Jak se naučit na zkoušku za 1 den?! A je to vůbec možné?
Tenhle článek vznikl pro vás lenochy, prokrastinátory a všechny ostatní, kteří učení odkládáte na poslední chvíli. Dozvíte se o poměrně jednoduchém postupu, jak se naučit na zkoušku za jeden den. Netvrdím, že zkoušku na 100 % uděláte, ale minimálně to zlepší vaše šance na úspěch.
Pokud nejste až takoví prokrastinátoři a máte více času, aspoň 3 dny, postupujte při učení podle mých návodů z článků a videí:
V případě, že se už příští zkouškové nechcete stresovat s učením na poslední chvíli, zlepšit si prospěch, neprokrastinovat, lépe se vypořádat se stresem a dostávat informace do paměti rychleji a efektivněji, tak si minimálně zjistěte více informací o online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém se dozvíte o těch nejlepších vědecky ověřených postupech, jak zvládat efektivněji učení na zkoušky a státnice.
Tento článek je v rozšířené verzi součástí kurzu Jak udělat každou zkoušku, konkrétně se jedná o 13. lekci. (článek tak můžete brát jako ochutnávku z kurzu).
Máte 24 hodin – jak se naučit na zkoušku?
Ráno jste se probudili s vědomím toho, že další den máte jít na zkoušku, ale vy nic neumíte. Co teď?
Zaprvé: Nepanikařte a nic si nevyčítejte. Je celkem na prd, že máte na přípravu málo času, ale stresováním se a výčitkami ničemu nepomůžete. Raději tu realitu přijměte takovou, jaká já. Jednou si řekněte: Jsem blbec, že jsem to nechal zas a opět na poslední chvíli. Tím to uzavřete a pokuste se z času, který vám zbyl, vytřískat maximum.
Zadruhé: Věřte, že to dáte. Reálně můžete spoustu zkoušek s troškou štěstíčka na minimální počet bodů za 1 den učení zvládnout. A pokud jste ukecaní, přemýšlíte v souvislostech a vnímáte, co se děje ve světě, je to ještě reálnější.
Odstraň zdroje vyrušení a připrav mozek
Super, nebrečíte nad rozlitým mlékem a jste odhodlaní to dokázat. Další krok bude možná trošku náročnější. Vezměte svůj telefon, vypněte ho a někam ho zahoďte, ideálně tak, abyste ho celý den neviděli. Chcete se maximálně koncentrovat na učení – telefon by nás jenom vyrušoval a zpomaloval. Více do hloubky o negativních vlivech drobného vyrušování píšu třeba v tomhle článku.
Zároveň se nemusíte „chlubit“ na sociálních sítích, že dneska budete nedostupní, svět se opravdu nezboří, když někomu den neodepíšete.
Potom si jděte ještě zaběhat nebo jinak aspoň 15 minut sportujte. Proč? Skvěle to popisuje John Ratey v knize Spark – i krátké intenzivní cvičení nám pomáhá se lépe učit, zmírnit stres a dokonce se i lépe soustředit.[1]
Děcka v USA, která měla každý den tělocvik, dosáhla i v jiných předmětech nejlepších výsledků v zemi – jak se říká: ve zdravém těle zdravý duch. Ten čas strávený cvičením se vám mnohonásobně vrátí v podobě zvýšeného výkonu.
1. Prozkoumejte bojiště
Bylo by velkou chybou, kdybyste se začali rovnou učit a takhle jeli až do večera případně do dalšího rána. Abyste uspěli, musíte být trošku strategičtí. Ke zkouškám se můžete učit ze spousty různých materiálů: povinných nebo doporučených knížek, prezentací z přednášek a kdo ví, čeho ještě. Ale abyste zkoušku udělali, většinou vám stačí umět jenom část těch informací. V prvním kroku jde o to, pochopit, které informace a zdroje jsou nejdůležitější a kam tím pádem směřovat to vaše značně omezené úsilí (jako na obrázku níže). Když své omezené úsilí (1 den pro učení) vyšlete špatným směrem, nemáte šanci uspět. Naučte se jen to klíčové a nic více a zkouška je vaše.
Pokud se nejedná o první termín zkoušky, ozvěte se spolužákům, kteří už mají zkoušku za sebou. Ptejte se:
- Jaké to bylo?
- Co měli umět?
- Na co se zaměřovala pozornost?
- Co se naopak neřešilo?
- Na co se učitel doptával?
Jde o to, získat co nejvíce informací, které vám pomohou zaměřit pozornost při učení. Jestli zkoušku ještě nikdo nedělal, ptejte se lidí z vyšších ročníků.
Taky použijte Primát nebo jinou stránku, na které najdete pro spoustu předmětů zadání testů a zkoušek z minula. Pomůže vám to pochopit, jaké otázky se nejčastěji objevují, jaké konkrétní vědomosti nebo dovednosti se po vás budou chtít a co zase nemusíte umět nijak podrobně. Když víte, jaký typ vědomostí máte znát, bude se vám daleko lépe učit. Mozek bude při učení podvědomě zpracovávat informace tak, aby se co nejlépe připravil na daný formát zkoušky, a zároveň ignorovat části, které není potřeba umět.
Z čeho se učit?
Zásadní jsou rovněž vhodné studijní materiály. Úplně nejlepší je se učit z těch oficiálních, ať už to jsou prezentace přímo od zkoušejícího nebo jeho skripta – ta navíc bývají super v tom, že na konci kapitol jsou vypsány otázky. Na tyhle otázky byste měli znát odpovědi! Pokud je ve skriptech nějaká dlouhá část, ale nesměřuje na ni žádná otázka, signalizuje vám to, že to asi nebude tak podstatné, a proto se tím v tom omezeném čase nemusíte zabývat.
Když už jste to zredukovali, víte, na co se můžete vysr*t a co byste měli naopak umět více do hloubky, pořád se ještě nezačínejte učit…
Jinak už více než 600 vysokoškoláků používá pro přípravu na zkoušky, státnice moji šablonu Pomocníčka v Notion. Učení si díky Pomocníčkovi perfektně zorganizuješ a rozplánuješ. Šablonu si prohlédneš a získáš ZDE!
2. Bitevní plán
Nejde o nic jiného než o to, sepsat, co všechno se musíte naučit a přidělit tomu nějaký časový úsek. Např. od 10 h do 11 h se učím tohle a tohle, od 11 h do 12 h se učím toto a toto. Poslední hodinu si vyhraďte pro opakování. Taky doporučuju den rozdělit do dvou velkých studijních bloků oddělených větší přestávkou. Např. ráno se učíte 3–4 hodiny, pak máte delší 2hodinovou přestávku. Během ní si můžete zdřímnout, to mimochodem pomáhá vyčistit krátkodobou paměť[1], nebo si můžete zasportovat, projít se v přírodě… A tak se zvládnete i v dalším bloku naučit spoustu informací.
Plán vás uklidní, dá vám jasný směr a zároveň vás bude motivovat, jakmile si budete odškrtávat zvládnutá témata.
Plánu se držte! Je 100% lepší umět od každého něco málo, než umět polovinu látky velmi dobře a druhou půlku neumět vůbec. U spousty zkoušek nemusíte být úplně exaktní, stačí mít základní znalosti a zbytek už odvodíte, okecáte, ale pokud nemáte ani to stéblo trávy, kterého se chytit, nic vám nepomůže. Smiřte se s tím, že za 1 den se nic nenaučíte dokonale, a tak jakmile vám uplyne časový limit na dané téma, jděte dál.
Že nevíte, jak plánovat a organizovat učení? Tak to si přečtěte článek s videem o tom: Jak si vybudovat jednoduchý systém time managementu!
3. Jděte do boje
S bitevním plánem už můžeme do boje. Jak se tedy konkrétně naučit na zkoušku za tak krátký čas?
Zásadní je, abyste se koncentrovali bez vyrušování jenom a jenom na učení. Není možné se kvalitně učit déle než 1 hodinu bez přestávky, mozek už potom jednoduše nepodává dobré výkony. Lepší je si chvilku odpočinout a pak makat znovu naplno. Doporučuju používat pravidlo 5: pokud se například učíte 45 minut, čas vydělte 5 a tak dlouhou si dejte přestávku – v tomhle případě je to 9 minut. Pokud se učíte 60 minut, dejte si pauzu 12 minut.
Během přestávky je podle studií nejlepší se na chvíli projít nebo se dívat na přírodu, i kdyby to měl být obrázek nebo video, nejlépe tak obnovíte pozornost. Samozřejmě můžete něco i sníst a napít se.
Odpojte se od internetu, pokud ho nutně nepotřebujete nebo využívejte programy jako Freedom nebo ColdTurkey, které vám celý den nedovolí otevírat prokrastinační stránky. Kdykoliv budete mít chuť se vyrušit, připomínejte si, že to učení nebudete trvat věčně a za chvíli si budete moct dát přestávku.
Technika učení
Neučte se pouze čtením. Ze spousty studií vychází, že pouhé vstřebávání informací do hlavy nestačí. Čtení dostane vědomosti do krátkodobé paměti, jenom aby velmi rychle vyprchaly zase pryč. K udržení informací v hlavě je musíme přichytit co možná největším množství neuronových propojení. To uděláte pomocí tzv. hlubokého zpracování informací.
Asi každý ví, že když něco pochopíme, zapamatujeme si to mnohem snáze. Hluboké zpracování nás k tomu nutí na ještě vyšší úrovni, pomáhá nám propojovat staré vědomosti s novými, chápat rozdíly mezi nimi a vědět, kdy informace použít. Postup je snadný, stačí, když se u každé podkapitoly budete ptát:
- Proč to takhle je?
- Jak to funguje?
- Jak to souvisí s dalšími informacemi?
- Pojí se s tím nějaký příklad?
- Jak to můžu použít nebo už jsem to nějak použil v praxi?
Čtení se tím sice zpomalí, ale můžete si být jistí, že učení tak bude mít aspoň nějaký smysl, jelikož vědomosti nevypadnou z paměti hned po tom, co přejdete k učení něčeho dalšího, jako v případě samotného čtení. Jak říká uznávaný kognitivní psycholog Daniel Willingham:
Memory is the residue of thought.
Pamatujeme si to, o čem přemýšlíme, a právě otázky ve stylu jak a proč nás nutí o dané věci přemýšlet, a tak informace pevně vtisknout do paměti.
Samozřejmě není třeba odpovídat vždy na všechny otázky. Jestliže čtete něco snadného, co už umíte z praxe nebo z jiných předmětů, položte si nanejvýš jednu otázečku, u těch složitějších témat stimulujte váš mozek více.
Více o postupu efektivního učení v kurzu anebo v mém článku a videu zdarma Jak se učit na státnice a zkoušky!
A co s těžkými fakty?
Hluboké zpracování je mnohdy krátké na některé složitě zapamatovatelné důležité informace. V tom případě je užitečné si pomoct nějakou mnemotechnickou pomůckou, ať už je to jednoduchý příběh, vtipná představa nebo třeba akronym. Například já se pomocí akronymu LORD P naučil nástroje ČNB (viz obrázek níže).
Často, abychom si dokázali vzpomenout, nepotřebujeme nic víc než malinkou nápovědu, aktivovat ta správná místa v mozku, která nás přiblíží dané informaci a boom – vzpomeneme si. Právě k tomu slouží akronymy a další mnemotechnické pomůcky.
Akronymy se nejvíce hodí pro seznamy s odrážkami, číselné seznamy, členění nebo naučení se součástí nějakého většího celku.
Pokud se potřebujete naučit číselné informace, využijte Master systém z lekce o tom, jak se učit složitá fakta.
4. Postarejte se o raněné
Až budete informace hluboce zpracovávat, všimnete si, že určitá témata vám dělají velké problémy. Proto doporučuju mít u sebe papír, na který si budete vypisovat ty nejtěžší věci. Tenhle papír na konci dne a další den ráno využijete pro opakování.
Nemá smysl snažit se projet všechno vícekrát, často nebudete mít ani čas na to, projet všechno jednou poctivě. Mnohem rozumnější je se naučit základy ode všeho a pak věnovat více času těm nejproblematičtějším informacím.
Na papír si stačí bodově vypsat, co vám dělalo problém, a uvést odkaz, kde najdete více informací. Nebo když máte trošku více času, udělejte si poznámky, nicméně držte se toho, abyste nikdy nepřesáhli jednu celou stránku, to vás donutí být selektivní a vybírat jenom ty skutečně nejtěžší věci. Už totiž vidím některé z vás, kteří si vypisují každou druhou věc, na kterou při učení narazí.
V případě elektronických materiálu si značím červeně těžké věci, ke kterým se pak vracím na konci dne a další den ráno.
Další tipy na efektivní učení najdete na této stránce, kde odkazuju na ty nejlepší články a videa na tohle téma!
5. Vyspěte se do další bitvy
Nedoporučuju se učit přes noc. Učením přes den jste možná vyhráli bitvu, ale pokud chcete vyhrát válku, musíte být plní energie i u zkoušky. Po probdělé noci nám to jednoduše tak nemyslí, jsme pomalejší a hůře se koncentrujeme, a to už vůbec nemluvím o tom, jak blahodárný vliv má spánek na učení.
Spěte den před zkouškou aspoň 6 hodin, v noci už toho moc nedoženete. Těch 6 hodin je opravdu minimem, ze kterého už nesmíte ukrajovat, je důležitější být pohotový a soustředěný než si něco ještě jednou přečíst.
Jak maximalizovat své šance u samotné zkoušky?
Je tu den D a hodina H, jste u zkoušky. Co teď? Hlavně tam něco napište nebo v případě ústní něco řekněte. Teď není čas na to, bát se udělat chybu. Pokud máte alespoň trochu tušení, šup s tím na papír (nebo to řekněte). Jestli víte o něčem, co s danou otázkou souvisí, využijte toho. Vyučující nejsou zloduši, chtějí vám to dát, ale pokud odevzdáte prázdný papír nebo mlčíte, chtě nechtě vás musí vyhodit.
Úsilí jste nevynakládali, abyste se jen tak vzdali. Ve většině případů po vás opravdu nikdo nebude chtít, abyste něco uměli slovo od slova, jde o to umět ty základy, které dokážete pěkně obalit omáčkou. Asi to nebude většinou úplně správně, ale na minimum to dáte.
Tip pro profíky!
A ještě takový tip pro profíky: zkuste do vašich odpovědí zakomponovat něco z praxe nebo ze současného dění. Zkoušejícímu tak dokážete, že o tématu přemýšlíte, že se zajímáte o svět a vidíte ten jeho předmět v souvislostech, což ho potěší a dokáže pak přimhouřit očko, když nějaká vaše definice nebude úplně tip top.
Tenhle návod, jak se naučit na zkoušku za 1 den je vaší poslední záchranou. Učit se na poslední chvíli není z několika důvodů ideální. Zaprvé – některé zkoušky nemáte šanci zvládnout za jeden den učení. Zadruhé – ačkoliv se to nezdá, tak průběžné učení nakonec zabere méně času, jak nám dokazují stovky studií. Abych se něco naučili na třeba 70 %, lépe udělám, když se učím v průběhu 5 dnů než jednoho dne, hodinově naučení na těch 70 % zabere času méně. A za třetí – učení se na sebe nabaluje, když biflujete, velmi rychle zapomínáte. V příštím semestru, u dalšího předmětu už na těch vědomostech nemůžete stavět. Pokud se učíte průběžně, vědomosti zůstávají v paměti déle, a tak i učení nových informací vám půjde snadněji.
Pokud se chcete učit efektivněji, zvládat lépe stres, méně prokrastinovat a lépe organizovat a plánovat, zapojte se do online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém vám pěkně krok za krokem ukážu, jak na to.
Chci se získat podrobnější informace o kurzu, který mi pomůže se studiem!
Tento článek byl ukázkou zdarma z kurzu. V rozšířené podobě tento článek najdete jako 13. lekci v kurzu Jak udělat každou zkoušku.
Předchozí článek
Další článek