fbpx

Pravda o mojí maturitě!

Článek bude trošku osobnější a zřejmě v něm nenajdete tolik užitečných tipů a triků jako v ostatních článcích. Doufám, že jsem tímhle odehnal všechny čtenáře, kteří dychtí pouze po praktických tipech. V odstavcích níže se dozvíte, jak jsem maturoval, jak jsem se připravoval a jaké jsem měl z maturity pocity.

Odmaturoval jsem se samými jedničkami. Takhle z dálky to může vypadat pěkně a řada z vás si bude říkat, že jsem se ani nemusel tak moc učit, protože jsem Honza z jakserychlenaucit.cz, který zná všechny metody efektivního učení, a ještě k tomu je přirozeně inteligentní. To však není tak úplně pravda. Většinou vidíme jenom konečný výsledek, ale nedovedeme si představit tu práci, která za ním stojí.

Na svém blogu se prezentuji jako “dokonalý student”, který ví, jak se efektivně a rychle učit. Nedá se však říct, že bych každou zkoušku zvládl s prstem v nose. Jsem obyčejný kluk s průměrnou inteligencí a musím se stále učit, opravdu se mi nic nenaleje do hlavy jen tak. Když si nejsem jistý svými schopnostmi, jsem nervózní a zbytečně stresuji.

Když se podívám na své maturitní vysvědčení mám z něj dobrý pocit, ale opravdu jsem ho nezískal jen tak. Myslím, že podobně to budete mít i vy. Spousta lidí se chlubí tím, že maturitu udělali jen tak, ani se naučili apod. Těmhle historkám se mi nikdy nechce moc věřit. I ti největší lenoši, kteří odmaturují se čtyřkami se alespoň dva dny usilovně učili a během maturity byli v enormním stresu.

Jen pro doplnění, maturoval jsem v roce 2017 na obchodní akademie, takže jsem musel absolvovat i praktickou maturitu (účtovali jsme na počítači, psali úřední korespondenci a dělali komplexni příklad v microsoft office). Jako volitelný předmět jsem si vybrali angličtinu, nikoliv matematiku.

Slohovkajak se správně učit

Pokud si pamatuji správně, už někdy začátkem dubna jsme psali maturitní slohovku, část maturity, které jsem se nejvíce obával. U téhle části mi moje metody efektivního učení až tak nepomohou, i když existují postupy, které zlepší psaní.

Na střední jsem měl vždy skvělé vztahy s vyučujícími, tohle mi však u slohovky ani nemohlo pomoct. Naše slohové práce opravovali centrálně testeři z Cermatu, a právě z toho jsem měl velké obavy. Vaše učitelka dokáže po letech přečíst váš škrabopis, zná váš styl, na který si postupně zvykala a je ochotna občas přimhouřit oko, pokud to máte na hraně. Testeři v Cermatu vás neznají, vaše písmo vidí poprvé v životě, váš styl jim nic neříká a oko nikdy jen tak nepřimhouří.

Právě tohle mi dělalo velké obavy. V psaní jsem nikdy nevynikal a jelikož pocházím z Těšínského Slezska dopouštím se často zvláštních chyb a používám divná slova, která nejsou ani česká ani polská.

V té době jsem už sice psal blog: jakserychlenaucit.cz, ale psaní článků o tématech, která mě baví a zajímají je úplně jiná věc než psát slohovku na předem stanovené téma. Stejnou situaci zažívám i teď na vysoké škole, článek na blog dokážu napsat ve slušné kvalitě za 2 hodiny (hrubou verzi), ale psaní seminárky mi trvá několik dnů, a i tak nejsme s výsledkem moc spokojen.

Jakmile nastal den D šli jsme na to. V té době jsme ještě disponovali luxusem výběru z deseti témat, dnes mají maturanti na výběr pouze z šesti. Psal jsem zprávu, tenhle žánr nám učitelka hodně doporučovala, protože je jednoduchý. Odrazovala nás od úvah a vypravování, které údajně neumíme psát. Vlastně řekla, že vypravování můžu psát jenom já a jedna spolužačka. Nakonec to dopadlo tak, že vypravování psala většina lidí. 😊 Někteří lidé si prostě nenechají poradit.

Abych řekl pravdu psaní slohovky nebyla taková hrůza a celkem jsme se u toho nasmáli. V té době frčely na youtube videa s Alešem Bejrem a jeho bezdomovci, s kluky ze třídy jsme se před maturitou domluvili, že se pokusíme do naší maturitní práce zakomponovat slovo Bejr a Majsner. No a když jsme slohovku psali a občas na sebe mrkli, neubránili jsme se úšklebkům při čtení vět jako: Celou akcí provázel moderátor Aleš Bejr. V závodě kajakářů dojel na posledním místě Miroslav Švanda, také přezdívaný jako Majsner.

Nejhorší bylo odevzdání slohovky. Člověk nad tím přemítá: jednou si myslíte, že to úplně v pohodě máte, pak začnete pochybovat a uvědomovat si své chyby. Kdyby slohovky opravovali ve škole, byly by opraveny do týdne, ale jelikož je opravoval Cermat, museli jsme čekat skoro 2 měsíce. Pokud vás čeká maturita, nebo už jste napsali slohovku a čekáte na opravu, vězte, že nejhorší je první týden, pak to nějak vyvětráte z hlavy a moc na to nemyslíte. Daleko důležitější je, abyste se soustředili na další část maturit a pokusili se je co možná nejlépe zvládnout.

Slohovky z anglického jazyka byly v pohodě. Dá se říct, že se tam opakují stále stejné věci dokola, stačí se naučit pár frází a polovinu slohovky máte hotovou. Na tuhle část maturity jsem se téměř nijak nepřipravoval a obecně z celé angličtiny jsem si dělal dobrý den. Už na střední jsem hodně četl anglické knížky, sledoval řadu videa a sám se sebou mluvil anglicky. Dá se říct, že tehdy jsem byl v angličtině lepší než dneska. Ale dost chvástání, slohovku jsem napsal, ale nedostal jsem z ní jedničku, ale dvojku (chyběl mi jeden bod), takže možná nebylo na škodu se trochu více připravit.

A jak dopadla moje čeština? Zvládl jsem ji velmi podobně jako angličtinu, taky mi scházel jeden bodík k jedničce, pokud se nemýlím. Slohovku zvládli všichni z naší školy. Zjistili jsme, že češtinářka na nás byla poměrně přísná, což ji ovšem nezazlívám, ale kvituji. Ti, kteří dostávali ze slohovek často trojky, zvládli maturitní slohovku na dvojku, čtyřkaři měli trojky atd.

Je si třeba uvědomit, že testeři Cermatu hodnotí všechny stejným metrem. Aby maturitu zvládli i studenti učňáků musí být požadavky nastaveny trošku níže. Jestliže chodíte na gympl a dostáváte ze slohovek čtyřky, je dost dobře možné, že u maturity budete mít lepší výsledek, protože požadavky budou trošku níže. Samozřejmě záleží i na přísnosti vašeho vyučujícího. Mně osobně se líbil přísný přístup naší učitelky, která nás “strašila” a známkovala přísně, maturita pak byla procházka růžovým sadem.

Sepsal jsem pro vás článek: Jak napsat maturitní slohovku

Praktická maturita

O praktické se zde nebudu moc rozepisovat, hodně z vás praktickou vůbec nemá (gympl), a pokud ji máte, zřejmě má jiný formát než ta naše.

Praktická je část maturity, které se studenti na naší škole nejvíce obávají, upřímně nechápu proč. 🙂 Pouhé chození do školy vás na ní dokonale připraví. Na hodinách si vyzkoušíte každý typ korespondence, který si můžete vylosovat u maturity, na informatice děláme celý půlrok cvičné maturitní příklady a účetnictví na počítači si taky neustále zkoušíme.

Avšak nebylo to tak bezproblémové, jak jsem čekal. Rozhodl jsem se, že v den praktické přijedu do školy autem, ale ejhle uvízl jsem v koloně, protože někdo boural, nedovedete si představit, jak jsem byl v tu chvíli nervózní. Kdybych měl tu možnost auto prohnat po louce, udělal bych to, ale svodidla mi to nedovolily.

Samotná praktická nebyla nijak strašlivá, jenom jsem rozpoutal menší paniku. Když přijdete do počítačové učebny, losujete si skupinu, mám pocit, že jsem si vybral trojku, jakmile jsme dostali zadání, řekl jsem, že je to příklad učitele, který si hověl v chytácích a jehož zadání patřily k těm těžším. Při vyslovení této věty se do očí vhrnuly slzy několika holkám, které si výsostně přály, aby si zrovna zadání pana učitele nevytáhly.

Praktickou jsem zmáknul téměř bez ztráty kytičky, ze 100 bodů jsem ztratil jenom 4, avšak i tak jsem byl zklamaný, chtěl jsem “vyhrát”, ale Anička (moje velmi chytrá spolužačka) ztratila body jenom 3, čímž mě porazila.

Didaktické testyjak se učit na písemky, jak se učit na písemky

Když se na to dívám zpětně, didakťáky už byla jedna velká pohoda. Vlastně jsem ani nijak zvlášť nestresoval a nikdy jsem nepochyboval, že jsem to nezvládl. Didakťák z češtiny se dá v pohodě zvládnout na minimum i bez učení, pokud jste sečtělí a máte nějaký obecný přehled.

Angličtina je kapitolou sama o sobě, podle mě je až směšně jednoduchá a měla by se zvednout úroveň. Didakťák z angličtiny by zvládli i deváťáci, kteří umí dobře anglicky. Osnovy pro výuku angličtiny jsou divně nastaveny, mám pocit, že kdybych nedělal nic navíc, moje úroveň angličtiny by byla po střední na podobné úrovní jako na konci základky. Neučíme se tam v podstatě žádné nové časy, gramatiku a jelikož nás bylo na střední ještě více než na základce, nebyl ani takový prostor, abychom mluvili.

Zatím to může vyznít tak, že didakťáky jsou formalita. Ale úplně to tak nebylo. Jasně, po napsání didakťáku a obdržení vysvědčení si říkám, jak to bylo snadné, ale předtím jsem trošku stresoval, ba dokonce se pilně připravoval.

Doma jsem si udělal několik didaktických testů nanečisto, doučoval se gramatiku, které jsem tak dobře nerozuměl. V den didakťáku jsem nebyl nijak zvlášť nervózní, ale to proto, že jsem se pilně připravoval a věděl jsem, že mě může málo co překvapit.

Na angličtinu jsem se neučil téměř vůbec. Měli jsme to štěstí, že jsme si v hodinách psali didakťáky na známky, které mi dokázaly, že se maturity nemusím nijak obávat. Snad ze všech jsem dostal jedničku. Angličtinu byste neměli podceňovat (hodně lidí to dělá). Udělejte si několik didakťáku nanečisto, ať si ověříte, jestli vám to skutečně jde tak dobře, jak si myslíte. Pokud získáte u každého didakťáku přes 90 %, jste v cajku. Jinak byste měli dostudovat gramatické koncepty, ve kterých si nejste tak jistí.

V samotný den psaní didakťáku jsem byl v klidu, jasně v testu nás překvapily nějaké perličky od Cermatu, ale nic co by se nedalo zvládnout. Angličtina byla dokonce vtipná, u poslechu jsme si neradili, ale pořád jsme se na sebe usmívali a dělali různé „džojky“.

Všechno to dopadlo v pohodě, dokráčel jsem si pro dvě jedničky a kromě jedné slečny z mé třídy uspěli všichni.

Jak se učit na didakťáky se dozvíte v mém videu a článku z odkazu.

Ústní maturita

Jak zvládnout ústní maturitní zkoušku, ústní maturita, maturita, ústní

Jak zvládnout ústní maturitní zkoušku?

Už jsem to psal několikrát v různých článcích, na střední jsem měl opravdu v pohodě vztahy s našimi vyučujícími. Nebyl tam snad vyloženě nikdo, kdo by mě nenáviděl a chtěl by mě podkopat. Tohle vědomí mi při přípravě hrozně pomohlo: věděl jsem, že nemusím být stoprocentní, abych uspěl.

Na ústní jsem se učil průběžně. První maturitní otázky jsem viděl už snad v únoru. Prostě jsem si jako týdenní cil stanovil: nauč se 2 maturitní otázky do ekonomiky a 2 do účetnictví. Nebylo to nic hrozivého. Dva týdny před ústními, když už jsme nemuseli chodit do školy jsem se nijak zvlášť neučil, maximálně 2 hodiny denně, jelikož jsem už všechno uměl díky průběžnému učení, které taky nebylo nijak zvlášť náročné. Spousta spolužáku se učila od nevidím do nevidím, vlastně jsem nedokázal pochopit, jak to mohou zvládat (učení od 9 dopoledne do 9 odpoledne). I věční lenoši se začali učit, i když ne tak usilovně.

Maturovat jsem šel naprosto klidný, i když ne tak úplně, v té době jsem nosil nepadnoucí a škaredé sako, za které jsem se trošku styděl, to mě po celou maturitu znervózňovalo.

Na naší škole je zvykem, že nižší ročníky připravují občerstvení pro maturanty. Zvykem maturantů na druhé straně je, že tohle občerstvení vůbec nejedí, jelikož jsou nervózní a na jídlo nemají pomyšlení. Nicméně já se tam slušně přežral.

Ještě předtím, než jsem šel na svou první ústní maturitu vešla do “čekací místnosti” moje spolužačka, která se rovnou ve dveřích rozplakala. Věděla totiž, že půjde maturovat po mně a říkala, že Honza nasadí vysokou laťku a ona kvůli toho neodmaturuje. Tak jsem se jí taktně omluvil za to, že vůbec existuji a povzbudil ji, že to určitě zvládne. Pak už nastala hodina H a já šel maturovat z češtiny.

Vylosoval jsem si Noc na Karlštejně, to mě potěšilo, viděl jsem film, dokonce jsem četl i knížku. Řekl jsem všechno, co jsem chtěl, povtipkoval s učitelkou a šel čekat na další část maturity.

Upřímně měl jse štěstí na otázky, i když štěstí je zvláštní pojem, špatná otázka by pro mě byla třeba jenom jedna, jinak všechny ostatní by byly “šťastné”, jelikož jsem je dobře uměl. Na ekonomiku a účetnictví nás měla naše třídní, taky žádný problém, dokonce mě pochválila přísedící, že už se jí dlouho nestalo, že by někdo tak pěkně mluvil.

No a nakonec angličtina, nevylosoval jsem si zrovna super otázku (nějaké obchodní dopisy), ale něco jsem tam řekl a státní část maturity zvládl dobře.

9 tipů, jak zvládnout maturitu – další článek, který by vás mohl zajímat.

Následně se maturitní komise radila a pak vyhlásila výsledky. Abych řekl pravdu, cítil jsem se trochu trapně. Jan Kohut z češtiny získal 32/32 bodů, studentka x získala 16/32 apod. Z ekonomiky má Honza za 1, studentka x 4, student y 3 apod. Angličtina Honza 32/32 bodů, studentka X 14/32 bodů apod.

Když jsem vylezl z místnosti s vědomím toho, že jsem odmaturoval, bylo to divné. Člověk by čekal, že budu extrémně šťastný, skákat do stropu apod. Tohle jsem však necítil, pociťoval jsem jakousi úlevu a pocit zadostiučinění. Ani mi to “nedošlo později” i po maturitě jsem si dál žil svůj život a nikdy jsem nepocítil euforické nadšení z toho, že jsem odmaturoval. Jasně, slavilo se, ale úspěšná maturita byla spíše záminkou proto, abych se mohl pobavit a napít, než že by šlo o skutečný akt oslav a štěstí z vykonané maturity.

Myslím, že se podobně budete cítit i vy, jakmile odmaturujete, ulevíte si a budete rádi, že to máte úspěšně za sebou.

No a tohle byl můj “maturitní příběh”, takhle jsem maturoval, takhle jsem se připravoval. Samozřejmě jsem nemohl jít do detailů a vysvětlovat vám, jak jsem se přesně maturitní otázky učil, jak si organizoval svůj čas, bojoval s prokrastinací a využíval metody efektivního učení. To všechno se dozvíte v online kurzu Jak udělat maturitu, který jsem pro vás připravil a neustále ho vylepšuji o nové poznatky ze světa efektivního učení.

V online kurzu Jak udělat maturitu se naučíte, jak se lépe a rychleji učit. Tahle dovednost se vám nebude chodit jenom u maturity, ale také na vysoké škole, na kterou určitě většina z vás míří. Proto neztrácejte zbytečně svůj čas a energii neefektivním učením, které přináší jenom málo užitku.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Čau lidi, na tomhle blogu píšu o tom, jak se správně a rychle učit. Sám jsem měl kdysi s učením problémy, nevěděl jsem jak na to a šlo mi pomalu, ale hodně jsem toho načetl, experimentoval jsem a teď vám tady na blogu předávám ty nejlepší tipy pro efektivní učení.

Komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *