Jak číst knihy lépe – můj postup pro skvělé zapamatování a pochopení

Kolikrát se vám už stalo, že jste dočetli nějakou skvělou knihu, ale už po týdnu jste pořádně nevěděli, o čem byla? Kolikrát se vám stalo, že jste zavřeli knížku a najednou jste si uvědomili, že vlastně nechápete, co jste zrovna přečetli? Tenhle článek píšu pro všechny z vás, kteří toužíte, přímo dychtíte po nových znalostech a dovednostech, jste nadšenci do produktivity, rádi čtete naučné knížky a zajímáte se o osobní růst. Já sám do všech těchto kategorií patřím a chtěl bych se s vámi podělit o svůj přístup k tomu, jak číst knihy (naučné, odborné nebo rozvojové) o trochu lépe, abyste si z nich skutečně něco odnesli, zapamatovali si jejich obsah, dobře je pochopili a uměli využívat rady, které obsahují, v reálném životě. Ještě zdůrazním, že se jedná o můj postup, který se mi praxí ověřil, není to nic vědecky ověřeného, ačkoliv spousta dílčích kroků má vědecky základ. Neberte tenhle článek jako nějaký závazný návod krok za krokem, spíše si z něj vytáhněte to nejzajímavější a nejužitečnější a začleňte to do svojí čtecí rutiny.

Na tomto blogu, ve svých videích a kurzech se věnuji tématům efektivního učení a produktivity. Pokud byste se chtěli dozvědět víc, zapojte se do některého z mých online kurzů, třeba Time management systém (plánování a produktivita). V kurzech jdu mnohem více do hloubku a poskytnu vám kompletní návod na to, jak si organizovat čas, plánovat a být produktivní.

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

Nečtěte 100 knížek ročně

Klidně si to někam zapište: Nezáleží na tom, kolik knih přečtete! Skutečnou podstatou při čtení naučených knížek je dobře pochopit, co čtu, vstřebat vědomosti a něco praktického si z toho odnést. Tohle by mělo být primárně vaším záměrem. Nemá smysl odškrtávat si jednu knihu za druhou, jen abyste mohli říct, že jste přečetli x knížek za rok. Vaším skutečným cílům vás to nepřiblíží. Chápu ale, že je těžké nespadnout do pasti pocitu, že musíte přečíst co největší množství knih. Sociální sítě jsou plné lidí, kteří se chlubí tím, jak moc jsou produktivní, když přečetli 50, 60 nebo 100 knížek za rok.

Například Honza Hovad, který stojí za projektem metalearning.cz, na svém webu a ve svých videích říká: „Odjel jsem mimo civilizaci a za tři roky přečetl 700 bestselerů, abych našel řešení svých problémů. To je nějakých 233 knih ročně. Nevím, jak vy, ale já kdybych četl jednu knížku každé dva dny, tak si z toho rozhodně moc neodnesu a dříve, než bych si stihl něco skutečně zapamatovat, by ty vědomosti přepsalo něco nového, co bych četl. Odborně se tomu říká interference. Podle mě není možné nějakou problematiku do hloubky pochopit, dobře si vše zapamatovat a něco si z toho odnést, pokud knihy čtu jako na běžícím páse.“

Na počtu nezáleží

Zaměření se na počet přečtených knih vás rovněž podvědomě nabádá si vybírat knihy krátké a snadné na čtení namísto toho, abyste sáhli po něčem delším a komplikovanějším. Kromě toho, kvalitní naučné knížky vás nutí číst pomaleji, jelikož to jednoduše nejde všechno najednou vstřebat. Čtení je jenom jednou malou součástí kvalitního procesu zpracování informací. Když čtete jednu knihu za druhou, ty další veledůležité fáze nevyhnutelně zanedbáváte, a tím pádem stejně tak rychle, jak dostanete informace do hlavy, je z ní taky vyvětráte.

A proto se já sám nestarám o to, kolik knih jsem přečetl. Jenom by mě znervózňovalo a stresovalo, že za někým „zaostávám“, že jsem oproti těm ostatním borcům se 100–200 přečtenými knížkami méněcenný. Hlavní pro mě je, abych se něčemu novém skutečně učil, propojoval vědomosti mezi sebou a třeba přišel s něčím, co ještě nikoho nenapadlo, nebo vyřešil svoje problémy. Těch 100–200 přečtených knížek by nemělo smysl, snad bych jen mohl „flexit“, že jsem tohoto čísla dosáhl. Ve skutečnosti bych se ale ničemu novému nenaučil, a pokud jste jako 99 % lidí, byli byste na tom stejně. Čest výjimkám.

Pokud se rozhodnete následovat můj přístup, s největší pravděpodobností nepřečtete 100 knížek ročně, ale doufám, že už chápete, že na tom nezáleží. Lepší přečíst 5 dobrých knih pořádně než 100 ledabyle. Pojďme tedy na ten můj slavný postup čtení odborných a rozvojových publikací, který povede k dobrému porozumění a velmi slušnému dlouhodobému zapamatování.

Máte-li pocit, že na čtení nemáte čas a potřebujete být produktivnější, doporučuju článek o 3 tipech pro lepší time management.

Jak číst knihy lépe?

Už jste si vybrali nějakou dobrou knihu, tak se můžete pustit do čtení, že? Ne tak úplně.

Uvědomte si svůj cíl. Ke čtení budete přistupovat úplně jinak, pokud si čtete jen tak pro zábavu. Například když nechcete koukat na YouTube, Netflix nebo zběsile obnovovat Instagram, a tak čtete. V takovém případě se nemusíte namáhat aplikovat další kroky, které zmíním.

Můžete ale číst s tím, že budete některé informace potřebovat – třeba je budete rozpracovat v článku, bakalářce nebo o nich mluvit ve škole. Anebo čtete, abyste změnili něco ve svém životě, něčemu novému se přiučili a obsah knihy si dobře zapamatovali. Cíle se u každé knihy různí, ani já rozhodně nečtu všechny knížky s cílem si zapamatovat většinu informací a umět je používat. Často čtu pro zábavu, momentálně jsem si třeba oblíbil detektivky Joa Nesbøho.

Jedno je ale jisté – mít cíl vám při čtení pomůže. Když víte, kam míříte, pravděpodobněji tam dojdete. Odpovězte si na otázku: Proč tuhle knihu čtu? Podle toho zvolte postup, jak knihu číst, a přizpůsobte jednotlivé fáze, které budu zmiňovat. Různé cíle totiž vyžadují rozdílné přístupy ke čtení.

Zaměřte mozek na důležitá fakta

Už byste se asi chtěli číst, co? Nicméně, i když už znám svůj cíl, nespěchám a rovnou nečtu. Nejprve je potřeba zaměřit mozek na důležitá fakta. Když mám v rukou novou knihu, většinou si přečtu pár recenzí – na zadní obálce nebo na internetu (případně i nějaká stručná shrnutí, pokud jsou k dispozici). To mému mozku pomůže lépe nastavit svá očekávání. „Vstupní přehled“ dělám, jelikož se při čtení automaticky zaměřím na důležité informace a nové vědomosti lépe vstřebám.

Nemá smysl hned zacházet do podrobností, nejprve pochopte, jak jsou rozestavěné základní kameny, o čemu kniha nebo kapitola pojednává, detaily vám do toho pak mnohem snáz zapadnou. Skočit rovnou do vody, aniž byste věděli, jak plavat, není úplně dobrá strategie. V záplavě nových informací byste se mohli utopit a nejspíš byste potřebovali druhé přečtení, abyste vědomosti opravdu kvalitně zpracovali. Ze stejného důvodu si vždy proletím obsah celé knihy a před čtením konkrétní kapitoly si ji zběžně prolistuji, abych věděl, co mě zhruba čeká.

Jak funguje paměť – tenhle článek vám pomůže lépe pochopit, jak pracuje váš mozek a jak toho můžete využít.

Čtěte pomalu

Mozek už je zaměřen na důležitá fakta, ví, co čekat a teď můžeme konečně začít číst.

Asi byste ode mě jako týpka, který mluví o produktivitě a efektivním učení, čekali nějaký „supr čupr“ tip, jak na rychločtení, ale s tím u mě nepochodíte. Pokud čtete rychleji než přibližně 500 slov za minutu, už se velmi výrazně snižuje porozumění. Jde číst rychlostí i 1000 nebo 2000 slov za minutu, ale to už je spíše „skenování“, vysbírávání jakýchsi hlavních bodů, nikoliv skutečně kvalitní vstřebávání vědomostí s vysokým porozuměním.

Ty opravdu kvalitní knihy čtu hodně pomalu. A nedodržuji ani tu nejzákladnější poučku, kterou byste dostali na první lekci rychločtení, což je nevracet se v textu. Pokud mi něco není jasné, úplně to nepochopím nebo se přistihnu při tom, že jsem projel očima několik odstavců, ale vlastně nevím, o co šlo, vracím se a čtu pasáž znovu. Z mého pohledu je lepší za stejnou dobu přečíst 10 stránek s dobrým porozuměním než přečíst 20 stránek, ale nebýt schopný pořádně říct, co jsem četl, a vysvětlit hlavní myšlenky. Nechceme jen odškrtnout nějaký počet knih nebo stránek, ale především vstřebat vědomosti a mně osobně to nějakou dobu trvá.

Teď si možná zaklepete na čelo, že jsem blázen: Často čtu tak, že vlastně vůbec nečtu. Zastavím se a na chvilku přemýšlím, snažím se informace nějak spojit se svými životem, svými zkušenostmi a problémy. Nebo vlastními slovy vysvětluji, co jsem zrovna přečetl. Dobré knihy obsahují tolik skvělých myšlenek, že je jednoduše chybou je přijímat všechny naráz, protože je nedokážete vstřebat. Dostanete do hlavy pět super myšlenek, ale ta šestá už z krátkodobé paměti vytlačí tu první. Pokud si dáváte při čtení načas, nestane se to. Osobně mi zastavování a samomluva velmi pomáhá, zkuste to taky.

Stimulujte při čtení mozek

Čas od času si rovněž položím otázku: Proč to tak je? – a odpovím si na ni. Tohle je vědecky ověřená technika, jak číst knihu a zároveň si toho co nejvíce zapamatovat a propojit svoje stávající vědomosti s těmi novými, které dostávám do paměti.

A poslední věc, kterou jsem vám ještě o svém procesu pomalého čtení neprozradil, je, že mám u sebe vždy tužku. Podtrhávám si zajímavé myšlenky, citáty. Pomlčkami na okrajích si značím informacemi nabité odstavce, abych se v knize mohl později rychleji zorientovat. Občas si na okraj něco krátkého vypíšu – může to být nápad, který souvisí s textem, nějaké propojení s jinou informací atd.

Pozornější z vás ze starších článků a videí vědí, že zvýrazňování a podtrhávání není efektivní metodou učení. Dělám to, protože díky symbolům se dovedu na čtení lépe soustředit, ruka je pořád v pohotovosti, aby značila důležité myšlenky. A hlavně po dočtení knihy v ní dokážu rychleji najít to, co zrovna potřebuju. Jinak by mi to zabralo daleko více času.

Více informací o rychločtení a o tom, jak (ne)funguje, se dozvíte v článku Rychločtení – mýtus, nebo realita?.

Rekapitulujte

Pomalým čtením s občasným zastavováním a tužkou v ruce to nekončí. Jakmile dočtu poslední slovo kapitoly, knížku zavřu a snažím se aspoň chvíli nepřijímat nové informace. Chybou by bylo, kdybyste hned popadli telefon a otevřeli TikTok. Jestliže chcete, aby to čtení mělo nějaký smysl, nechte nasbírané vědomosti chvíli „marinovat“ ve svém mozku a dovolte, aby se z hippokampu měly šanci přenést do dlouhodobé paměti. Kdybyste hned přijímali něco nového, je dost možné, že byste ty těžce nabyté informace vystrnadili ze svojí krátkodobé paměti.

Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je, že si krátce shrnete, co jste přečetli. Příklad, jak to může vypadat: Čtu si venku v nějakém parku a pak cestou domů si nahlas nebo jenom v hlavě říkám, co jsem zrovna četl

Jak na tomhle blogu píšu pořád – existují stovky, ne-li tisíce vědeckých důkazů, že dostávání informací z paměti upevňuje paměťovou stopu, pomáhá vám lépe pochopit souvislosti a uvědomit si, kde máte mezery, co vám ještě není tak úplně jasné. Je velmi snadné a přirozené při čtení přikyvovat, jak to všechno dává smysl a jak dokonale to chápete. Ale až když o knize mluvíte, dostáváte vědomosti z paměti, uvědomíte si, že máte ještě spoustu nejasností, což vás donutí si dohledat doplňující informace nebo si určitou část přečíst znovu, abyste to opravdu vstřebali.

Jak řekl Einstein: „Pokud to neumíš vysvětlit jednoduše, nerozumíš tomu dostatečně dobře.“

Na druhou stranu to s vybavováním nepřehánějte, nemusíte si pamatovat úplně všechna fakta, to by bylo opravdu hodně časově náročné a vyčerpávající. Jde především o hlavní myšlenky.

Pokud vás zajímá více o efektivních metodách učení, podívejte se na článek 7 tipů, jak se učit efektivně.

Vybavujte si

Snad vás nezklamu, ale ani vybavování není finální fází procesu, jak číst knihu.

Když odložím opravdu dobrou knížku, snažím se myšlenky v ní obsažené dostávat z paměti úplně všude, kde to jen jde – s kamarády, s rodinou, s náhodnou paní v tramvaji. To zase upevní nabyté vědomosti a ještě více mě to donutí se danými radami řídit. Nicméně nesnažím se být vlezlý, nějak záměrně a uměle ta témata nevytahuji. Když se s někým o něčem bavím a vidím nějaké spojení s tím, co jsem četl, tak o tom začnu mluvit. Má to výhodu i v tom, že interakce bude zajímavější a pro obě strany přínosnější. Vy navíc zpomalíte neúprosnou křivku zapomínání a odhalíte další mezírky, které byste ještě chtěli nebo měli zalepit.

Pro další tipy na to, jak si toho co nejvíce zapamatovat, si přečtěte článek Jak trénovat paměť.

Udělejte si poznámky

Další krok, o kterém budu mluvit, rozhodně nedělám u každé knihy, protože by mi už asi nezbyl čas na nic jiného. Tím krokem jsou poznámky. Poznámky si dělám pouze z knížek, které jsou skutečně dobré a nabité fakty a u kterých vím, že existuje šance, že informace budu ještě někdy používat, ať už ve škole, nebo ve svém podnikání – při tvorbě článků, videí, placených produktů nebo věcí, které na první pohled nevidíte, jako je marketing nebo prodej.

Dříve jsem si poznámky psal ihned po dočtení, ale teď si na to mnohdy nenajdu čas. Většinou se k tomu dostanu klidně až po několika týdnech, ale to podle mě není vůbec na škodu. Pomyslně se až s nějakou odmlkou nanovo koupu v těch vědomostech, znovu dostávám do hlavy to, co jsem tam dostal už před několika týdny. A právě proto znalosti upevním v paměti lépe, než kdybych si knížku přečetl dneska a hned další den si napsal poznámky. Jak prokazuje věda, rozkládání učení v čase je mnohem účinnější než učení se všeho naráz.

Praktický postup pro psaní poznámek

Prakticky to vypadá asi nějak tak, že nejprve si u každé kapitoly vypíšu z paměti všechno, co si pamatuju. Následně knihu otevřu a doplním, co mi tam chybí. Někdy se přitom začtu do nějaké pasáže, pokud mě znovu zaujme. Tvorbu poznámek mi hodně usnadňují ta moje zvýraznění – hned vidím, co jsem považoval za důležité, a jedu. Moje zápisky jsou někdy hodně podrobné, jindy velmi stručné, záleží na knize. Čím více ji chci pochopit a zapamatovat si její obsah, tím podrobnější si dělám poznámky.

Skvělou vychytávkou je se ptát, jestli vidíte souvislosti s něčím, co jste už četli nebo někde viděli/slyšeli. Takhle vědomosti pevně zasadíte do svojí mozkové sítě, aby se neztratily, a budete mít šanci přijít se skvělými nápady. Třeba při čtení knížky Switch si uvědomím, že autoři přirovnávají vůli ke slonovi a jezdci stejně jako Petr Ludwig v knize Konec prokrastinace. Nemusí to být jenom takto explicitní věci, ale klidně například srovnání určitého konceptu z oboru investování s nějakým podobným jevem z psychologie apod.

Pokud by se vám hodil tip na dobrou knihu, na kterou byste mohli zmíněné praktiky rovnou aplikovat, podívejte se na video, ve kterém doporučuju své oblíbené knížky.

A úplně poslední věc: čtěte podruhé

Když se učíte do školy, je blbost učit se tím, že budete něco opakovaně číst. Je lepší se testovat, učit se s kartičkami – ale pro vlastní osobní růst to neplatí. Mě samotného nepřestává udivovat, že v některých knihách, které čtu potřetí nebo počtvrté, objevím i tak vždycky něco nového. Neříkám, že máte knihu přečíst a ihned ji číst znovu, vraťte se k té skvělé knize třeba za rok. Po roce už budete v jiném nastavení mysli, budete řešit jiné problémy a mít jiný pohled na věc a právě to vám dovolí nahlédnout na knihu z nové perspektivy, a tak si z ní odnést klidně více cenných informací než při prvním přečtení.

Musím zmínit citát Nassima Taleba: „A good book gets better at the second reading. A great book at the third. Any book not worth rereading isn’t worth reading.“ (Dobrá kniha je lepší při druhém přečtení. Skvělá kniha při třetím. Jakákoliv kniha, která si nezaslouží opakované čtení, není vůbec hodna čtení.)

A tím jsme se dostali za cílovou pásku, teď už můžete knihu s klidným srdcem odhodit a pustit se do čtení něčeho dalšího. Možná si říkáte: „Honzo, není to všechno zbytečné?“ Není, pokud není vaším jediným cílem „flexit“ počtem přečtených knížek. Získávání vědomostí a uskutečňování změn ve vašem životě chce čas. A jak je dobře známo, nic se nenaučíte a dokonale nepochopíte hned napoprvé, se znalostmi musíte několikrát aktivně pracovat, aby se staly součástí vašeho know-how. Z výzkumů například vychází, že některým informacím trvá klidně rok, než se přesunou do dlouhodobé paměti.

Už víte, jak číst knihy o něco lépe, možná ale bojujete s tím, jak se donutit číst pravidelně. S tím vám pomůže můj starší článek Jak si vytvořit návyk.

Závěrem

Než utečete, krátce si to shrňme. Nejprve si stanovte, jaký máte pro danou knihu cíl, a tomu přizpůsobte, jak budete číst. Následně získejte přehled a zaměřte mozek na nejdůležitější informace, proleťte si obsah, recenze a klidně i shrnutí. Čtěte pomalu, rychločtení má svoje uplatnění, jenom pokud vám jde o rychlé prolítnutí pár myšlenek a základní přehled. Při čtení u sebe mějte tužku, občas se zastavte. Když knihu odložíte, nejděte hned dělat něco jiného, krátce si pro sebe shrňte, co jste zrovna četli. Témata z knih přirozeně vnášejte do konverzací s blízkými a z opravdu kvalitních knih si dělejte poznámky.

Pokud vás zajímá nejen to, jak číst knihy, ale i jak se skutečně rychle a efektivně učit, určitě mrkněte na můj online kurz Jak udělat každou zkoušku pro vysokoškoláky. Učit se budete po celý život, rozhodně nejenom ve škole, a tak je logické se nejprve dozvědět, jak to dělat tak, abyste nové informace dobře pochopili, rychle dostali do hlavy a taky je tam po dlouhou dobu udrželi. Velmi vám to usnadní a zpříjemní život.