Metakognice: Snadný způsob, jak se učit efektivněji

Ve školách po nás vyžadují, abychom se naučili obrovské množství informací, ale v těch stejných školách nám už jaksi zapomněli říct, jak na to. Navíc má většina lidí zkreslenou představu o tom, co je to efektivní učení. Tuto představu v nich podporují mimo jiné tzv. kognitivní zkreslení.

Klasickým příkladem kognitivního zkreslení je Dunningův-Krugerův efekt, o kterém jste už možná slyšeli. Na sérii experimentů se dokázalo, že lidé, kteří měli nejlepší pocity ohledně toho, jak dobře si vedou při řešení logických úloh, si nevedli nijak oslnivě. Naopak ti, kteří si svými výsledky nebyli tak jistí, měli mnohem lepší výsledky. Jinými slovy, mít pocit, že jsem v něčem dobrý, že něco umím skvěle, ještě nemusí nic znamenat.

Dunningův-Krůgerův efekt je jen jeden z mnoha typů kognitivních zkreslení, kterému podléháme v průběhu učení. Často si myslíme, že něco umíme, i když tomu tak vůbec není. Nebo máme pocit, že se učíme nejlepší možnou metodou učení, ačkoliv to není pravda.

Článek, který právě čtete, obsahuje jeden opravdu snadný trik, jak se učit rychleji a efektivněji, a o kterém nám ve škole měli říct.

Nejsem jeden z těch, co by vás dlouho napínal – v následujících několika řádcích se budeme bavit o metakognici. Přesněji ji definuji níže, ale v podstatě nejde o nic jiného než o přemýšlení o tom, jak se učíte.

Studenti se až příliš často učí bezmyšlenkovitě, bez jakékoliv strategie a plánu, a ještě přitom podléhají zmíněným kognitivním zkreslením. Metakognice odhodí vaše růžové brýle a vy tak získáte nad učením nadhled. A když se vám tohle podaří, budete moci používat lepší metody učení, správné zdroje pro studium a vybrat nejlepší možnou strategii učení. Pak už učení nebude bezmyšlenkovité a neefektivní, ale strategické a efektivní.

V následujících odstavcích metakognici definuji, následně vám řeknu, jak si díky metakognici zlepšili studenti Stanfordské univerzity své známky, a nakonec se naučíte metakognici používat v praxi – při učení.

Pokud se chcete dozvědět více o metodách rychlého a efektivního učení, koukněte na můj online kurz Jak udělat každou zkoušku. Popisuju v něm ty nejúčinnější způsoby efektivního studia, na které jsem za skoro 5 let blogování narazil.

Co je to metakognice?

Nejsem psycholog, psychologii ani nestuduji, a proto nevidím žádný smysl v tom, abychom se zabývali definicí plnou neznámých, a pro běžného smrtelníka i nepochopitelných, slov. Metakognice je zcela jednoduše přemýšlení o tom, jak přemýšlíme a jak se učíme.

Metakognice umožňuje studentům odhalit mezery mezi tím, co by měli umět, a tím, co skutečně umí. Student, který je dobrý v metakognici, ví, kdy a jak používat různé metody učení. Metakognice souvisí také se stanovením cílů pro učení a plánů, jak těchto cílů dosáhnout a průběžným vyhodnocováním toho, jak se těmto cílům přibližujete.

Když se nad tím zamyslíte, učení vyžaduje, abyste se neustále rozhodovali – ať už o tom, co se budete učit, jak se to budete učit nebo kdy s učením skončit, protože učivo dostatečně umíte apod. Čím lepší budete v metakognici, tím lépe vám učení půjde.

Přestože se tady na stránkách prezentuji jako guru efektivního učení, nejsem svatý a pořád se občas učím pomocí neefektivních metod učení. Naštěstí jsem zvyklý se pravidelně věnovat metakognici (přemýšlím o svém přemýšlení a učení). Metakognice mi umožnila poodstoupit, získat nadhled a odhalit své chyby při učení. Díky tomu jsem například zjistil, že opakuji neefektivně, a ještě k tomu ve špatnou dobu.

Více se toho o mně můžete dozvědět ZDE nebo koukněte na youtube.

Věřím, že podobně může metakognice pomoct i vám. Vlastně tomu nevěřím, ale vím to, protože správná aplikace metakognice pomohla i studentům Stanfordské univerzity zlepšit si své výsledky, aniž by se učili déle. Avšak ještě předtím, než si řekneme jak na to, potřebujete vědět, na co si dávat při metakognici pozor.

Častá kognitivní zkreslení při učení

Metakognice je schopnost jako každá jiná. Pokud začínáte, nebudete v ní vynikat. Naprostým základem je, abyste si byli vědomi toho, že při učení mnohdy podléháme nejrůznějším zkreslením. Máme pocit, že něčemu rozumíme, i když ve skutečnosti to nechápeme tak dobře. Nebo si myslíme, že si něco skvěle pamatujeme, ale ve skutečnosti to není pevně ukotvené v paměti.

Pamatujte si a vždy berte na vědomí, že v záležitostech týkajících se učení jsme přirozeně přespříliš sebevědomí. Buďte skeptičtí k tomu, co vám říká vaše hlava (např. tohle umíš opravdu dobře).

Častým negativním kognitivním zkreslením, kterému mozky při učení podléhají je tzv. problém zpětného pohledu, také se mu říká: já jsem to věděl efekt. Řekněme, že se z něčeho zkoušíte, ale nedokážete si vzpomenout. Jakmile spatříte odpověď, pomyslíte si, že jste to přece věděli (já jsem to věděl efekt), a proto dalšímu opakování nevěnujete žádný čas. V důsledku já jsem to věděl efektu podceníte situaci a u zkoušky můžete na dané otázce vyhořet.

Myslet si, že něco umíte, ještě neznamená, že to skutečně umíte. Věřte raději objektivním faktům – nevzpomněli jste si na něco, což znamená, že to neumíte a měli byste strávit ještě nějaký čas studiem.

Neméně častým kognitivním zkreslením je tzv. foresight bias. Český překlad jsem nenašel, ale ve své podstatě jde o to, že pokud se něco jednou naučíme, máme pocit, že to budeme umět navždy.

V jednom experimentu si měli studenti za úkol zapamatovat slovíčka, následně se jich zeptali, kolik si jich budou pamatovat za hodinu, za týden a za měsíc. Ve svých odhadech předpokládali, že si budou pamatovat zhruba stejné množství slovíček za hodinu, týden nebo měsíc. Ale jak ukazuje křivka zapomínání, není tomu tak! Vždyť jen jeden den po učení se nových informací jich nejméně 60 % zapomeneme – ale tohle si už naše hlava bohužel neuvědomuje. Při svých metakognitivních snaženích to berte v potaz!

V článku Iluze vědění píšu o dalších kognitivních zkresleních, které naši hlavu při učení šálí. Abyste byli v metakognici opravdu dobří, měli byste zkreslení znát. Rovněž nabízím řešení, jak se tomu bránit.

Jak pomohla metakognice studentům Stanfordské univerzity?

Když jsem poprvé viděl experiment, který vám nyní popíšu, věděl jsem, že o něm musím napsat článek. Jeho výsledky byly až moc zázračné na to, abych vám o nich neřekl. Dneska, po dvou letech, jsem se k tomu konečně dokopal. :)

Studenti Stanfordské univerzity, kteří absolvovali statistiku, byli, jak je již u vědeckých experimentů zvykem, rozděleni do dvou skupin. První skupince studentů přišel před zkouškou e-mail, který je upozorňoval na to, že se blíží zkouška a měli by být připraveni. Druhá skupinka měla za úkol vyplnit krátký metakognitivní dotazník.

Dotazník obsahoval pár otázek a jeho vyplnění zabralo jen několik minut. Studenti byli otázkami nabádáni k tomu, aby se zamysleli nad tím, z jakých dostupných zdrojů se budou na zkoušku učit (např. učebnice, poznámky z přednášek, materiály z primátu atd.) a jak se budou z daných materiálů učit. Krátký dotazník rovněž zjišťoval, jakou chtějí známku a jak velkou důležitost tomu přikládají.

Skupina studentů, která byla nabádána k metakognici (přemýšlení o svém učení, stanovení si cílů) si vedla u zkoušky daleko lépe! V průměru měli studenti, kteří se věnovali metakognici známku lepší o 0,33 bodu. Studenti ze skupiny, kteří byli e-mailem pouze upozorněni na zkoušku, dosáhli průměrného hodnocení B, avšak studenti vyplňující metakognitivní dotazník získali A.

Vědci některým studentů poslali 2 dotazníky, které studenty nutily přemýšlet o tom, jak se učí. Tihle studenti byli ještě úspěšnější. Jinými slovy čím více metakognice, tím lépe.

Nejenom že studenti z „metakognitivní skupinky“ dosáhli lepších výsledků, oni ještě navíc využívali dostupné zdroje efektivněji. Studenti praktikující metakognici vykazovali méně negativních emocí v souvislosti s blížící se zkouškou. Kromě toho cítili větší kontrolu nad svým výkonem.

Až příliš často jednáme automaticky, děláme něco a vůbec se nezamýšlíme nad tím, proč to děláme zrovna takhle. Metakognice vypne náš automatický režim a umožní nám zamyslet se nad tím, jaké kroky je potřeba udělat, abychom se učili co možná nejlépe.

Být dobrý v metakognici mimo jiné znamená, vědět dost o tom, jak se efektivně a rychle učit. V online kurzu Jak udělat každou zkoušku se dozvíte o těch nejlepších a nejúčinnějších metodách učení, na které jsem zatím narazil.

Jak na metakognici?

Nejjednodušší věc, kterou můžete udělat, je, napodobit stanfordské studenty z experimentu. Před zkouškou se sami sebe ptejte, jaký máte cíl a jak moc vám na něm záleží. Následně se zamyslete nad tím, jaké studijní materiály máte k dispozici a jak se můžete učit, abyste byli co možná nejefektivnější.

Pokud to chcete posunout na trošku vyšší level, čtěte dál. Princip je pořád stejný – zastavit, nefungovat jako automat a trošku strategicky přemýšlet.

Metakognici byste se měli věnovat nejenom před zkouškami, ale i v průběhu roku. Myslím, že není problém najít 5 minut a odpovědět si po škole na tyto otázky:

• Na škále od 1 do 4 (s tím, že 1 je nejhorší) ohodnoť – jak dobře jsem pochopil/a, co jsme dneska probírali ve škole?
• Co bych si měl/a z dneška zapamatovat? Jaké byly hlavní myšlenky?
• Jaká témata mi dneska připadala složitá k pochopení a co udělám pro to, abych je pochopil/a?

Jen díky těmhle několika otázkám si budete více vědomi toho, co děláte a proč to děláte.

Před samotnou zkouškou, písemkou provádějte následující metakognitivní cvičení. Položte si tyto otázky a snažte se na ně odpovědět:

• Jaký je můj cíl a jak moc mi na něm záleží?
• Co asi bude na testu/zkoušce/písemce?
• V jakých oblastech tápu, co mi nejde tak dobře?
• Kolik času bych měl/a učení věnovat a jak si rozdělím čas?
• Mám všechny potřebné materiály ke studiu?
• Jaké metody učení budu používat? Které jsou v dané situaci ty nejvhodnější?
• Jakou známku bych dostal/a, kdybych psal/a test právě teď?

Otázky vás nakopnou a dají vám spoustu užitečných podnětů, jak se lépe učit a na co se při svém studiu zaměřit.

Metakognice ani teď nekončí. Výsadou všech úspěšných je, že se dokážou poučit ze svých chyb a nevstoupí dvakrát do stejné řeky. Pokud se i vy budete pravidelně učit ze svých chyb, stanou se z vás studijní monstra!

Po samotné zkoušce se ptejte:

• Co jsem neuměl/a, v čem jsem udělal/a chyby?
• Byla v testu nějaká překvapení?
• Co jsem mohl/a udělat jinak?

Příště se už chybám vyhnete a budete se učit zase o něco lépe.

Čím více toho o efektivním učení budete vědět, tím lepší budete v metakognici. Proto vám doporučuji, abyste si četli i o metodách a technikách efektivního učení a věděli, jak funguje vaše paměť. Začít můžete s články na blogu, doporučuji vám třeba tyto:

• 10 vědeckých tipů, jak se efektivně učit
• Jak nikdy nic nezapomenout
• Jak na aktivní učení

Avšak pokud chcete svůj rozvoj v oblasti efektivního učení opravdu nakopnout, pořiďte si online kurz Jak udělat každou zkoušku, ve které s vámi sdílím to nejdůležitější a nejúčinnější, co jsem se o efektivním učení dozvěděl. Na jednom místě, v jedné e-knize, máte úplně všechno, co potřebujete o učení vědět.

Doufám, že se vám článek líbil a hlavně věřím, že začnete metakognici používat. Výsledky jsou až překvapivě úžasné. Často něco děláme, ale vlastně vůbec nevíme, proč to tak děláme. Metakognice nám umožňuje zastavit a zpochybnit naše zažité vzorce chování.