Dual coding – kombinujte různé styly učení!

V tomto článku se dozvíte o poměrně neznámé metodě učení. Na rozdíl od mnoha populárnějších metod, existuje pro tuto metodu učení spousta vědecky ověřených důkazů, které potvrzují, že skutečně pomáhá k lepšímu zapamatování si informací. Nechci vás už zbytečně napínat – řeč bude o metodě „dual coding“.

V článku se nejprve dozvíte, co to vlastně dual coding je, proč tato metoda funguje, a hlavně jak ji můžete v praxi používat ke svému vlastnímu vzdělávání nebo k výuce vašich studentů. Na závěr zde popíšu studii, ve které výzkumníci porovnávali účinnost dual codingu s mnohem známější teorií stylů učení.

Pokud vás článek zaujme, zapojte se do mého kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém metody efektivního učení rozebírám daleko více do hloubky. Procesem efektivního učení vás provedu od prvního až po poslední krok.

Co je to dual coding?

Dual coding je metoda učení, při které kombinujete verbální materiály (texty) s vizuálními materiály (obrázky, diagramy, infografiky, časové osy apod.).¹

Typickým příkladem dual codingu může být učení se o různých molekulách v chemii. Student si nejprve o molekule přečte ve studijním materiálu a následně si na modelu (či obrázku) prohlédne, jak taková molekula vypadá a porovná to s tím, co se dozvěděl z textu.

Z vědeckých studií vyplývá, že kombinování verbálních a vizuálních materiálů vede k lepšímu zapamatování si informací.²

Proč dual coding funguje?

Paměť funguje na principu asociací. Čím více propojení (asociací) vytvoříme mezi novou informací, kterou se učíme, a našimi stávajícími vědomostmi, tím lépe pro naši paměť. Vzpomínka díky více propojením “drží” v paměti silněji. A zároveň je mnohem snazší si na informaci později vzpomenout, jelikož nás k ní může dovést více různých neurálních spojení.³

Dual coding vede k vytváření více propojení v paměti. Studovanou látku se učíme dvěma různými způsoby: vizuálně a verbálně. A tak si danou látku spojujeme jak se slovy, tak i s vizuálními reprezentacemi. Díky dual codingu si vědomosti nejen silněji uchytíme v paměti, zároveň si pro sebe vytvoříme více neurálních cest, díky kterým si později s větší pravděpodobností na ony vědomosti vzpomeneme.

Tj. nebudu schopen si vzpomenout na definici, ale vzpomínka na obrázek, který jsem při učení používal/a, mi nakonec pomůže si vzpomenout na relevantní teoretické informace. Funguje to samozřejmě i obráceně, znalost verbálních informací mi pomůže si vzpomenout na obrázek, diagram apod.

Dalším důvodem, proč dual coding funguje je, že studované informace se pro nás stávají konkrétnější. Sami ze svých zkušeností asi víte, že konkrétní informace se nám pamatují daleko lépe než ty abstraktní. Například slova jako: pračka, stůl nebo uklízení si budeme pamatovat daleko snadněji než slova abstraktní: naděje, skromnost a myšlenka. Vizuální reprezentace nám látku pomohou lépe pochopit, a tím snadněji uložit do paměti.

Pokud vás zajímá, jak se učit na státnice nebo zkoušky, klikněte na odkaz!

Jak dual coding používat?

Používejte při učení více obrázky, diagramy, infografiky a další podobné vizuální reprezentace studovaného materiálu. Ale pozor, nezůstávejte pouze u koukání! Je důležité se sami sebe ptát, jak konkrétně daný vizuální materiál vystihuje to, o čem jste četli. A samozřejmě je potřeba si na otázku i odpovědět…

Jde o to nebýt pouze pasivním pozorovatelem vizuálních materiálů, ale aktivně zapojovat svoji mysl. Přemýšlet o tom, jak konkrétně obrázek a jeho části reprezentují to, co je popsáno v textu nebo zdaneexistují nějaké nesrovnalosti mezi verbálním materiálem a obrázkem.

V pozdější fázi učení může být velmi užitečné přikrýt si studijní text, dívat se pouze na obrázek a nahlas (nebo písemně) zpaměti popisovat, co je obsaženo v textu a jak to souvisí s daným obrázkem. Anebo naopak z paměti namalovat obrázek či diagram, který jste používali při studiu.

Velmi účinnou technikou, která jde ruku v ruce s dual codingem, je kreslení si vlastních diagramů či obrázků vystihujících studovanou látku. Zvláště se hodí pro fyziku nebo chemii. Nicméně diagramy a malůvky můžete hravě použít i v jiných předmětech.

V dějepise jsou například ideální časové osy událostí. V ekonomii uplatníte grafy. V jakémkoli předmětu bude užitečná infografika nebo myšlenková mapa.

O dalších metodách aktivního učení se dočtete v tomto článku.

Jak mohou dual coding používat vyučující?

Pokud jste vyučující, rozhodně se do svých prezentací snažte začlenit vizuální materiály, které pomohou vašim studentům lépe pochopit a zapamatovat si studovanou látku. S ničím se to však nesmí přehánět! Do svých prezentací nedávejte kvanta nic neříkajících obrázků jen proto, že vám nějaký Honza Kohut poradil, že si tak vaši studenti danou látku lépe zapamatují. Vizuální materiály musí skutečně reprezentovat to, co se studenty snažíte naučit.

Pokud jsou vaše vizuální materiály nerelevantní (např. nic neříkající fotka jen vzdáleně související s tématem) existuje riziko, že své studenty jenom rozptýlíte, na místo toho, abyste jim pomohli se lépe učit.⁴

Proč? Možná to znáte ze své zkušenosti. Posloucháte prezentaci, ve které vidíte nějaký obrázek, ten obrázek vás zaujme, a tak se na něj díváte a díváte, až si nakonec uvědomíte, že jste poslední minutu vůbec neposlouchali.

Nebo se může stát, že je obrázek matoucí. Student/ka se pak snaží přijít na to, co se ten obrázek snaží říct, usilovně přemýšlí, čímž zahltí svou pracovní paměť, až v ní nezbyde dostatek prostoru pro přemýšlení a pochopení další prezentované látky.

Na co si musíte dávat pozor?

Za prvé: s vizuály to za každou cenu nepřehánějte. Přidávejte jen vizuály skutečně reprezentující informace, které se snažíte své studenty naučit.

Za druhé: dejte vašim studentům dostatek času na to, aby si mohli vizuál prohlédnout a pochopit jej. Tímto zamezíte přílišnému kognitivnímu zatížení, které by mohlo zbrzdit další učení studentů.

Za třetí: i když vám osobně může být naprosto jasné, jak se obrázek vztahuje k látce, vysvětlete, jak přesně obrázek vystihuje to, o čem zrovna mluvíte (respektive, co je napsáno ve studijních materiálech). Další možností je prezentovat obrázek souběžně s vaším výkladem, a přitom konkrétně popisovat, jak vizuál vystihuje to, co říkáte. Také je možné prezentovat vizuál společně s textem. Ale pozor – text musí být na stejné stránce jako vizuální materiál! Nechcete, aby studenti museli obracet stránku, a tak se snažit souběžně v pracovní paměti udržet verbální a vizuální informace (což by mohlo vést k přílišnému kognitivnímu zatížení).

Za čtvrté: Odstraňte zbytečnosti. Nemějte ve svých prezentacích zbytečné animace, hudbu nebo nekonkrétní obrázky. Ačkoliv vám může připadat, že to přidává na zajímavosti vašeho výkladu, efekt je spíše opačný – “požírá” to kognitivní kapacitu vašich studentů, kteří se následkem toho nejsou schopni tak dobře učit.

Zajímají vás další časté chyby při učení, doporučuji článek: Největší chyby při učení!

Dual coding a styly učení

Pravděpodobně znáte teorii stylů učení, která na první pohled dost připomíná dual coding. Teorie stylů učení nám říká, že různí studenti mají různé preference týkající se metod učení. Někteří se raději učí vizuálně, jiní se učí lépe auditivně a další zase kinesteticky. Teorie stylů učení říká, že pokud žák přizpůsobí způsob učení svému preferovanému stylu, bude se učit lépe. Tj. Pokud jsem auditivní typ, měl bych se učit auditivně, protože mi informace polezou do hlavy rychleji, než kdybych se učil vizuálně.

Teorie zní dost logicky, avšak kognitivní psychologové se na základě velkého množství přesvědčivých důkazů shodují na tom, že teorie stylů učení není platná. Jestliže zjistím, že jsem vizuální typ, nebudu se učit o nic lépe, když budu používat vizuální styl učení na místo auditivního. Vychází to z celé řady studií a meta-analýz.⁶

Neznamená to však, že by vědci zpochybňovali existenci preferencí studentů ohledně toho, jakým způsobem se učit. Nicméně preference týkající se stylu učení nesehrávají roli v tom, jak rychle nebo pomalu se učíme. Spíše než přizpůsobovat styl učení svým preferencím, bychom měli přizpůsobovat styl učení materiálu, který se učíme. Určitý materiál se učíme nejlépe vizuálně, jiný druh látky zase auditivně apod. Třeba zeměpis se budeme učit jenom velmi těžko auditivně nebo kinesteticky, nejlépe bude fungovat vizuální učení. Poslech v angličtině se naučíme nejlépe auditivně, ať už je náš styl učení jakýkoliv atd.

Ale jak to souvisí s dual codingem? Dual coding nás nabádá k tomu, abychom kombinovali různé styly učení (tj. vizuální a verbální) a neomezovali se pouze na jeden jediný styl. Zapojení více smyslů a různých metod učení povede k lepšímu zapamatování.

V zajímavé studii vědci porovnávali účinnost stylů učení a dual codingu. U žáků nejprve vyhodnotili pomocí testu, jaký mají preferovaný styl učení (vizuální, auditivní, kinestetický). Následně měli všichni žáci za úkol přečíst studijní text. Poté byli někteří instruováni k tomu, aby si látku představovali (dual coding) a ti ostatní, aby použili auditivní metodu učení.

Jak se učit s dětmi? – Pokud máte doma děti i tenhle článek by vás mohl zajímat.

Co se ukázalo?

Studenti ze skupiny dual codingu, ti, kteří si měli přečtený text představovat, dosáhli, bez ohledu na svůj styl učení, lepšího výsledku než studenti, kteří se učili auditivně.

Kdyby měla platit teorie stylů učení, „vizuální studenti“ by se učili lépe vizuálně než auditivně a zároveň by se „auditivní studenti“ učili lépe auditivně než vizuálně. Jak však můžete vidět v grafu, daleko lepší metodou byla kombinace verbálního (text) a vizuálního učení (dual coding). Dokonce studenti, kteří měli auditivní styl učení, získali díky vizuální metodě učení lepší výsledky než vizuální studenti, kteří se učili vizuálně, což je naprosto v rozporu s teorií stylů učení.⁷

Co se tím snažím říct?

Moc se nestarejte o to, jaký máte styl učení. Mnohem lépe uděláte, když budete při studiu kombinovat vizuální a verbální styly. Jak jsem psal výše, informace tak pro vás budou konkrétnější, a tím i zapamatovatelnější, ale zároveň vytvoříte v paměti více propojení, které vám později umožní si snadno vzpomenout.

Také bych tímto chtěl apelovat na vyučující, aby do svých hodin zakomponovali jak verbální, tak i vizuální aspekt prezentace materiálů.

Napište mi, co si o dual codingu myslíte? Napadá vás, jak byste tuhle metodu mohli využít?

Pokud vás článek zaujal, přečtěte si také článek: Jak trénovat paměť aneb co ví věda o efektivním tréninku paměti. Podobně jako zde vycházím z mnoha studií a předávám spoustu ověřených tipů.

Zdroje:

1. Mayer, R. E. (2002). Multimedia learning. In Psychology of learning and motivation (Vol. 41, pp. 85-139). Academic Press.
   Clark, J. M., & Paivio, A. (1991). Dual coding theory and education. Educational psychology review, 3(3), 149-210.

2. Mayer, R. E., & Anderson, R. B. (1992). The instructive animation: Helping students build connections between words and pictures in multimedia learning. Journal of educational Psychology, 84(4), 444.

3. Anderson, J. R. (1983). A spreading activation theory of memory. Journal of verbal learning and verbal behavior, 22(3), 261-295.

4. Harp, S. F., & Mayer, R. E. (1998). How seductive details do their damage: A theory of cognitive interest in science learning. Journal of educational psychology, 90(3), 414.
   Sundararajan, N., & Adesope, O. (2020). Keep it coherent: A meta-analysis of the seductive details effect. Educational Psychology Review, 32(3), 707-734.

5. Mayer, R. E., & Moreno, R. (2003). Nine ways to reduce cognitive load in multimedia learning. Educational psychologist, 38(1), 43-52.

6. Pashler, H., McDaniel, M., Rohrer, D., & Bjork, R. (2008). Learning styles: Concepts and evidence. Psychological science in the public interest, 9(3), 105-119.

7. Cuevas, J., & Dawson, B. L. (2018). A test of two alternative cognitive processing models: Learning styles and dual coding. Theory and Research in Education, 16(1), 40-64.