Co je špatně na sociálních sítích?! + Praktické tipy

Video a článek (co je špatně na sociálních sítích) mají téměř identický obsah, konzumujte ten obsah, který vám je bližší. :)

V poslední době na každém rohu slyšíme, jak jsou sociální sítě a internet špatné a škodí našemu mentálnímu zdraví a pozornosti. V následujících odstavcích se k těmto rejpalům zřejmě přidám, avšak své řeči doplním o zdroje a praktické tipy, díky kterým budete sociální média schopni využívat moudřeji.

Nečekejte, že se v článku dozvíte úplně všechno, co je na sociálních sítích špatně. Za prvé to ani nevím, a za druhé: ne všechny informace budou za pár let relevantní. Třeba budu citovat nějakou studii, ale holt se může stát, že ji nějaké jiné studie vyvrátí.

První věc, která se mi na sociálních sítích nelíbí je:

Jsou návykové a rozhodně to není náhoda

Sociální sítě jsou tu proto, aby svým majitelům vydělávaly velké peníze. Prvotní myšlenka byla možná spojit lidi, ale teď je hlavním cílem většiny akcionářů získat tučné dividendy. Sociální média najímají nejlepší psychology a experty, aby udělaly jejich aplikace, co možná nejvíce návykové a využily každé skuliny v lidské psychologii. A už tohle mi připadá hodně neetické.

Když sociální sítě začínaly, uživatele na nich byli párkrát týdně, nedá se říct, že by byly výraznou součástí našich životů jako dnes.

Kdy tahle změna nastala a proč? Všechno se to začalo měnit okolo roku 2010, když sociální sítě v čele s Facebookem začaly investovat do nejrůznějších vylepšení, které nás mají přilepit k obrazovkám. Jedním takovým vylepšením bylo třeba zavedení tlačítka Like v roce 2009 a možnost označování přátel. Dalším významným faktorem je to, že se společnosti zaměřily daleko více na smartphony, které máme pořád po ruce, optimalizovali každou malou část uživatelského zážitku. I to, že upozornění jsou červená má svůj důvod.

Hlavní roli v budování závislosti na sociálních sítích hraje neurotransmiter dopamin, který náš mozek vyloučí vždycky, když nám přijde nové upozornění, někdo nám okomentuje fotku, někdo zareaguje na náš komentář, někdo lajkne náš příspěvek apod. Zaměstnanci sociálních sítí do aplikace zabudovali takové funkce, aby maximalizovali vylučování dopaminu.

Abych vyjmenoval pár psychologických principů, které sociální sítě používají k vybudování závislosti zmíním: neočekávanou zpětnou vazbu (nikdy nevíte, co se stane, když zveřejníte příspěvek), sociální interakce (to je snad jasné), stupňování, cíle, napětí.

Behaviorální závislost, příkladem je právě závislost na sociálních sítích nebude nikdy tak silná a trvalá jako závislost chemická, např. závislost na heroinu, ale i tak vám může velmi znepříjemnit život.

Jak se zbavit závislosti na telefonu – další z mých článků, které vám doporučuji přečíst.

Štěstí, osamělost

Čím více jsme na sociálních sítích závislí, tím více času na nich trávíme a tím méně času věnujeme interakcím s dalšími “živými” bytostmi. A to má za následek, že jsme méně šťastní, máme v reálu horší vztahy a část mozku zodpovědná za komunikaci zakrňuje.

Z různých studií o sociálních sítích vycházejí různé výsledky. Jedna tvrdí, že nám sociální sítě prospívají, další zase říká, že našim vztahům a rozpoložení škodí. A všechny mají svým způsobem pravdu.

Pokud využíváte sociální média moudře, mohou udělat váš život šťastnější a příjemnější. V jednom experimentu, ve kterém lidem ukazovali nové příspěvky svých dobrých přátel, se zlepšila nálada. Ale naopak, jakmile viděli příspěvek od někoho, koho neznali, nálada se jim spíše zhoršila.

Z další studie vychází, že čím více času na sociálních sítích trávíme, tím osaměleji se cítíme.

Aby to bylo zamotanější tak další studie přišla se závěrem, že čím více příspěvku na sociální síť vložíme, tím více zapojený. do kolektivu a méně osamělí se budeme cítit. No a potom si vyber.

Cal Newport to ve své knize Digitální minimalismus shrnuje takhle: studie, které říkají, že sociální sítě mají pozitivní vliv se soustředí jenom na specifické chování (například více přispíváme, čteme si příspěvky přátel) a negativní studie se soustředí na celkové používání sociálních sítí (čím více času na nich strávíme, tím hůře se cítíme).

Ale když se nad tím zamyslíme, nedává to smysl. Po přečtení nějaké pozitivní studie by si člověk mohl myslet, že čím více bude lajkovat, přispívat, tím šťastnější se bude cítit, ale ze studií, které zkoumají celkové používání vychází opak.

Existuje jedno vysvětlení: čím více lajkujeme, čteme příspěvky od druhých, tím méně času nám zbývá na skutečnou komunikaci a interakci s lidmi v reálném světě, a právě reálná komunikace nás dělá šťastnými.

Člověk je sociální tvor a nezáleží na tom, jestli jste extrovert nebo introvert. Psycholog Mathew Lieberman přišel s tím, že kdykoliv se nesoustředíme na práci, nějaký úkol, myslíme na druhé lidi, na sebe nebo na sebe s druhými lidmi. Pro tyto myšlenky máme vyvinuté speciální centrum v mozku. Člověk je sociální tvor a ke svému štěstí potřebuje živou interakci s dalšími homo sapiens, aby tahle část mozku nezakrněla a v neposlední řadě se cítil šťastně.

Interakce přes sociální sítě je jako fast food. Nějakým způsobem zasytí vaše centra mozku zodpovědná za sociální interakci, ale rozhodně není z dlouhodobého hlediska dobré mozek živit pouze touto nekvalitní stravou. Časem vám default network (výchozí síť – název pro danou část mozku) zakrní a nevyhnutelně se budete cítit osamělí a smutní. Takže to bude mít podobný efekt jako přílišná konzumace fast foodu, z krátkodobého hlediska v pohodě, ale jestli nepřestanete, budete nevyhnutelně tlustí.

Jak si plánuji svůj čas, abych nelenošil a nebyl závislý na sociálních sítích a hrát se dozvíte v jiném článku.

Proč má mozek rád interakce s lidmi?

Mozek vzkvétá, když může při interakci s druhými využívat více smyslů. Když se nad tím zamyslíte, komunikace tváří v tvář je vlastně celkem složitá. Mozek si musí interpretovat tón hlasu, tempo, vnímat mimiku, gestikulaci, řeč těla přemýšlet, nad tím jak nejlépe odpovědět, být empatický atd. Takhle jsme komunikovali tisíce let.

Když si s někým jenom píšete nezahrnuje to takové komplexní zapojení mozku. Prostě si jenom přečtete zprávu, žádný tón hlasu, žádná mimika nic. A právě tehdy mozek zakrňuje a stáváme se osamělí a smutní.

Dnešní děti jsou daleko horší v odhadování emocí druhých a téměř nejsou schopny empatie. Naštěstí se to dá řešit. Vědci poslali ty stejné děti na 5denní tábor bez telefonů, kde byly nuceny komunikovat “normálně”, na konci podstoupily test znovu, rázem po dvou týdnech byly daleko více empatické a přesněji rozpoznávaly emoce druhých. Ba co víc, byly šťastnější a cítily pevnější přátelství se členy skupiny.

A je zde skryto ještě jedno nebezpečí, píšete-li si s někým hodně, získáváte pocit, že o vztah dostatečně pečujete, a to vám říká, že se nemusíte potkávat na živo. Pouhé “spojování” se s kamarády přes sociální sítě nemůže nikdy nahradit skutečnou komunikaci tváří v tvář, která pořádně zapojí mozek a udělá ho šťastným.

Jak si najít kamarády pro nerdy se dozvíte v článku, který jsem pro vás dříve napsal.

Spojování se versus konverzace

Profesorka na MIT Sherry Turkle rozdělila dnešní komunikaci do dvou kategorií:

Spojování se – s lidmi se “spojujeme” prostřednictvím zpráv na Messengeru, Whatsupu, directu na Instagramu, v e-mailu. Prostě všude, kde nemusíte číst nejrůznější drobné signály v hlase, v mimice atd.

Konverzace – to si dovedete snadno představit. Jednoduše s někým komunikujete tváří v tvář. Neustále čtete jeho/její mimiku, tón hlasu. Mozek jednoduše pracuje na plné obrátky. Do konverzace se počítá i skypování, facetimování, dokonce i telefonování, jelikož u něj slyšíte a nějakým způsobem si interpretujete hlas.

Proč jsem tohle rozdělení vlastně zmínil?

Jestliže chcete, aby vaše vztahy a emoční rovnováha vzkvétala měli byste hlavně konverzovat. Spojování se, nemá v podstatě žádnou váhu. Komunikace tváří v tvář je to, co potřebujeme.

Teď budu citovat Cala Newporta:

Nemůžete očekávat, že aplikace vymyšlená na kolejích nebo mezi ping pongovými stoly v podnikatelském inkubátoru v Silicon Valley, nahradí hutné interakce, na které jsme se velmi důkladně adaptovali po celá milénia.

Jinými slovy, nelíbí se mi, že nás sociální média nutí se pouze spojovat, i když konverzace je pro nás lidi daleko cennější.

Pomalinku se dostáváme k části s praktickými tipy. Ještě bych rád jenom vyjmenoval pár věcí,které mě na sociálních sítích štvou: je to “ztráta” soukromí, mentální choroby, které s používáním vznikají, nespavost, no a konečně špatný vliv na vývoj mozku mladých lidí, no a to je myslím všechno.

Více si můžete přečíst v článku: Nebezpečí sociálních sítí

Praktické tipy

Tyhle tipy z vás snad udělají šťastnější lidi, kteří umějí moudře využívat sociální média. Začněme od začátku, u závislosti

1. Vypněte upozornění

Na telefon, sociální sítě máte chodit tehdy, když uznáte sami za vhodné a potřebné a ne tehdy, když vás k tomu vyzve váš telefon. Vypnutí upozornění je jeden z nejúčinnějších tipů, který lidem pomůže omezit čas na mobilu.

Pamatujte na to, že upozornění nebyly na sociálních sítích vždycky a rozhodně nejsou nezbytnou součástí. Zavedly se proto, abyste byli neustále přilepeni k obrazovkám a vydělali tak společnostem ze Silicon Valley peníze.

2. Nepoužívejte sociální sítě na mobilu a pokud je sem tam potřebujete, aplikaci hned odinstalujte

Například takový messenger by se dle mého měl používat jenom proto, abychom se s lidmi domluvili na nějakou reálnou konverzaci, jelikož pouhé psaní si je spojování se, a to má pro naše vztahy jenom prachbídnou hodnotu. Sociální sítě na telefonu opravdu nepotřebujete a stačí, když je každý den párkrát zkontrolujete z počítače. Nic zásadního vám neuteče. Samozřejmě, občas nastanou situace, kdy nějakou sociální síť potřebujete mít k dispozici na telefonu, jakmile už ji potřebovat nebudete, okamžitě ji odinstalujete. Jestliže by nepoužívání sociálních sítí poškodilo váš profesní život, odinstalovávat ji nemusíte, pouze je mějte v telefonu “schované”, neměli byste je mít dostupné na jedno kliknutí.

Jak přesvědčit lidi se dozvíte v článku z odkazu.

3. Nikdy nic nelajkujte, ani nekomentujte

Lajky, komentáře vás mají připoutat k obrazovkám, jsou to nástroje, které ve vás pěstují závislost. Navíc se pomocí lajků a komentářů s lidmi pouze spojujete a mozek vám tak začne namlouvat, že to stačí a nemusíte vyhledávat reálnou konverzaci a komunikaci.

4. Schovejte si feed na Facebooku

Hodně lidí Facebook používá výhradně jako “zařízení” pro psaní zpráv a dorozumívání se s lidmi. Ale když otevřete aplikaci Facebooku, často vás zdrží déle než byste očekávali. Algoritmus facebooku nabízí příspěvky, které vás mohou zajímat, a právě to vás okrádá o drahocenný čas.

Už před delší dobou jsem si na Facebooku skryl feed/výpis příspěvku a to tak, že jsem přestal sledovat všechny své přátele a stránky, které mám lajknuté. Není to tak těžké, stačí kliknout na předvolby vybraných příspěvků a pak na přestaňte sledovat lidi a skupiny, abyste skryli všechny příspěvky. Nebo na to můžete jít radikálně a nainstalovat si plugin newsfeederadicator, který vás zbaví feedu úplně. Facebook budete moci používat jenom k psaní, hledání zajímavých událostí apod.

5. Zprávy používejte jenom k tomu, abyste se domluvili na skutečnou konverzaci.

Důvod už dobře znáte, nechceme se pouze spojovat, ale konverzovat, abychom využívali mozek tak, jak k tomu byl stvořen.

Děkuji vám za přečtení článku. Doufám, že se vám líbil a něco jste si z něj vzali.

Závěrem bych na vás měl otázku: Co se vám líbí a nelíbí na sociálních sítích?

Neberte mě ve všem úplně doslovně a věci si přizpůsobte své vlastní situaci.

Jinak můžete si zdarma stáhnout ukázku z mé e-knihy Jak se efektivně učit nejen do školy. Konkrétně vám dávám přístup k 5 kapitolám, což je nějakých 36 stránek.

Chci si přečíst ukázku z tvojí e-knihy Jak se efektivně učit!