Styly učení = jeden velký mýtus aneb v čem vám psycholožky lžou!?

V prváku na střední škole jsme měli přednášku s názvem: jak se správně učit. Hodně jsem se na ni těšil, jelikož už tehdy jsem se o efektivní učení zajímal. Co přišlo mě však hodně zklamalo. Hodinu jsme poslouchali rady, které jak jsem o pár let později zjistil, nebyly podloženy existujícím vědeckým výzkumem. Co je ještě smutnější, kdyby si někdo vzal rady paní psycholožky k srdci, mohl by si celkem snadno ztížit učení, zhoršit svůj prospěch a snížit sebevědomí. Ústředním tématem přednášky byly tzv. styly učení, učební styly, studijní typy (různé názvy pro tutéž věc).

(Pokud chcete, aby někdo na vaší škole přednášel o tom, jak se správně učit a měl rady ověřené existujícím vědeckým výzkumem, neváhejte se mi ozvat na: honza@jakserychlenaucit.cz)

Přednáška starší paní psycholožky se točila kolem stylů učení. Jako jsou například: vizuální, kinestetický, auditivní. Učební styly jsou známy snad každému učiteli a studentovi, říká se, že pokud se učíte v souladu s vaším preferovaným stylem učení, učíte se lépe a rychleji. Máte-li vizuální styl, nejlépe se učíte pomocí svých očí.  Pokud jste auditivní typ, potřebujete látku slyšet, abyste si ji zapamatovali.

Styly učení budou hlavním tématem i tohoto článku. Na rozdíl od psychologů, psycholožek a učitelů vám nebudu doporučovat, abyste zjistili, jaký máte učební styl a podle něj se učili. Udělám naprostý opak, bude se vás snažit přesvědčit, že teorie stylů učení je celá špatně!

Je to jeden velký mýtus! Neexistují pořádné vědecké důkazy, které potvrzují, že teorie stylů učení je správná a že nám nebo učitelům může pomoct se lépe, rychleji a efektivněji učit.

V článku mýtus rozebereme a zboříme ho. Mým cílem není pouze hejtit psychology za to, že neví, o čem mluví, rovnou vám navrhnu řešení, jak se můžete skutečně lépe a rychleji učit, které bude založeno na existujících a několikanásobně replikovaných vědecky ověřených principech.

Iluze vědění – důvod, proč vám to ve škole nejde, i když se dlouze učíte a snažíte.

Styly učení – objasnění

Už jenom definování samotného stylu učení, studijního typu, učebního stylu je poměrně složité. Vypozorovat to můžete z předchozí věty, někdo tomu říká: učební styl, další studijní styl, někdo styl učení a někdo další studijní typ a najdete určitě ještě pár dalších názvů.

Ještě více nejednoznačné jsou samotné styly učení. Kdybyste prostudovali dostupnou literaturu najdete až 72 různých studijních stylů. K nejznámnějším patří model VAR nebo VARK.

Buď máte vizuální styl, který se učí nejlépe pomocí svých očí, když něco vidí. Nebo jste auditivní typ, který potřebuje informace slyšet, aby je zapsal do paměti. Styl kinestetický se nejlépe učí tehdy, když si může něco prakticky vyzkoušet. Čtvrtý velmi známý typ je čtecí.

Učitelé, psychologové vám řeknou, že pro vás bude nejlepší, když se učíte v souladu se svým preferovaným stylem učení. Půjde vám to rychleji, déle si to zapamatujete atd.

Mýtus je všudypřítomný, průzkum na čínských a britských školách zjistil, že 96 % pedagogů věří teorii stylů učení.

Už jsem naznačil, že teorie učebních stylů je mylná (viz např. tuto studii) a není postavena na přesvědčivých vědeckých důkazech, ale proč jí tolik lidí věří, když je špatná, a navíc může být škodlivá.

Učební styly zná každý a každý jim věří, proč?

My lidé máme tendenci věřit čemukoliv, co má nálepku vědecké a sděluje nám to někdo vzdělanější, někdo kdo je expert v daném odvětví. Když jste učitel nebo student a na různých školeních už po několikáté slyšíte o stylech učení, učebních stylech, asi si řeknete, že na tom něco bude. Styly učení, učební styly zná většina lidí a když o tom mluví každý, musí to být pravda. Asi jste slyšeli rčení, že opakovaná lež se stává časem pravdou.

Když nám někdo vzdělanější, expert něco řekne, většinou nehledáme důkazy, které by danou informaci potvrzovaly, nesnažíme se pochopit, proč to vlastně funguje. Spokojíme se s tím, že to říká ten expert a asi ví, o čem mluví. Vsadím se, že ani vy jste nikdy nerozklikli a nepřečetli si žádnou studii, na kterou jsem vás odkazoval.

Styly učení slouží i jako super výmluva. My lidi si neradi přiznáme k tomu, že jsem líní, že se nesnažíme, mnohem pravděpodobnější se vymluvíme. Může to vypadat třeba takhle:  „Tenhle předmět, tohle téma nebylo vyučováno v souladu s mým preferovaným stylem učení, a právě proto mi to nešlo.“

Jak si najít kamarády – článek z jiného soudku, ale může vás zaujmout.

Věda a styly učení

Zastánci teorie stylů učení, skoro všichni, vám budou tvrdit, že se budete učit lépe, pokud techniky učení přizpůsobíte svému preferovanému stylu. Překvapivě, věda tohle nepotvrzuje.

Abychom mohli říct, že tomu tak bezpečně je. Tak například člověk, který má vizuální styl učení by si měl pamatovat obrázky lépe než člověk, který má kinestetický styl, a zároveň by si měl vést hůře v učení se věcí, které vyžadují praxi. Bohužel pro zastánce teorie stylů učení takových studií neexistuje mnoho a ještě méně jich bylo replikováno, důkazy jsou velmi slabé (viz ZDE). Naopak existuje mnohem více přesvědčivějších studií, které mýtus učebních stylů vyvracejí (Např. studie Kirschner, meta studie Daniela Willinghama, meta studie Riener, Paschler studie)

Když lidi rozdělí do skupin podle toho, jaký mají učební styl na základě testu VAR nebo VARK a následně skupinky učí stejnému materiálu, ale stylem, který jim má sedět. Zjišťují, že jedna skupinka má vždycky nejlepší výsledky. Pak se učí další informace a zase má jedna skupinka nejlepší výsledky. Asi vás zajímá, která?

Vždycky je to skupinka, která se učí stylem, který nejvíce odpovídá povaze vyučované látky! (Viz studie)

Pokud se učí zeměpis, nejlepší výsledky bude mít skupinka, která se učí vizuálně, bez ohledu na to, jestli jsou ve vizuální skupince lidé, kteří jsou auditivní nebo kinestetičtí.

Věda říká, že mnohem důležitější než se učit v souladu s preferovaným učebním stylem: Jsem vizuální, tak se učím vizuálně je, abyste se učili stylem, který odpovídá povaze látky, kterou se snažíte naučit.

Jo, vařit se nenaučíte tím, že budete sledovat a poslouchat videa Jirky Babicy. Zeměpis se nenaučíte posloucháním podcastů. Japonský, francouzský přízvuk se očima také nenaučíte.

Výzkumy přicházejí s přesvědčivými důkazy, které ukazují na to, že pokud se učíme naším oblíbeným stylem látku, která by se měla učit jiným stylem, uškodíme si. Vraťme se k příkladu s vařením. Jste auditivní typ, takže se učíte pomocí svého sluchu, posloucháte nahrávky, ve kterých popisují recepty apod. To je ale ztráta času, nejlépe se to naučíte kinesteticky.

Pokud jste učitelé, mohl by vás zajímat článek: Jak učit dobře a efektivně?!

A co učení do školy?

Asi si teď říkáte, to všechno dává smysl, ale na školu se to nedá moc aplikovat, jelikož každý druh látky není typicky auditivní, vizuální… Možná si myslíte: Stejně bude lepší, když se budu látku do školy, na zkoušky učit pomocí mého preferovaného stylu učení. Můžu vás odkázat na studie (viz výše), které jasně tvrdí, že učení v souladu s preferovaným stylem vám nijak nepomůže, spíše uškodí. A znovu, neexistují přesvědčivé důkazy, že učební styly pomáhají se rychleji a efektivněji učit.

V experimentu přes 100 studentů podstoupilo test VARK, na základě výsledků přizpůsobili svůj styl učení, aby vyhovoval jejich vhodnému stylu. K čemu jim to bylo? Jak prokazuje studie? Naprosto k ničemu, jejich výsledky se nezlepšily, ani učením netrávili méně času.

Doufám, že jsem vás přesvědčil, že styly učení jsou blbost a při učení vám nemůžou nijak pomoct, spíše uškodí. Mnohem důležitější než styly učení jsou tzv. techniky učení. Na rozdíl od stylů učení existují způsoby, jak se učit, které jsou vědecky ověřeny a skutečně pomáhají. O většině z nich se dozvíte v mé knize.

Učební styly a jejich zvrácený efekt

Je sice smutné, že styly učení jsou mezi studenty a učiteli tak známé, ale přitom nemají v podstatě žádný pozitivní efekt na učení. Daleko smutnější je, že mohou mít zvrácený efekt na naše sebevědomí a vnímání sebe sama.

Když řeknete 10letému, 15letému dítěti, že se učí lépe pomocí uší, poslouchání, že má auditivní styl, ale zároveň je trošku horší ve čtení, učení se pomocí zkušeností a ve vizuálním učení. Tak tohle dítě o sobě získá zhoubné přesvědčení.

Kdykoliv narazí na látku, která je vizuální, bude se rovnou odsuzovat k neúspěchu. Ani se nezačne pořádně snažit, protože si někde uvnitř řekne, že to pro něj nemá cenu, když nemá “talent” na vizuálno. Narazí na první překážku a raději to vzdá, protože si poví, že nemá cenu pokračovat, když nemá vizuální styl. Ať už je to na vědomé nebo nevědomé úrovni.

Takové dítě, a že jich je spousta, se nějak zaškatulkuje a ve svém životě se nevědomky připraví o spousty možností, příležitosti. Vzdají se rychleji, než vůbec pořádně začnou.

Je to hlavní důvod, proč jsem článek napsal. Nechci, aby si o sobě desítky, stovky mladých lidí myslely věci, které snižují jejich potenciál. Nechci, aby se mladí škatulkovali (ty si dobrý v tom a v tom, ale zase ti jde hůře tohle), podle mě je to největší důvod a zdroj neúspěchu. Už jsem to říkal v jednom předchozím videu a psal v článku: Jste to, co si myslíte. A pokud si myslíte, že jste špatní, že nejste v tom a tom dobří, tak v tom taky nikdy dobří nebudete.

Kdybych se nepřestal škatulkovat, tak dneska nejsem tam, kde jsem, neříkám, že jsem úspěšný, ale určitě bych byl někde jinde. Jako malý jsem si myslel, že jsem stydlivý, na tuhle škatulku jsem se vysr*l a dneska vystupuju před lidmi a točím divná videa na youtube. Psycholožka mi řekla, že nejsem nijak zvlášť dobrý na matiku, logiku, vysr*l jsem se na ní, začal jsem něco dělat, makat a jako jeden z mála jsem dal matematiku na vysoké bez opisování a na poprvé. Celou základku, polovinu střední jsem měl špatné známky ze slohovek, které mě nutily si myslet, že nejsem dobrý v psaní a dneska si můj nejoblíbenější článek přečetlo přes 70 000 lidí.

Když vám paní psycholožka, učitelka řekne, že jste vizuální, auditivní nebo kinestetický typ. Tak to jedním uchem poslechněte a druhým to pošlete hned ven. Stejně vám to při učení nijak nepomůže, jedině to nahlodá vaše sebevědomí.

A věřte, že chyby a občasné nebo spíše časté nezdary a trápení jsou cestou, jak se stát v něčem doopravdy dobrým.

Co je nejdůležitější vlastnost pro úspěch? – Rozhodně si přečtěte tento článek, pokud vás zaujala předchozí část článku.

Když už víme, že učební styly, jsou k ničemu. Pojďme na to, na co všichni čekáte. Jak se učit správně?

Jak se doopravdy učit lépe?

Efektivní učení je trošku komplexnější, než v sobě může obsáhnout jednoduchá teorie stylů učení. Efektivní učení není intuitivní, bývá náročné a často vás bude vlastní mozek přesvědčovat, abyste se vrátili ke starým metodám učení. Efektivní učení vyžaduje, abyste přestali věřit své intuici a potlačili ji. Intuice bude naříkat a stěžovat si, že to takhle není dobré, efektivní. Raději ale věřte mně, vědeckým studiím, než své intuici, která by se nejraději válela celé dny před televizí a vůbec nic nedělala.

Nejdůležitějšími principy efektivního učení jsou aktivní a rozložené učení.

Aktivní učení

Aktivní učení ve své podstatě znamená, že se neustále snažíte dostávat informace ze své hlavy. Neustále testujete, kolik si toho dokážete vybavit. Až když si něco vybavíte, můžete říct, že si to skutečně pamatujete. Aktivní učení může probíhat formou samozkoušení, něco si jednou přečtete a pak se pokoušíte nahlas říct, co si pamatujete. Nebo formou cvičného testu. Snažíte se odpovídat na otázky, aniž byste se dívali do sešitu, učebnice. (Studie dokládající účinnost aktivního učení)

Rozložené učení

Rozložené učení je dalším velmi důležitým principem efektivního učení. Když se něco naučíte, bohužel to taky velmi rychle zapomeneme. Právě proto musíme opakovat. V ideálním případě byste měli opakovat tehdy, když vám mají informace “vyprchat” z paměti. Jakmile si je v ten moment připomenete, efekt na vaši paměť je nejsilnější. Je důležité zmínit, že pomocí rozloženého učení se vám informace ukládají do dlouhodobé paměti. (Studie dokládající účinnost rozloženého učení)

Kde se dozvím o skutečném efektivním učení více?

Pokud vás toho zajímá o učení více, koukněte se na má videa, jdu více do hloubky, tady jsem vám ověřené techniky efektivního učení spíše představil. Doporučuji videa: Jak nikdy nic nezapomenout, 7 vědecky ověřených tipů, jak se učit efektivně.

Pokud máte čas a chuť, přečtěte si na mém blogu sérii 21 vědecky ověřených tipů, jak se správně učit, všechno je podloženo studiemi.

A těm z vás, kteří mají nějakou tu stovku navíc a hledají komplexní, kompletní a podrobný návod na to, jak se učit, můžu vřele doporučit moji e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy. V e-knize je podle mě všechno, co potřebujete vědět o efektivním učení. Jako největší výhodu mé e-knihy spatřuji, že je napsána polopaticky, je plná příkladů, tak aby každý techniky pochopil a mohl je začít ihned používat.

Koukněte na moji e-knihu a zvažte, jestli ve svých snahách podpoříte sebe a mě.

Těším se na vás v komentářích. Jsem zvědav, jestli se zde objeví nějací zastánci stylů učení, učebních stylů.