Jak skloubit práci a školu?! A nezbláznit se při tom.

Sám studium s prací v pravém slova smyslu nekombinuju, ale to rozhodně neznamená, že bych čas věnoval jenom studiu na vysoké. Při studiu podnikám a každý rok to zabírá více a více času. Proto si myslím, že jsem schopen vám poradit, jak skloubit práci a školu.

*Video a článek jak skloubit práci a školu, studium mají téměř identický obsah, je na vás, který typ obsahu zvolíte.

Jen abych dokázal, že se úplně neflákám: napsal jsem přes 100 000 slov obsahu pro své kurzy, publikoval více než 150 článků a natočil přes 100 videí na Youtube a do svých kurzů. Pro svou práci přečtu každý rok okolo 40-50 knížek a velkou spoustu studií, vytvářím a spravuju reklamní kampaně na Facebooku a Instagramu, přednáším a dělám webináře, denně řeším desítky e-mailů a poctivě odpovídám na všechny komentáře.

Kromě toho pravidelně sportuju a ve škole jsem měl minulý semestr průměr 95 ze 100 bodů, ačkoliv přiznávám, že to nebyl zrovna nejtěžší semestr. Nezmiňuji to, abych se vytahoval, ale spíše proto, abych ukázal, že se toho dá stihnout hodně i při studiu.

Od článku nečekejte nějaký komplexní návod, ale spíš soubor jakýchsi základních principů a rad, jak na to. Nejsem ten nejproduktivnější člověk na světě ani největší expert na produktivitu, nicméně už dlouhou dobu se o tohle téma hodně zajímám, vyzkoušel jsem spoustu věcí a věřím, že vám zde zmíněné postupy pomohou těch vašich 168 hodin, které každý týden máte, využít lépe. Rovněž vás odkážu na pár dalších videí nebo článků, protože nemůžu jít ve všem do hloubky.

Teď už ale pojďme na praktické tipy!

Dokonale fungující systém produktivity

Pokud se z toho nechcete zbláznit a chcete kvalitně zvládat studium i práci, musíte mít nějaký systém. Není možné držet všechny své povinnosti a termíny jenom v hlavě. Dříve nebo později byste na něco zapomněli. Ale co je možná ještě podstatnější: když nemáte systém, snižuje se výkon vašeho mozku. Vaše hlava je všemi těmi povinnostmi, úkoly a daty přeplněna. Takže už tam nezbyde tolik místa na přemýšlení, řešení problémů nebo předvídání.

Úplným základem je používání kalendáře, ať už digitálního nebo analogového. Na začátku semestru si tam naházejte všechny své hodiny ve škole, a samozřejmě je nastavte jako opakující se události. A průběžně si do něj zaznamenávejte také všechny své schůzky, události, termíny nebo jakékoli další činnosti.

Díky kalendáři rychle uvidíte, které hodiny v týdnu jsou zabrané a kdy a jak dlouho máte čas. To vám dovolí ustoupit a získat nadhled pro plánování. Kromě toho vám to bude lépe myslet a nebudete v takovém stresu. Samozřejmě se ale musíte do kalendáře pravidelně dívat a aktualizovat ho.

Mnohem podrobnější popis systém organizace a plánování najdete v mém novém online kurzu o systému plánování a produktivity. Ve video lekcích rozebírám, jak pracovat s úkolovníkem, kalendářem, jak plánovat týdny, semestry a je tam toho ještě mnohem více…

Návyky a rutiny

Důležité je také to, abyste si vypěstovali rutinu. Návyky nás totiž nestojí žádnou mentální energii, prostě je uděláme, aniž bychom se museli nutit. Třeba v pondělky se v 15-16 hodin vždy učíte určitý předmět do školy. Středy a čtvrtky v 8-10 hodin píšete vždy diplomku apod.

Zbytečně se každý týden znovu nerozhodujte, kdy se aktivitám, které stejně musíte každý týden udělat, budete věnovat. Raději jim dejte ve svém kalendáři pevné místo.

Mějte i nějakou jednoduchou ranní rutinu, pěkně vás nastartuje do dne a umožní vám být produktivní. Je to lepší než každé ráno zmateně dělat něco jiného, a tak vyčerpávat mysl přemýšlením.

Pokud studujete prezenčně a máte možnost zvolit si rozvrh, zkuste si hodiny vměstnat do co nejméně dnů. Můžete také obětovat některé nepovinné přednášky, jejichž obsah si můžete někde přečíst sami. To vám dovolí rozdělit si týden do dvou bloků. Například pondělí, středu a čtvrtek věnujete čistě škole, a úterý, pátek a víkend máte pro práci. Usnadníte tím život i svým šéfům, protože budou vědět, kdy s vámi mohou či nemohou počítat.

Shlukování

Dalším oblíbeným principem time managementu je spojování podobných činností. Jak to funguje? Na zprávy neodpovídejte průběžně, ale až když se nakupí, odpovězte na všechny najednou. Malé podobné úkoly nedělejte jednotlivě, ale spojte je dohromady v jednom pracovním bloku.

Každá činnost totiž vyžaduje „aktivační energii“ a nějakou dobu, než se do ní dostanete. Spojování podobných činností vám tak ušetří spoustu času, protože se nemusíte „aktivovat“ a dostávat se do dané činnosti několikrát. Tohle pravidlo platí i pro nakupování či cestování. Vždy přemýšlejte, jak můžete nějakou svou cestu spojit s něčím dalším.

Buďte nemilosrdní

Jako pracující studenti se musíte naučit produktivně využívat malých skulinek času, které ostatní promrhají na mobilu nebo jinou neproduktivní činností. Typická je cesta v MHD, delší přestávka ve škole či volná půlhodinka mezi dvěma činnostmi.  Nemůžete sice dělat nic extra do hloubky, ale to by vás nemělo odradit, protože můžete stihnout aspoň něco méně náročného, co se stejně udělat musí.

Když poctivě využíváte, jak já říkám, „mrtvý čas“, za týden se to nasbírá. Až budete mít příště volnou hodinku ve škole, nepromrhejte ji jenom na obědě, ale sedněte si do knihovny a začněte s tou seminárkou. Nebo když máte po návratu domů ještě 40 minut, než půjdete do práce, vytvořte si pár nových kartiček k učení nebo si nějaké zopakujte.

Zpočátku je těžké takhle nemilosrdně využívat každou mezeru produktivně, ale musíte si uvědomit, že čím více uděláte teď, tím méně budete muset udělat v budoucnu. A nebojte, na kontrolování Instagramu a TikToku vám zbyde v průběhu týdne času dost.

Cirkadiánní rytmy

Poznejte své tělo a mysl, ať víte, kdy fungujete nejlépe. Když pracujete v nejlepším rozpoložení, zabere vám to méně času, v neproduktivních hodinách byste se s tím trápili mnohem déle. Chraňte si svoje produktivní hodiny na to nejpodstatnější a nedopusťte, abyste je jen tak promarnili nebo dělali něco nenáročného. Ve svých méně produktivních hodinách naopak odpočívejte nebo dělejte něco pohodového, co se ale musí udělat, například vytvářejte kartičky, vyřešte pracovní e-mail nebo připravte věci na další den.

Já jsem například nejproduktivnější zhruba od 10 dopoledne do oběda. Útlum mám po obědě a k večeru. V nejproduktivnějších hodinách hlavně píšu, natáčím nebo dělám research a aktivně se učím. V méně produktivních hodinách videa stříhám, opravuju, co jsem napsal, nebo opakuji témata, která nejsou příliš náročná.

S jistou „sezónností“ se musíme vypořádat i v průběhu roku. Není možné dělat všechno neustále na 100 %. Někdy budete muset zabrat více ve škole, někdy naopak přehodit školu na druhou kolej a zabrat více v práci.

Předvídejte a plánujte si těžké dny, které celé obětujete škole. Šetřete si dovolenou i peníze na období, kdy budete muset školu upřednostnit. Začátkem semestru naopak hlavně makejte v práci a odkládejte si peníze. První polovinu semestru by na prvním místě měla být práce, druhou škola, avšak nikdy nemůže být na prvním místě obojí.

S plánováním času vám může pomoci motivační diář Doller. Jak s ním pracovat se dozvíte v článku Jak používám Doller.        

Buďte efektivní

Zřejmě už jste někdy slyšeli o Paretově pravidle 80/20. 20 procent lidí vlastní 80 procent bohatství. Nebo 20 % příčin přináší 80 % problémů. Ve škole a práci zase s největší pravděpodobností platí, že 20 % aktivit přináší 80 % výsledků.

Pro vás jako zaneprázdněné studenty je klíčové, abyste věnovali svůj čas pouze těm aktivitám, které mají na vaše výsledky ten největší dopad, a úplně vypustili těch ostatních 80 %, které přinášejí jenom 20 % ovoce.

Dobrým příkladem je učení. Můžete se učit desítkami různých způsobů: číst si látku nahlas, pořád dokola potichu, podtrhávat nebo zvýrazňovat. Učit se s kartičkami, testovat se, dělat si shrnutí, poznámky, používat mnemotechniky a dalo by se ještě pokračovat. Avšak jen některé metody fungují dobře a „nalejou“ vám informace do hlavy rychle.

Většina studentů se bohužel učí špatně, protože jim nikdo nikdy neřekl, jak na to. A tak si intuitivně vybírají ty neúčinné způsoby učení, a ne těch 20 % nejefektivnějších postupů. Učení zabírá mnohem více času a stojí více energie. Když máte dostatek času nebo nemáte práci, efektivní učení nutně nepotřebujete, prostě se budete učit déle, a informace do hlavy nakonec dostanete. Ale jako pracující studenti si tento luxus dovolit nemůžete, ideálně chcete všechno dostat do hlavy za minimum času, protože právě čas hraje klíčovou roli v tom, jak skloubit práci a školu.

O tom, jak se učit efektivně a rychle mluvím a píšu ve svém online kurzu Jak udělat každou zkoušku. Sdílím s vámi právě těch nejpodstatnějších 10-15 % aktivit, které přinášejí 90 % výsledků. Díky metodám, které vysvětluji, dokážete z času vyždímat maximum, učit se rychleji než doposud. Kurz ale není zdaleka jen o tom, jak se lépe učit. Dozvíte se v něm také jak na prokrastinaci, jak se lépe koncentrovat a překonat stres.

I pokud o kurz nemáte zájem, chci, abyste si z článku odnesli, že můžete dělat spoustu věcí, ale jenom hrstka přinese požadované výsledky. Tohle uvědomění vám hrozně pomůže, protože budete selektivnější v tom, co a jak děláte.

Když se přesuneme od učení k ostatním povinnostem, existují otázky, které vám pomohou určit, jaká činnost je nejpodstatnější: „Kolik by mi za tuhle aktivitu zaplatili? Jaké činnosti mají největší dopad na dosažení daného cíle?“ Zodpovězení těchto otázek vám dovolí zamyslet se nad skutečnou hodnotou dané aktivity a vybrat si to, co přinese za daný čas nejvíce ovoce.

Je třeba jasné, že za přípravu nového kurzu bych dostal zaplaceno více než za odpovídání na e-maily. Nebo: „Co má větší dopad na můj kariérní postup: to, že se naučím pracovat s tímhle softwarem, nebo to, že už potřetí zkontroluji chyby v dokumentu pro nadřízeného?“

Přečtete si také: Jak začít konečně stíhat a neztrácet čas?!

Nezblázněte se z toho

Spousta povinností: náročná škola, práce a nekonečné to-do listy jsou zaručeným receptem, jak vyhořet. Sám vím, o čem píšu, protože si jednou za čas procházím takovými depresivnějšími obdobími, kdy mám pocit, že se nezastavím, a k tomu se mi nic pořádně nedaří. Klasickou reakcí na takovou situaci je ještě více přidat, makat do večerních hodin, zkrouhnout přestávky, spánek a omezit jakoukoliv zábavu, ale jak už správně odhadujete, není to nejlepší řešení.

Odpočinek, spánek i pohyb jsou nesmírně důležité pro to, abyste mohli být produktivní. V noci své povinnosti nedoženete, jenom tím snížíte výkon své mysli do dalších dnů. Následkem bude to, že nebudete stíhat ještě více.

Spánek je jednou z nejproduktivnějších aktivit, kterým se můžete věnovat, protože vám dovoluje podávat nejlepší výkony i další dny. Spěte místo doporučených 8 hodin třeba jen o 2 méně, a rázem budete mnohem pomalejší a méně bystří. Více práce nebo učení automaticky neznamená více kvalitních výstupů. Když jste dokonale odpočatí, pracujete daleko rychleji než spánkově deprivováni.

Chris Bailey, který píše o produktivitě, například říká, že jedna ztracená hodina spánku vás stojí 2 produktivní hodiny práce další den. Díky spánku se totiž lépe soustředíme, rychleji učíme, ukládáme informace do dlouhodobé paměti, a také máme lepší náladu.

V noci už nic nedoženete. Po dlouhém dni jsme většinou unaveni, těžko se nám udržuje pozornost, a práce ani učení za moc nestojí. Perfektním příkladem toho, že můžete být úspěšní i bez „noční práce“ je Cal Newport.

Když dělal doktorát na MIT, nikdy nepracoval po 17. hodině, přitom se doma se ženou staral o jejich prvního syna, napsal dvě úžasné knihy a každý týden publikoval užitečné články na svůj blog. Pokud on tohle všechno stíhal do pěti, není možné, abychom my nemohli s povinnostmi seknout třeba v 8. Pamatujte, někdy musíte ubrat, abyste mohli přidat.

Jak skloubit práci a školu v kostce

Pojďme si ještě krátce shrnout to nejdůležitější, co byste si měli z článku odnést. Nenoste nic ve své hlavě, mějte systém produktivity, začněte poctivě používat kalendář, předvídat a plánovat si těžké dny. Když něco děláte, snažte se být maximálně efektivní. Dostatek času věnujte také spánku a odpočinku. Večer nebo brzo ráno už to nedoženete. Akorát tím snížíte svou výkonnost do dalších dnů.

Jestli vás zajímá, jak dostávat vědomosti do paměti efektivně a rychle a jak si vybudovat vlastní systém organizace a produktivity, zapojte se do mých online kurzů: Jak udělat každou zkoušku a Systém pro plánování a produktivitu, ve kterých jdu do mnohem větší hloubky.