Jak být úspěšný?! Potřebujete talent? Ne, houževnatost!

V článku se dozvíte, co je snad nejdůležitější vlastností pro dosažení úspěchu a řekneme si, jak a jestli vůbec můžeme tuto vlastnost ovlivnit ve svůj prospěch. Řečeno jednodušeji, zjistíte, jak být úspěšný/á.

Nevím o nikom, kdo by nechtěl být v životě úspěšný. Pod pojmem úspěch si nemusíte představovat něco jako nekonečné bohatství, slávu a věčné štěstí.

Wikipedie definuje úspěch takto:

Úspěch je pozitivní výsledek snahy jednotlivce nebo skupiny o dosažení určitého cíle. Úspěch znamená úplné, nebo alespoň částečné dosažení plánovaného cíle

Dá se tedy říct, že úspěch má pro každého trošku jiný význam. Nebudeme se zabývat definicemi úspěchu, ani tím, jestli jsou vaše cíle správné či nikoliv. Budeme se bavit o psychologii úspěchu a jak ho nejpravděpodobněji dosáhnout.

*Video a článek (Jak být úspěšný) mají téměř identický obsah, je na vašich preferencích, jestli si to pustíte nebo přečtete.

Jak být úspěšný? Talent k tomu nepotřebujete!

Mezi lidmi panuje představa, že k úspěchu je zapotřebí talent. Nepatřím k těm, kteří by se vám snažili namluvit, že talent nehraje vůbec žádnou roli. Nadání, talent určitě existuje a může pozitivně či negativně ovlivnit vaši snahu při dosahování cílů. Mít talent je jeden ze způsobů, jak být úspěšný.

Ale vrozený talent, inteligence nehraje v cestě za úspěchem tak velkou roli, jak si většina lidí myslí.

Talent vám může pomoci na začátku, ale když je někdo pracovitý a snaživý, talentovaného překoná. S příkladem nemusím chodit daleko: na základce jsem nepatřil k nadaným studentům v matematice, míval jsem průměrné známky, a hlavně mi celkem trvalo, než jsem pochopil složitější témata. Naopak ve třídě jsme měli “talentované” studenty, kteří okamžitě pochopili novou látku. Ale většina těch nadaných spolužáků už nestuduje a víte, jaký předmět jim dělal problémy? Matematika, talent prostě nestačí. No a já pořád studuji, vysokoškolskou matikou jsem prošel bez problému, protože jsem byl pracovitý a snažil se, a to možná některým mým spolužákům, i když měli větší talent, chybělo.

Když se lidí v průzkumu ptali, co je důležitější pro úspěch, jestli talent nebo úsilí. Většina odpověděla, že úsilí. Ale když se lidí zeptali nepřímo, tak aby skutečně odhalili jejich vnitřní přesvědčení, odpovídali, že je pro úspěch podstatnější talent.

Nepřímá otázka vypadala asi nějak takhle: lidem pustili nahrávku hry na piáno, pokaždé hrál ten stejný pianista tu stejnou písničku, jenomže její jiné části. O prvním nahrávce řekli, že ji hraje nadaný pianista, který se naučil hrát již v 6 letech a má dar od pána boha. O druhé nahrávce řekli, že ji hraje dříč, který strávil tisíce hodin tréninkem, aby se stal skvělým. Nakonec se účastníků experimentu zeptali: Kdo dosáhne většího úspěchu? Zpravidla odpovídali, že přirozeně talentovaný pianista.

To, o čem tvrdíme, že je správné, nemusí vždycky odpovídat tomu, čemu skutečně věříme někde uvnitř. Je to stejné jako když říkáte, že vám nezáleží na vzhledu, ale spíše na charakterových rysech, ale když máte jít s někým na rande, raději půjdete s někým hezkým.

Jak se změnit – článek o tom, jak vybudovat nové pozitivní návyky a zbavit se zlozvyků.

Proč je talent přeceňovaný?

Talent je přeceňovaný, a to čeho dosáhneme záleží s mnohem větší mírou na naší houževnatosti. Na naši vášni, s jakou se věnujeme dlouhodobým cílům a vytrvalosti. Nebojte, tento pojem si blíže definujeme v další části. Proč se ale tolik vyzdvihuje talent a pořád se o něm mluví jako o důležitém předpokladu úspěchu? Když vlastně není tak důležitý (významnější roli hraje pracovitost).

Je to lidská ješitnost. Nikdo z nás si nechce přiznat, že není náležitě pracovitý, odhodlaný, vytrvalý ve svých snahách.

Když vidíme a slyšíme hrát skvělého pianistu, je pohodlnější si říct: Sakra ten má talent od pána Boha, fúha, to bych chtěl taky. Než si říct: Sakra ten musel usilovně trénovat tisíce hodin, aby hrál tak dobře.

Preferujeme hotový produkt, talentovaného člověka, který se tak narodil, před obyčejným, který se díky úsilí vypracoval. Proč vlastně?

Zraňuje nás to, protože si uvědomíme, že bychom něčeho podobného mohli taky dosáhnout, kdybychom sakra hodně pracovali. Ale naše ješitnost a sebeláska podporuje “kult génia”, nijak nás nezraňuje, když si říkáme, že je někdo sakra talentovaný a že my podobných věcí nemůžeme dosáhnout, protože nám to nebylo dáno.

V další části článku si řekneme více o houževnatosti, o snad nejdůležitějším ukazateli toho, jestli v životě dosáhnete úspěchu. Rovněž se pobavíme o tom, jak houževnatost podpořit a zvýšit.

Připravte se na to, že se to možná nebude dobře poslouchat. Protože už se nebudete moct vymlouvat a obhajovat. Zboříme totiž jednou pro vždy kult génia, talentu a budu se vás snažit přesvědčit, že za většinou úspěchů stojí spousta dřiny, kterou vlastně může zvládnout každý.

Zapomeňte na talent, raději si osvojte růstové nastavení mysli – článek, který byste si měli také přečíst

Co je to houževnatost?

Houževnatost se skládá ze dvou částí: z vytrvalosti a z dlouhodobého zájmu, vášně o nějakou věc. Když jste super vytrvalí a na různých dovednostech pracujete intenzivně, ale nikdy vás nic nezaujme na dlouho dobu, neznamená to, že jste houževnatí.

Houževnatost vlastně nemá nic co do činění s intenzitou, s jakou se činnostem věnujete. Houževnatý je někdo, kdo se věnuje jedné věci několik let, nevím, třeba chodí hrát na piáno 2-3krát týdně 10 let.

“Tvůrkyně” houževnatosti Angela Duckworthová jí ve své stejnojmenné knize popisuje takhle:

Být houževnatý znamená pokračovat, udělat další malý krok, pak další a tak pořád dál. Být houževnatý znamená pevně se držet zajímavého a smysluplného cíle. Být houževnatý znamená věnovat se den za dnem, týden za týdnem a rok za rokem záměrnému tréninku. Být houževnatý znamená sedmkrát padnout a osmkrát vstát.

Naši houževnatost určuje celá řada věcí, něco je dáno dědičně, velký vliv má prostředí a lidé v našem okolí a zajisté výchova. Potěšující je fakt, že houževnatost se dá zvýšit. A myslím si, že prvním krokem ke zvýšení houževnatosti je znalost toho, že nějaká houževnatost vůbec existuje. Když jsem se o ní dozvěděl já, hned jsem si dvakrát rozmyslel, jestli něco vzdám nebo vydržím a zabojuji.

Tohle všechno byly zatím takové obecné kecy, pojďme se podívat na příklady houževnatosti v reálném světě.

Jak být úspěšný aneb příklady houževnatosti v praxi!

Všichni asi znáte herce, rappera Willa Smitha, který je řekl bych mega úspěšný v tom, co dělá. Will Smith rozhodně nevyrůstal v prostředí, které by ho předurčovalo k tomu, aby prorazil v zábavním průmyslu, sám o sobě dokonce řekl tohle: Nikdy jsem se nepovažoval za nějak obzvláště talentovaného. Když se ho zeptali, co mu pomohlo prorazit a jak být úspěšný řekl:

Můžete být talentovanější než já. Můžete být chytřejší. Můžete být více sexy. Můžete být všechno tohle dohromady. Nandáte mi to v devíti kategoriích. Ale když si vedle sebe stoupneme na běžecký pás, dopadne to jen jedním ze dvou způsobů: vy slezete první, nebo já umřu. Tak jednoduché to je. Jestli v něčem vynikám, tak je to absurdní, nechutná pracovní morálka.

Dalším příkladem houževnatosti je spisovatel Irving Stone, autor románů: Žízeň po životě nebo Agónie a extáze, prodal milióny výtisků. Ve škole tento veleúspěšný romanopisec nijak nevynikal, v angličtině (jazyk, ve kterém psal) se pohyboval na hranici trojky a čtyřky, byl dyslektik a celý svůj život při čtení hláskoval a ukazoval si prstem. Nicméně vynikal v jedné věci, ve vytrvalosti, svá díla neúnavně piloval, pročítal si je, zlepšoval, přepisoval.

Rovnice úspěchu

Jak jsem říkal už dříve, talent a nadání rozhodně existují, ale není to nic, co garantuje úspěch.

Zamyslete se nad těmihle rovnicemi:

talent x úsilí = dovednost

a

dovednost x úsilí = úspěch

Jasně, rovnice zjednodušují realitu a vynechávají některé faktory jako je štěstí, kontakty apod. Ale zkuste jim na chvíli věřit.

Talent urychluje proces ovládnutí dovedností, ale zdaleka to není hlavní předpoklad pro úspěch. Čím méně máte přirozeného nadání, tím déle vám bude trvat nějakou dovednost ovládnout. Ale pokud nemáte úsilí a máte pouze talent, k úspěchu se nikdy ani nepřiblížíte.

Will Smith i Irving Stone jsou skvělým ztělesněním pravdivosti této rovnice. Stone rozhodně nebyl nejnadanějším vypravěčem příběhů, v angličtině mu to nešlo, trpěl dyslexií, ale opakovaně den za dnem vynakládal úsilí, aby zlepšoval své dovednosti, až mu to jednoho dne přineslo úspěch.

Will Smith možná nebyl nejnadanější rapper a bavič, ale vždycky byl ochotný “umřít na běžícím pásu” a vydat ze sebe více než jeho konkurenti.

Teď asi to, co vás zajímá nejvíce, jak houževnatost zvýšit.

Jak se naučit jakoukoliv dovednost rychle – přečtěte si i tento článek, jestliže chcete zrychlit učení se dovedností.

Jak houževnatost zvýšit?

Ještě jednou vás ujistím, že to není žádná neměnná vlastnost, kterou by se nedalo zlepšit. Jak už jsem říkal před chvíli, základem je vědět, že nějaká houževnatost existuje, a že má vliv na vaše úspěchy. Když si tohle uvědomíte, dvakrát si rozmyslíte, než něco vzdáte.

1. Zájem

Z definice houževnatosti víte, že je z poloviny o vytrvalosti a z druhé půlky o vášni, dlouhodobém zájmu. Nikdo nebude roky pracovat na něčem, co ho/jí vůbec nezajímá.

Mnoho z vás si teď asi říká, že žádný zájem, vášeň nemá. Utěším vás, nikdo z nás se nenarodil se zájmem pro něco. Nenaříkejte na to, že vás nic nebaví. Raději neustále zkoušejte nové věci. Dejte šanci i činnostem, které se zdají být nudné.

Například jedna z mých vášní: učení se o tom, jak se učit, na první pohled to vypadá nudně. Ale čím více jsem toho dozvěděl, tím zajímavější mi to přišlo. Čím více jsem toho uměl, tím více jsem si uvědomoval, kolik toho ještě nevím a musím se naučit.

Nebojte se něco vyzkoušet a plně se do toho ponořit. Spousta věcí vypadá plytce a nezajímavě, ale když tomu dáte šanci, zjistíte, jak fascinující to může být.

A pamatujte, že v každé práci, v každém koníčku je něco, co vás nebude bavit. Mě třeba baví tvořit obsah, psát a točit videa, číst si a poznávat nové věci, ale když mám stříhat videa, musím se hodně nutit. Nějaký lékař může milovat práci na operačním sále, ale když má dělat v ordinaci a papírovat, není to nic, pro co by žil.

Otázky pro vyhledání vášně, zájmu:

• O čem rád přemýšlím?
• Kam se mé myšlenky obvykle zatoulají?
• Na čem mi opravdu záleží?
• Co má pro mě význam?
• Co nejraději dělám?
• Co mě absolutně nebaví?

2. Záměrný trénink

Je to zřejmě nejlepší způsob, jak se naučit nějakou dovednost. Má jasný a ambiciózní cíl, je soustředěný a usilovný. Během tréninku získáváte okamžitou zpětnou vazbu, ze které se snažíte poučit.

V jedné studii zkoumali špičkové šachisty a porovnávali je s průměrnými. Rozdíl mezi špičkovým šachistou a průměrným šachistou netvořila přirozená inteligence nebo čas strávený tréninkem, hrou. Špičkoví šachisté se věnovali daleko více záměrnému tréninku. Studovali knížky a nejrůznější herní situace. Kdežto průměrní šachisté trávili tréninkem stejné množství času, ale většinou jenom hráli.

Podobně je to i mezi hudebníky, vezměte si dva kytaristy, kteří hrají od útlého věku, jeden je světová hvězda a druhý občas brnká u táboráku. Je mezi nimi jediný rozdíl, špičkový kytarista záměrně trénuje, neustále driluje stupnice, hraje těžší a těžší kombinace a šponuje své schopnosti.

Záměrný trénink bývá často nepříjemnou záležitostí, ale někde uvnitř nám přináší uspokojení.

Když budete záměrně trénovat, budete se často cítit špatně, protože se zaměřujete na své slabé stránky a ty pilujete, no a při tomhle se nevyhnutelně dopustíte velkého množství chyb. Od svých nedostatků se musíte oprostit a nebrat si je osobně. Neposuzujte se, neshazujte. Pamatujte, že hanba a pocit studu nikomu nikdy nepomohla. Chyby jsou lidské, a dokonce jsou nezbytné, abyste se zlepšili.

O záměrném tréninku jsem sepsal samostatný článek, určitě si ho přečtěte.

3. Smysl

Znamená to něco nedělat jenom pro sebe, ale mít na mysli i další lidi a jejich blaho. Pokud v něčem vidíte smysl, budete houževnatější.

Vím, že když natočím nějaké video, napíšu článek, můžu tím někomu pomoct, i kdyby jednomu člověku, změnit pohled na svět, motivovat ho a vybavit ho nástroji, které mu pomohou dosáhnout vysněných výsledků. A to mě motivuje něco dělat, napsat skript pro video, i když se mi nechce, i když bych mohl dělat něco zábavnějšího.

Jednou se tří zedníků zeptali: Co to děláte?

První řekl: Dávám na sebe cihly

Druhý řekl: Stavím kostel

Třetí řekl: Stavím dům pro našeho pána

První zedník měl zaměstnání. Druhý zedník měl povolání a třetí zedník měl poslání. V jakémkoliv povolání, v jakékoliv činnosti je smysl, závisí na tom, jak na to nahlížíte.

Z průzkumů vyplývá, že stejné procento sekretářek jako lékařů vidí svou práci smysluplnou. Záleží jenom na úhlu pohledu a tom, jak vnímáme, že může naše práce prospět druhým. V každé činnosti je nějaký smysl. Musíte ho aktivně hledat, je to hodně podobné zájmu.

Přemýšlejte nad tím, jak mohou věci, které už děláte nebo chcete dělat prospět druhým, společnosti.

4. Naděje

O té už jenom velice krátce. Myslím, že to nejlépe pochopíte na citátu:

Henry Ford řekl:

Ať si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete – v obou případech máte pravdu.

Věřte, že se můžete změnit, zlepšit, kultivujte v sobě růstové nastavení mysli. A nikdy si o sobě nemyslete, že jsou vaše schopnosti a trápení trvalé. Za nezdary se naučte vidět krátkodobé a konkrétní důvody jako optimisté, třeba (dostatečně jsem se nepřipravil, tentokrát jsem se nesoustředil. Nebuďte pesimisté, kteří vidí za neúspěchem obecné a trvalé důvody jako: jsem prostě smolař, matiku nebudu nikdy umět, nemám na ní buňky, nedaří se mi atd.

Jak změnit své nastavení mysli popisuji v jednom z mých starších článků.

5. Kultura

Houževnatost může ovlivnit i vaše okolí. Představte si, že jdete nějakým dlouhým podchodem a najednou začnou lidi strašně rychle utíkat pryč. Co uděláte? Pokud jste jako většina lidí, “nakazíte” se chováním druhých a taky začnete utíkat.

Jsme tak trochu ovce a napodobujeme chování skupiny. Když se stýkáte s lidmi, kteří si pořád jenom stěžují, chybu vidí ve svém okolí a často se vzdávají, je velmi pravděpodobné, že se podobně budete chovat i vy. Naopak, pokud se pohybujete ve skupině lidí, kteří jsou bojovní, ví, že osud je v jejich rukou a nikdy se jen tak nevzdají, i vy sami budete o něco bojovnější.

Tak a tohle by bylo snad úplně všechno.

Nechci, abyste to pochopili špatně, za žádnou cenu vám nevtloukám do hlavy nějaké nereálné představy o tom, že všichni můžeme být Mozartové, prezidenti, známí zpěváci a herci.

Chtěl jsem vám ukázat, co je to houževnatost a jak vám může pomoci dostat ze sebe o něco více, jak být úspěšný v životě.

Doufám, že vám článek pomohl uvěřit, že to čeho v životě dosáhnete, máte z velké části ve svých rukou. Není to talent, bohatí rodiče, skvělé kontakty ani štěstí. Pokud přijmete jako fakt, že především díky úsilí, houževnatosti můžete něco dokázat, tak něco, pro vás skutečně významného, dosáhnete.

Zdarma si stáhněte 36 stránek z mé jinak placené e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy.