Jak čtu populárně naučné knížky?

Rádi čtete, ale máte pocit, že si z přečtené knížky téměř nic nepamatujete? Nebo nečtete tak moc, ale zajímá vás, jak číst lépe, abyste si toho více zapamatovali a mohli nabyté vědomosti využít v reálném životě?

Pokud sledujete můj blog delší dobu, víte, že velmi rád čtu populárně naučnou literaturu. V tomhle článku bych se s vámi chtěl podělit o můj postup, který používám při čtení, abych si toho co nejvíce zapamatoval a odnesl.

Čtení se věnuji docela dost, abych pro vás mohl psát zajímavé články a neustále zlepšoval své know-how. I vám populárně naučené knížky mohou v mnohem zlepšit život.

Nevíte, co číst? Přečtěte si článek: 7 knížek, které mě zaujaly v roce 2018, nebo se podívejte na srovnání nejlepších knih.

Upozornění: Nejedná se o návod, jak se učit z učebnic do školy, o tom je samostatný článek.

Nezáleží na tom kolik!

Vaším cílem by nemělo být přečíst hromady knížek, ale přečíst několik knih pořádně!

Nedávno se mě někdo zeptal, kolik jsem přečetl celkově knížek a kolik jich přečtu za rok. Upřímně nevím, kolik přesně to bylo a na odpovědi v podstatě nezáleží. Pamatujte si, že je úplně jedno kolik knížek přečtete, mnohem více záleží na tom, co si z knížek odnesete a zapamatujete!

Možná jste už na internetu viděli nejrůznější články nebo videa, ve kterých lidé říkají, že za rok přečtou 60-70 knížek, nebo každý týden zvládnou přečíst jednu knížku, někteří dokonce jdou ještě do větších extrému a čtou jednu knížku denně. Ale tohle je podle mě blbost!

Jestliže čtete knížky jako na běžícím pásu, nevěřím, že si toho zvládnete moc zapamatovat a už vůbec si rady neodnesete do života. Až se vám bude příště někdo chlubit, že za poslední rok přečetl 50 knížek, nechvalte ho, ale zeptejte se, co si z knížek pamatuje a jaké informace si z nich vzal. Velmi často dostanete neurčitou odpověď. Při čtení nezáleží na kvantitě, ale kvalitě.

V článku se dozvíte, jak čtu populárně naučné knížky, abych z nich dostal co možná nejvíce informací. Jestliže budete můj postup následovat, pravděpodobně nepřečtete za týden jednu knížku nebo za rok 60, ale můžete si být jistí, že si informace zapamatujete a budete je schopni aplikovat ve svém životě.

Ještě než začnu číst:

Ještě předtím, než knížku otevřu, si musím nějakou vybrat. Poslední dobou si vybírám “těžší” knížky, které se mi nečtou tak dobře. Například je pro mě velmi snadné číst knížku o efektivním učení, jelikož už toho dost vím. Lehké jsou pro mě i knížky osobního rozvoje s návody od A do Z. Dneska si kupuji knížky, které mě nutí více přemýšlet. Mohou to být nejrůznější autobiografie nebo knížky úspěšných psychologů, které jsou mnohem odbornější, než knihy osobního rozvoje.

Právě knížky, které “napínají” vaše dovednosti vás nejvíce posouvají vpřed. Nečtěte jenom to, co se vám čte snadno. Přinuťte se i k četbě, která je nad vaší současnou úrovní.

O čem je kniha?

Super, takže mám vybranou knížku a můžu začít číst. Ještě předtím než začnu, si přečtu, o čem je daná kniha. Možná si říkáte, že je to blbost a zbytečně se tak připravíte o “překvapení”. Naopak tohle zjištění vám pomůže se zaměřit na důležité informace, rovněž vám to dovolí je lépe pochopit.

Populárně naučná knížka není román ani žádný zajímavý příběh. Nijak vám neuškodí, pokud budete vědět do čeho jdete, spíše naopak.

Pokud umíte slušně anglicky, na internetu najdete zdarma shrnutí snad každé knížky. Opravdu si to proleťte, kniha se vám bude číst lépe a informace s vámi zůstanou déle.

Jaké má recenze?

Podobný význam má i přečtení recenzí. Lidé v nich zdůrazňují, co se jim na knize nejvíce líbilo, nelíbilo a vy se tak dozvíte, na co se máte zaměřit. Osobně si recenze čtu na amazonu, jelikož jich tam je opravdu hodně a mnohé z nich jsou rozsáhlé.

Recenze najdete samozřejmě i na heurece, nebo na některém z internetových knihkupectví, například Martinus.

Důsledné prohlédnutí

Jakmile si pročtu recenze a shrnutí knížky, mohu začít “pracovat” se samotnou knihou. Věřím, že hodně z vás je už v tento moment hodně netrpělivých a chcete začít číst. Já si ovšem knížku pořádně prohlédnu, prolistuji si stránky, přečtu zadní obal a co je nejdůležitější: pozorně se podívám do obsahu knihy.

Když tohle provedete, budete ještě více vědět, co od knihy čekat. Mozek se podvědomě zaměří na důležité pasáže, na které si budete dávat mnohem větší pozor. Už v této fázi “čtení” vám to přihraje pár nápadu, jak byste knihu mohli využít ve svém životě. (V mém případě se může jednat o nápady na články, vylepšení mého webu, podnikání apod.)

Samotné čtení

Konečně je to tady, knížku můžete začít číst. Pamatujte, není to o kvantitě, ale kvalitě. Knihu čtěte pozorně tak, abyste ji byli schopni dobře chápat. Už několikrát jsem na tomto blogu zmiňoval pojem kritické čtení. Což znamená, že byste se při čtení měli zaměřit spíše na pochopení a ne rychlost. Zároveň byste při čtení měli přemýšlet a dávat si nejrůznější otázky:

• O čem je tahle knížka?
• O čem je tahle konkrétní kapitola?
• Co můžu využít ve svém životě?
• Znám někoho, kdo to takhle dělá?

Důležité je připomenout, že vždycky byste měli číst soustředění. Věnujte se pouze jedné činnosti. Neexistuje, abyste přečetli dva odstavce a poté někomu odepsali na zprávu. I tak malé vyrušení zhorší vaše zapamatování a pochopení, ale hlavně zhorší vaši schopnost dávat pozor. (Jak trénovat soustředění se dozvíte v článku z odkazu)

Doporučuji, abyste nerušeně četli alespoň 20 minut. Kratší interval nemá velký smysl!

Dovolte si souhlasit i nesouhlasit

Je nezbytné si uvědomit, že žádná knížka není kompletně špatně, ani kompletně dobře! Dokonce ani moje knížky… Dovolte si s autorem v některých bodech nesouhlasit, ale v některých s ním souhlaste.

Pokud je v knize jedna informace, se kterou se nijak neztotožňujete, neznamená to, že je celá kniha na nic a měli byste ji přestat číst. Jako lidé se neustále vyvíjíme a pokud nejste blázni, měníte své názory a neustálým vzděláním získáváte nové informace, které třeba vyvrací ty předchozí.

Můžu uvést příklad ze svého vlastního blogu. Dříve jsem hodně věřil v rychločtení, myslel jsem si, že je v silách každého člověka číst více než 1000 slov za minutu a text dokonale pochopit a zapamatovat si ho. Dneska už vím, že je to blbost, protože jsem získal vědomosti, které tento můj názor vyvracejí. I v mé knize Jak se efektivně učit nejen do školy je pár rad, s kterými už dnes kompletně nesouhlasím, ale neznamená to, že je e-kniha k ničemu.

I autoři populárně naučné literatury jsou pouze lidi. Každý jejich odstavec nemusí být zlatým grálem, který je plný důležitých a pravdivých informací.

Při čtení mějte svůj vlastní názor! Neberte si všechny rady za své, ale vytáhněte si z knihy to, co vám opravdu připadá dobré. Stejné platí i o tomto článku. Jsem si jistý, že se mnou nebudete v některých bodech souhlasit a možná i já za pár let přijdu na to, že jsou některé rady k ničemu…

Po každé kapitole

Čtení knížky si rád rozděluji na kapitoly, se kterými následně trošku pracuji, abych skutečně zajistil, že si informace zapamatuji a budu je schopen aplikovat ve svém životě.

V mém případě čtení skutečně nekončí tím, že dočtu kapitolu nebo zavřu knížku. Ani vy byste to neměli dělat, pokud si chcete z knihy něco odnést.

Povídejte si a uvažujte

Po dočtení kapitoly velmi rád mluvím sám se sebou o tom, co jsem vlastně přečetl. Velmi často si už po jednom dnu od čtení vůbec nic nepamatujeme. Naše oči proběhnou přes slova, ale nic v nás nezůstane. Jakmile si informace vybavíte (např. budete o kapitole mluvit), upevníte paměťovou stopu a informace s vámi zůstanou mnohem déle.

Někdy si můžeme myslet, že knihu celkem dobře chápeme, ale teprve, když o ní začneme mluvit, zjistíme, že máme hodně děr ve vědomostech. Rozhovory “sami se sebou” vám pomohou si nabyté vědomosti utřídit v hlavě. Když se vás někdo zeptá, co jste četli a o čem to bylo budete schopni celkem slušně mluvit. Nebo napsat článek, jako to třeba dělám já. :)

Poznámky v google dokumentech

Ani rozhovorem to nekončí. Poslední 2 roky si dělám z některých knížek výpisky. Z paměti se snažím napsat nejdůležitější informace, které si pamatuji z přečtené kapitoly. “Napínám” svou paměť, aby si vzpomněla. Když mi dojdou nápady, vezmu do rukou knížku a poznámky dokončím, aby měly hlavu a patu. Největší část se snažím napsat z hlavy bez dívání do knížky.

Poznámky z knížek si dělám pár minut po dočtení. Jak? Na google disku mám složku knížky, ve které si vytvářím pro každou knihu samostatný textový dokument. Pro každou kapitolu mám velký nadpis, pod který si bodově píšu nejdůležitější myšlenky z kapitoly.

Screenshot z mého google disku. Fotka je ustřižená, nechci, abyste viděli všechny knížky. :D Vidíte jenom první řadu…

Když si chci připomenout zajímavé myšlenky z nějaké knihy, kterou jsem četl, nemusím si knihu znova číst, stačí, když otevřu své poznámky a proletím si je. Kdybych narazil na zajímavou informaci, která mě zaujme, můžu se o ní více dozvědět v knize. Navíc mi nebude dlouho trvat než informaci najdu, jelikož budu vědět, ve které kapitole se to nachází. (U některých knih si dokonce píšu, na které stránce byla nějaká významná informace).

Abych byl upřímný ke svým poznámkám se moc často nevracím, ale jsem přesvědčen, že mi jejich vyhotovení pomáhá si informace mnohem lépe zapamatovat. Kdybych jenom četl, bylo by čtení jako nalévání vody do děravého vědra (moc vědomostí by mi v hlavě nezůstalo). Udělání poznámek mě nutí přemýšlet a vybavovat si informace, což je cesta k efektivnímu zapamatování. Informace nestačí jenom přijímat, musíte je z hlavy i “dostávat”, abyste si je zapamatovali.

Někomu o tom řekněte!

Jelikož se zajímám o efektivní učení a vím, že vybavování je nezbytné, pokud si chci něco zapamatovat a přikládám tomu velkou důležitost. Nejenom, že si píšu poznámky a mluvím sám se sebou. Informacemi, které se naučím, často zahlcuji své okolí. :)

Učení druhých je nejlepší způsob jak se něco naučit. Skvěle to znázorňuje i pyramida zapamatování.

Když čtu zajímavou knížku, hodně často říkám lidem zajímavosti. Mohou to být nejrůznější příběhy z knihy, které bych si rád zapamatoval, nebo podstatné informace.

Ale hlavně píšu články na tenhle blog. Když jsem před třemi lety začínal se stránkami jakserychlenaucit.cz, nevěděl jsem toho o učení a produktivitě zdaleka tolik co dneska. Právě psaní článků mě “vycepovalo”. Nutilo mě to vysvětlovat věci, o kterých jsem se učil. Každým článkem jsem se zlepšoval a doufám, že moje rady dávají pořád větší smysl.

Kdybych s psaním na blog nikdy nezačal, nebyl bych tam, kde jsem teď. Nevěděl bych toho tolik a neměl bych takové know-how. Když někoho učíte, sami se velmi dobře učíte a zlepšujete!

Po dočtení knížky

Jakmile knížku dočtu, neodhodím ji ihned do police. Přečtu si všechny poznámky, které jsem si vytvořil na google disku. S knížkou ještě dál pracuji tak, že se kouknu do zdrojů, bibliografie a někam si zapíšu další knížky, které by mě mohly zajímat.

Bibliografie je opravdu zlatý důl a často v ní najdete mnoho zajímavých titulů, které jsou lepší než samotná knížka, kterou čtete. Přikládám obrázek bibliografie z knížky Konec prokrastinace (bude k dispozici až v pondělí 16.7):

K některým knížkám se velmi rád vracím a čtu je znovu. Například knihu Hluboká práce jsem četl snad čtyřikrát a pokaždé v ní objevím něco nového. Připomenu si koncepty, na které jsem zapomněl a nejrůznější techniky vidím z jiných úhlů pohledu než předtím.

Ani vy byste se neměli bát vracet k dobrým knížkám, které jsou pro vás relevantní. Jak jsem psal na začátku článku, nežeňte se za přečtením desítek knížek ročně, raději si stanovte cíl se něco dobře naučit, knížku skvěle pochopit a umět rady používat v praxi. To, že přečtete za rok sto knížek není tak dobré, jako když přečtete kvalitně deset knížek.

Co musím zlepšit?

Tady na blogu píšu hodně o opakování, které vede k dlouhodobému zapamatování. Bohužel dělám tu chybu, že se k poznámkám z mých knih moc nevracím a naučené koncepty si neopakuji tak často, jak bych chtěl. Je to určitě něco, na čem musím do budoucna zapracovat. Napadá mě, že bych si třeba mohl stanovit každou první neděli v měsíci, kdy se budu hodinu věnovat opakování poznámek z přečtených knížek. Zatím to bohužel nedělám. Jsem zřejmě hnán tím, že se chci učit nové věci, ale nejsem schopen udělat to důležitější: upevnit již stávající cenné dovednosti.

Ke knize byste se měli ideálně vrátit po jednom nebo dvou týdnech, když už trošku zapomenete, o čem jste četli. Zapamatování totiž nejvíce posílíte tehdy, když si něco zopakujete v momentě, kdy se vám informace vytrácejí z paměti. Potom opakujte po jednom měsíci a následně po 3-4 měsících, další opakování může následovat za rok.

Také můžete uplatnit metodu 10-20 %, která říká, že pokud si chcete něco zapamatovat, měli byste to opakovat v těchto časových intervalech. Např. chci si něco zapamatovat na 5 let, budu opakovat: 5 let x 10-20 % = každých 6-12 měsíců. Tyto intervaly zajistí, že si informace budete i po pěti letech dokonale pamatovat.

Tuhle poslední sekci jsem zde zařadil taky proto, abyste si uvědomili, že nejsem žádný bezchybný člověk, který by dodržoval všechno, o čem píše. Nejsem žádná mašina na produktivitu, taky se musím často přemlouvat a prokrastinuju. Tady na blogu píšu často o tom, co by měla dělat moje “ideální verze”, ale neznamená to, že každý den dodržuji všechny techniky, o kterých si zde můžete přečíst. Na blogu se vám snažím předat zajímavé informace, které vás posunou dál, ale rozhodně to neznamená, že bych já všechno a vždy dodržoval.

Moc vám děkuji za přečtení článku. Doufám, že se vám líbil a něco si z něj odneste. Do komentářů mi napište, jak čtete knížky vy.

Pokud vás zajímá efektivní učení a metody, o kterých píšu, koukněte se na moji e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy.