fbpx

Jak plánovat učení na zkoušky?!

Ťuk, ťuk, kdo tam? Zkouškové. Období stresu, dlouhých hodin učení a spousty promarněného úsilí. Ale věřte, že to tak nemusí být. Vysvětlím vám, jak plánovat učení na zkoušky, abyste všechno v pohodě zvládli a zároveň nebyli zahlcení a ve stresu. Nedozvíte se, že v pátek a v pondělí se máte učit 5 hodin, že se na zkoušky musíte začít učit o úplňku nebo že svou první zkoušku musíte napsat 13. ledna. Nebudu popisovat přesný studijní plán jednoho konkrétního studenta, ale povím vám o principech, které vám pomůžou dlouhodobě a v různých situacích.

Náš mozek je neuvěřitelně výkonný, i když se to možná mnohým z vás vůbec nezdá. Ve školách nás bohužel nenaučili, jak používat mozek správně, jen se nám řeklo, ať se učíme a dostáváme vědomosti do paměti. Já se snažím ukázat a jednoduše popsat, jak můžete odemknout potenciál vaší mysli, a tak zkrátit čas učení nebo získat lepší prospěch. Pokud vám to připadá zajímavé, mrkněte na starší články nebo rovnou získejte přístup k tomu nejlepšímu v mých kurzech, třeba v tom zaměřeném přímo na plánování a produktivitu.

Jak tedy plánovat učení, abychom se z toho nezbláznili a vše v pohodě zvládli?

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

Prozkoumej terén

Před tím, než se jezdci formule 1 posadí do monopostu, aby závodili na nové trati, stráví spoustu času na simulátoru, aby si vyzkoušeli nejrůznější závodní stopy a zjistili, která je nejrychlejší. Trať si následně se svými inženýry procházejí, zkoumají obrubníky, hrboly na trati a samotný povrch dráhy, aby okolnostem přizpůsobili svůj jízdní styl. Pro úspěch ve sportu je obecně klíčové dokonale poznat svého soupeře nebo podmínky, ve kterých budete soutěžit. Proč tohle říkám? Jsem velký fanda formulí a chci, abyste jim také propadli. Ne, říkám to hlavně proto, že „úspěch“ v učení se od toho vlastně moc neliší.

Čím více informací o zkouškách získáte, tím lépe pro vás. Úplným základem je vědět, kdy začíná zkouškové, kdy končí, kolik máte zkoušek a kolik zápočtů. Na „střední level“ to posunete, když víte, co je obsahem každé zkoušky, jaký má formát (jsou to otázky s možnostmi odpovědí, otevřené otázky, počítání nebo ústní zkouška?) a jak jsou zkoušky zhruba náročné – to zjistíte od starších spolužáků. Pokud vím, že je něco jednoduché, nemusím tím trávit spoustu času a naopak. Jednoduše řečeno, ne všechny předměty si zaslouží stejnou pozornost.

A na ten úplně nejvyšší level to posunete tím, že všechny tyhle informace nebudete držet pouze v hlavě, ale strukturovaně zaznamenané na jednom místě. Já si na začátku semestru vždycky v kalendáři označím začátek a konec zkouškového. Pokud se přihlásím na zkoušku, hned to házím do kalendáře.

O důležitosti zapisování píšu také v článku Nenoste nic ve své hlavě – důležitý princip produktivity.

Tabulkový pomocníček

Zcela zásadní je sešit v excelu, ve kterém si eviduji všechny potřebné informace. V listech mám předměty, ze kterých budu skládat zkoušky, v příslušných listech mám pak podrobnější informace o každém předmětu, tj. jaký formát má zkouška, kolik je za ní bodů, tematické okruhy nebo otázky a další požadavky a informace. Je to takové moje „centrum“, kde mám všechny důležité informace pohromadě. Když budete mít ve zkouškách zmatek, těžko se vám bude učení plánovat.

Vytvoření takového dokumentu sice zabere nějaký čas, nicméně z dlouhodobého hlediska to čas ušetří – jak jsem se mohl sám přesvědčit, když jsem se na to jednou vykašlal.      Nenašel jsem si těch pár minut času a pak jsem něco pořád dokola hledal v informačním systému, stahoval a o týden později jsem dělal to stejné pořád dokolečka. Jinak bych jenom otevřel excel a všechno měl před sebou. K tomuto účelu se dá použít i Notion nebo jiné aplikace.

Zajímá-li vás více o time managementu, mrkněte na článek na toto téma.

Nejmocnější funkcí vašeho excelu je strategické učení. Kdykoliv se něco naučím, označím si to a uvedu, jak dobře jsem to uměl a kdy bych měl podle principů dlouhodobé paměti správně opakovat. Zaprvé je tenhle systém motivující (nás lidi baví vidět, jak se zlepšujeme, kolik jsme toho už zvládli a kolik toho ještě zbývá). Zadruhé se učíte to, co potřebuje nejvíce pozornosti, a naopak neztrácíte čas tématy, které už dobře umíte. Zatřetí šetříte svou mentální kapacitu pro důležitější věci a konečně začtvrté – usnadňuje vám to plánování učení

V téhle úvodní fázi taky přemýšlejte, z čeho se budete učit. Budou to učebnice? Vaše poznámky? Nějaké materiály, které vytvořili studenti v minulých ročnících? Čím dříve se rozhodnete a materiály seženete, tím lépe. Ono by vás asi nepotěšilo, kdybyste se začali učit tři dny před zkouškou a druhý den si uvědomili, že to, z čeho se učíte, je nepoužitelné.

Jak plánovat učení

jak plánovat učení

Už máte přehled o tom, co vás čeká. Nicméně stejně jako zakoupení permanentky do fitka, je to teprve začátek. Aby vám narostly svaly, musíte cvičit, a pokud se nechcete jenom točit v kruzích, ale dosáhnout progresu opravdu rychle, měli byste cvičit správně, pravidelně a podle nějakého plánu na míru. Nejinak je tomu při učení na zkoušky.

Na konci každého týdne si pro sebe vyhraďte půlhodinku času, ve které si naplánujete následující týden. Postup je velmi přímočarý. Nejprve mrkněte do svého kalendáře, abyste věděli, co vás další týden čeká. Jsou tam nějaké písemky? Musíte něco odevzdat? Je třeba také zjistit, kolik máte volného času po zohlednění práce, času s přítelem nebo přítelkyní apod. Teprve potom můžete přistoupit k plánování.

Otevřete váš dokument, ve kterém si uchováváte veškeré informace o zkouškách, a přemýšlejte o tom, co budete v průběhu následujícího týdne dělat. Pomůže vám, když si uvědomíte, kolik času do zkouškového ještě zbývá, kolik toho už umíte, co ještě vůbec neumíte a jakou prioritu mají různé předměty. Při plánování buďte co nejkonkrétnější. Náš mozek nemá rád neurčitost. Pokud jenom víte, že byste něco měli dělat, ale nevíte, co konkrétně, je snadné být ve stresu a cítit úzkost. Až plány rozdělené na konkrétní specifické kroky vám dají klid v duši.

Váš hypotetický plán může obsahovat třeba tohle: Musím se naučit 4 okruhy do předmětu XY a 3 okruhy do předmětu YX, k tomu pravidelně opakovat to, co se probere ve škole ze všech předmětů a zopakovat si naučené okruhy z minulého týdne. Mít v plánu pouhé „musím se učit“ je opravdu k ničemu, jděte do detailu.

Důležitost týdenního plánu

Týdenní plán vám stejně jako kompas ukazuje směr. Každé ráno vyberte, co z plánu uděláte. Některé dny toho odškrtnete hodně, jindy malinko, záleží na situaci. Osobně k plánům přistupuju tak, že jsem na sebe hodně tvrdý v pondělí, úterý a středu, pak už si dávám úkolů méně. Vy to budete mít možná jinak s ohledem na směny v práci nebo jiné okolnosti. Ale určitě se snažte využívat malých děr v kalendáři, které byste jinak jen tak promrhali. Máte ve škole hodinovou přestávku? Super, udělejte něco malého. Mezi školou a prací máte 40 minut volna? Něco jednoduššího si z týdenního plánu odškrtněte. A pro workoholiky a fanatiky, jako jsem já: vyhraďte si rovněž čas na zábavu.

Tipy na to, jak zbytečně neztrácet čas, se dozvíte v mém starším článku.

Už jste možná slyšeli, že naše vůle se vyčerpává, když se musíme k něčemu nutit a neustále se rozhodovat. Abychom zbytečně mysl nevyčerpávali, na začátku semestru si naplánujte „pravidelná setkání“ s nejtěžšími předměty. Například pokud víte, že každý týden musíte odevzdat úkol do nějakého předmětu, něco číst nebo je to jenom opravdu náročný předmět, tak si stanovte čas, kdy se tomu předmětu nebo úkolu budete pravidelně každý týden věnovat.

Například vždy v úterý od 15 do 17 hod. si uděláte úkol, ve středu od 8:30 do 9:50 hod. se budete učit náročný předmět. Jednou jedinkrát uděláte rozhodnutí, další týdny už o tom nemusíte přemýšlet a plýtvat vaši cennou mentální kapacitou, abyste se k učení nutili nebo vybírali vhodnou dobu, kdy to udělat.

Více do hloubky o plánování píšu ve svém článku o tom, jak si vybudovat jednoduchý systém plánování a produktivity na vysoké škole.

Jak dlouho se učit?

jak dlouho se učit

V meta-analýze z roku 2021, ve které vědci vyhodnocovali účinnost 10 metod učení, se zaměřili také na věčný spor biflování a průběžného učení. Pokud už jste četli nějaký můj článek, asi vás nepřekvapí, že průběžné učení se ukázalo jako mnohem účinnější. Vědci při tom vycházeli z celkem 150 případů, které zahrnovaly přes 152 000 subjektů. Velikost účinku průběžného učení, tzv. Cohenovo d, vyšlo 0,85. Jinými slovy, účinek téhle metody učení je opravdu hodně velký a významný.

Tohle zjištění není překvapivé. Co je zarážející i pro mě, je, že z 10 zkoumaných metod bylo právě průběžné učení tou nejefektivnější metodou. Pro nás studenty je tohle hodně potěšující zpráva, jelikož průběžné učení nevyžaduje žádnou průpravu ani trénink. Začít s tím můžete hned teď. Jediné, co musíte udělat, je, že si studium rozdělíte na menší kousky místo jediné epizody. Teď už se k tomu „jenom“ přinutit.

Jak si učení rozkouskovat a kdy s učením začít?

Až o zkoušce či zápočtu získáte dostatek informací, zeptejte se, kolik dní by se vaše dřívější já na tuhle zkoušku připravovalo. Následně odhad vynásobte 2krát až 3krát a tenhle čas přípravě nakonec věnujte. Jak prokazují studie, ušetří vám to až 40 % času stráveného učením, aniž byste museli změnit techniku učení. Učení bude trvat větší počet dnů, ale hodinově čas rozhodně ušetříte. Kromě toho vám v průběhu každého dne zbyde čas i na jiné věci než na školu.

Studium si ještě více usnadníte, když se budete učit v průběhu semestru. Postačí, když si po škole zopakujete, co jste probírali a „zalepíte díry v pochopení“. Od druhé půlky semestru můžete krátce opakovat informace z první části semestru. Celé vám to zabere každý týden několik minut, ale ušetří vám to spoustu času v budoucnu. Jak rád říkám: Čím více toho uděláte teď, tím méně toho budete muset udělat potom. S plánováním opakování a jeho prioritizováním vám pomůže tabulka v excelu, o které jsem psal na začátku.

jak plánovat učení

V tomto článku jsem si oblíbil přirovnání ke sportu, a tak se pokusím se o další. Aby například cyklista vyhrál Tour de France potřebuje dokonale vyladit formu. I my studenti bychom měli ladit formu. Bohužel velmi často nevíme, na kdy ji máme ladit, protože mnozí zkoušející vypisují termíny na poslední chvíli a my proto čekáme a čekáme a neučíme se. Pak se zkouška vypíše a my, i když jsme se chtěli původně učit pěkně průběžně, musíme nakonec biflovat na poslední chvíli.

Z toho důvodu vám doporučuju, abyste byli jako profesionální plavci, kteří mají po celý rok zhruba stejnou formu. Jinými slovy – neučte se až tehdy, když jsou vypsané termíny zkoušek, učte se jako by zkouška měla být hned na začátku zkouškového. Jakmile se dozvíte, kdy zkouška je, přizpůsobte tomu plán učení. Dovolí vám to učení rozdělit na menší kusy, spoustu toho uděláte již před samotným zkouškovým a zkouškové budete mít rychleji za sebou.

Čekat s učením na termíny je nestrategické, spoustu času v průběhu semestru jen tak promrháte na místo toho, abyste využili efektů průběžného učení. V ideálním vesmíru se o zkouškovém už nechceme moc učit, chceme jenom „ladit tu formu“, leštit naše znalosti, abychom mohli dosáhnout skvělých výsledků.

Vůbec nevadí, když se zároveň připravujete na více zkoušek, vlastně je to výhodné. Říká se tomu prokládání. Mozek má rád, když se učí různé věci. Pokaždé totiž využíváte trochu jinou část mozku, učení je pro vás zajímavější, neunavíte se tak rychle a dáte si šanci vytvořit hustší síť propojení ke studovaným informacím. Když se učíte více předmětů, může vám občas připadat, že se to všechno míchá dohromady a máte v tom zmatek. On ale ten pocit zmatení a toho, že vám něco připadá náročné, je pro učení vlastně velmi důležitý.

Neprokládejte si učení jenom v průběhu dne, ale také při samotném učení. Abych uvedl příklad – je lepší vypočítat jeden příklad na derivace a pak na integrály, než vypočítat 10 derivací po sobě. Neučte se jednu definici 5krát po sobě, naučte se ji jednou, pak se učte něco jiného a potom se k ní vraťte.

Věřím, že vám moje rady pomohou s tím, jak si lépe plánovat učení, abyste už nikdy nemuseli být ve stresu a zahlceni svými povinnostmi. Pro další tipy o tom, jak být efektivnější při studiu na vysoké škole, se podívejte na můj online kurz Jak udělat každou zkoušku. Na jednom místě zjistíte, jak přestat prokrastinovat, učit se efektivně, zvládat stres u zkoušek a mnoho dalšího.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.