Anki – co je to? A jak vám může pomoct s učením se čehokoliv?

S trochu nadsázky můžu prohlásit, že nebýt programu Anki, už dávno bych nebyl na vysoké škole, a rozhodně bych nezískal červený diplom. Nebýt programu Anki, neuměl bych tak dobře anglicky. Nebýt programu Anki, nikdy bych se za 2 měsíce nenaučil základy španělštiny. A mohl bych ještě pokračovat.

V článku se dozvíte, co je to program Anki a jak vám může pomoct, ať už se snažíte naučit cokoliv. Může to být vysokoškolské učivo, nový jazyk nebo třeba hra na hudební nástroj.

Co je to program Anki?

Anki je program, který je určen pro vytváření a učení se s kartičkami.  Na první pohled vás nijak zvlášť nezaujme. Avšak s jeho pomocí bude učení se čehokoliv daleko snadnější a efektivnější. Jak píší tvůrci programu na webu: Používání programu Anki sníží čas strávený učením nebo výrazně zvýší množství naučených informací.

Jak je to možné? Hlavní předností programu je, že má v sobě zabudovaný systém chytrého opakování. To jinými slovy znamená, že vám program bude kartičky (informace) nabízet k opakování v ten nejvhodnější možný moment. S pomocí algoritmu Anki uložíte do dlouhodobé paměti informace s minimem vynaloženého úsilí a času.

Pokaždé, když se učíte kartičku s Anki, máte ohodnotit, jak dobře jste danou kartičku uměli. Máte většinou na výběr ze 4 možností.

Velmi chytrý algoritmus programu Anki dokáže na základě vašich odpovědí při učení poznat, kdy vám má kartička „vypadnout“, a právě v ten moment vám ji nabídne k opakování. Je totiž dokázáno, že pokud si nějakou informaci zopakujete těsně před zapomenutím, nejvíce se posílí její paměťová stopa. Nemá smysl opakovat příliš často, paměťová stopa se posiluje jenom minimálně a naopak je nevýhodné opakovat pozdě, jelikož se informaci musíte učit úplně od začátku.¹

Zní to pěkně, ale doopravdy to funguje a pomáhá? Mně samotnému Anki nesmírně zjednodušilo život a zvýšilo efektivitu, s jakou se učím (ačkoliv znám všechny možné metody učení, o kterých je vlastně tento blog). Anki vás totiž nenásilnou formou donutí aplikovat ty nejdůležitější principy efektivního učení.

S pomocí Anki jsem se byl schopen naučit za pouhé 2 měsíce přes 1500 španělských slovíček. Jsem si jistý, že kdybych využíval jiný způsob, nikdy bych se tomu ani nepřiblížil.

Avšak Anki nepomáhá jenom při učení jazyků, dá se využít i pro studium mnohem komplexnějších materiálů, s Anki jsem se učil ke státnicím na ekonomické fakultě. A jak jsem dopadl? Samé jedničky a červený diplom, přitom nejsem nijak „přirozeně“ inteligentní, připadá mi, že mi trvá dost času, než něco pochopím, ale i tak jsem se ke státnicím učil méně než mí spolužáci, ale zvládl to lépe (Nechci se chválit, spíše poukázat na to, jak je Anki super).

A současné době se s pomocí Anki učím kytarové akordy.

Chodíte na vysokou školu? Přečtěte si můj další článek: Jak zvládnout prvák na vysoké!

Pro koho je program Anki určen?

Už jsem to naznačil výše, Anki pomůže naprosto komukoliv, kdo se má něco naučit. S programem Anki si můžete být jistí, že učení bude efektivní a rychlé. Jenom stěží byste hledali způsob, jak dostat informace do dlouhodobé paměti rychleji než s Anki.

Konkrétně:

• Studenti vysokých škol,
• studenti středních škol,
• kdokoliv, kdo se učí jazyky,
• kdokoliv, kdo se musí naučit velké množství informací (např. profesní testy),
• začínající hudebníci atd…

Zázračně efektivní učení s kartičkami

Asi všichni se někdy učili s kartičkami nebo alespoň vědí, co to kartičky jsou.

Kartička má nějakou přední stranu, na které je nejčastěji otázka nebo v případě učení jazyků český význam slova. A na zadní straně je správná odpověď.

A jak dokazují četné vědecké studie, učení se s kartičkami je nesmírně efektivní. Informace vám s jejich pomocí lezou do paměti daleko snadněji.²

Podstatou učení se s kartičkami je, že se snažíte vzpomenout a říct, co se nachází na druhé straně kartičky. A právě tohle představuje největší kouzlo kartiček. Pokaždé, když si něco vybavíte, vzpomenete si na to, znovu aktivujete příslušná mozková spojení, a to pevně vtiskne informaci do paměti.

Ať už tomu říkáte: testování, vybavování, vzpomínání si nebo odpovídání na otázky, tak tohle „aktivní učení“ je mnohem účinnější než pouhé pasivní studování informací (např. čtení, podtrhávání, dělání si myšlenkových map nebo shrnutí). A není to pouze moje domněnka, existují stovky studií, které to dokazují.

Vezměte si třeba meta-analýzu Rowlanda z roku 2014, která analyzovala 199 studií. Rowland došel k závěru, že pokud se testujete (tj. snažíte si vzpomenout, vybavovat si učené informace), zapamatujete si to 2,5krát pravděpodobněji.³

Aktivní učení je zřejmě tou nejlepší metodou učení vůbec.⁴ Program Anki vás vede k tomu, abyste se učili aktivně. To je jeden z důvodu, proč vám informace tak snadno nalezou s jeho pomocí do paměti.

Nejenom, že aktivní učení upevňuje paměťovou stopu, umožňuje vám si snadno příště vzpomenout, naučené informace zapomenete později, než kdybyste se učili s pomocí tradičních metod. Díky testování informace mnohem lépe pochopíte, a také si uvědomíte, co ještě neumíte a měli byste na to zaměřit svou pozornost.⁵

Abyste se něco naučili, nestačí informace jenom pasivně přijímat (např. čtení, poslouchání, podtrhávání). Až tehdy, když informace dostanete z paměti (otestujete se, vybavíte si to) se skutečně „nahrajou“ do paměti a budou k dispozici, abyste si v budoucnu vzpomněli.

Možná si říkáte, že to všechno zní zajímavě, a že je to zřejmě pravda, když cituji studie. Ale k čem potřebujete nějaký program Anki, když se můžete učit aktivně i s pomocí papírových kartiček nebo se jenom nanečisto zkoušet, vybavovat si, co se snažíte zapamatovat (další forma aktivního učení)?

O aktivním učení jsem sepsal i samostatný článek, stojí za přečtění, pokud vás téma zaujalo.

Proč to Anki vlastně potřebuji?

Můžete se učit sebevíce efektivně, využívat ty nejlepší metody učení, ale i tak budete zapomínat! Mrkněte na křivku zapomínání níže, se kterou přišel už v roce 1885 německý psycholog Hermann Ebbinghaus. Pokud se dneska naučíte 100 nových definic, zítra si budete pamatovat už jenom 33 z nich.⁶

Jak můžete vidět, zapomínáme a zapomínáme celkem rychle. Pokud používáte aktivní metody učení, dokonale chápete, co se učíte, nebude křivka zapomínání tak strmá, ale i tak budete zapomínat.

Jediným známým způsobem, jak zapomínání spolehlivě zastavit a uložit informace natrvalo do dlouhodobé paměti, je opakování.

Jasně, opakovat můžete i s papírovými kartičkami, opakovat můžete i tím, že se budete znovu učit ze své učebnice, ale není opakování jako opakování. Hodně totiž záleží na tom, kdy se rozhodnete opakovat…

Pokud opakujete příliš brzo, je to pro paměť jakoby zbytečné. Jenom zbytečně vynakládáte úsilí a čas, ale nijak výrazně se neposílí paměťová stopa. Naopak, jestliže opakujete příliš pozdě, musíte se informace učit v podstatě nanovo, a to zabere spoustu času a úsilí.

Nejlepší je opakovat tehdy, když informace visí ve vaší paměti jako na vlásku. Pokud si něco zopakujete těsně předtím, než to máte zapomenout, nejvíce se v ten moment upevníte informaci v mozku. Daná informace se do vaší paměti zapíše mnohem silněji.⁷

Anki vám opakování naplánuje na ten nejvhodnější moment. Právě v tom spočívá největší kouzlo programu. Na základě toho, jak vám to při učení doposud jde, dokáže algoritmus programu odhadnout, kdy vám mají informace vypadnout z paměti. Například kartičku 1 si zopakujete až po 3 týdnech, protože ji moc dobře umíte a jak víte, nemá smysl opakovat příliš brzo, nijak neposílí paměťová stopa. Kartička 2 a 3 vám dělají problém, tak vám je program nabídne ke zopakování hned další den, protože je si vědom toho, že informace neumíte dobře apod.

Díky algoritmu programu Anki strávíte učením nejmenší množství času a vynaložíte nejméně úsilí, abyste se cokoliv naučili. Budete opakovat jenom tehdy, kdy je to doopravdy potřeba.

Jestliže používáte klasické papírové kartičky, všechny informace opakujete rovnoměrně, pořád dokolečka, a ještě k tomu ve špatných intervalech. Naučení vám bude trvat delší dobu (z důvodu neefektivního opakování), a často se informace z kartiček důsledkem špatného opakování ani pořádně nenaučíte.

Anki vám v praxi pomáhá využívat 2 nejdůležitější principy efektivního učení aktivní učení a rozložené učení.

Je totiž daleko výhodnější učit se několikrát, mít mezi učebními epizodami mezery než biflovat na poslední chvíli. Biflování sice může fungovat, přes zkoušky vás dostane, ale jak dokazují studie, pokud rozložíte učení v průběhu času, opakujete, naučíte se informace rychleji, lépe je pochopíte a zůstanou vám mnohem déle v paměti.⁸

I o rozloženém učení jsem sepsal samostatný článek, můžete si ho přečíst, pokud vás téma zaujalo.

Další výhody Anki

Ale ani tady výhody programu Anki nekončí. Nejenom, že se budete učit nejefektivněji a nejrychleji, jak je to možné. Anki vám umožní kartičky velmi rychle vytvářet, dobrou kartičku vytvoříte za pár sekund, udělat stejnou papírovou kartičku vám zabere mnohem déle.

Existují i další programy pro tvorbu kartiček (např. quizlet, brainscape, chegg prep a další), ale programu Anki se nemohou rovnat. Vytvořit kartičku trvá mnohem delší dobu. Ale co je hlavní tyto programy v sobě nemají zabudovaný algoritmus pro chytré opakování, což je hlavní výhoda Anki. A většinou jsou na rozdíl od Anki placené!

Anki je open source program. Spousta nadšenců program neustále zlepšuje, zdokonaluje a přichází z nejrůznějšími doplňky do programu, které vám zjednodušují nebo zpříjemňují učení. A to je rozhodně velká výhoda.

Díky doplňkům v Anki se můžete například efektivně učit obrázky a jejich popisky. Co by za to dali studenti medicíny…

Doplňky vám umožňují změnit vzhled programu, motivují vás k učení a mnoho dalšího.

Program si také můžete různě přizpůsobovat a měnit. Například si můžete změnit nastavení pro opakování. Můžete si nastavit, že chcete kartičky umět na 90 %, 95 % nebo třeba jenom na 80 %, na čím více procent chcete kartičky umět, tím častěji budete opakovat. Čím méně procent si zvolíte, tím méně času učení strávíte.

Samozřejmostí je synchronizace napříč různými zařízeními. To znamená, že se můžete kartičky učit z mobilu, počítače, tabletu apod. Zvládnete se učit kdekoliv, doma, v tramvaji, ve vlaku, ve frontě v obchodě atd…

Jak Anki co nejlépe používat, mluvím ve speciálním videokurzu!

Nevýhody Anki

Ale ne všechno je růžové. I mnou do nebe vynášené Anki má své nevýhody. Upřímně program není zrovna hezký, vypadá slušně řečeno nudně a stroze, ale to nemění nic na tom, jaká kouzla umí.

Trošku větší nevýhodou je, že program není zrovna intuitivní, nějakou dobu bude trvat, než se ho naučíte naplno používat.

Anki používám aktivně už déle než 5 let, ale řekl bych, že jsem se s ním doopravdy skvěle naučil pracovat, využívat nejrůznější pokročilé funkce, až po 3 letech používání a experimentování. Jako není složité vytvořit balíček a do něho vložit kartičky, to zvládnete, stejně jako to zvládl já, ale bude trvat, než se naučíte využívat všemožné pokročilejší funkce, které zefektivňují učení, zrychlují proces tvorby a zpříjemňují používání.

Pro mnoho lidí je tenhle proces učení frustrující, nejeden můj čtenář si Anki na mé doporučení stáhnul, ale po pár týdnech ho přestal používat, protože tomu nepřišel na kloub. I já ze začátku Anki dokonale nechápal, chvíli jsem ho používal, pak zase přestal, ale programu a hlavně principům, na kterém funguje jsem věřil, a tak jsem k němu pořád vracel a učil se.

Používat Anki není tak snadné jako sociální sítě, ale určitě to časem zvládnete.

Připravil jsem pro vás videokurz, ve kterém vás krok za krokem naučím, jak program Anki správně používat a jak s jeho pomocí efektivně učit. Je to právě takový návod, který bych kdysi potřeboval. V několika videích s vámi sdílím nejdůležitější návody a postupy, které potřebujete k efektivnímu používání Anki znát.

Není kurz, ve kterém mluvím jenom o programu, ale také se zaměřuji na další aspekty efektivního učení, aby bylo učení s kartičkami ještě efektivnější (např. jak si vytvářet kartičky, co by měly a neměly obsahovat, jak se donutit pravidelně učit apod.)

Anki je fascinující a nepřestává mě udivovat, jak moc mi v mém životě pomohlo. Ve své podstatě je to „tajemství“ toho, jak moc se mi daří na škole a proč umím 2 cizí jazyky.

Doufám, že vás program Anki zaujal a budete ho chtít vyzkoušet na vlastní kůži. Věřte mi, nebudete litovat, i když na první dobrou se vám bude program zdát jako nic moc.

Další články a návody na program Anki

• Videokurz Jak se učit efektivně v programu Anki – tady jdu opravdu do hloubky a sdílím s vámi všechno, co potřebujete umět, abyste se učili rychle a efektivně s využitím Anki.
• Co mi nejvíce pomohlo při studiu na vysoké škole – popisuju, jak mi Anki zachránilo krk při studiu na vysoké škole a jak může na výšce pomoct vám.
• Návod na Anki [Základní funkce a kartičky] – ve videu se naučíte orientovat v programu Anki, nebudu však rozebírat pokročilé funkce.
• Anki vs Quizlet – porovnávám dva nejpoužívanější programy pro tvorbu a učení se s kartičkami.
• Jak se učit slovíčka jinak – článek a o mém ověřeném způsobu, jak ukládat do paměti slovíčka.
• Jak se učit anatomii efektivně – vhodné zvláště pro studenty medicínských oborů.

Zdroje:

1. Bjork, E.L., Bjork, R.A., 2011. Making things hard on yourself, but in a good way: creating desirable difficulties to enhance learning. In: Gernsbacher, M.A., Pew, R.W., Hough, L.M., Pomerantz, J.R. (Eds.), Psychology and the Real World: Essays Illustrating Fundamental Contributions to Society. Worth Publishers, New York, NY, pp. 56–64

Bjork, R.A., Bjork, E.L., 1992. A new theory of disuse and an old theory of stimulus fluctuation. In: Healy, A.F., Kosslyn, S.M., Shiffrin, R.M. (Eds.), From learning processes to cognitive processes: Essays in honor of William K. Estes, vol. 2. Erlbaum, Hillsdale, NJ, pp. 35–67.

2. Marpaung, A., & Zainuddin, Z. (2012). Improving Students Achievement In Vocabulary By Using Flashcard. Journal of English Language Teaching and Learning, 1(2), 1-7.

Baleghizadeh, S., & Ashoori, A. (2011). The Impact of Two Instructional Techniques on EFL Learners’ Vocabulary Knowledge. International Journal of Language Learning and Applied Linguistics World, 6(4), 156-167.

Sitompul, E. Y. (2013). Teaching Vocabulary Using Flashcards and Word List. Journal of English and Education, 1(1), 52-58.

3. Rowland, C.A., 2014. The effect of testing versus restudy on retention: a meta-analytic review of the testing effect. Psychol. Bull. 140 (6), 1432–1463. http://dx.doi.org/10.1037/a0037559.

4. Dunlosky, J., Rawson, K. A., Marsh, E. J., Nathan, M. J., & Willingham, D. T. (2013). Improving students’ learning with effective learning techniques: Promising directions from cognitive and educational psychology. Psychological Science in the Public Interest, 14(1), 4-58.

5. Roediger III, H. L., Putnam, A. L., & Smith, M. A. (2011). Ten benefits of testing and their applications to educational practice. In Psychology of learning and motivation (Vol. 55, pp. 1-36). Academic Press.

6. Murre J.M.J., Dros J. (2015) „Replication and Analysis of Ebbinghaus’ Forgetting Curve“. PLOS ONE 10(7): e0120644. doi: 10.1371/journal.pone.0120644

7. Bjork, R.A., Bjork, E.L., 1992. A new theory of disuse and an old theory of stimulus fluctuation. In: Healy, A.F., Kosslyn, S.M., Shiffrin, R.M. (Eds.), From learning processes to cognitive processes: Essays in honor of William K. Estes, vol. 2. Erlbaum, Hillsdale, NJ, pp. 35–67.

8. Cepeda, N. J., Pashler, H., Vul, E., Wixted, J. T., & Rohrer, D. (2006). Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis. Psychological bulletin, 132(3), 354.