se musíme naučit uznat vlastní chybu a přesunout se k názorům, které jsou správné.

Nechci tvrdit, že paměťové techniky jsou největší zlo, které svět potkalo. To určitě ne, v mnoha ohledech jsou užitečné, ale na druhou stranu nejsou tak skvělé, jak se na první pohled zdá. Mnemotechniky jsou při “normálním” učení jenom málo aplikovatelné, a navíc sebou přinášejí velkou spoustu nevýhod. Zrychleně zapomínáme, máme problém informace později dekódovat a abychom mohli vytvořit představu, potřebujeme se učit slova a informace, které se dají snadno představit. Kromě toho vedou k povrchnímu pochopení a přehlížení důležitých souvislostí. Zvláště nezkušeným zabírají poměrně dost času.

Zde na blogu píšu o metodách učení, které jsou funkční a skutečně aplikovatelné při učení se do školy. Nevycházím ze své hlavy, rady, které vám předávám jsou ověřeny vědeckým výzkumem a následně uvedeny do praxe. Jejich ohromnou výhodou je, že nevyžadují trénink. Můžete je začít používat tady a teď a okamžitě se jejich účinek projeví. Netvrdím, že metody, o kterých píšu a točím jsou nejzábavnější a nejsnadnější na světě. Ale jsem si naprosto jistý, že jsou nejefektivnější. Svůj čas díky nim využijete nejlépe, za stejné množství času se naučíte více informací, ba dokonce si je na delší dobu zapamatujete.

Mrkněte na tyhle články zdarma:

11 vědeckých tipů, jak se efektivně učit (1. díl)

10 vědeckých tipů, jak se správně učit (2. díl

Jak nikdy nic nezapomenout a cokoliv si na dlouho zapamatovat!

Překvapivý způsob, jak se rychle učit (VIDEO)

A pokud toužíte po tom se o efektivním a rychlém učení dozvědět všechno, pořiďte si jeden z mých placených produktů. Krok za krokem vám ukážu, jak se učit rychle a efektivně. Na jednom místě se dozvíte o efektivním učení všechno, jednotlivé součástí spojíme v jeden vysoce fungující celek.

Pokud chodíte na výšku, koukněte na online kurz Jak udělat každou zkoušku!

Ke kurzu navíc zdarma dostanete e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy, kterou doporučuji všem studentům středních a základních škol a každému, kdo se chce učit efektivně i mimo školu.

Jestliže maturujete, zapojte se do online kurzu Jak udělat maturitu.

Zdroje

BROWN, Peter C., Henry L. ROEDIGER a Mark A. MCDANIEL. Nauč se to!: jak se s pomocí vědy efektivněji učit a více si pamatovat. Přeložil Eva NEVRLÁ. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2017. Žádná velká věda. ISBN 978-80-7555-030-9.

Dunlosky, John & Rawson, Katherine & Marsh, Elizabeth & Nathan, Mitchell & Willingham, Daniel. (2013). Improving Students’ Learning With Effective Learning Techniques. Psychological Science in the Public Interest. 14. 4-58. 10.1177/1529100612453266.

Hall, J. W. (1988). On the utility of the keyword mnemonic for vocabulary learning. Journal of Educational Psychology, 80,554–562.

Levin, J. R., Pressley, M., McCormick, C. B., Miller, G. E., & Shriberg, L. K. (1979). Assessing the classroom potential of the keyword method. Journal of Educational Psychology, 71(5), 583–594

Wang, A. Y., Thomas, M. H., & Ouellette, J. A. (1992). Keyword mnemonic and retention of second-language vocabulary words. Journal of Educational Psychology, 84, 520–528.

Willerman, B., & Melvin, B. (1979). Reservations about the keyword mnemonic. The Canadian Modern Language Review, 35(3), 443–453.

Woodworth, R. S., & Thorndike, E. L. (1901). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions. (I). Psychological Review, 8(3), 247–261. https://doi.org/10.1037/h0074898

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

2 Responses to “Paměťové techniky – co vám o nich zapomněli říct!

  • Výborný článek, Honzo. Natrefil jsem cestou odkudsi nejprve na “15 způsobů jak zvýšit IQ…” a protože mě to zaujalo a korespondovalo s dlouholetými studijními zkušenostmi, šel jsem dál. Je tedy opravdu vidět posun a to, že vás problematika fakt zajímá. Výborné je ozdrojování pro šťouraly (jako já) a navázání na praxi. Tleskám a jdu zkoumat další, děti mi míří na vejšku, asi je navedu… :-)

    • To jsem moc rád, že se články líbí. Posun je snad opravdu vidět. Člověk se za ty roky vypíše a když ho problematika baví, dozví se spoustu nových věcí, v průběhu změní nějaké staré názory apod. Za některé starší články se i stydím, ale nemažu je, ať mohu vidět svůj progres.

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *