Největší Einsteinův omyl! Aneb je důležitější představivost nebo vědomosti?

Albert Einstein je širokou veřejností považován za jednoho z nejinteligentnějších lidí, kteří kdy žili. Jednou tento velmi moudrý muž řekl: „Představivost je důležitější než vědomosti.“ Ale já si s ním dovolím nesouhlasit. V článku se dozvíte, proč jsou vědomosti důležitější než představivost.

*Video a článek mají téměř identický obsah, je na vás, který typ obsahu zvolíte.

Přestože žijeme v době, kdy jsou vědomosti a znalosti na dosah ruky (stačí vytáhnout mobil, něco do něj naťukat a můžete vědět všechno), jsou vědomosti pořád nesmírně podstatné. Konkrétně ovlivňují schopnost rychle číst, chápat, co čtete, pamatovat si nové informace nebo řešit problémy a kriticky přemýšlet, což je v dnešní době opravdu velmi důležité. Nic z tohoto článku není vycucané z prstu, vše je podloženo vědeckými studiemi.

Vědomosti ovlivňují rychlost čtení

Rychlost čtení ve velké míře závisí na slovní zásobě a znalostech. Asi budete číst daleko rychleji nějakou dětskou knížku než pokročilou vysokoškolskou učebnici medicíny.

Postavte vedle sebe 2 lidi: vystudovaného právníka s průměrným IQ a verbální inteligencí, a člověka, který má super vysoké IQ a verbální inteligenci, který ale neví nic o právech. Dejte jim k přečtení nějaký zákon a jsem si jistý, že to rychleji vstřebá a pochopí ve všech ohledech “průměrný” právník.

Právník má se zákony zkušenosti, nemusí u čtení moc přemýšlet, slova, která jsou pro zákon specifická, zná a nemusí se zamýšlet nad jejich významem. Čím více toho víte, tím snadněji se vám čte.

Když jsem četl nějakou první vědeckou studii, která byla samozřejmě v angličtině, velmi pomalu jsem se prolouskával každým odstavcem, ale dneska už mi to jde velmi rychle od ruky. Mám potřebné pozadí znalostí, informace zpracovávám jakoby automaticky a nemusím se zdržovat pomalým čtením a přemýšlením.

Důležitější než rychlost při čtení je však porozumění, i zde hrají vědomosti klíčovou roli. Ilustrujme si to na vědeckém experimentu organizovaném Rechtovou a Leslieovou.

Středoškoláci měli za úkol přečíst text o baseballu. Část studentů byla hodnocena jako skvělí čtenáři, tj. dokážou číst rychle a s dobrým porozuměním, ostatní byli hodnoceni jako špatní čtenáři. Další odlišností mezi účastníky experimentu bylo, jestli měli nějaké znalosti týkající se baseballu, například znali pravidla, sledovali jej v televizi, sami hru aktivně hráli apod. Po dočtení každé z pěti částí textu měli studenti na modelu baseballového hřiště pomocí figurek ukázat, o čem právě četli.

To, jak si studenti v experimentu vedli, nepředurčovala jejich inteligence nebo schopnost dobře číst, ale vědomosti týkající se baseballu. Studenti, kteří byli hodnoceni jako obecně špatní čtenáři (tj. čtou pomalu a s nízkým porozuměním) si v experimentu vedli lépe, než dobří čtenáři, pokud měli o baseballu nějaké vědomosti, znalosti, tj. věděli toho o baseballu více než ti jinak dobří čtenáři. 

Kdybychom to měli shrnout: čím více máte vědomostí, tím lépe pochopíte a zapamatujete si to, o čem čtete. 

———–

Pokud se stále učíte a přesto máte pocit, že vám to v hlavě nezůstane, přečtěte si článek Iluze vědění.

Význam krátkodobé paměti

Vždycky, když se něco učíme, něco si čteme, informace se “nahrávají” do pracovní/krátkodobé paměti. Bohužel v krátkodobé paměti není moc místa, najednou v ní dokáže udržet jen 5-7 kousků informací. Krátkodobá paměť hraje důležitou roli nejen při učení, ale i při chápání nových informací. Když to mám hodně zjednodušit, tak čím více místa v krátkodobé paměti, tím lépe pro pochopení a učení se. 

Věda bohužel nezná způsob, jak zvětšit kapacitu pracovní paměti, což by nám při učení hodně pomohlo. Avšak vědomosti fungují jako kouzlo. Dokážou shluknout informace dohromady tak, aby v krátkodobé paměti nezabíraly moc místa, a tím uvolnily cenný prostor. A když je tam prostor navíc, máte šanci informace lépe pochopit a zapamatovat si toho více. To z toho důvodu, že i přemýšlení se odehrává v pracovní paměti. Pokud je pracovní paměť přeplněná, nedovedete přemýšlet.

Uveďme si banální příklad pro lepší pochopení: pokud nemáte moc předchozích znalostí, informace, které vkládáte do svého mozku, jsou jako samostatné jarní cibulky. Když vložíte do paměti 5-7  jarních cibulek, krátkodobá paměť se naplní a vám v ní nezbývá žádný prostor pro přemýšlení a pochopení nebo pro další učení.

Naopak, pokud máte vědomosti, dokážete informace tzv. shlukovat. Do mozku už nevkládáte samostatné cibulky, ale jelikož máte vědomosti, dokážete vytvářet svazky a v každém svazku může být spousta jarních cibulek.

Člověk, který má vědomosti, dokáže do krátkodobé paměti “nahrát” velké množství informací, protože mu tam zabírají daleko méně místa, informace jsou spojeny ve svazcích a jeden svazek zabírá jenom 1 místo. V pracovní paměti mu tak zbyde dostatek prostoru pro přemýšlení a pochopení toho, co se učí nebo o čem čte. Může tam mít třeba 3 svazky po 10 cibulkách, a tím pádem má v pracovní paměti místo pro další zhruba 4 kousky informací.

Ukažme si, jak funguje svazkování informací v praxi. Zkuste si zapamatovat tento seznam písmen, jak jdou za sebou, na zapamatování si dejte třeba 20 vteřin:

V

IB

SA

AO

ND

FN

TD

Nyní přestaňte číst článek, vezměte si tužku a papír a napište, co si pamatujete. Měli byste si pamatovat zhruba 4 až 7, možná 9 písmen ve správném pořadí.

Ve druhé části testu si vyzkoušíte, jestli vám svazkování pomůže vložit více informací do krátkodobé paměti. Zkuste si zapamatovat písmena ve správném pořadí. Znovu si na zapamatování dejte nějakých 20 vteřin.

ANO DNA ODS FBI TV

Opět odvraťte zrak od článku a pokuste se vypsat všechno, co si pamatujete.

Vedli jste si tentokrát lépe? Bylo to o moc lepší? Jen upozorním, že to jsou naprosto stejná písmena, jenom v jiném pořadí.

Právě jste mohli v praxi vidět, jak funguje svazkování a důležitost předchozích vědomostí. První seznam písmen jste si pamatovali “natvrdo”, jelikož jste neměli žádné pozadí vědomostí, písmenka jste museli do krátkodobé paměti ukládat zřejmě samostatně, jako ty jarní cibulky, které byly zmíněny (a tak byla krátkodobá paměť rychle zaplněna).

V druhém případě vám už zřejmě pomohla vaše síť znalostí, která vám dovolila informace shlukovat, svazkovat písmena dohromady. Jedno místečko v krátkodobé paměti už nezabralo jenom jedno písmeno, ale celý svazek: ANO, DNA, ODS, FBI apod. Kdybyste neměli žádné předchozí znalosti, jen těžko byste informace spojili do jednoho svazku.

Ještě je nutno podotknout, že svazkování nemusí být vědomé. Nemusíte si uvědomovat, že máte nějaké vědomosti nebo znalosti. Děje se to jakoby podvědomě.

Právě ono “zmenšování”, svazkování informací je nesmírně důležité při čtení, učení se, řešení problémů nebo při kritickém myšlení. Pakliže nemáte znalosti a vědomosti, velmi snadno a rychle zaplníte svou krátkodobou paměť. A když je krátkodobá paměť přeplněná, nezbývá vám v ní žádná kapacita na přemýšlení, chápání nebo další učení.

Už víte, že vědomosti jsou velmi důležité při čtení, chápání a přemýšlení. Pojďme se tedy podívat na to, jak vědomosti ovlivňují naši schopnost učit se.

Přečtěte si také: Pravda o paměťových technikách

Vliv vědomostí na učení

Abych vypadal super inteligentní, použiju celkem zvláštní slovní spojení. Paměť funguje na „principu rozšiřující se aktivace“. Znamená to, že všechno, co ukládáte do paměti, si s něčím spojujete, vytváříte si tzv. asociace. Čím více propojení s nějakou informací máte, tím snadněji si na ni později vzpomenete.

Z toho celkem logicky vyplývá, že čím hustší síť znalostí máte, tím snadněji mezi novými a stávajícími informace vznikají spojení. A čím více cestiček, neuronových spojení, vás může dovést k cílové informaci, tím lépe pro vás.

Řekněme, že se učíte nazpaměť hlavní města. Například Dánsko – hlavní město Kodaň. Pokud se učíte povrchně a nemáte s Kodaní ani Dánskem spojené žádné vědomosti, k vybavení si hlavní města vás může dovést jenom jedna jediná cestička v mozku:
Dánsko – Kodaň.

Ale pakliže máte předchozí vědomosti, s Kodaní si můžete spojovat například: Nyhavn, královskou rodinu, Park Tivoli, jezdce formule 1 Kevina Magnusena, například já si vybavím svého slovenského kamaráda, který v Kodani žije a pár zábavných historek, které s ním mám.K vybavení si hlavního města mě tak nemusí dovést jenom jedna jediná cestička, ale tisíce různých cest. Protože i s královskou rodinou či Kevinem Magnusenem si můžu něco spojovat a tak dále.

Čím více spojení, tím větší šance, že si informaci pevně zapamatujete a dokážete si ji později vybavit.

V jednom experimentu měli účastníci za úkol přečíst a zapamatovat si text na neznámé téma. Jediný rozdíl mezi skupinkami byl, že první skupinka se s daným tématem už setkala. Jinými slovy, měli nějaké pozadí vědomostí. Asi vás nepřekvapí, jak experiment dopadl. Přestože měly obě skupinky na nastudování textu stejné množství času a účastníci byli zhruba stejně inteligentní, tak skupina, která měla nějaké předchozí znalosti, si zapamatovala daleko více informací.

Předchozí vědomosti mohou nahradit talent. Nebo možná právě vědomosti jsou to, co si ve škole spojujeme s talentem. Když přijde do první třídy dítě, které má o pouhých 5 % více znalostí než jeho vrstevníci, učí se mu nové informace mnohem snadněji. A například v 5. třídě už může mít vědomostí o 15 % více vědomosti, jelikož mu jde učení snadněji a rozdíl se jenom prohlubuje. Čím více toho v hlavě máte, tím snadněji se vám tam dostávají další vědomosti.

Zapamatování si nějaké informace, která s ničím nesouvisí, je těžké, protože si musíte v hlavě vytvářet jakoby novou síť vědomostí. Ale učení se informací, které můžete navázat na své stávající vědomosti, je snazší, nemusíte totiž síť znalostí budovat od píky.

Ještě je nutno zdůraznit, že si nemusíte uvědomovat, že máte nějaké znalosti a vědomě si je s něčím spojovat. To všechno se děje v podvědomí, aniž byste o tom věděli.

Krátkodobá paměť hraje samozřejmě roli i při učení. Pokud dokážete “svazkovat”, do krátkodobé paměti “narvete” více informací, aniž byste museli nějaké předchozí naučené informace na úkor těch novějších vyhodit.

Pokud vás problematika efektivního učení zajímá více, můžete se zapojit do mého online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém se této problematice věnuji do hloubky.

Kritické myšlení a řešení problémů

V dnešní době se snad ze všeho nejvíce cení schopnost řešit problémy a umět kriticky přemýšlet. A je vám asi už jasné, jak se v kritickém myšlení a řešení problémů zlepšit.

Znovu to má co dělat s krátkodobou pamětí, vědomostmi a svazkováním. Pakliže řešíte nějaký problém, který vám není vůbec povědomý, nenavazuje na vaše stávající znalosti, velmi snadno naplníte prostor krátkodobé paměti. A když je krátkodobá paměť plná, nezůstane v ní prostor na přemýšlení vedoucí k vyřešení problému.

Naopak, pokud máte znalosti a dovedete informace spojit do svazků, které zaberou v paměti jen zlomek prostoru, v pracovní paměti vám zbyde dostatek místa na přemýšlení, spojování a porovnávání informací. A problém snadno vyřešíte.

I z meta-studie, která se snažila přijít na to, jak nejlépe řešit problémy, vyplývá, že daleko účinnější než lidi učit, jak problémy řešit, je rozšířit jejich základnu vědomostí v dané problematice.

S kritickým myšlením je to velmi podobné. Pokud nemáte vědomosti v paměti pevně uložené, nejste schopni informace zmenšovat a svazkovat při vkládání do pracovní paměti. Ta se proto velmi rychle zaplní a pro kritické myšlení tam nezůstane místo.

Přečetli jste si argumenty, proč jsou vědomosti super důležité. Tak s kým teď souhlasíte? S Albertem Einsteinem, kterého mnozí považují za nejchytřejšího člověka v dějinách, anebo s neznámým a průměrně inteligentním Janem Kohutem?

Je představivost opravdu důležitější než vědomosti? Nebo jsou vědomosti důležitější než představivost?

Osobně si myslím, že představivost je velmi důležitá, ale vědomosti jí logicky předcházejí.

Děkuji vám za přečtení článku. Získali jste nějaké vědomosti, což je pozitivní, protože vám něco příště naleze do hlavy snadněji…

Pokud studujete na vysoké škole, rozhodně zvažte, zdali se nezapojíte do online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém se dozvíte, jak se učit efektivně a rychle, a také zjistíte, jak organizovat svůj čas, méně prokrastinovat a účinně bojovat se stresem.