Jak se efektivně učit z učebnice a skript krok za krokem

Učení na vysoké škole se značně liší od toho, jakým způsobem jste byli zvyklí se učit na střední. Nikdo vás tady nevodí za ručičku, učitelé vám do sešitu nediktují skvělé poznámky, které vám budou v pohodě stačit na nejlepší známku. Je to více o samostatnosti. Musíte si sednou a informace se naučit z dostupných materiálů. V tomto článku se konkrétně dozvíte, jak se efektivně učit z učebnice a vašich skript.

Pokud nejste na vysoké škole nováčky, víte, jaká to může být nuda, když se prokousáváte svými skripty. Zabere to opravdu hodně času, ale i tak máte pocit, že nic neumíte. A na samotné zkoušce vás překvapí mnoho nečekaných otázek, na které prostě nedokážete odpovědět.

Chyba není ve vás, ale ve způsobu, jakým se učíte. Můžu to přirovnat například k fotbalu, postavte vedle sebe dva jedince, kteří mají stejnou kondici, sílu, vytrvalost a nechte je hrát fotbal. Po chvilce se ukáže, že jeden je lepší. Není to tím, že by měl lepší kondici atd., fotbal mu jde lépe proto, že to umí, zná správné techniky, fintičky, kterými dokáže porazit hráče, kteří nemají podobné zkušenosti. Stejné je to s učením. Můžete být inteligentnější než váš spolužák, ale pokud on ví, jak se učit, vždy dosáhne lepších výsledků. Samozřejmě to funguje i opačně, pokud se cítíte méně inteligentní než ostatní, správnými metodami učení můžete své chytřejší vrstevníky překonat.

Přečtěte si článek: Jak se učit z tipovek a testů z minulých let

Tradiční způsob

Je smutné, že ve škole nás nikdo nenaučil, jak máme k učení správně přistupovat. Právě proto v sobě máme zakořeněné neefektivní postupy, které nepřináší výsledky a navíc jsou pro náš mozek nudné.

Většina studentů přistupuje k učení ze skript jako zombie:

S nechutí otevřou knížku a začnou ji od první strany číst. Každá další stránka je nudnější a nudnější. V průběhu čtení často sahají po telefonu a pouštějí si písničky. Rádi při učení pojídají a vymýšlejí si činnosti, které je odtrhnou od učebnice. Pokud jsou zkoušky za dveřmi, zvládnou se tito studenti podobným stylem učit i několik hodin. Smutné je, že tento postup nepřináší moc dobré výsledky, naučíte se toho opravdu jenom málo za mnoho vynaloženého úsilí.

Poté existuje další skupinka, říkám jim, šílení zvýrazňovači. Popadnou svou učebnici a začnou ji číst a v průběhu čtení používají zvýrazňovač. Nakonec to dopadne asi takhle:

Zvýrazní si úplně všechno a na konci učebního procesu se cítí zahlceni informacemi. Navíc přehnané zvýrazňování nedalo mozku šanci zjistit, co je opravdu důležité. (Více o efektivním zvýraňování se dozvíte v článku v odkazu).

Třetí skupinou jsou poctiví studenti, kteří dokáží celkem soustředěně číst svou učebnici (nejsou na telefonu ani na internetu). Přehnaně nepoužívají zvýrazňovač. Ale i tak podobný postup nepřináší zdaleka tak dobré výsledky.

Co je na tradičních způsobech špatně?

Tipnu si, že jste se poznali alespoň v jednom z tradičních způsobů učení, jenom málo studentů totiž k učení přistupuje strategičtěji.

Na těchto způsobech je špatně hned několik věcí. Jsou nudné a když je něco nudné, nevydržíme se soustředit. Navíc tyto způsoby nepodporují učení, ale spíše trénink čtení. Opravdu se nic dobře nenaučíte jenom tím, že budete číst. Více o tom později.

Tradiční způsoby jsou neefektivní. Zaberou vám strašně moc času, ale nepřinesou vám toho moc na oplátku. Maximálně ze sebe máte dobrý pocit, že neprokrastinujete a děláte něco do školy. Ale věřte mi, že ty 2 hodiny, které strávíte neefektivním učením, byste mohli strávit jinak a naučit se mnohem více. Nejsou dvě hodiny strávené učení jako dvě hodiny strávené opravdovým učením…

Ba co víc, tradiční způsoby studia mohou být i nebezpečné, jestliže sledujete můj blog už delší dobu, určitě víte o iluzi učení. Tzn. máte pocit, že něco umíte, i když to vlastně neumíte. Tradiční způsoby učení vám poskytují tuto bludnou iluzi. Myslíte si, že téma dokonale ovládáte, ale až ve zkouškové místnosti zjistíte, že jste nahraní. :D

Doufám, že jsem vás navnadil, abyste se naučili nové způsoby učení, díky kterým informace doopravdy ovládnete. Odstavce výše vám měly zdůraznit, že tradiční metody učení nejsou efektivní a mohou být nebezpečné. Důležité je si uvědomit, že nezáleží na tom, kolik času strávíte učením, ale jakým způsobem ho strávíte. Pojďme z každé minuty studia vyždímat maximum…

Jak se efektivně učit z učebnice

Následující návod je zkrácenou verzí návodů z mé e-knihy Multičtení, ve které popisuji 5stupňový proces, jak se efektivně učit z učebnice a skript. Pokud vás návod z článku zaujme a chtěli byste se dozvědět více podrobností, určitě si o e-knize Multičtení zjistěte více. V tomto článku totiž odhalím jenom část užitečných rad.

1. Zahřejte mozek

Před sebou máte učebnici a můžete se pustit do učení. Tradiční způsob učení by vám velel, abyste se ihned pustili do čtení. Efektivní způsob velí něco jiného. Ještě předtím, než začnete studovat, ujistěte se, že u sebe máte dostatek pití, mobil máte někde daleko a vypnutý a stůl, na kterém se učíte, je uklizený.

I když dokončíte tyto snadné kroky, které jsou vcelku intuitivní, stále není čas na učení. Musíte zahřát svůj mozek a připravit ho na přijímání nových informací. Když to uděláte nové informace se vám mnohem snadněji uloží do paměti.

Jak na to?

Otevřete svou učebnici a kapitolu, kterou chcete studovat a zeptejte se: Co už teď umím? Co bych o tom dokázal říct?

Snažte se něco vymyslet a chvíli s tím bojujte, i když vás zrovna nic nenapadá. Donutí vás to myslet a to „nastartuje“ neuronové cestičky okolo tématu, které se budete učit. Informace do nich pak s menším úsilím uložíte. Důležité je, abyste se předem nevzdávali a opravdu se snažili něco vymyslet. Své poznatky si říkejte nahlas, pokud to nejde, vypište si je, nebo je řekněte v hlavě.

2. Není to detektivka

Vaše učebnice není žádný zajímavý příběh Sherlocka a doktora Watsona. :D Nemusíte ji číst od první do poslední strany.

Téměř všichni studenti mají tendenci číst učebnice jako detektivky nebo romantické romány. Není potřeba, abyste svá skripta četli od první do poslední stránky a nevynechali žádné slovo. Učebnice nemají žádný příběh, takže se nemusíte bát, že přeskočením kapitoly, nebo čtením odzadu byste si „vyspoilovali“ zvraty v příběhu. :)

Pokud si myslíte, že vám je nějaká kapitola jasná, neztrácejte s ní zbytečně čas. Jenom si ji proleťte a ujistěte se, že ji skutečně umíte.

Když se pouštíte do samotného studia jedné konkrétní kapitoly, nejprve si ji celou prolistujte. Poskytnete tak mozku nadhled. Budete vědět, jaká je struktura textu, co je důležité a irelevantní. Mozek se tak dokáže na některé věci podvědomě zaměřit a následně si je lépe zapamatuje. Navíc, mnohem lépe se nám čte, když víme, „do čeho jdeme“.

Jakmile dokončíte vstupní přehled, pusťte se do čtení shrnutí kapitoly, pokud tam takové je. Ve shrnutí se nachází nejpodstatnější informace. Jestli si přečtete shrnutí jako první, budete vědět, co byste měli umět. Když se pak pustíte do samotného čtení, mozek bude vědět, čemu přikládat větší pozornost.

Na konci kapitol jsou většinou i kontrolní otázky, ty si rovněž přečtěte a pokuste se na ně odpovědět. Ještě jednou tak „nažhavíte“ svou mysl a připravíte ji k efektivnímu vstřebávání nových znalostí.

Velmi často vám tato fáze pomůže, abyste se při učení tak nenudili. Budete vědět, do čeho jdete. Úvodní prolistování a přečtení shrnutí ve vás možná probudí zvědavost a donutí vás přečíst si celou kapitolu.

Je to něco diametrálně odlišného od toho, než když se jenom tak pustíte do čtení učebnice bez cíle. Čtete, nudíte se, nevíte, jak dlouho vám to zabere. Jakmile si prohlídnete kapitolu, víte, jak je dlouhá a kolik času vám zhruba zabere učení. Přečtení shrnutí vám dá vědět, o čem budete číst, nepůjdete tak do neznáma.

3. Buďte kritičtí

Přípravě je konec, pojďme se pustit do samotného čtení učebnice. Skripta byste neměli číst bezmyšlenkovitě jako noviny. Buďte při čtení kritičtí a neustále si pokládejte otázky. Přemýšlejte nad textem. Uvažujte, jak byste poznatky mohli použít v praxi a využívejte představivost.

Jednoduše řečeno, rozhodně jenom nečtěte, udělejte něco navíc. Ptejte se, představujte si, (ne)souhlaste s autorem atd.

Nečtěte zbytečně rychle, hlavně se snažte chápat, co čtete. Rychločtení je mýtus, který v reálném světě není realizovatelný. Pokud se snažíte číst rychleji než 500 slov za minutu, už se zhoršuje pochopení. Je to jakýsi výměnný obchod, kde směňujete rychlost za pochopení.

Při samotném čtení některým lidem pomáhá s udržením pozornosti ukazovátko (tužka nebo nějaká tenká hůlka). Osobně to nepoužívám, ale za zkoušku to stojí. K učení můžete poslouchat hudbu, vždy by se mělo jednat o skladby beze slov, ideálně klasická hudba (Článek: Vliv hudby na učení). Muzika by měla hrát spíše do pozadí, volte nejnižší hlasitost.

*Chodíte na výšku? Zpozorněte a stahujte…

4. Vytáhněte to z hlavy

Hurá, dokončili jste čtení. Tady to však nekončí, protože samotné čtení nestačí, informace neuloží efektivně do paměti.

Jak ve své knize popisuje Benedict Carrey, mozek ukládá informace ve dvou silách: vybavovací síla a poznávací síla. Čtení informace ukládá v poznávací síle. To znamená asi tohle. Otevřete test a budete tam otázka na věc, o které jste si četli, vy budete vědět, že jste to četli, ale nedokážete si vybavit, co přesně to bylo. Poznávací síla je něco velmi podobného iluzi učení, o které jste se dozvěděli na začátku článku.

Vybavovací síla, je „poctivě naučená“ informace. Když na testu dostanete otázku, dokážete si vybavit definici, tak jak jste si o ní četli. Nastává otázka, jak dostat informace do „vybavovací síly“?

Vybavováním informací. Když si cokoliv vybavíte, upevníte tak paměťovou stopu. Když vás probudím ve 2 ráno a zeptám se vás, jak se jmenujete, odpovíte správně. Své jméno máte uložené ve vybavovací síle, protože jste si ho nespočetněkrát vybavili, při každém vybavení informace jste upevnili paměťovou stopu.

Při učení do školy je to obdobně, čím častěji něco „dostanete z hlavy“ (vybavíte si to), tím lépe si danou informaci zapamatujete. Tento fenomén byl ověřen mnoha výzkumy. Funguje mě a dalším stovkám studentů, kteří si přečetli mé knihy.

Jak si informace vybavovat?

Projíždějte si nadpisy kapitoly a snažte se odpovídat na snadnou otázku: Co o tomhle nadpisu dokážu říct?

Nejúčinnější je, pokud si odpovědi říkáte nahlas. Vytahujte informace z paměti a můžete si být jistí, že se ke zkoušce dokonale připravíte. Pokud si nedokážete vzpomenout, nahlédněte do textu. I tohle krátké nahlédnutí, vám pomůže posílit naučené informace. Důležité však je, abyste si to pak vybavili i bez dívání.

Více o tom, jak si informace vybavovat a skvěle zapamatovat ve zmíněné e-knize Multičtení.

5. Opakujte

Je až hrozivé, kolik toho zapomeneme během prvního dne od učení. Z ebbinghausovy křivky vyplývá, že jeden den po naučení umíte jenom nějakých 33 % informací (Hermann Ebbinghaus zkoumal paměť a zapomínání).

Ebbinghausova křivka, která znázorňuje, kolik toho zapomeneme každý den od naučení nové informace. Opakování vám pomáhá nezapomínat.

Pokud tedy nechcete, aby přišlo všechno vaše úsilí vniveč, krátce si zopakujte naučené informace hned druhý den. Informace tak znovu upevníte, následný propad už nebude tak obrovský.

Nemusíte se bát, že by vám opakování zabralo nějak moc času. Když se učíte něco, co už jste kdysi uměli, trvá to mnohem méně času, než kdybyste se to učili od píky. Dá se to přirovnat k dovednostem: Když jsem se učil karetní triky, trvalo to celkem dost času, potom jsem se na to vyprdnul, rok jsem na karty nešáhnul. Jakmile mě to znovu chytlo, naučil jsem se stejné triky za pár minut, protože jsem už je kdysi uměl. Připomenout si je mnohem snazší, než se něco naučit!

O efektivním opakování se podrobně rozepisuji ve svých e-knihách.

Děkuji vám za přečtení tohoto článku, doufám, že vás návod zaujal a zkusíte si ho v praxi. Jsem si jistý, že mnoho z vás bude namítat, že je to celkem složité a možná zdlouhavé. Můžu vám však zaručit, že je to jedna z nejlepších metod, kterou můžete použít k opravdovému učení.

Jasně, samotné tradiční čtení kapitoly vám zabere méně času, ale také si toho zapamatujete mnohem méně. Pokud budete následovat návod z článku, budete umět informace velmi dobře a můžete očekávat, že dostanete skvělou známku. Tradiční způsoby učení jsou tzv. pastí produktivity, dávají vám pocit, že něco děláte, ale přitom se toho moc nenaučíte. Znám příběhy lidí, kteří se učili neefektivně několik hodin v kuse a měli pocit, že jsou velmi produktivní, ale až neúspěšná zkouška jim otevřela oči.

Návod z článku vám možná zabere více času, ale můžete si být jistí, že to bude čas „dobře strávený“. Nebudete uvězněni v pasti produktivity, ale skutečně učivo ovládnete na výbornou.

• Chci se učit ještě efektivně a poznat celý návod z e-knihy Multičtení!