Jak si vybudovat dobrý vztah s učitelkami a profesory

Máte dobré vztahy se svými vyučujícími?

Myslíte si, že by vám pomohlo, kdybyste s učiteli dobře vycházeli?

Během své dosavadní “školní kariéry” jsem měl vždycky celkem štěstí na to, že jsem s profesory velmi dobře vycházel a musím říct, že to se sebou nese spoustu výhod. Také musím poznamenat, že jsem nikdy nebyl žádná vlezdoprdelka a určitě vás nic takového v článku ani učit nechci!

Poznáte několik tipů a rad, které i vám pomohou vypěstovat dobré vztahy s profesory (učitelkami, odbornými asistenty, doktoranty chcete-li). Není to nic super těžkého, jen to vyžaduje trochu snahy z vaší strany. Vedle toho mají tipy mnoho dalších vedlejších výhod, jak sami za chvíli zjistíte.

Jak si vybudovat dobrý vztah s učiteli a proč je to výhodné?

• Ulehčíte si život ve škole– jakmile budete mít s profesorkami lepší vztah, škola už nebude tak otravná a nebudete mít tolik důvodu tam nechodit.
• Zlepšíte své známky– jo, učitelé jsou daleko shovívavější k těm, kteří s nimi mají dobrý vztah.
• Učitelé jsou většinou fajn lidi, tak proč si je znepřátelit? Dále v životě se vám může hodit kontakt na nějakého učitele, proto je dobré s nimi budovat přátelské vztahy.
• Mohou vás doporučit– uvědomujete si, že jednoho dne skončíte se studiem a budete si hledat práci? Právě, když budete shánět nějakou dobrou práci, přijde vám vhod doporučení od vašeho vyučujícího. A komu myslíte, že profesor/ka takové doporučení napíše? Někomu kdo s ním vycházel dobře, nebo někomu s kým se na hodinách žral?

Navazujte oční kontakt

Navazujte oční kontakt, ale pozor ať nejste úchylní!

Jestliže chcete učitelům ukázat, že se o vyučovanou látku opravdu zajímáte, vyhledávejte jejich oční kontakt. Dívejte se na ně a tvařte se, že vás to zajímá.

Samozřejmě s ničím se to nemá přehánět. Rozhodně na vaši mladou paní učitelku nepřetržitě necivte, mohla by si to vyložit jinak! Snažte se o „zdravý“ oční kontakt. Prostě se na ně dívejte, občas uhněte pohledem, tvařte se příjemně.

Když se učitelům díváte do očí, pokyvujte sem tam hlavou, nebo vydejte nějaké zvuk typu: ehm, jo, hm. Občas pohněte hlavou, zavrťte se, že s něčím nesouhlasíte.

Tímto způsobem učitelům vyjádříte respekt, ukážete jim, že se skutečně zajímáte o to, o čem právě mluví.

Je opravdu velmi nepříjemné, když mluvíte před skupinou lidí a nikdo vám nevyjádří žádný respekt tím, že by alespoň předstíral, že poslouchá.

Navíc během předstírání toho, že dáváte pozor, budete skutečně dávat pozor! Což je pro vás obrovská výhoda. Látku se naučíte již ve škole, pochopíte ji a sami zjistíte, že to možná není taková nuda, jak jste si předem mysleli. Často totiž říkáme, že nás něco nebaví, ale vlastně tomu ani nedáme šanci a hned danou věc odsuzujeme.

Buďte aktivní studenti

Okay, takže se už díváte učitelům do očí, posloucháte je, pokyvujete hlavou.

Ale tady byste rozhodně neměli přestat.

Rovněž si pište poznámky. Jak to můžete dělat se dozvíte v článku: Jak si psát poznámky.

Učitelé vás začnou vnímat jako aktivní žáky, kteří se o téma zajímají, což jim zalichotí. Možná si toho nevšimnou hned na prvním cvičení nebo hodině, ale průběžně si tak vybudujete s učiteli lepší vztah.

Také se pokoušejte občas zasahovat do diskuze. Když se učitel na něco zeptá, očekává většinou odpověď, nejsou to řečnické otázky, proto mluvte, když si myslíte, že máte odpověď.  Vůbec se nebojte, že se vám bude někdo smát, když řeknete hloupost, stejně na to každý do pěti minut zapomene.

Jak mluvit lépe na veřejnosti se dozvíte v samostatném článku.

Nebojte se, že byste chybovali! Chybami se člověk učí a omyly jsou při procesu učení naprosto nezbytné. I zde se snažte najít nějakou rovnováhu, rozhodně neříkejte každou kravinu, která vás napadne, ale rovněž byste neměli pořád mlčet, tím rozhodně nezapůsobíte.

Sedněte si do předních lavic a věřte mi, že budete aktivnější. Prostě jste více vidět a přirozeně máte tendenci dávat větší pozor, jelikož jste na očích. Není pro vás tak snadné vytáhnout mobil a dělat věci, které se školou nemají nic společného.

Navíc studenti v předních řadách dosahují statisticky lepších výsledků než studenti vzadu.

Sami už můžete v těchto radách vidět jistý vzorec, když rady dodržujete je to pro vás win-win situace. Co to znamená? Prostě vyhrají všichni jak profesor, tak vy. Když jste aktivní vybudujete s učiteli lepší vztah a navíc si látku z hodin lépe zapamatujete, což vám mnohonásobně usnadní učení se na písemky.

Jak se zbavit závislosti na telefonu si můžete přečíst v odkazu.

Ptejte se, ale opatrně

Některé z vás už asi napadlo, že zapůsobit na učitele mohou i otázkami. Zní to logicky. Učiteli tak ukážete, že se o téma upřímně zajímáte.

Otázky jsou rozhodně super, ale nesmíte to s nimi přehánět a musíte se je naučit dobře formulovat. Nikdo totiž nemá rád otázky stupidní nebo otázky, na které bylo odpovězeno před několika sekundami.

Typicky špatnou otázkou může být:

Představte si hodinu matematiky, učitelka na tabuli počítá nějaký příklad a vy se zeptáte: Co to je? K čemu nám to sakra bude?

Podobnými otázkami si profesory na svou stranu skutečně nezískáte. Spíše jim tak vyjadřujete disrespekt a prokazujete jim, že vás to či ono téma vůbec nezajímá. Což se může profesorů, kteří mají svůj předmět rádi, dotknout.

Co to je za trapnou čmáranici? Touhle otázkou si profesory na svou stranu nezískáte.

Ještě předtím, než se na něco zeptáte, projděte si tímto krátkým procesem:

1. Zkuste to pochopit sami – chvíli se nad danou věcí zamyslete.
2. Zjistěte, co přesně vám není jasné – když téma nepochopíte ani po zamyšlení, uvědomte si, která část vám není jasná
3. Zformulujte chytrou otázku – v otázce řekněte, co už teď chápete, ale ve kterých místech se začínáte ztrácet.

Otázka na hodině matematiky, může vypadat třeba takhle:

Myslím si, že rovnice celkem umím. Ale konkrétně v tomhle příkladu vůbec nechápu, jak jste to vytkla a zkrátila. Jak vůbec poznám, kdy mám v těchto situacích vytýkat a kdy je lepší to řešit jinak?

Když řeknete tohle, vyjádříte mnohem větší zájem, než kdybyste pouze řekli, co to sakra je.

Tento tříkrokový postup samozřejmě nemusíte následovat vždycky, používejte ho hlavně tehdy, když se ptáte na nějaké vysvětlení.

Buďte originál

Pokud chcete zaujmout své kantory, měli byste alespoň trošku vyčnívat z davu, abyste byli zapamatovatelní, učitelé totiž neučí jenom vaši třídu, ale další desítky studentů.

Nebojte se jednou za čas pronést nějakou vtipnou poznámku nebo si vymyslet hlášku, která vás bude na hodinách charakterizovat.

Například já si v poslední době vybudoval poměrně dobrý vztah s učitelem informatiky a pomohla mi k tomu právě originalita! Na začátku každé hodiny si pan učitel zapisuje docházku a čte jména. Všichni lidé říkají to své běžné: tady, zde, no ale já na ajťáka zapůsobil tak, že jsem řekl místo běžného zde online. Učitel si mě okamžitě zapamatoval a na konci hodiny už se mnou vtipkoval jako s dobrým kamarádem (Pozn. Článek po roce opravuji, s mým učitelem informatiky mám stále dobrý vztah, teď když už mě neučí, jsme přátele a tykáme si.).

S originalitou na to jděte opatrně, potřebujete celkem dobré sociální cítění, abyste poznali, co si můžete dovolit a nepřekročili hranici. Nikdy nebuďte vulgární ani nesrážejte autoritu pedagoga. Spíše si dělejte srandu sami ze sebe.

Už jsme si řekli, co byste měli dělat, abyste na učitele zapůsobili, ale ještě s vámi musím sdílet pár věcí, kterých byste se měli za každou cenu vyvarovat!

Jak přesvědčit lidi se dozvíte v jednom z mých velmi úspěšných článků.

Nikdy si nestěžujte

Opravdu nikdy si před svými vyučujícím nestěžujte!

Je to trapné a dětinské. Neříkejte věci typu: K čemu nám ten předmět sakra je? Však je to úplně k ničemu. Jak může někoho taková kravina vůbec bavit?

Často se můžete učitelů takto dotknout. Zvláště pokud učí na vysoké škole, učí daný předmět, protože ho mají skutečně rádi. Učitelé takto nezaujmete ani nebudete nijak zvlášť originální.

Nikdy si nestěžujte ani během týmových projektů. Ve svém týmu můžete mít nějakého člena, který nic nedělá, proto přispěcháte za učitelem s tím, aby ho donutil pracovat. Tím taky nezapůsobíte. Je to týmový projekt, ve kterém jde o týmovou spolupráci, problémy řešte uvnitř týmu a netahejte do toho profesory, chováte se nedospěle (Jo, taky nenávidím týmové projekty).

Nestěžujte si ani na testy. Stejně to nezměníte, spíše to jenom zhoršíte svým přístupem. Rozhodně neříkám, že byste ode dneška měli být nějací podržtaškové bez vlastního názoru, ale stěžování si je opravdu k ničemu.

Nepište jim e-maily s každou prkotinou

Tento tip se vztahuje hlavně na vysokoškoláky. Nepište svým profesorům e-mail s každou prkotinou. Mnoho věci si dokáže zjistit sami na stránkách školy, předmětu, v syllabusu atd.

Pokud profesory neustále bombardujete dotazy, jsem si jistý, že si vás zapamatují, ale v negativním slova smyslu. Pište pouze tehdy, když opravdu nevíte, nebo když máte něco opravdu zajímavého, co jim můžete sdělit.

E-maily se snažte psát bez chyb a oslovujte vždy ve formě: Vážená/ý paní/e + titul. Vypadá to mnohem profesionálněji, než kdybyste napsali: Dobrý den.

Zpráva by měla mít nějaký úvod, vlastní obsah (většinou váš dotaz) a závěr. Vždy v e-mailu poděkujte za jejich čas a ochotu.

Nechoďte do školy jako hastroši

Pánové, do školy jedině v saku! Ne, dělám si legraci, čtěte níže…

Oblečení o vás vypovídá opravdu hodně. Když chodíte do školy jako hastroši, rozhodně o sobě nevysíláte učitelům dobrou zprávu. Prokažte i svým vzhledem, že máte o školu zájem. Neříkám, že by pánové měli do školy chodit vždy v obleku a holky v šatech. Spíše choďte oblečení pěkně a čistě. Nenoste tepláky, nikdy na sobě nemějte v budově čepici. Také nebuďte přehnaně extravagantní.

Opravdu se stačí držet alespoň těchto základních rad.

Do ničeho netahejte rodiče

Tohle je dle mého úplně nejhorší věc, kterou můžete udělat. Pokud už chodíte na střední, ba co víc na vysokou školu, nikdy byste neměli do svých problémů tahat rodiče. Je to nesmírně dětinské. A samotní učitelé s rodiči řeší problémy velmi neradi, určitě vám to na popularitě nepřidá.

Své problémy si řešte sami, jste dospělí lidé! Opravdu není nic trapnějšího než zavolat maminku, aby vyřešila váš problém. Nebo prosit rodiče, aby volali do školy, proto aby vám změnili profesora, který vám nesedí, nebo aby přiběhli do školy zjišťovat, proč máte takové známky.

I kdybyste měli rodiče “aktivní”, zakažte jim chodit do školy a řešit věci za vás. Přijměte zodpovědnost za svůj život a neschovávejte se za maminčinou sukní.

Mí rodiče v podstatě nikdy nevěděli, jaké mám známky (vždy viděli pouze mé vysvědčení) do školy chodili jenom na třídní schůzky a nikdy by nic neřešili za mě.

Neumím si ani představit, kdyby rodiče chodili pravidelně do školy a řešili za mě mé problémy (Což je v některých rodinách běžná praxe). Cítil bych se nesmírně trapně a ani bych se nedokázal svým vyučujícím podívat do očí.

Nikdy, ale opravdu nikdy neposílejte své rodiče řešit vaše problémy! Nezanecháte dobrý dojem a situaci často pouze zhoršíte.

Doufám, že se vám článek líbil. Shrnul bych to asi takhle. Navazujte s učiteli oční kontakt (ale nebuďte úchylní), buďte přítomní jak tělem tak duší. Zapojujte se do diskuze a pokládejte chytré otázky. Nejenom, že si vybudujete s učiteli dobrý vztah, navíc si látku lépe zapamatujete. Nikdy si nestěžujte, choďte pěkně oblečení a prosím, nikdy do ničeho netahejte rodiče!

Pokud se chcete dozvědět, jak se lépe a efektivně učit, přihlaste se do bezplatného e-mailového kurzu efektivního učení. Je to zdarma, každý druhý den vám na e-mail přijde pár tipů, jak se rychleji a efektivněji učit.

Chci se přihlásit do kurzu efektivního učení zdarma!