Jak se připravit na přijímací zkoušky efektivně a rychle?!

Tenhle článek vznikl pro ty z vás, které čekají přijímací zkoušky a chtěli by se na ně efektivně, kvalitně a ideálně za co možná nejkratší dobu připravit. Svoje si tu najdou ti, které čekají Národní srovnávací zkoušky od Scia, tak i ti, kteří se připravují na jiné specifické přijímačky. Nebudu vás totiž učit konkrétní informace nebo postupy řešení. Dozvíte se, jak se připravit na přijímací zkoušky skrze strategie a metody, pomocí nichž se požadované vědomosti nebo dovednosti efektivně a rychle naučíte. Většina lidí se pustí rovnou do učení, aniž by věděli, jak se vlastně učit správně a neztrácet přitom čas a energii. Když víte, jak na to, vaše snaha nikdy nepřichází vniveč, naopak vědomosti lezou do hlavy a vy se každým krokem blížíte svému cíli.

Pokud by vás zajímalo více o efektivním učení, můžete se zapojit do některého z mých online kurzů (například toho určeného pro maturanty), ve kterých získáte přístup k ucelenému systému užitečných metod efektivního učení, organizace a produktivity pěkně krok za krokem.

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

Jak se připravit na přijímací zkoušky? Začněte testem nanečisto

Spousta videí nebo článků, ve kterých vám radí, jak se připravit na přijímací zkoušky, uvádí: „Za prvé: vytvořte si plán a zjistěte, co všechno máte umět.“ Mnohem lépe však uděláte, když si ze všeho nejdřív bez jakéhokoliv učení a přípravy zkusíte napsat jedny, dvoje nebo klidně troje přijímačky nanečisto. Hlásíte-li se na školu, kde se píšou Národní srovnávací zkoušky, hned po přečtení tohoto článku zkuste vyplnit některý z jejich modelových testů. Pokud se hlásíte například na medicínu, najděte si zadání z minulých let – třeba na stránkách fakulty.

Zdá se to velmi neintuitivní, ale když už před samotným učením budete vědět, do čeho jdete, učení půjde daleko snadněji. Je nutné si uvědomit, že nejlépe se učíme, když víme, jak budeme nabyté vědomosti konkrétně používat. Když se rovnou ponoříme do učení, svoje úsilí zaměřujeme na vše najednou, a přitom ničemu nevěnujeme dostatečnou pozornost.

Po napsání zkušebního testu rovněž pochopíte, jaký mají přijímačky formát, a dokážete si lépe představit, jak moc do hloubky se máte informace učit. Výjimkou jsou testy obecných studijních předpokladů (OSP), na které se neučíte vědomosti, spíše pilujete dovednosti pro rychlé a přesné řešení jednotlivých typů příkladů.

Když si modelové přijímačky rovnou nenapíšete, při učení se můžete velmi snadno zahltit a demotivovat velkým množstvím učiva, protože budete mít tendenci studovat všechno do nejmenších podrobností, a to v 99 % případů není šťastná volba. Také se může naopak stát, že přípravu podceníte. Napsání testíku vám ukáže směr – tohle se uč hodně, tohle méně apod.

Já se v rámci přípravy tohoto článku podíval na požadavky k přijímacím zkouškám na psychologii, kde bylo vypsáno přes 30 doporučených knížek. Z toho by se jeden zbláznil, kdyby se to měl učit podrobně. Nicméně po vyplnění modelového přijímacího testu člověk zjistí, že jde hlavně o obecné znalosti, nic detailního, a když tohle víte, hned se vám učí lépe a můžete se rozhodnout, jaké zdroje upřednostnit, čemu dávat při učení větší váhu a co naopak oželet.

Kromě toho získáte hned zkraje skvělou zpětnou vazbu. Uvědomíte si, na co rozhodně musíte zaměřit svou pozornost, co se ještě musíte naučit. To, co již umíte, si vyplněním modelového testu upevníte v paměti a ještě lépe pochopíte – jak nám dokazují stovky studií na téma cvičného testování (například tato).

Také doporučuju oslovit lidi, kteří se na školu, na kterou se hlásíte, dostali. Ptejte se je na přípravu, co by dnes udělali jinak, na co by se více zaměřili, co by možná řešili méně, z čeho se učili, co bylo kvalitní, co zase méně apod. Hlavní je, abyste se nesnažili objevovat objevené a své úsilí vysílali tam, kde to přinese nejvíce ovoce.

Nevíte, kde sehnat modelová zadání přijímacích zkoušek? Zkuste učebnice z nakladatelství scholastik (OSP, TSP, ZSV, Přijímačky na lékařské fakulty).

Plán a kdy začít?

Potom, co jste si na vlastní kůži vyzkoušeli, co vás čeká, si udělejte plán. S přípravou začněte co možná nejdříve. V jiných článcích a videích vám budou tvrdit, že učení s předstihem bude méně stresující, únavné, vybudujete si návyk pravidelného učení a tak dále. Neříkám, že to není pravda, ale já vám průběžné učení doporučuju z čistě pragmatických důvodů – učení tak zabere méně času, a čím více se budou přijímací zkoušky blížit, tím snáze vám polezou další informace do paměti (jak dokládá například tato studie).

Všichni, kteří jsme zažili dobu covidovou, známe exponenciální křivku. Vědomosti v paměti fungují přesně jako exponenciální křivka. Čím více vědomostí máte pevně uložených v mozku, tím rychleji se budete učit a chápat nové informace. Při učení totiž propojujeme nové vědomosti s těmi stávajícími, a pokud nemáte v paměti moc informací, se kterými můžete ty nové spojit, učení půjde pomaleji. Biflování na poslední chvíli vás okrádá o možnost využívat exponenciální křivku učení, protože v podstatě od píky budujete úplně novou strukturu vědomostí v paměti, a tak bude učení zákonitě těžší.

Další tipy můžete najít zde.

Jak se na přijímací zkoušky učit?

Ještě jednou připomenu, že mozek se učí špatně, když neví, za jakým účelem se učí a jak budou vědomosti, které dostává do paměti, využity. A proto je zcela zásadní napsat si modelové přijímačky co nejdříve. Mozku tím ukážete směr, za kterým se jako vzteklý buldok poženete.

Při samotném zapamatovávání si informací spoléhejte na „cibulovité učení“, tedy hluboké zpracování informací a vybavování. Jak říká Shrek: „Zlobři jsou jako cibule, protože mají vrstvy.“ A v podstatě úplně stejně je to s učením. Nikdy bychom se neměli učit lineárně od A do Z. Lepší je na sebe učení vrstvit, nejprve v mozku pomyslně vybudovat základní kostru, mít povědomí o hlavních, základních informacích, a až potom na tu kostru nabalovat detaily.

Učení to nesmírně usnadňuje, protože si dovolujeme stavět na předchozích znalostech, namísto toho, abychom se snažili najednou zasadit spoustu nesouvisejících informací do paměti. Kromě toho látku snadněji pochopíme a dokážeme si všimnout spojitostí, které bychom jinak přehlédli.

Když se učíte rovnou do podrobností, je to jako házet knížky na hromadu doprostřed místnosti – jen stěží je tam později najdete. Naopak pokud si nejprve uděláte přehled, je to jako byste postavili regály, rozhodli se, jak vše budete organizovat, a jedině potom do těch regálů zařazovali konkrétní knihy. Tahle příprava vám pomůže knihy později snadněji najít a déle je v té pomyslné knihovně, vaší hlavě, udržet.

Tedy: Před studiem každé kapitoly nebo nějakého většího celku si to celé prolistujte, udělejte si základní přehled o tom, co vás čeká, začtěte se do zvýrazněných pasáží, vnímejte hlavní nadpisy.

Až potom se pusťte do hlubokého zpracování informací. Co to znamená? Při čtení nespěchejte, naopak raději čtěte pomalu s velkým důrazem na pochopení, a zároveň pomáhejte mozku propojovat nové vědomosti s těmi, které už máte v paměti. A to tak, že se budete ptát:

• Proč to takhle je?
• Proč je to důležité?
• S čím to souvisí?
• Jak to můžu použít?
• Jak by se tahle informace mohla objevit u přijímaček?

Čtení to sice zpomalí, ale zato vám informace zůstanou pevně v hlavě.

Poslední fází je vybavování. O co jde? Zavřete knížku a říkejte si všechno, co si pamatujete. Nebo si zkuste napsat další modelový test. Dostávání vědomostí z paměti informace pevně ukotvuje v hlavě, pomáhá vám je pochopit a spolehlivě vyhodnotit, na čem jste.

Více o tom, jak funguje paměť, se dozvíte v jednom z mých dalších článku.

Jakmile se něco učíte poprvé, neusilujte o to, abyste to uměli do nejmenšího detailu. Pamatujte na cibuli a její vrstvy, naučte se to „lajdácky“, tak nějak napůl s vědomím toho, že se k tomu ještě vrátíte a pak doladíte detaily. Učení tak půjde rychleji. Ani sportovcovi nedokážou vysokou formu udržet po dlouho dobu, snaží se ji „vyladit“ na vrcholovou akci. S učením je to podobné.

Nejprve tedy získejte základní přehled, vše si projeďte, ať víte, co vás čeká. Pak pozorně čtěte, pokládejte si otázky pro lepší zapsání vědomostí do paměti, potom studijní materiál zavřete a říkejte nahlas nebo pište, co si pamatujete. Nakonec se doučte, co jste neuměli dobře. A pamatujte na to, že nemusíte hned všechno perfektně umět, protože se k tomu ještě párkrát vrátíte a s těmi vašimi už vybudovanými vrstvami to půjde snadněji.

Chcete-li vědět více o efektivním učení, podívejte se na článek 10 jednoduchých tipů, jak se učit rychleji a s menší námahou.

Testování, testování, testování

To je ta vůbec nejpodstatnější část. Často se testujte, zkoušejte si modelové příjímací zkoušky, ať víte, na čem jste, ať si upevňujete své znalosti a zároveň vyhodnocujete své slabé stránky. Pokud se netestujete, je snadné podlehnout pocitu, že něco umíme, že to chápete, že jste dobře připraveni, ale přitom tomu tak vůbec nemusí být. Až výsledek testu vás postaví tváří v tvář realitě a pomůže vám směrovat vaše další úsilí.

Zásadní je, abyste při psaní testu co možná nejvíce napodobili podmínky, které budou panovat u ostrých přijímaček. Nepoužívejte žádné pomůcky, mějte nastavený časový limit, nekontrolujte si hned své odpovědi. Mozek tím vytrénujete k tomu, aby rychle přemýšlel a uměl si poradit s tlakem a nervozitou. Až přijde den D, už to nebude vaše poprvé, protože jste si to doma už několikrát zažili, a tak nebude důvod panikařit, a na rozdíl od vašich kolegů vejdete do časové limitu.

Jak se říká: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ A proto na sebe buďte doma přísnější. Pokud máte verbální oddíl vyplnit za 35 minut, doma ho vyplňujte za 30 minut. Je totiž úplně něco jiného psát si testík v pohodlí domova, kde vás nesvazuje stres a tíha okamžiku. Mějte natrénováno na nižší limit, aby vás ani stres nemohl překvapit.

Ale pozor, nesmíte zůstávat jenom u psaní modelových přijímacích zkoušek. Stejnou, možná dokonce větší pozornost věnujte vyhodnocování vašich výsledků. Jakmile vyplníte více testů, všimnete si určitých vzorců, zjistíte, že nějaké konkrétní celky nebo druhy příkladů vám nejdou, a právě na ty byste měli zaměřit svou pozornost při učení.

Pokud vám něco dělá problém delší dobu, znamená to, že potřebujete nový úhel pohledu. Stávající zdroj informací nebo postup, který používáte, je na to zřejmě krátký, a proto si najděte nějaké video, článek, kurz nebo knihu, která vám ten nový úhel pohledu poskytne, a tak vám dovolí informaci kvalitně zapojit do paměti. Možností je rovněž oslovit nějakého učitele, lektora apod.

Nástroje

Přijímačky můžete zvládnout bez cizí pomoci a bez peněžních investic, jenom s internetem a hodně velkou dávkou vůle. Nicméně život si hodně usnadníte, a hlavně ušetříte spoustu času, když si necháte od někoho pomoci. Nějaký kurz nebo workshop vám ukáže, jak na to, na co se zaměřit, vysvětlí vám nejlepší postupy a poskytne spoustu materiálů k procvičování. Metoda pokus omyl sice může fungovat, ale ke stejnému výsledku vás dovede mnohem pomaleji.

Pokud se připravujete na Scio testy, můžete využít kurzy přímo od společnosti Scio, kde vás naučí různé postupy řešení a poskytnou přes 400 výkladových a ověřovacích úloh. A pokud nemáte hluboko do kapsy, jde si domluvit i osobní doučování s lektorem, se kterým se zaměříte na ty oblasti, u kterých jste zjistili, že vám dělají největší potíže.

Já osobně bych spíše než materiály přímo od Scia využil přípravné online kurzy z LearnTube, ve kterých vás připraví jak na analytický, tak na verbální oddíl Scio testů. A pokud použijete můj kód KOHUT15, získáte na jejich kurzy 15% slevu. Na LearnTube najdete také specifické kurzy pro přípravu na přijímačky VŠE, ČZU nebo VUT.

Užitečnou pomůckou je také učebnice Obecné studijní předpoklady ze stránek oscio.cz. Je v ní přes 600 řešených úloh s vysvětlením správného postupu. A co je podle mě nevídané – pokud se na svou vysněnou školu náhodou nedostanete, oscio.cz vám vrátí peníze. Také můžete získat přístup do webové a mobilní aplikace na procvičování testů. Vždy máte k dispozici řešení a vysvětlení postupů, takže konečně zjistíte, jak na úlohy, které vám dělají potíže. Ukázkové testy zdarma si můžete zdarma vyzkoušet na téhle stránce. Pokud se rozhodnete koupit učebnici nebo přístup k dalším testům, použijte kód KOHUT15, abyste získali 15% slevu.

Pokud se hlásíte na medicínu, farmacii nebo veterinu, doporučuju přijímačky nanečisto z eduzio.cz. V podstatě jako u skutečných přijímaček s časovým limitem a vedle dalších studentů píšete biologii, chemii, fyziku nebo souhrnný test. Úlohy jsou podobně náročné jako u přijímaček, kromě toho dostanete k výsledkům zpětnou vazbu, a tak víte, co vám nejde, na čem máte ještě zapracovat a jak si stojíte proti ostatním studentům. Najdete tam spoustu testů zcela zdarma.

A když zjistíte, že vám něco konkrétního nejde, můžete se na platformě MUDRstart zapojit do workshopu na dané téma. Možností jsou i jejich celoroční nebo intenzivní přípravné kurzy, v rámci nichž mimochodem dělám workshop o tom, jak se efektivně a rychle učit.

Nyní už víte, jak se připravit na přijímačky, na které se pravděpodobně budete muset učit velké množství informací, a i na vysoké budou učiva kvanta. A tak je podle mého důležité umět používat svoji mysl správně, aby učení zabralo co nejméně času, vědomosti se držely v paměti po dlouhou dobu, dokázali jste pochopit nová složitá témata, neprokrastinovat a koncentrovat se bez vyrušení.

Pokud se kromě přijímacích zkoušek chystáte také k maturitě, mohly by vás zajímat mé starší články zaměřené na ústní část maturity nebo didaktické testy.

Bez znalostí metod efektivního učení ztrácíte zbytečně moc času. Spousta lidí má kvůli špatným technikám učení dokonce nízké sebevědomí a pocit, že nejsou dostatečně chytří. Jiní se nedostanou na svojí vysněnou školu, další ji nezvládnou, a přitom by to bylo možné, kdyby dokázali ze svého mozku dostat lepší výkony. Věřím v to, že všichni máme obrovský potenciál, jen je potřeba ten potenciál umět odemknout a nepoužívat jenom část výkonnosti svého mozku.

Pokud vás zajímá nejen to, jak se připravit na přijímací zkoušky, ale i jak se co nejlépe naučit na budoucí zkoušky na vysoké škole, můj online kurz Jak udělat každou zkoušku je uceleným návodem na to, jak dostat ze svého mozku více. Budete se učit efektivně, udržíte vědomosti déle v paměti a uložíte do ní i to, co byste dříve velmi rychle zapomněli. Kromě toho porazíte stres, prokrastinaci a rozptýlení, které vás okrádají o pozornost. Učení je základní dovedností, a když tuhle dovednost ovládnete, každé další studium vám půjde snadněji.