Multitasking – proč je špatný a jak ovlivňuje produktivitu?

Máte pocit, že ovládáte multitasking, a dokonce jste v tom dobří? Říkáte si, že jo, tak to se sakra mýlíte. V článku se dozvíte všechno, co potřebujete vědět o multitaskingu, zjistíte, jak ovlivňuje práci, učení a celkovou produktivitu. Jsem si jistý, že budete s mnoha informacemi nesouhlasit, ale pokud článek změní názor alespoň k jednomu člověku, budu spokojený.

*Video a článek mají téměř identický obsah, je na vás, který typ obsahu si vyberete!

Kdybych se zeptal náhodného člověka na ulici, co je to multitasking, řekl by mi, že se jedná o dělání více věcí najednou. Ale už samotná definice je chybná. My lidé prostě nejsme schopni multitaskovat. Když “děláme” více věcí najednou, vlastně přepínáme mezi úkoly. Chvilku děláme nějakou činnost A a pak se rychle přesuneme k činnosti B a zase zpátky k Ačku.

Nová definice by mohla znít nějak tahle: Multitasking je dělání jednoho úkolu a potom dalšího. Nebo: Jedná se o sekvenci činností vykonávaných za sebou.

Z tónu, jaký jsem v článku nastolil asi chápete, že multitasking není zrovna nejlepší nástroj pro zvýšení produktivity, zkvalitnění práce nebo zrychlení učení. Tak proč teda tolik lidí multitaskuje?

Proč multitaskujeme?

Z jednoho prostého důvodu: Mozek touží pořád po něčem novém a miluje vyrušení. Kdykoliv třeba odepíšete na zprávu, zjistíte, že vám někdo lajknul fotku, aktivuje se v mozku centrum pro potěšení a vyplaví se neurotransmitter dopamin.

A věřte, že tohle potěšení je opravdu silné. V jednom experimentu napojili myším přímo do centra potěšení elektrody a dali jim přístup k tlačítku, které toto potěšení aktivovalo. Myši z toho okamžitě zblbly a pořád si dopřávaly další a další potěšení, nakonec zapomněly jíst a pít až nakonec zemřely.

Multitasking nám rovněž poskytuje jakýsi bludný pocit toho, že jsem strašně produktivní, i když vlastně nic pořádného neuděláme. Kolikrát jsem už na Instagramu viděl lidi, jak si přidávají na profil fotky s notebookem, telefonem a kávičkou a hashstagem #workhard, #multitasking, ale v životě jsem od těchto lidi neviděl, že by něco kloudného vytvořili.

I já jsem zažíval podobný pocit produktivity, když jsem se před několika lety a dvaceti kily učil na přijímačky na střední. Vypadalo to asi takhle, připravil jsem si dostatek jídla a pití, vzal jsem si sebou nějaké učivo, notebook, šel jsem k televizi a zapnul jsem Simpsonovy. Sledoval jsem žlutou rodinku, učil se, a ještě odepisoval na zprávy. V tu chvíli jsem si myslel, že všechno perfektně zvládám a naplno využívám svůj čas.

Multitasking nám poskytuje pouze pocit produktivity a rychlosti. Bohužel se o něm nedá tvrdit, že by byl neškodný.

Jak se lépe soustředit na učení – přečtěte si následně i tento článek

Proč je multitasking špatný?

Mnohem, mnohem lepší je, pokud se po nějakou delší dobu věnujeme pouze jedné činnosti a pak začneme s další. Multitasking náš mozek rychle vyčerpává. Pokaždé, když přepnete z jednoho úkolu na druhý, mozek spotřebuje nějaké množství glukózy.

Při multitaskingu více chybujeme. Multitasking se pojí i s větším stresem a samozřejmě se o moc pomaleji učíme a naše pracovní výstupy nebudou nikdy tak kvalitní.

Pokud si navíc zvyknete na neustále vyrušování a přepínání z úkolu na úkol, můžete nenávratně zhoršit svou schopnost se soustředit.

Možná si říkáte, že na tom něco je, ale přece malé nevinné kouknutí na Instagram nebo odpověď na zprávu vám nemůže uškodit, ale i pár sekund vyrušení rozhodí vaši produktivitu a kvalitu práce. I tohle nevinné kouknutí “přepne” vaši pozornost a zase nějakou dobu trvá, než se přizpůsobí původnímu úkolu. Tomuto fenoménu se říká…

Zbytková pozornost

Tenhle termín vlastně říká, že když přepnete z jedné činnosti na činnost druhou část pozornosti zbyde u prvního úkolu. Vím, že tohle vysvětlení je trochu kostrbaté, proto vám to vysvětlím v metafoře.

Představte si, že vlastníte starý notebook, který dokáže mít najednou otevřený pouze jeden program. Pokud chcete otevřít nový program, musíte zavřít ten, který byl otevřený a otevřít nový. Vypnutí programu samozřejmě trvá nějakou tu dobu, tak samotné načítání nového programu. Když začnete pracovat s novým programem, nepracuje tak dobře, protože část výkonu procesoru ještě “zbyla” u předchozí aplikace. Pokud aplikace přepínáte zbytečně často, připravujete se o spoustu výkonu procesoru a velmi rychle vybíjíte baterku.

Teď si jenom za starý notebook dosaďte svůj mozek, za procesor svou pozornost, za baterku svou energii a za program činnost nebo nějaký úkol. A už skvěle chápete koncept zbytkové pozornosti.

Sebemenší přepnutí z činnosti na činnost jinou nás zpomaluje. Časté přepínání činností vede až k 40% snížení produktivity. Vždycky trvá pár minutek, než se váš mozek “otřepe” s předchozí činnost a načte všechna potřebná data pro další činnost.

Příště až se budete učit, pracovat…

Doufám, že jsem vás přesvědčil k singletaskování (práci na jedné věci). Když si řeknete, že se budete učit, opravdu se věnujte jenom učení. Nekoukejte na mobil, neotevírejte další okno v prohlížeči. Vím je to těžké, zvláště proto, že mozek stále touží po něčem novém a odměňuje to centrum potěšení.

Sám mám hodně často problém vydržet třeba hodinu v kuse psát, zvláště tehdy, když nemám tolik nápadů, mozek mi často našeptává, abych si otevřel další okno v prohlížeči a dohledal nějakou informaci nebo, abych jenom na chvíli zkontroloval e-mail a podíval se, jestli není něco potřeba urgentně řešit. Tohle nutkání je velmi silné, ale prostě mu musím odolat, protože vím, že nakonec vytvořím kvalitnější práci, zvládnu to rychleji, a navíc si posílím svou schopnost se koncentrovat, když budu dělat jenom jednu věc.

Myslete na tohle pokaždé i vy. Učení zvládnete rychleji, budete to umět lépe, i když v daný moment vám to nebude připadat vůbec snadné.

O dalších způsobech, jak trénovat koncentraci, píšu ve svém článku.

V článku nechci multitasking jenom hejtovat, někdy se totiž vyplatí multitaskovat a ne každý musí nutně dělat jenom jednu věc zároveň.

Výjimky

Asi jste už někdy slyšeli, že ženy dokáží dělat více věcí najednou. Jak prokázalo několik studií, ženy jsou v multitaskingu lepší než muži. Ale pozor, neznamená to, že by měly ženy multitaskovat, nebo že by jim to pomohlo dělat něco lépe či snad rychleji. Na holky má multitasking menší negativní vliv, nic víc.

Mezi námi jsou dokonce i lidé, kteří dokáží multitaskovat bez toho, aniž by to negativně ovlivnilo jejich výkony, jedná se o nějaké 2 % populace. Říká se jim supermultitaskeři. Prosím, jenom teď nepodlehněte efektu nadměrné sebedůvěry, o kterém píšu v článku kognitivních zkresleních a nemyslete si, že zrovna vy k těm 2 % patříte. Ani, kdybyste byli skvělí multitaskeří, neuškodí vám, pokud děláte úkoly jednotlivě. Tento fakt jsem do článku původně nechtěl dávat, protože vím, že spoustu z vás si tak ospravedlní svůj multitasking, prostě si řeknete, že patříte k těm vyvoleným, co to zvládají.

Jestli k těm skvělým multitaskerům patříte, si můžete ověřit ve snadném testu (Test jsem našel v článku na psychologytoday.com). Nejprve si na papír namalujte dvě vodorovné čáry a potom na jednu z nich napište: Jsem skvělý v multitaskování a na druhou sekvenci čísel 1,2,3 až po dvacítku. Poproste někoho, aby vám změřil čas, mělo by vám to zabrat zhruba 20 vteřin.

Potom test zopakujte. Zase načrtněte dvě vodorovné čáry, ale teď budete multitaskovat. Na horní řádek můžete vždy napsat pouze jedno slovo a na dolní řádek jedno číslo. Takže: napíšete Jsem, potom přeskočíte na dolní řádek napíšete 1, nahoru napíšete skvělý, dolů 2, nahoře napíšete písmeno v, dolů číslo 3 atd. Změřte si čas, pokud patříte k supermultitaskerům, nemělo by vám to zabrat více času než u prvního měření. Pokud jste běžní lidé jako já, zabere vám to o několik vteřin více.

Jak se zbavit závislosti na telefonu – popisuji v dalším z mých článků.

Kdy se multitasking vyplatí?

Multitasking není kompletně špatný a někdy se vyplatí. Za žádných okolností byste neměli multitaskovat, pokud se věnujete úkolu, který vyžaduje hodně vaši pozornosti. Ale jestli děláte něco, co zvládáte automaticky, není multitasking na škodu.

Ráno hned po probuzení si do uší dávám sluchátka a při čištění zubů si poslouchám hudbu, a pokud jsem zvlášť motivovaný nějakou audioknihu nebo podcast (Jaké doporučuji knihy se podívejte ZDE). Zuby si čistím automaticky, nemusím tomu věnovat moc pozornosti, nijak tak neutrpí moje pochopení knížky.

Multitaskovat můžete i při jídle, rovněž je to činnost, kterou jsme si zautomatizovali. Klidně můžete něco poslouchat, sledovat televizi a přitom jíst, multitasking na vás nebude mít nijak zvlášť negativní vliv.

Jenom pamatujte na slušné vychování. Pokud sedíte s nějakou slečnou v restauraci a při jídle zvládáte sledovat televizi, odepisovat na zprávy, není to zrovna hezké.

Základní pravidlo zní asi nějak takhle: Když děláte něco náročného, na čem záleží, v žádném případě nemultitaskujte a věnujte se pouze jedné věci! Ale pokud před sebou máte dvě činnosti, které nejsou tak náročné, ani důležité (čištění zubů, čtení pro radost, jídlo, uklízení), můžete multitaskovat.

A to by bylo snad úplně všechno. Dozvěděli jste se o nové definici multitaskingu, víte, jak vám škodí, svým kamarádům dokážete v jednoduché metafoře vysvětlit, jak funguje zbytková pozornost a taky víte, kdy se vyplatí multitaskovat.

Těším se na vás v komentářích. Určitě máte spoustu dotazů a vlastní poznatky.

Zdarma si můžete stáhnout 36 stránek z mé e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy.