Jak na zkouškové období [Plánování, Prokrastinace, Učení a Stres]

Celým semestrem tak nějak proplouváte, nemusíte se téměř učit, ale ejhle přijde zkouškové období a vy musíte začít něco dělat. V článku se dozvíte, jak na zkouškové období vyzrát. Dozvíte se, jak se správně učit, jak se vypořádat se stresem, který je s učením a zkouškami spojený a v neposlední řadě, jak si zkoušky rozplánovat.

Ještě předtím, než se pustíte do čtení, bych vás chtěl upozornit, že článek je určen spíše pro studenty, kteří se celý semestr flákají, než že aby se poctivě učili. Samozřejmě ani poctivým studentům nezakazuji přečtení.

Článek není napsán jako nějaký souvislý příběh, který musíte přečíst od začátku do konce. Pokud vás nějaká část nezaujme, klidně ji přeskočte a čtěte další sekci.

Pojďme se to do toho pustit…

Jak na zkouškové:

Správná taktika

Taktikou se rozumí, jak si navolíte zkoušky. Buďte v pozoru a hlídejte si, kdy se otevírají termíny zkoušek, abyste mohli čím jak nejrychleji zareagovat a navolit si je dle svých představ. Nestaňte se těmi, kteří si zkoušky navolí na poslední chvíli a nezbydou na ně žádná místa na prvních termínech.

Teď už k samotné taktice volení si zkoušek. Můžete k tomu přistupovat různě, záleží na vaší povaze a schopnostech. Například já jsem rád v tempu a mám rád, když mám zkoušky „rychle z krku“. Právě proto jsem si tento letní semestr navolil 4 zkoušky ve třech dnech. Jasně, bylo to trochu stresující, ale dalo se to zvládnout. Navíc patřím k poctivým studentům, takže jsem se připravoval průběžně a nemusel se na poslední chvíli tak usilovně učit.

Vím, že ne každý je tohohle schopen, ať už jenom proto, že nemáte čas, nebo informací je tolik, že se je prostě nestihnete naučit. Jsem si vědom, že je mezi námi jenom pár studentů, kteří jsou schopni učit se na zkoušky už v průběhu semestru. Právě proto většině z vás doporučuji jinou taktiku.

Volte si maximálně jednu nebo dvě zkoušky v průběhu týdne. Získáte tak celkem dost času, abyste se učivo naučili (neříkám, že u každého oboru se jde naučit na zkoušku za týden, někde stačí den, někde jsou i dva týdny málo).

Kdy si navolit nejtěžší předměty?

Teď ale trošku překvapivá rada: Nenechávejte si nejtěžší předměty nakonec! Setkávám se s názory, že je nejlepší si těžkou zkoušku navolit jako jednu z posledních. Argumentují tím, že tak získají hodně času na učení. Zastávám však odlišný názor, těžkou zkoušku byste si měli dát jako jednu z prvních. Má to hned několik důvodů.

Snad na každé vysoké škole máte na zkoušku více pokusu, přinejmenším 2. Nemusíte se tedy bát, že nevydařený pokus by vás okamžitě odsoudil k neúspěchu. Navíc se „podíváte“, jak to na zkoušce vypadá a co se po vás chce. U případného druhého pokusu, už nepůjdete do neznáma a budete přesně vědět, co a jak.

Další důvod je vcelku pragmatický. Když zkoušku odkládáte, okrádáte se o další termíny. Opravné termíny jsou totiž většinou součástí normálních termínů, které jsou pevně vypsány na začátku zkouškového. Pokud si tedy napíšete svůj první, řádný termín někde na konci zkouškového, okrádáte se o možnost opravy. Jednoduše už tam nebudou žádné další volné termíny. Pokud si však dáte těžkou zkoušku na začátek, máte ještě strašně moc termínu, na kterých si můžete svůj výsledek opravit.

Jak si plánovat učení na zkoušky se dozvíte v článku.

Prokrastinace

Asi to všichni znáte, hoří vám u zadku, víte, že byste měli něco dělat, ale ani tak se nedokážete přinutit k učení, dělání úkolů a psaní seminárek. Ano, bojujete s prokrastinací.

Zvláště během letního zkouškového období s prokrastinací bojují úplně všichni, venku je krásně, doma je teplo a kamarádi vás pobízejí, abyste s nimi někam vyrazili. Existuje nějaká zaručená technika, která zatočí s prokrastinací?

Zklamu vás, ale neznám a myslím si, že ani nikdo jiný nezná žádný zaručený návod na to, jak porazit prokrastinaci. Prostě neexistuje žádná zázračná formulka, která by vám s tím pomohla, bohužel. Vím však o pár radách, které vám s prokrastinací pomohou a rád se o ně podělím.

Začněte hned ráno

Pevnou vůli si v průběhu dne jen tak nedokoupíte.

Svou pevnou vůli si můžete představit jako sklenici s vodou. Když ji v průběhu dne používáte, voda se vylévá, až v ní nic nezůstane. Abyste se přinutili k něčemu, do čeho se vám nechce, potřebujete hodně pevné vůle. Nejvíce zdrojů pevné vůle máme hned ráno (plná sklenice), v průběhu dne se sklenice vylévá. Využijte toho a naplánujte si učení už na ranní hodiny. Většina studentů má tendenci studovat večer a přes noc, ale tehdy už nemáme moc mentální energie, sklenice je prázdna.

Odpojte se od světa

Víte, jak jsem zvládnul během 3 dnů 4 zkoušky? Zkouškám jsem věnoval veškerou svou pozornost. V tu chvíli mě nic jiného nezajímalo a věděl jsem, že pokud tomu věnuji dostatečnou pozornost dám to. Na 3 dny jsem se téměř odpojil z sociálních sítí a s lidmi byl v kontaktu pouze ve škole.

Nemusíte jít takhle do extrému, jenom se od světa odpojte trochu více, než je pro vás běžné. Zavažte se k tomu, že ráno se nepodíváte na telefon a sociální sítě. Ať chcete nebo ne, rozptyluje nás to a odvádí to naši pozornost. Jakmile nebudete používat sociální sítě a internet obecně, zjistíte, že se celkem nudíte a učení vám v té chvíli může připadat lepší než nuda.

Nenakládejte si příliš mnoho

Nenakládejte si těžké váhy! Raději začněte s těmi lehčími, půjde vám to lépe.

Častokrát se do úkolů nepustíme, protože se bojíme, že to nezvládneme. Nebuďte vnitřně negativní a neříkejte si: dneska se ještě musím naučit tyhle osmisetstránková skripta. Ani si nedávejte pro učení přehnané cíle. Mozek se zhrozí a ještě více vás nutí prokrastinovat. Pro učení si dávejte malinké cíle, které vám budou připadat splnitelné. Neříkejte, že se musíte naučit celou učebnici, ale řekněte si, že si prostudujete 10 stránek.

Ani slona nemůžete sníst najednou, ale po kouscích se to dá zvládnout. Přistupujte k učení podobně. Dávejte si malé splnitelné cíle a nestrašte se obrovskými povinnostmi.

Po zkouškovém si přečtěte článek: Back to School aneb jak na úspěšný návrat do školy.

Učení během dne

Už víte, jak si navolit zkoušky, naučili jste se trošku méně prokrastinovat, ale teď přichází to nejdůležitější, samotné učení. Znám lidi, kteří se učí několik hodin a dnů před zkouškami, ale potom stejně neuspějí nebo dosáhnou velmi špatného výsledku. Jejich výsledky neodráží vynaložené úsilí. Myslím, že když už učení věnujete hodně času, zasloužíte si dobré výsledky.

Učení se dá přirovnat k jakémukoliv sportu. Buď to děláte dobře a vynikáte v tom. Nebo to děláte špatně a i když se snažíte, nedosahujete skvělých výsledků. Když v televizi vidíte dobré sportovce, vypadají u toho tak nenuceně, jde jim to jako by samo, jako by se nemuseli snažit. Podobně to mají i někteří studenti, určitě je znáte ze svého okolí. Nevypadají nějak zvlášť inteligentně, nezdá se, že by se nějak přehnaně snažili, ale i tak dosahují skvělých výsledků.

Je to tím, že vědí, jak se správně a efektivně učit. Učení není kvantitativní veličina, jak si mnozí myslí, ale kvalitativní. Lidsky řečeno, nezáleží na tom, jak dlouho se učíte, ale záleží na tom, jakým způsobem se učíte. A ještě lepší je to, že se to mohou úplně všichni naučit.

V následujících odstavcích vás seznámím s několika zásadami efektivního učení.

Pokud vás efektivita učení zaujme a chtěli byste se o ní dozvědět více, doporučuji vám, abyste si přečetli moji e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy, ve které odhaluji veškeré techniky efektivního učení, které znám a používám. Věřte, že i za méně času se toho dá naučit více, pokud víte, jak se správně učit…

Zásady pro učení:

Jenom se učte, sdílení fotek na Instagramu nepomáhá

Pomáhá podle vědců postování na Instagramu s učením?

Pokud se máte učit, opravdu se věnujte jenom učení. Studium vám tak potrvá kratší dobu a látku mnohem lépe pochopíte.

Na sociálních sítích se velmi často setkávám s případy lidí, kteří musí sdílet každou minutu svého života a neodpustí si vyfotit ani to, jak se učí a co se učí a jaká je to kravina. Jasně, není nic špatného dát občas něco na svůj Instagram, ale přehánět by se to rozhodně nemělo. Při učení vám opravdu nepomůže, když si vyfotíte svou učebnici a kávu. Jenom to rozhodí vaši pozornost a učení vám zabere v konečném důsledku mnohem více času.

Nehledejte sociální potvrzení prostřednictvím lajků, raději se věnujte sami sobě a půjde vám to mnohem lépe.

Přečtěte si o mém experimentu: Jaký byl týden bez sociálních sítí?

Neseďte v tom dlouho

Před nedávnem, když jsem jel na kolejích ve výtahu, mě zarazilo, co řekla jedna holka své kamarádce. Mluvila o tom, jak jsou zkoušky těžké a učení náročné, což chápu, ale poté řekla, že se právě skončila učit a že studovala 4 hodiny v kuse! Musím říct, že obdivuji její vytrvalost a pevnou vůli, ale jak se dočtete v každé knize o efektivním učení, nikdy byste se neměli učit tak dlouho.

Mozek jednoduše není stavěný na to, aby udržel po tak dlouhou dobu pozornost. Technicky vzato se zvládnete učit 4 hodiny v kuse, ale prostě to nebude mít takový efekt. Vaše hlava nebude po celou dobu pracovat na 100 % a nezvládne si toho tolik zapamatovat.

Průzkum na nejprestižnějších univerzitách

Když psal Cal Newport svou knihu How to become a straight A student (Jak se stát jedničkářem), zjistil, že nejlepší studenti se učí zhruba 40-50 minut v kuse, poté si dopřávají krátkou přestávku a znovu pokračují s učením. Osobně se nikdy neučím déle než 45 minut v kuse. Poté už jednoduše cítím, že nejsem maximálně soustředěný. Když se musím učit nějaké obzvláště složité věci, které vyžadují hodně memorování nazpaměť, učím se pouze 25 minut (jeden pomodoro interval).

Přestávky jsou pro učení nesmírně důležité. Právě tehdy, když si od učení oddechneme, ukládá náš mozek informace do paměti a vytváří souvislosti, které nám pomáhají látku lépe pochopit a tím pádem si ji i zapamatovat. Pauza dá mozku možnost si na chvíli odpočinout a získat novou energii pro učení.

Navíc, pokud si dáváte přestávky, mnohem více si toho zapamatujete. Když se něco učíme, nejvíce si toho zapamatujeme ze začátku a z konce.

Příklad: Pokud se učíte 4 hodiny jako slečna z výtahu, máte pouze 2 vrcholy v učení, na začátku a na konci 4 hodinového učebního bloku. Pokud se učíte celkově 240 minut (4 hodiny) v 40minutových intervalech dosáhnete 12 vrcholů v učení. (240 minut/40minutové intervaly učení * 2 vrcholy učení pro každý učební interval)

Až se půjdete příště učit, nastavte si časovač a dávejte si poctivě krátké pauzy, které osvěží vaši mysl a pomohou vám s učením.

Pokud vás zajímají konkrétní metody učení, mrkněte na článek: Jak se učit na státnice, zkoušky!

Neučte se do noci

Nejen, že si kazíte očí, navíc se toho moc nenaučíte.

Už jste se někdy na zkoušku učili přes noc, která byla další den? Věřím, že to už podstoupilo hodně z vás. Já sám to nikdy neudělal a hned se dozvíte proč.

Spánek je nesmírně důležitý pro pamatování a efektivní fungování naší mysli. Když se něco učíte a pak nespíte, nezapamatujete si to tak dobře, jako kdybyste spali 7-8 hodin. Navíc, pokud se učíte přes noc na zkoušku, informace si zapamatujete opravdu jenom na chvilku. Za týden si už nic nebudete pamatovat. Možná si říkáte, že je to jedno, přece to nebudete potřebovat, ale mohli byste se divit. Pokud studujete nějaký obor, mělo by být vašim cílem stát se odborníkem, který rozumí tomu, co vystudoval. Když pak nastoupíte do práce a nebudete nic umět, moc dlouho tam asi nevydržíte.

Nedostatek spánku způsobí, že vaše mysl nebude tak dobře fungovat. Nechci říkat, že mozek ve spánku pouze odpočívá, vlastně je v některých fázích ještě aktivnější než, když jste vzhůru. Ale naše mysl spánek potřebuje, teprve potom dokáže správně fungovat a řešit složité věci, se kterými se setká u zkoušky.

Jakmile jeden den nespíte, ovlivňujete tím i další den. Výzkumy dokázaly, že když spíte měně než 7 hodin, zapamatujete si toho další den mnohem méně. Sám to znám, když někde slavím a moc toho pak nenaspím. Další den se mi nechce vůbec nic dělat a do učení se nikdy neponořím.

O spánku si toho můžete přečíst více v bodech 15, 16 z článku 10 vědeckých tipů, jak se lépe učit. Pokud nemáte čas, nebo se vám nechce, pamatujte si tohle: Spěte 8 hodin denně, i když se musíte hodně učit. V noci toho stejně moc nedoženete a spánek je důležitější než další hodina strávená učením

Dělejte i něco jiného

Někteří studenti se do zkouškového někdy tak ponoří, že vlastně nemají žádný život. Nedopusťte, aby se tohle stalo. Ani pro studium není dobré, pokud se věnujete neustále pouze učení. Mozek potřebuje rozptýlení a dělat čas od času něco jiného. Získáte nový kontext, který vám pomůže informace lépe pochopit a uložit.

Nevyhýbejte se kamarádům, klidně si zahrajte nějakou počítačovou hru a sportujte. Den má 24 hodin a rozhodně by se nevyplatilo, abyste každou minutu strávili učením. 8 hodin obětujte spánku a maximálně 4-5 hodin učení. Jak vyplývá z výzkumu doktora Eriksona, více hodin strávených „záměrným tréninkem“ (kognitivně náročné úkoly jako učení, zdokonalování dovedností…) se během dne nevyplatí. Po pěti hodinách už jednoduše nefungujeme tak dobře a moc se neposouváme vpřed.

Zvláště během zkouškového sportujte. Sport má pozitivní vliv na naše výkony. To, že se zpotíte vám pomůže se lépe koncentrovat, načerpá to do vás energii a pomůže vám ulevit si od stresu. Více o vlivu cvičení na mozek v článku.

Stres

Stres vám při učení, ani u zkoušky nikdy nepomůže. Chce to být klidný jako tahle kočka!

Jak jsem ze svých zkušeností zjistil, se stresem nejvíce pomáhá, když jste dobře připraveni. Vždycky, když jsem věděl, že něco dobře umím a už se nemám co učit, byl jsem v pohodě. Bohužel vím, že tato situace nenastane vždycky.

Stres má zcela určitě vliv na naše výkony. Nervozita a stres se dá přirovnat k jakési mlze v naší hlavě. Když tam mlha není, dokážete požadované informace vcelku rychle najít, ale pokud jste pod tlakem a vaše mysl je zamlžená, velmi těžko si vybavujete potřebné informace. Někdy se může stát, že doma všechno skvěle umíte, ale stres vám nedovolí si vzpomenout.

Jak s ním tedy bojovat? Někdy je úplně nejlepší, pokud se ještě před bojem vzdáte. Neválčete se stresem, ale přivítejte stres jako starého známého. V hlavě, nebo nahlas si řekněte: Jo, jsem ve stresu a takhle nějak se cítím. Jakmile si tohle řeknete, velmi často si ulevíte a stres poleví.

Další podobnou technikou je, že si na papír vypíšete, z čeho máte obavy. Tuto techniky vymysleli psychologové na chicagské univerzitě. Studenti, kteří si před zkouškou vypsali své obavy si vedli lépe, než ti, kteří potlačovali svůj stres a nikam si své obavy nevypsali.

Klasickým způsobem, jak snížit stres jsou hluboké nádechy. Prostě vnímejte, jak se nadechujete a nafukuje se vám břicho a jak vzduch vypouštíte. Se stresem vám z dlouhodobého hlediska pomohou i techniky mindfulness (umění vnímat současný okamžik) a meditace.

Opisování?

Poslední radou v tomto článku je opisování. Upřímně vám v tomhle ohledu nemůžu nic poradit, protože jsem v opisování opravdu špatný. Kdykoliv se o to snažím, vypadám „hrozně nenápadně“ a často jsem chycen.

Zastávám takový názor, že opisovat by se nemělo a výsledek zkoušky by měl odrážet schopnosti daného studenta. Pokud chcete nějakou školu vystudovat, měli byste se učit a danou věc skutečně umět. Když prolezete nějakou školu na tahácích, k čemu vám to vlastně je? Nic v podstatě neumíte, ničemu nerozumíte a následkem toho vás ani práce v daném oboru nebude bavit. Jestli vás škola nebaví a jinak než s opisováním ji nezvládáte, zamyslete se nad tím, jestli má pro vás vůbec smysl dál studovat. Vidíte v tom svou budoucnost? Myslíte si, že je dlouhodobě udržitelné, abyste s opisováním odstátnicovali a napsali bakalářku, diplomku?

Doufám, že se vám článek líbil a odnesete si z něj několik cenných rad, které vám pomohou u zkoušek uspět.

V článku jsem nešel opravdu moc do hloubky, co se efektivního učení týče. Chtěl jsem obsáhnout tak nějak všechno, ale to se bohužel nedá. Nedozvěděli jste se, jak se přesně krok za krokem učit efektivně a rychle. Pokud se to chcete dozvědět, přečtěte si moji e-knihu Jak se efektivně učit nejen do školy.

Chci se dozvědět více o e-knize Jak se efektivně učit nejen do školy!