Proč se učíme pomalu? A z jakého důvodu nevěřit intuici!

Ve studii z roku 2008 měly dvě skupinky účastníků za úkol se stejnou dobu, ale různými způsoby učit totožný text. Po skončení učení byli účastníci požádáni, aby odhadli, kolik informací si zapamatovali. Co je zajímavé, lidé z první skupinky, kteří se učili neefektivním způsobem, předpovídali, že si zapamatovali více informací než účastníci z druhé skupinky, kteří se učili tím nejefektivnějším vědecky ověřeným způsobem (aktivní učení). Když vědci testem vyhodnotili, kolik si toho účastníci skutečně zapamatovali, ukázalo se, že účastníci z první skupiny výrazně nadhodnocovali své vědomosti. Naopak účastníci, kteří se učili aktivně (2. skupinka), se ve svých předpovědích dost podceňovali. V porovnání dvou skupin si zapamatovali mnohem více účastníci z druhé skupinky, ačkoliv si to nemysleli.¹ Viz graf:

Na tomto experimentu jsem chtěl ukázat, jak moc se dokážou naše pocity a vlastní intuice ohledně učení mýlit. Na následujících řádcích bych vás chtěl přesvědčit o tom, že to, co si myslíme, že při funguje a nefunguje je většinou špatně. A bohužel nás to připravuje o spoustu času. Jinými slovy: selský rozum a naše pocity ohledně toho, jak se učit, jsou často mylné. Co si myslíme, že je účinné, většinou nefunguje, naopak, co zavrhujeme, přináší mnohdy skvělé výsledky.

Avšak především se v článku dozvíte, jak svou intuici při učení překonat a začít se učit opravdu efektivně a rychle.

Jak nás klame vlastní mysl?

255 studentů elitních amerických vysokých škol se v dotazníku zeptali, která z dvojice metod učení je efektivnější (celkem porovnávali 6 dvojic). Jedna metoda byla vždycky vědecky ověřenou funkční metodou a druhá byla neověřenou, neúčinnou strategií.  Studenti vybrali průměrně pouze v 23 % případů z dvojice tu účinnou metodu studia. I šimpanzi, kteří by vybírali možnosti zcela náhodně, by zvolili správnou metodu častěji (ze dvou možností by náhodně vybrali jednu, tj. 50% úspěšnost). Něco zde asi nehraje, když jsou studenti elitních vysokých škol horší než šimpanzi… Intuice nám podsouvá neúčinné způsoby studia, naopak ty efektivní zavrhuje.²

Napříč desítkami studií je prokázáno, že opakované čtení je velmi neúčinnou technikou učení, přesto v experimentu Karpického a kolektivu uvedlo téměř 85 % studentů, že metodu používá. Přes 50 % studentů dokonce uvedlo, že se jedná o jejich strategii číslo 1. Jen nějakých 10 % studentů ze stejného experimentu uvedlo, že používá k učení sebetestování, což je metoda, která ve stovkách studií „na hlavu poráží“ opakované čtení. Učení s využitím sebetestování zabere méně času, informace zůstanou déle v paměti, ba dokonce je člověk lépe pochopí.^3,4

Většina studentů i učitelů věří teorii stylů učení, tj. pokud se učím v souladu se svým preferovaným stylem učení (např. vizuální, auditivní, kinestetický), budu se učit lépe, ačkoliv existují rozsáhlé vědecké důkazy, které tento koncept zcela vyvracejí, a naopak téměř žádné důkazy, které by teorii stylů učení potvrzovaly.⁵

Podobných experimentů by se dalo najít ještě několik, ale myslím, že nám to jako „důkazní materiál“ vystačí. Věda dokazuje, že my lidé máme problém intuitivně poznat, co při učení funguje a co je naopak nefunkční. Aby toho nebylo málo, účinné způsoby studia často snižují naše sebevědomí (odhady, jak dobře to umíme), kdežto neúčinné metody studia sebedůvěru falešně zvyšují.

Jak zvládnout prvák na vysoké škole – přečtěte si i tento článek.

Proč nám intuice lže?

Selský rozum, intuice nám lže z toho důvodu, že mozek neumí předpovídat budoucnost. Uvědomujeme si jenom současný okamžik a máme pocit, že když něco platí právě teď, bude to platit i v budoucnu.

Zřejmě to zní trochu abstraktně, proto uvedu příklad: Když si něco už poněkolikáté čtete (neúčinná metoda), jde vám to daleko plynuleji, všechno vám připadá povědomé a jasné. A právě tyhle pocity při čtení vám dávají pocit, že to úplně stejně budete cítit i za hodinu, další den, za týden. Neuvědomujeme si, že když text odložíme, začneme zapomínat, že už nebudeme moci nahlédnout do textu a něco si připomenout. Musíte si uvědomit, že momentální pocity nevypovídají nic o tom, jak dobře si budete vést v budoucnu! Způsoby učení, které opravdu pomáhají, jsou v daný okamžik často nepříjemné, a právě proto nejsou tak oblíbené.

Dalším důvodem podle mě je fakt, že efektivní metody učení jsou často mentálně mnohem více náročné. Před tisíci lety, kdy musel člověk tvrdě bojovat o život, se dalšího dne dožili ti jedinci, kteří nevynakládali zbytečně moc energie a šetřili kalorie. Tyhle geny nám naši předci předali, a tak máme tendenci lenošit, přejídat se a obecně dělat nenáročné věci, nicméně momentálně žijeme v době blahobytu, všeho je dost a energii tak úzkostlivě šetřit nemusíme.

Efektivní metody učení jsou možná o něco náročnější, ale jejich větší namáhavost je vykoupena tím, že nám učení zabere méně času a informace zůstanou v paměti déle. Musíme se naučit překonat svou tendenci vyhýbat se obtížným výzvám, ale naopak jim jít naproti, jelikož je to cesta, jak se zlepšit.

Co mi nejvíce pomohlo s učením – také stojí za přečtení.

Myslet znamená h*vno vědět

Podívejte se na obrázek níže. Který stůl je delší a který širší?

Říkáte si, proč vám dávám tak lehké úkoly a jak to souvisí s článkem? On to zase není tak lehký úkol, oba stoly mají totiž identické rozměry, zde ve videu to pěkně uvidíte (čas – 1:00).

A s článkem, ve kterém haním intuici a selský rozum, to rovněž výrazně souvisí. Optickou iluzí se snažím dokázat, že to co vám s jistotou říká váš mozek, nemusí být vždy nutně pravda!

I když tuhle optickou iluzi znáte a víte, že jsou stoly totožné, stejně bude vašemu mozku neustále připadat, že levý stůl je delší a pravý širší. Úplně stejně vás může mozek klamat i v jiných oblastech života, nejenom při pohledu na optické iluze.

Můžete být skálopevně přesvědčeni, že vám něco pomáhá s učením, ale přitom to nemusí mít žádný efekt (jako u optických iluzí, něco vám nějak připadá, ale skutečnost je odlišná). Naopak jiná technika vám bude v daný okamžik připadat neúčinná, ačkoliv vám přinese vynikající výsledky.

Jedním z důvodů, proč nejsou metody efektivního učení více známé a používané je, že se jednoduše nezdají zvlášť účinné. Lépe se nám poslouchají rady, které nám doporučuji „zázračné“ pilule, které zdokonalí koncentraci, testy stylů učení a další rady, které nevyžadují moc úsilí.

Většina studentů, když se dozví o metodách efektivního učení (více do hloubky o nich píšu v kurzech nebo jiných článcích), jim nevěří, nepřipadá jim, že by jim měly metody nějak výrazně pomoct. Doopravdy metodám efektivního učení uvěří až tehdy, když si je vyzkoušejí a získají první výsledky.

Podle mého názoru je vůbec tou nejtěžší věcí, abyste se učili efektivně a rychle, překonat svou vlastní intuici. Jenom málo lidí dokáže selský rozum potlačit a dělat něco, co jim nepřipadá správné, ačkoliv existují tisíce vědeckých důkazů. A proto jsem zde zařadil i poslední důležitou část, ve které se intuici překonat naučíte…

Jak překonat svou „omezující“ intuici?

Teď, když už víte, že vás vlastní mozek při učení velmi často klame a připravuje o čas a energii tím, že vás nabádá k používání neúčinných metod studia, vás zřejmě zajímá, jak tuhle přirozenou tendenci překonat a začít se učit opravdu efektivně a rychle.

První podstatný krok již máte za sebou, víte, že mozek vám neservíruje vždycky dokonalou pravdu. To si připomínejte! Nevěřte své intuici, ale spíše vědecky ověřeným principům a následně objektivnímu zlepšení vašich výsledků nebo zkrácení času, který musíte strávit učením. Pamatujte, že co prožíváte v daný moment, nevypovídá nic o skutečném dlouhodobém učení.

Rovněž mějte nastavená reálná očekávání. Buďte si vědomi toho, že efektivní učení bude mnohdy mentálně mnohem více náročné. Buďte si vědomi toho, že vás bude mozek přemlouvat, abyste se vrátili do svých zajetých kolejí a používali své „tradiční způsoby“.

Co vám pomůže se udržet na nových, rychlejších kolejích jsou jasné instrukce a cíle. Než abyste zmateně slepovali různé rady, které někde najdete, je účinnější, pokud při učení pouze následujete checklist (seznam kroků). Mozku tak nedáte moc prostoru na přemýšlení a přemítání o tom, proč to nedělat. Když následujete předem naplánované logické kroky, prostě to uděláte!

Poslední krok je ze všech nejdůležitější, musíte znát metody efektivního učení, musíte teoreticky vědět, co je a není účinné, jinak vás nemá při učení co vést. Zde na mém blogu nebo YT kanále najdete spoustu obsahu zcela zdarma, sdílím s vámi ověřené způsoby a postupy, jak se učit efektivně a rychle. Mnohé články jsou dokonce doplněny o citace na odborné zdroje stejně jako tento.

Avšak, pokud se chcete učit opravdu efektivně a rychle, doporučuji vám zapojit se do online kurzu Jak udělat každou zkoušku. V kurzu se krok za krokem dozvíte, jak na to. Všechny účinné metody spojuji dohromady v jednom uceleném návodu. Představím vám ty nejlepší metody pro učení a na mnoha příkladech popisuji, jak jednotlivé strategie používat v praxi. Kurz rovněž obsahuje několik checklistů (seznamy krok za krokem, jak na to), abych vám ještě více usnadnil používání metod při reálném učení. Kromě toho se v kurzu dozvíte něco o time managementu a organizaci, intenzivním soustředění nebo boji s prokrastinací a stresem.

Chci se o kurzu dozvědět více!

Věřím, že vám tento článek připadal zajímavý. Je to sice smutné zjištění, že nám naše intuice „lže“ a podsouvá neefektivní techniky pro učení, ale tak to prostě je. Nám nezbývá, než se s tím naučit bojovat a tuto tendenci pravidelně překonávat.

Zdroje

1. Roediger, H. L., & Karpicke, J. D. (2006a). Test enhanced learning: Taking memory tests improves long-term retention. Psychological Science, 17, 249–255.

2. McCabe J. Metacognitive awareness of learning strategies in undergraduates. Mem Cognit. 2011 Apr;39(3):462-76. doi: 10.3758/s13421-010-0035-2. PMID: 21264604.

3. Karpicke, Jeffrey & Butler, Andrew & Roediger, Henry. (2009). Metacognitive strategies in student learning: Do students practise retrieval when they study on their own?. Memory (Hove, England). 17. 471-9. 10.1080/09658210802647009.

4. Roediger, Henry & Putnam, Adam & Sumeracki, Megan. (2011). Ten Benefits of Testing and Their Applications to Educational Practice. 10.1016/B978-0-12-387691-1.00001-6.

5.   Pashler, H., McDaniel, M., Rohrer, D., & Bjork, R. (2008). Learning Styles: Concepts and Evidence. Psychological Science in the Public Interest, 9(3), 105–119. https://doi.org/10.1111/j.1539-6053.2009.01038.x