Kdy je nejlepší a nejhorší se učit?!

V knihkupectvích, ale vlastně i na mém blogu najdete mnoho článků a knih, které začínají slovem jak. Soustředíme se na to, jak něco dělat lépe, ale už mnohem méně lidí se zaměřuje na další důležitou otázku: kdy?

Příklady článků, které začínají slovem JAK:

• Jak se učit – 11 vědecky ověřených tipů
• Jak se efektivně učit z učebnic
• Jak se učit na písemky na střední škole
• Jak se učit na zkoušky na vysoké škole

Nejenom techniky efektivního učení, ale také dokonalé načasování vám usnadní studium. V článku se dozvíte, kdy je nejlepší se učit. Nebudu zdržovat, pusťme se do toho.

Platí to skoro pro všechny

Rady z článku se vztahují skoro na všechny. Ovšem ne úplně každému bude vyhovovat učení zrovna v ten čas, jaký uvádím. Vycházím totiž z lidských chronotypů, to zjednodušeně znamená, jaké máme spánkové návyky.

Existují hned 3 chronotypy, nejvíce je mezi námi třetích ptáků, to jsou lidé, pro které je přirozené chodit spát mezi desátou a půlnocí a probouzet se okolo 7-8 hodin. Dalším chronotypem jsou skřiváni, kteří chodí spát “se slepicemi” a probouzejí se brzo ráno. Posledním a nejméně častým chronotypem jsou sovy, které se ke spánku ukládají dlouho po půlnoci a vstávají až před polednem.

V článku budu radit zejména třetím ptákům a skřivánům.

Doporučení vycházejí z předpokladu, že v průběhu dne nemáme pořád stejné množství energie, procházíme si jistými vrcholy a propady. Pro většinu platí, že hned ráno zhruba do 11 hodin nastává první vrchol. Máme nejvíce energie, skvěle nám to myslí. Odpoledne přichází propad, jsme více mdlí a nemáme tolik síly. Z jedné studie dokonce vychází, že v 14:55 jsou lidé nejméně produktivní. Jakmile se z toho vzpamatujeme, můžeme se k večeru těšit na další vrchol, vrátí se nám energie a znovu nám to lépe analyticky myslí.

Jak už můžete sami odhadovat, učit byste se měli tehdy, když jste na vrcholu svých sil. Právě proto je klíčové, abyste zjistili, jaký jste chronotyp a kdy v průběhu dne se cítíte nejlépe.

Zajímá vás, jak se vyhnout odpolednímu propadu? Přečtěte si článek: Jak si správně odpočinout a zdřímnout!

Jak poznat svůj chronotyp?

Kdy jste nejvíce výkonní? Ukážu vám, jak to poznat…

Jednou z nejspolehlivějších metod, jak poznat svůj chronotyp je test MCTQ, stačí odpovědět na pár otázek a software vám vyplivne odpověď. Pakliže si potvrdíte, že jste skřiváni nebo třetí ptáci, měli byste učení vměstnat do svých vrcholů ráno a večer. Pokud jste sovy, budete se učit více k večeru a trochu v noci.

Vědci vypozorovali, že ranní typy bývají příjemní, produktivní, introvertní, svědomití, milí, vytrvalí a emočně stabilní. Také jsou velmi často veselí.

Večerní typy jsou generálně otevřenější, extrovertní, neurotičtější a mají větší pravděpodobnost, že začnou užívat drogy, nikotin a alkohol. Tyto dva odstavce přikládám pouze jako zajímavost. Rozhodně nutně neznamená, že když jste extroverti, musíte být večerní typ a naopak.

Je třeba si rovněž uvědomit, že chronotyp není něco s čím se narodíme a nemůže se to v průběhu života změnit. Vlastně každý z nás si prochází různými fázemi. Jako děti jsme skřivánci, brzo vstáváme a chodíme včas spát, v pubertě se budíme často až před polednem a nocujeme do brzkých ranních hodin a ve stáří se znovu probouzíme brzo a nevydržíme moc dlouho u televize.

Právě proto nedokáží testy přesně vyhodnotit, jak na tom jste. Spolehlivější je, když si uděláte malý “vědecký experiment”. Můžete si být jistí, že bude mít obrovský vliv na vaši produktivitu.

Nastavte si na každých 90 minut budík a do nějaké aplikace nebo do sešitu si pište odpovědi na tyto otázky:

• Co právě děláš?
• Jak duševně pohotový se cítíš na škále od 1 do 10?
• Jak fyzicky nabitý energií se právě cítíš? (1 až 10)

Možná je to trochu otrava, ale po pár dnech uvidíte vzorce. Zjistíte, že v nějakou denní dobu jste přirozeně nabitější energií a někdy pravidelně úplně vyčerpaní. Nejlepší je, pokud tomuto experimentu věnujte alespoň týden, za 2 dny toho moc nevypozorujete.

Po týdnu začnete vidět „trendy“, samozřejmě se učte tehdy, když jste nejvíce mentálně pohotoví. Méně důležitým úkolům se věnujte jindy. Například já bych se měl během svých nejsilnější momentů (od 9 do 11 dopoledne) učit nebo psát články, odpoledne, kdy nejsem tak mentálně pohotový se zase věnuji práci, která není až tak náročná a důležitá (odpovídání na e-maily, upravování poznámek do školy, domácí úkoly).

Jak dělat domácí úkoly rychle se dozvíte v samostatném článku.

Jakému úkolu se věnuji aneb kdy se učit?

Už víte, kdy jste produktivní (nebo přesněji: víte, jak to zjistit). Ale kdy se věnovat jakým typům úkolů? Neznamená totiž, že nejdůležitější práci byste se měli vždy věnovat v období největší mentální čilosti. Existují dva typy úloh analytické a vhledové. Jestliže řešíte vhledový problém je lepší věnovat se mu v čase propadu, hned se dozvíte proč.

Analytické úkoly

Na svém vrcholu se věnujte analytickým úkolům!

Obecně řečeno nám to analyticky nejlépe myslí ráno, kdy se většina lidí nachází na vrcholu svých sil. Školy by zlepšily výsledky svých studentů, pokud by například matematiku zařadily čistě do ranních hodin.

Právě ráno máme v mozku nejsilnější tzv. inhibiční kontrolu, to je jakási schopnost mozku potlačit rozptylující vlivy a věnovat se pouze jednomu úkolu. Inhibiční kontrola je při řešení analytických problémů klíčová. Dá se přirovnat k silnému reflektoru, který osvětluje veškeré potřebné důkazy, ze kterých si vytvoříme konečný závěr.

Analytickým úkolem může být cokoliv vyžadující logiku, myšlení, racionalitu. V případě učení se jedná o studium technických předmětů.

Ale k vyřešení vhledového úkolu dojdete pravděpodobněji, když jsou tyhle stráže (inhibiční kontrola) pryč.

Vhledové úkoly

Naopak vhledové úkoly vyžadují, aby byla naše analytická mysl “na špacíru”. Nepotřebujeme silný reflektor, který silně osvětlí malý prostor, chceme pouliční lampu, které slabý světlem rozzáří velké prostranství. Právě to nám umožní vidět nová řešení, získáme nadhled a vyřešíme kreativní úkoly, se kterými by si naše analytická mysl neporadila.

Vhledové úkoly jsou takové, které nemají předem jasně dané řešení. Vyžadují kreativitu a nápaditost. Příkladem z běžného života může být jakýkoliv druh umění. Pro učení je příkladem například psaní, u kterého ne vždycky potřebujete analytickou mysl, ale pro nalezení kreativního řešení potřebujete “VHLED”.

Pokud jste třetí ptáci, měli byste se vhledovým úkolům věnovat odpoledne.

Jak zvýšit své IQ se dozvíte v samostatném článku.

Večer krátce opakujte

Poslední dva nadpisy článku již nesouvisí s chronotypy, ale jsou výsledkem vědeckých studií, týkající se efektivního učení večer.

Náš mozek má tendenci ve spánku zpracovávat ty informace, se kterými se setkal těsně před usnutím. Pokud koukáte večer na horor, je pravděpodobné, že se vám o něm bude večer zdát. Jestliže si před spaním zopakujete látku do školy, mozek si ji lépe uloží do paměti.

Večer byste se rozhodně neměli nějak usilovně učit (nejvíce toho udělejte ráno, když jste na vrcholu svých sil), ale čas před spánkem můžete využít ke krátkému 15minutovému zopakování klíčových faktů.

Když budete spát mozek přenese naučené informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Navíc během spánku se vám látka “uleží” v paměti, mozek ji dokáže lépe pochopit a spojit do souvislostí s ostatními informacemi. To všechno povede k lepšímu zapamatování.

Tento tip je z článku: Dalších 10 vědecky ověřených tipů, jak se správně učit.

Neučte se v noci

Kdy se učit? V noci určitě ne!

I kdybyste byli typické sovy, neměli byste se učit v noci na úkor spánku. Ten totiž hraje nesmírně důležitou roli při ukládání informací do dlouhodobé paměti. Dá se říct, že když se celý den učíte a pak nespíte, obrovská část vámi naučených informací přijde vniveč. Mozek nebude mít jednoduše šanci informace přenést z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

Během spánku mozek nelení, v některých fázích je dokonce aktivnější než během dne, informace zpracovává, zkoumá a spojuje do souvislostí. Probudíte se tak s lepším zapamatování a pochopením studované látky.

Když nespíte a učíte se, nemůžete tak vydržet věčně a dříve či později za to zaplatíte. Načítáte si spánkový a energetický dluh, který vás může třeba u zkoušky potopit.

Jsem nesmírně rád, že už i společnost si spánku více váží a vychvaluje ho. Opravdu není frajeřina, když málo spíte a místo toho pracujete, nebo se učíte. Frajeřina je být skutečně produktivní, stihnout svou práci včas a vykonat ji kvalitně. Spěte a učení vám rázem půjde daleko lépe a rychleji, navíc získáte energii.

Děkuji vám za přečtení článku, doufám, že se vám líbil a už trochu víte, kdy je nejlepší se učit. Věřím, že si vyzkoušíte malý vědecký experiment z článku a zjistíte, ve kterou denní dobu jste nejsilnější. Jakmile těchto poznatků využijete, zvládnete toho mnohem více než kdy dříve.

Studujete na vysoké škole? Stáhněte si pdfko zdarma 7 principů efektivního učení. Informace v něm vám pomohou se daleko rychleji a efektivněji učit…