fbpx

JAK SI PSÁT POZNÁMKY – zapamatovatelné a přehledné výpisky

Většina studentů přistupuje k učení takhle: Na přednášce se pohodlně usadí a s cílem si vědomosti lépe zapamatovat, pochopit je a mít studijní materiál, si pracně dělají poznámky. Při přípravě na zkoušku si pak tyhle poznámky několikrát přečtou. Bohužel, jak prokazuje současný vědecký výzkum, psaní poznámek, a především opakované čtení nejsou tou nejlepší metodou učení. Nicméně není všem dnům konec. V článku se dozvíte, jak si psát poznámky efektivněji, aby vám toho zůstalo více v paměti a abyste měli kvalitní studijní materiál, ze kterého se posléze můžete učit. Ono totiž dělání si výpisků a poznámek samo o sobě nestačí, vnímejte to spíše jako jednu z fází učení. Abyste dostali vědomosti opravdu silně do paměti, musíte s informacemi dále pracovat, aktivně se učit a opakovat ve vhodných intervalech.

Do podrobností o metodách efektivního učení a produktivity se dozvíte v kurzu Jak udělat každou zkoušku.

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

Když se ponoříte do vědeckých studií o poznámkách, zatočí se vám, stejně jako mně, hlava. Z jedné studie se dozvíte, že psaní výpisků je velmi prospěšné, v jiné vám budou tvrdit, že lepších výsledků dosáhnete, když si je dělat nebudete. Z některých studií vychází, že lepší je psát si poznámky rukou, jiné tvrdí, že je výhodnější si výpisky dělat na notebooku (o tomto tématu jsem natočil video). Podstatné je také to, jestli se z poznámek následně učíte, nebo ne. Záleží i na kapacitě vaší pracovní paměti, materiálu, ze kterého poznámky vytváříte, ať už je to přednáška, video nebo kniha. Významnými faktory, které ovlivňují efektivitu učení, jsou i struktura, kvalita a forma poznámek.

Pojďme si v té změti často protichůdných studií udělat pořádek a říct si, čeho se při tvorbě poznámek vyvarovat a jakých praktik se naopak skálopevně držet. A nakonec těm odvážným z vás, kteří se nebojí velkých změn, představím alternativní řešení, které se možná bude zdát zvláštní, nicméně vám může přinést skvělé výsledky.

Co rozhodně nefunguje?

#1 Jak si psát poznámky – vlastní slova

Většina odborníků se shoduje, že poznámky bychom si měli psát vlastními slovy. Jakmile jenom bezmyšlenkovitě přepisujeme, co je řečeno, nemusíme u toho vůbec zapojovat mozkové závity, a právě proto se nám nabyté vědomosti nevryjí do paměti. Abychom získané informace pochopili a zapamatovali si je, musíme přemýšlet, uvažovat, jak nová látka souvisí s tím, co už známe, jak navazuje na předchozí znalosti. Pokud si poznámky píšete vlastními slovy, tohle všechno váš mozek dělá automaticky.

Nicméně existují výjimky. Psaní poznámek je velmi kognitivně náročné, protože musíte zároveň dělat pět různých činností: poslouchat, identifikovat klíčové body, porovnat informace s tím, co jste už napsali, parafrázovat to ve své hlavě a nakonec to zapsat. Jakmile je informací spoustu a látka je komplikovaná nebo špatně strukturovaná, může se vaše pracovní paměť snadno zahltit, což velmi negativně ovlivní váš výkon. Mozek prostě „spadne“ jako starý počítač. Nic nebudete chápat, nic si nezapamatujete a vaše zápisky budou také stát za nic.

V takovém případě je lepší jenom bezmyšlenkovitě přepisovat. Až po přednášce poznámky upravte, zkraťte, přepište je vlastními slovy a látku se snažte pochopit a propojit s dalšími informacemi. Přepisování je mnohem méně kognitivně náročné, nepřehltíte svou pracovní paměť. Nevýhodou je, že tímto způsobem vědomosti nezakódujete silně do paměti, výpisky ale později poslouží jako studijní materiál. V případě, že je toho hodně a máte k dispozici nějaký kvalitní materiál na učení, možná bude lepší na přednášce poznámky úplně vypustit a jenom poslouchat

jak si psát poznámky, výpisky

#2 Jak si psát poznámky – vyrušení

Druhý bod je klíčový – nikdy se při psaní nenechte vyrušovat, naopak dávejte maximálně pozor. Ať už vám to tak připadá, nebo nikoliv, drobné vyrušování výrazně zpomaluje učení a zhoršuje porozumění. V rámci několika studií dosáhli lepších výsledků lidé, kteří si psali poznámky na počítači, než ti, kteří si je vytvářeli ručně, nicméně notebooky byly odpojené od internetu. Dá se předpokládat, že kdyby měli účastnící přístup k internetu, pravděpodobně by se nekoncentrovali a uspěli by ti, kteří si poznámky psali rukou. Mobil mějte vždy schovaný v tašce mimo vaše zorné pole, a pokud se rozhodnete psát na notebooku nebo tabletu, odpojte se od internetu nebo používejte programy či doplňky prohlížeče (např. freedom, cold turkey a další), které zabrání vyrušování.

#3 Jak si psát poznámky – zavřená kniha

A co když si poznámky děláte doma z učebnice? Zásadní chybou je dělat si poznámky s „otevřenou knihou“. Co to znamená? Čtu, občas se zastavím a něco napíšu. Je nutné si uvědomit, že tohle je jenom pasivní zpracovávání informací, které nemá velký vliv na paměť. Mnohem efektivnější je si pozorně přečíst celou kapitolu. Tím si dovolíte o látce pořádně přemýšlet, vnímat vztahy a vazby mezi informacemi a porovnávat je s vašimi stávajícími vědomostmi. A jedině pak psát poznámky. Pokud si píšete poznámky rovnou v průběhu čtení, zaměřujete se na jednotlivá izolovaná fakta, ale už přestáváte vnímat, jak zapadají do celku.

Při učení chceme co nejvíce propojovat vědomosti mezi sebou, chápat jejich strukturu a organizaci – to nám nesmírně usnadňuje učení. Když se učíme izolovaná fakta, studium zabere mnohem více času. Napojíme-li vědomosti na další informace, je těžší nové poznatky zapomenout a bohatší síť neuronových spojení nám později pomůže danou informaci v paměti najít. 

Prakticky nejprve se soustřeďte jenom na čtení, pak knížku zavřete a tvořte poznámky. Donutí vás to pátrat v paměti a prozkoumávat nejrůznější zákoutí mysli, což má za následek kvalitnější učení. Až když je učení namáhavé a vyžaduje úsilí, posilujete paměťovou stopu.

Doporučuji, abyste si nejprve vypsali hlavní body, které vám utkvěly v paměti, poté dodávejte detaily. Jakmile vás už nic nenapadá, otevřete učebnici a poznámky doplňte, nicméně pak knížku i poznámky odložte a řekněte si nahlas, co si pamatujete.

Jak nezapomínat a cokoliv si na dlouho zapamatovat?také si přečtěte tento článek

Jak si psát poznámky?

jak si dělat poznámky, jak si psát poznámky

Účinnou metodou, na které se vědci víceméně shodují, je vytváření poznámek k vytisknutým slidům v PowerPointu. Vytisknuté slidy vám ušetří spoustu kognitivní kapacity. Nemusíte soustředit ani kousek pozornosti na bezmyšlenkovité přepisování faktů. Celá kapacita vaší pracovní paměti vám zbude na to, abyste se koncentrovali a přemýšleli o výkladu. K vytisknutým slidům si v průběhu přednášky vlastními slovy doplňujte to, co se na hodině probírá.

Rovněž se hodí vymyslet si vlastní symboly, které vám budou říkat, na co zaměřit pozornost, co můžete vynechat apod. Například vykřičník v kruhu si uděláte vždy, když vyučující řekne, že tohle se může objevit u zkoušky. Čárku v kruhu si uděláte u věcí, které se nemusíte učit. No a zcela zásadní je podle mě dopisovat příklady, které vám pomohou látku ještě lépe pochopit.

Pokud váš vyučující sdílí prezentace jenom neochotně, zkuste mu ukázat výsledky následujících dvou studií: Jedna z nich prokázala, že i když mají studenti přístup ke slidům předem, nesnižuje to jejich účast na přednášce. V rámci dalšího výzkumu vědci dokonce zjistili, že se studenti naučí více, pokud jsou slidy zveřejněné už před přednáškou.

Předvyplněné poznámky

Pokud jsou mezi čtenáři článku nějací vyučující – tvořte pro své studenty tzv. guided notes. To jsou poznámky nebo slidy, které jsou pouze částečně vyplněné. Studenti se musejí na hodině koncentrovat a doplňovat prázdná místa. Existuje spousta studií, které prokazují benefity této metody. Studenti tak lépe chápou strukturu, vědí, jak informace zapadají do sebe, a díky tomu si látku také zapamatují.

Ještě větší efekt guided notes mají, pokud jsou doplněny o obrázky nebo diagramy. To platí i pro vás, studenti – obrázky a diagramy dělají vaše poznámky lépe zapamatovatelné, takže je rozhodně zapojte do svého repertoáru.

Forma poznámek

strukturované poznámky, poznámky

Nejlepší jsou poznámky pěkně strukturované. To znamená různé úrovně nadpisů a myšlenky uspořádané pěkně podle toho, k čemu patří, a jak zapadají do hierarchie daného tématu. Čas od času použijte speciální formátování. Například: důležité informace si značte tučně, pokud uvádíte konkrétně příklady z praxe, pište si je kurzívou. Když něco nechápete, podtrhněte si to červeně atd.

Kdykoliv váš vyučující prohlásí, že máte dávat pozor, protože teď bude mluvit o něčem důležitém, skutečně zpozorněte. Připište si poznámky navíc, přidejte nějaké příklady. Není také na škodu tyto informace ještě extra zvýraznit. Sám třeba používám velké Q.

Úprava poznámek

Když se vrátíte ze školy domů, své poznámky si uhlaďte, uspořádejte a doplňte o to, co vám chybělo. A co je klíčové – zaměřte se na věci, které vám nebyly úplně jasné, vyhledejte další zdroje, které vám poskytnou nový úhel pohledu a pomohou vám látku pochopit. Anebo se na nejasnosti doptejte na příští přednášce.

Velmi účinné jsou myšlenkové mapy. Myšlenkové mapy zrcadlí způsob fungování mozku. Ani v naší paměti nemáme vědomosti uložené lineárně nebo jednotlivě, ale naopak jsou navzájem propojené. Mapy vám pomohou pochopit vztahy mezi koncepty, které se učíte. Vidíte, co s čím souvisí, jak to na sebe navazuje, co je důležité, co je méně podstatné a jak to celé zapadá dohromady. Tohle všechno vám dovolí myšlenky kvalitně zakódovat do paměti a vytvořit velké množství mozkových propojení. Myšlenkové mapy, stejně jako normální poznámky, tvořte až po dočtení celé kapitoly nebo poslechnutí přednášky. Jakmile přečtete celou kapitolu, lépe si uvědomíte vztahy mezi jednotlivými informacemi a dokážete z nich vybrat pouze to podstatné.

Jak funguje paměť a jak toho můžeš využít ve vlastní prospěch? další článek, který by vám neměl uniknout

Poznámkami to nekončí

Je třeba si uvědomit, že pouhé psaní poznámek vás na zkoušku nepřipraví. Podle vědců poznámky plní dvě funkce: encoding a storing neboli funkci zakódování vědomostí do paměti a funkci uchování vědomostí, tzn. že slouží jako studijní materiál. A jak prokazuje meta-analýza doktora Kobayashiho, „uchovávací funkce“ je zřejmě významnější.

Lidsky řečeno, důležitější než si poznámky tvořit, je se z nich učit. Tvorbou poznámek učení teprve začíná, psaní výpisků neuloží vědomosti dlouhodobě do paměti.

A jak na to samotné učení? Své poznámky si jenom opakovaně nečtěte, raději se učte aktivně. Dostávejte vědomosti z paměti, říkejte si, co si pamatujete, následně si to ověřte a doučte se to, co jste neuměli.

Mnohem více do hloubky píšu o aktivních metodách učení ve svém kurzu Jak udělat každou zkoušku.

Alternativní metoda

Na YouTube jsou hodně oblíbená videa, ve kterých youtubeři a „study experti“ doporučuji nedělat si poznámky vůbec, namísto toho celou kognitivní kapacitu věnovat poslouchání, zpracovávání látky a jejímu pochopení. Existuje minimálně jedna studie, z níž vychází, že je opravdu výhodnější na přednáškách jenom poslouchat, ovšem abych byl fér, spousta studií prokazuje pravý opak. Nedělat si žádné poznámky se určitě vyplatí zejména tehdy, když máte k dispozici dostatek studijních materiálů a probírané látky na přednášce je příliš mnoho, abyste stíhali psát kvalitní poznámky.

K tomu se doporučuje, abyste si místo poznámek psali otázky. Zkuste se vžít do role zkoušejícího a pokládat si takové otázky, které byste mohli dostat u zkoušky. To vás donutí myslet, a hlavně vám tyto otázky následně poslouží při aktivním učení, které je prokazatelně jednou z nejúčinnějších metod vůbec. K učení potom přirozeně nevyužíváte poznámky z přednášek, ale vycházíte z cizích výpisků nebo z učebnic, prezentací atd.

Bez psaní poznámek je velmi těžké udržet pozornost, a tak si i při poslouchání pomáhejte otázkami:

  • Proč to tak je?
  • Proč to tak není?
  • Jak to navazuje na předchozí učivo?
  • Jak bych to mohl použít?
  • Jaký příklad se k tomu pojí?

Nejenže vám otázky pomohou se koncentrovat, ale především vědomosti silně napojíte na vaši stávající síť znalostí.

Nejlepší metody učení pro studium na vysoké škole studujete na vysoké škole, o těchto metodách byste měli vědět!

Jak to dělám já?

jak si psát poznámky

Nejsem z těch, kteří by si poznámky nepsali vůbec. Upřímně neudržím pozornost, když mám jenom poslouchat nebo si zapisovat výhradně otázky. Píšu si velmi stručné poznámky a k tomu otázky. Věřím, že obojí mě nutí nad látkou přemýšlet, a tak vědomosti kvalitněji zakódovat do paměti. Tím, že se nesnažím psát podrobné a dokonalé poznámky, nejsem natolik kognitivně přehlcený, že by měl utrpět můj výkon. V mojí mysli je pořád nějaký volný prostor, který mi umožňuje nové informace pochopit a kvalitně vstřebat.

Následně se učím z jiných materiálů, ať už to jsou učebnice nebo poctivě vypracované a revidované poznámky někoho jiného, které mají mnohem vyšší kvalitu, než by kdy mohly mít moje vlastní zápisky. Svoje poznámky používám jenom k tomu, abych se ujistil, že zaměřuji pozornost správným směrem, tzn. že se učím to důležité a vynechávám to, co nemusím dokonale umět. Otázky používám k aktivnímu učení, třeba formou „banky otázek“ nebo „rozšířeného pomocníčka“ (obě metody popisuji ve svém kurzu Jak udělat každou zkoušku). Dá se říct, že poznámky si tvořím hlavně proto, abych dával na přednášce pozor. Někdy píšu na notebooku, jindy zase rukou – záleží na předmětu.

Závěrem: Neexistuje jen jeden správný způsob, jak si psát poznámky. Záleží na tom, co se učíte, jak moc toho je, jestli máte možnost se učit i z jiných materiálů, a také na vašich dosavadních vědomostech a schopnostech. Doufám, že vám tento článek pomůže v různých situacích volit právě takový přístup, který pro vás bude tím nejvhodnějším.

Pokud vás zajímá více o efektivním učení, zapojte se do mého online kurzu, ve kterém se zabývám dalšími fázemi učení, které byste neměli opomenout. Na jednom místě se krok za krokem dozvíte, jak se efektivně učit na vysoké škole, abyste byli úspěšnými studenty.

Chci získat více informací o online kurzu!

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.