9 tipů, jak udělat ústní maturitu! Ověřené postupy učení pro maturanty

Na Youtube můžete zhlédnout videa jako: Jak udělat ústní maturitu, když jste dement; Jak udělat maturitu, když nejste šprt. Já chci tenhle článek pojmout trošku jinak, sdílím s vámi postup, který využijete, pokud se na maturitu chcete opravdu dobře připravit v souladu s vědecky ověřenými metodami učení. Flákači a lenoši můžou článek rovnou zavřít.

Konkrétně se v následujících řádcích dozvíte to, jak se připravit a udělat ústní maturity. Článek, které zrovna čtete není zdaleka jediným, který jsem o přípravě na maturitu připravil, můžete kouknout třeba na to:

• Jak udělat didaktické testy
• Jak psát slohové práce
• Jakých největších chyb se maturanti dopouštějí nebo se dozvědět o:
• Nejlepších knihách k maturitě.

Bez nějakých zbytečně dlouhých úvodů pojďme na praktické tipy, jak udělat ústní maturitu!

1.    Nikdy to nebudeš umět dokonale

K maturitě se budete muset naučit tolik informací jako ještě asi nikdy. Udělejme si menší kalkulaci: 4 maturitní předměty, ke každému zhruba 20 otázek, 4×20 je 80, průměrně může mít každá otázka tři stránky, to nám v součtu dělá 240 stránek k naučení. Nutno podotknout, že tenhle odhad je velmi střízlivý, mnozí z vás se toho budou učit ještě daleko více. Při tomhle množství učiva není možné, abyste všechno uměli dokonale slovo od slova, a proto nebuďte nervózní, když něco neumíte úplně perfektně.

Vlastně to po vás ani nikdo nechce. Zaměřte pozornost především na základy každé otázky. Je lepší umět od každého něco než se naučit polovinu otázek naprosto perfektně, ale tu druhou vůbec. I z hlediska efektivity a rychlosti učení jedné konkrétní otázky je lepší se nejdříve naučit základy, až potom přejít k pamatování si detailních informací. Když máte pevné základy, detaily nalezou do hlavy snáze. Je mnohem těžší dostat informace do hlavy, pokud se ihned snažíte všechno umět do nejmenšího detailu.

Já tomu říkám „fázové učení“, nejprve ovládněte základy, až později se zaměřujte na detaily. Nebuďte zbytečně nervózní, že nějakou otázku neumíte úplně perfektně, připomínejte si, že se k ní ještě vrátíte a v té další fázi se doučíte další detaily. Tenhle postup dává větší smysl, neumíte se bát, že něco při učení k maturitě nestihnete, a zároveň urychlujete učení, protože postupujete od základů k detailům.

Nikdy se neučte nazpaměť, slovo od slova. Na menší písemku to možná funguje, ale k maturitě se nazpaměť 250 stránek nenaučíte. Život vám usnadní, když dobře pochopíte, co se učíte. Jasně, můžete si nazpaměť zapamatovat pár zásadních definic, ale zbytek hlavně pochopte, u maturity se vám bude snáze mluvit. Tomu, jak látku dobře pochopit, se věnuju v jedné lekci kurzu Jak udělat maturitu.

2.    Čtení není cesta jak udělat ústní maturitu

Většina studentů nemá tušení, jak se učit efektivně a rychle. Když jsem připravoval tenhle článek, díval jsem se pro inspiraci na videa českých youtuberek o maturitě. Jedna slečna tam říkala, že abyste se to naučili, musíte to číst, číst a číst a postupně se vám to prostě nahraje do hlavy.

Ač je tahle rada určitě dobře míněná, je nepravdivá a zavádějící. Z vědeckých studií vychází, že opakované čtení je jednou z nejméně efektivních metod učení. Problém s opakovaným čtením je, že nám poskytuje falešný pocit toho, že něco umíme, i když to ve skutečnosti neumíme. Když si něco čtete podruhé nebo potřetí, mozek danou látku rozpozná, připadá mu povědomá, a proto si pomyslí, že to umíte. Ale to, že vám něco připadá povědomé, ještě neznamená, že to umíte a dovedete si na to u maturity vzpomenout. Schopnost něco rozpoznat a vybavit si je zcela rozdílná.

Z další studie vychází, že má smysl si něco číst maximálně dvakrát, při dalším čtení se už nijak nezlepšuje naše zapamatování.

Nastává teď celkem důležitá otázka:

Jak se maturitní otázky učit, když bychom si je neměli dokolečka číst?

Úplný základ je, abyste chápali to, co se učíte. Pokud něco nechápete, zkuste si vyhledat jiný zdroj (video, článek, učebnice), který vám nabídne nový úhel pohledu, nebo se látku pokuste vysvětlit mladšímu sourozenci. Pokud mladšího sourozence nemáte, vysvětlujte látku imaginárnímu 5letému dítěti.

Při učení je hlavní, abyste informace dostávali více z paměti než do paměti. Neustále se zkoušejte, vybavujte si, co si pamatujete. Když se učíte poprvé, maturitní otázku si pozorně přečtěte, pak ji někam odložte a snažte se nahlas říct všechno, co si pamatujete. „Aktivní učení“, jak se téhle metodě říká, vám pomáhá se látku pevně naučit a dobře ji pochopit. Kromě toho zjistíte, co vám nejde a musíte na to zaměřit pozornost (na rozdíl od opakovaného čtení nejste obětmi iluze vědění).

V online kurzu Jak udělat maturitu přesně krok za krokem popisuji svůj ověřený postup, jak se co možná nejefektivněji učit maturitní otázky. V kurzu se také dozvíte o postupu, který vám celkem snadno narve do paměti informace, které si za žádnou cenu nedovedete zapamatovat a mimo jiné se naučíte, jak používat techniku paměťového paláce.

3.    Udělejte si maturitu nanečisto

Sežeňte maturitní komisi, co já vím mamka, taťka, strejda nebo kamarádi. Vytáhněte si otázku, udělejte si přípravu a 15 minut mluvte ke své maturitní komisi.

Proč?

Souvisí to samozřejmě s aktivním učením, o kterém jsem před chvíli mluvil. Cvičná maturita vás nutí dostávat informace z paměti, což způsobuje, že se informace zapíšou velmi pevně do paměti. Avšak není to jediný důvod. Také si zvyknete na časový limit a určitou nervozitu. Maturita nebude vašim poprvé, moc dobře budete vědět, co vás čeká a jak dlouhých těch 15 minut vlastně je. Naučíte se pracovat s časem na potítku, zvolíte správné tempo mluvení, abyste to buď stihli anebo 5 minut nemlčeli.

Vaše maturitní komise vám navíc může dát zpětnou vazbu, ze které se můžete poučit a u maturitu stejnou chybu neudělat. Můžou vám říct: Honzo, mluvíš, hrozně rychle, měl by si zpomalit. Nebo: Douč se raději tuhle otázku, vůbec nedávalo smysl, co říkáš, asi to moc dobře nechápeš apod.

Nutno zdůraznit, že vám to pomůže bojovat se stresem. Čím vícekrát si něco zažijete, tím méně nervózní jste. Když víme, co čekat, když jsme něco už podstoupili nesčetněkrát, nechává nás to klidnými, a přesně toho chceme dosáhnout.

4.    Nikdy není včas

Spoustu maturantů se mě ptá, kdy by měli s učením k maturitě začít. Osobně na tuhle otázku odpovídám nerad, protože jednoduše nevím, jaké datum je ideální. Nicméně teorie učení nám říká, že nikdy není včas s učením začít.

Jak vychází z desítek, možná stovek studií průběžné a rozložené učení je daleko účinnější než biflování se na poslední chvíli. 

Ze studií, na které odkazuju výše vychází, že ušetříte spoustu času, pokud se učíte průběžně. Biflování může fungovat, ale chcete-li být efektivní, je účinnější učení průběžné.

S průběžným učením je samozřejmě spojeno i opakování. Nemůžete očekávat, že když se něco naučíte 6 měsíců před maturitou, budete to umět na věky věků. Informace se v průběhu času z paměti vytrácejí, a to bohužel celkem rychle. Když se něco poprvé naučíte, je nejlepší opakovat den nebo dva dny po naučení. Pak zhruba po týdnu nebo 10 dnech a následně po měsíci.

Opakování je kouzelné, protože díky němu nahrajete do paměti i sebesložitější informaci. Největším problémem s průběžným učením je se k němu donutit. Troufnu si říct, že jsem natočil poměrně dobré video o tom, jak přestat prokrastinovat. Tak se na něj koukněte, pokud máte problém se k učení dokopat.

5.    Mějte přehled

Nedovedu si představit, že bych se k maturitě učil jako většina lidí bez jakéhokoliv systému organizace. Měl bych zmatek v tom, co jsem se už učil, co jsem se ještě neučil, kdy je nejlepší moment pro opakování a už vůbec bych nevěděl, na co zaměřit pozornost těsně před maturitou.

V maturitním ročníku jsem si vymyslel poměrně účinný systém organizace učení. Do tabulky v excelu jsem vypsal názvy všech maturitních otázek, do vedlejšího sloupce jsem psal známku, jak dobře jsem konkrétní maturitní otázku uměl, datum učení, v posledním sloupci jsem podle principů dlouhodobé paměti plánoval opakování.

Většina studentů k plánování přistupuje úplně jinak, nejvíce lidí se učí úplně random, další si píšou, co se budou daný den učit. Můj systém je skvělý v tom, že získáte dokonalý přehled o tom, co jste se učili, co jste se ještě neučili, a zároveň přesně víte, v čem pokulháváte.

Tenhle systém ušetří spoustu času a energie. Děláte díky němu nejlepší možná rozhodnutí a učíte se to, co je zrovna nejvíce potřeba, tj. neztrácíte čas tím lehkým, ale věnujete pozornost tomu, co ještě dobře neumímte. Opakujete v nejlepší moment, což šetří spoustu času.

V online kurzu Jak udělat maturitu věnuji systému celou jednu lekci. Několik důležitých informací a zajímavostí, jsem vám tady neodhalil. Naučíte se, jak s mou tabulkou pracovat, abyste naplno využili jejich výhod. A samozřejmě ji dostanete ke stažení.

6.    Lidský faktor – jak udělat ústní maturitu

Ústní maturity zatím nehodnotí super objektivní roboti pouze na základě znalostí, ale učitelky a učitelé, kteří vás znají a mají na vás nějaké názory, předsudky. Pokud vás mají za krázlíka, který celé 4 roky vyrušoval a pokaždé, když se semlel nějaký problém byl u toho, tak je dost dobře možné, že ani když to budete umět skvěle, nedostanete za 1.

Tohle je samozřejmě ten pozitivnější scénář, co kdybyste to měli na hraně? Pokud o vás učitelé nemají dobré mínění, najdou si snáz důvod pro to, aby vám to nedali.

Já jsem byl na střední vnímaný za snaživého kluka, který měl skvělé výsledky, i když byl trošku drzý a provokatér. Tahle “image” mi nejednou pomohla. Učitelé, jako by mi dokázali chyby snáz omluvit, přehlédnout je.

Berte lidský faktor v úvahu. Vím, že prvního dojmu se zbavíte jenom velmi těžko. Pokud jste byli v prváku flákači, asi budete v očích učitelů navždy flákači. Avšak myslím si, že jestliže se budete zbytek čtvrťáka snažit, nebudete učitelům dělat vrásky na čele, můžete svůj obrázek v očích učitelů změnit.

Uvědomte si, že ústní maturitu vám dává pedagog, a proto se snažte maximálně vyhovět právě jeho požadavkům. Pokud na něco klade důraz, umějte to skvěle, i když třeba považujete za důležitější jiné věci.

Zatím se rady týkaly především období před maturitou, další tipy se zaměří na samotnou zkoušku ve škole.

7.    Překonejte stres

Osobně jsem z maturity nebyl nijak moc vystresovaný. Stres jsem pociťoval během 4. ročníku, ale u samotné maturity moc ne.

Stres je prevít, protože uzavírá bránu vaší paměti, a tím nevyhnutelně zhoršuje vaše výkony. Někdo mi onehda psal do komentářů, že maturita je lehká, ale mnoho studentů si ji dělá těžší tím, že se zbytečně stresuje. Určitě je na tomhle tvrzení něco pravdy…

Vezměte si moji spolužačku, která si vedla po celé studium, řekl bych průměrně, nic nenasvědčovalo tomu, že by měla mít s maturitou problém. Když jsme se viděli před ústními, byla naprosto vystresovaná, když zjistila, že půjde po mně, dokonce brečela, protože měla pocit, že nastavím laťku příliš vysoko. Maturitu nakonec zvládla, ale určitě by nemusela mít tolik čtyřek, kdyby se tolik nenervovala.

Stres pomůže odhodit třeba jednoduché vypsání vašich obav na papír. Nebo si jděte s někým před maturitou popovídat. Měl by to být někdo, kdo vás skutečně vyslechne a pochopí, doptá se vám na pár otázek, abyste ze sebe všechno dostali. Na škodu není ani meditace nebo dechová cvičení.

O stresu jsem sepsal už dříve samostatný článek, který si můžete přečíst.

8.    Jak na přípravu na potítku

Asi moc dobře víte, že před ústní máte zhruba 20 minut na přípravu. Mnohdy za vámi zajde přísedící, zeptá se vás, jak vám to jde, možná vám i něco poradí. Stalo se to i mně, ale paní učitelka mi poradilo jenom to, co jsem věděl.

Příprava je podle mě základ vašeho úspěchu. Rozhodně se nesnažte napsat na papír úplně všechno. Začněte od těch nejdůležitějších věcí, až pak, když dokončíte celou základní kostru, přesuňte se k detailům. Pište spíše bodově, než abyste si vypisovali přesné věty, které budete říkat. Samozřejmě, pokud vám v hlavě jen tak na vlásku visí nějaká definice, dostaňte ji okamžitě z paměti.

Zároveň jedním ouškem poslouchejte, co člověk před vámi říká. Otázky jsou mnohdy propletené. Nějaká témata můžou být ve více okruzích, možná i ve více předmětech. Jo například odpisy na obchodce jsme měli snad v 5 nebo 6 maturitních otázkách. Opakují se literární žánry a mnoho dalšího.

Váš kolega vám může pomoct anebo můžete zapůsobit tím, že řeknete jen tak mimo řečí, něco co on/ona nevěděl/a. Samozřejmě až potom, co budete zkoušení, ne že mu do toho skočíte.

9.    Mluvte pomalu!

Tenhle tip je pro lidi jako jsem já. Mluvím hodně rychle a poměrně často se mi stává, že se zamotám do vlastních myšlenek, řeknu super dlouhou větu, která ale vlastně nenese žádnou informační hodnotu.

Nejen u maturity zpomalte. Není kam spěchat. Své hlavě dáte dostatek času na přemýšlení, aby to dávalo smysl. Kromě toho se ani nebudete muset tolik učit. Jo to celkem jednoduchá matematika. Pokud mluvíte 15 minut průměrnou rychlostí 80 slov za minutu, stačí říct nějakých 1200 slov (15*80=1200), ale pokud mluvíte jako kulomet, můžou vám u maturity dojít náboje. Abyste mluvili u maturity celých 15 minut, museli byste při rychlosti 170 slov za minutu říct 2550 slov, a to už je pěkný rozdíl!

Pokud plánujete studovat na vysoké škole nebo se chcete k maturitě připravit opravdu efektivně, mrkněte se na online kurz Jak udělat maturitu. V kurzu se naučíte mimo jiné můj postup, jak se učit maturitní otázky, taky vás naučím používat metodu paměťového paláce, méně prokrastinovat, lépe se soustředit a postupy na přípravu na didakťáky, slohovky a je tam toho ještě mnohem více.

Chci vědět o kurzu Jak udělat maturitu více!