Jak učit dobře a efektivně?! Aneb učte v souladu s principy efektivního učení

Jak učit? Na tuto jednoduchou otázku existují stovky různých odpovědí, bohužel většina z nich je založena na mýtech a zastaralých postupech. V článku se s vámi podělím o tři praktické techniky, které vycházejí z nejnovějších poznatků z oblasti kognitivní psychologie a neurověd (zdroje najdete na konci článku). Metody navíc nejsou nijak složité, můžete s nimi začít hned zítra.

Varuju vás – tipy vám možná budou připadat zvláštní. Učení, a zvláště efektivní učení, je totiž velmi neintuitivní. Nicméně pokud se „odvážíte“ a i přes jistou nedůvěru metody aplikujete do výuky, žákům půjdou informace do paměti rychleji, snadněji je pochopí a po delší dobu si je zapamatují.

Kdo jsem a proč byste mě měli poslouchat?

Oblast vzdělávání je bohužel zaplevelena řadou mýtů a polopravd. Svým přispěním se to snažím už přes 7 let měnit. Na blogu a ve svých videích mluvím o tom, jak se učit rychleji a efektivněji v souladu s tím, co ví současný vědecký výzkum o paměti a učení (zdroje poctivě cituji). Vycházím zejména z poznatků z kognitivní psychologie a neurověd.

Tím se dle mého liším od velké spousty lektorů a „odborníků“, kteří sdílejí již dávno vyvrácené poznatky. Věděli jste, že například pro teorii stylů učení neexistují žádné přesvědčivé důkazy, ačkoliv se tato teorie stále vyučuje na pedagogických fakultách a nejrůznějších vzdělávacích kurzech?¹ Nebo že není možné „rychločíst“ či vytrénovat paměť pomocí paměťových technik?^2,3 Dalších podobných mýtů o učení jsou desítky.

V poslední době se snažím rovněž radit pedagogům, jak učit efektivněji, aby studenti učivu dobře porozuměli a lépe si ho zapamatovali. Principy efektivního učení nejsou aplikovatelné jen při učení se, také vyučující je mohou používat při předávání znalostí a dovedností a tím svým studentům značně usnadnit život. V článku se s vámi podělím o několik základních tipů, daleko více do hloubku jdu pak na svém školení/konzultaci, více informací získáte ZDE!

Zde si o mně můžete přečíst článek na Eduinu: Čech, který radí studentům, jak se učit.

Nejdůležitější princip, jak učit

Není to zážitková výuka, není to používání nejmodernějších aplikací ani škola hrou. Tím nejdůležitějším principem efektivního učení, který je potvrzen stovkami vědeckých studií, je testování.⁴

Nemám na mysli psaní písemek či zkoušení u tabule, ale samotný akt dostávání vědomostí z dlouhodobé paměti. Studenti se například snaží napsat všechno, co si pamatují, nebo řeší příklad bez možnosti podívat se na správné řešení.

Pozor! Testování není jen způsob, jak zjistit, kolik toho studenti umějí. Právě snaha si vzpomenout a vylovit informace z mozku vědomosti velmi pevně uloží do hlavy. Dostávání informací do paměti, ať už formou běžné frontální výuky nebo jiných, kreativnějších metod, není zdaleka tak účinné.

Vědecky ověřené benefity vybavování

Z velké metaanalýzy doktora Rowlanda vychází, že pokud si něco přečteme a následně se snažíme napsat všechno, co si pamatujeme (tj. používáme metodu testování, vybavování), máme 2,5krát větší pravděpodobnost, že si informace zapamatujeme, než v případě, že si text 2krát po sobě přečeteme.⁵

Ukazuje se, že princip vybavování pomáhá se lépe učit všem věkovým kategoriím.⁶ Navíc není spojen jen s lepším zapamatováním. Pokud studenti používají vybavování, informace si zapamatují na delší dobu, lépe je pochopí, dokáží se snadněji vypořádat se stresem, lépe organizují vědomosti ve své paměti. Díky tomu se na hodinách nenudí a především se jim zlepšuje tzv. metakognice, tzn. dokáží velmi dobře zhodnotit své znalosti.⁷

Už se vám určitě někdy stalo, že za vámi po písemce přišel student, který si stěžoval, že to doma perfektně uměl, že se dlouhé hodiny učil, ale test se mu nepovedl. Podobné scénáře jsou známkou používání neefektivních metod učení, pro které je typické, že si myslíme, že naše vědomosti jsou lepší než ve skutečnosti.

Jak učit pomocí principu testování/vybavování, aniž byste museli psát a opravovat více písemek? V následujících odstavcích vám představím tři snadné metody, které vašim studentům pomohou dostat látku do paměti.

Jak se učit s dětmi – pár tipů pro rodiče, kteří se chtějí s dětmi učit lépe a efektivněji.

Jak přinutit dítě se učit – pokud máte dítě, víte, jak je někdy těžké jej donutit k učení. V článku předkládám pár tipů, které mohou zafungovat.

Nedělejte shrnutí

Většina hodin na mé základní a střední škole začínala shrnutím: „Minule jsme probírali…“

Bohužel z hlediska efektivity učení se jedná o promarněný čas. Mnohem lepší bude, pokud přinutíte studenty, aby si sami vybavili, co se naučili. Namísto shrnutí se zeptejte: „Co si pamatujete z minulé hodiny?“

Následně studenty poproste, ať napíšou všechno, co si pamatují. Je zcela zásadní je požádat, ať své odpovědi napíšou. Kdybyste to neudělali, většinou by se pokaždé přihlásil tentýž student, ostatní žáci by tak vůbec nebenefitovali z vybavování.

Po maximálně 3 minutách studenty zastavte a někoho vyvolejte, aby přečetl svou odpověď, následně nechte ostatní ho doplnit. Nakonec dejte žákům rychlou zpětnou vazbu. Upozorněte je na to, co řekli špatně, a zdůrazněte, co bylo podle vás na minulé hodině nejpodstatnější.

Zapsané odpovědi studentů nesbírejte a neznámkujte. Jedním z důvodu, proč cvičení děláte, je, že chcete studenty naučit, že právě vybavování je jednou z metod učení a nejenom způsob, jak je ohodnotit.

Celá tato aktivita zabere maximálně 5–10 minut, ale velmi výrazně podpoří učení.

Kvízy

Když žáci 6. třídy psali na konci hodiny krátký zaškrtávací kvíz s možnostmi odpovědí, pamatovali si výrazně víc, než když tento kvíz vyplnit nemuseli. Níže vidíte výsledky experimentu. Všimněte si, že účinnost používání principu vybavování se v čase zvyšovala.⁸

Vědci tento experiment opakovali ještě se třetí podmínkou, kdy studenti dostali na konci hodiny shrnutí. Jak jsme si již řekli, shrnutí nefungují, což ostatně potvrzuje i tento experiment. Studenti si pamatovali stejné množství informací jako v případě, že vyučující shrnutí vynechal. Právě až vybavování v podobě kvízu zlepšilo zapamatování.⁹

I v tomto případě je důležité studenty neznámkovat. Vysvětlete jim, že kvíz je účinnou metodou učení, která jim pomůže informace uložit do paměti a pochopit je, důsledkem čehož se pak nebudou muset doma tolik učit.

Ještě jednou to musím zdůraznit: Vybavování je metoda učení, nikoliv pouze metoda hodnocení!

Aby kvízy studentům pomohly, je nezbytné, aby možnosti, ze kterých vybírají, nebyly jednoznačné. Příliš dobře by nefungovala například otázka s těmito možnostmi:

Kdy začala druhá světová válka?

A) 1939 B) 1100 C) 1200 D) 1300

Pokud je při výběru z možností naprosto jasné, která je ta správná, žáci nebudou muset moc přemýšlet, a tudíž bude dopad na paměť minimální.

Mnohem lepší budou možnosti:

A) 1937 B) 1939 C) 1940 D) 1914

Věděli jste, že kvízy vám může pomoct vytvořit umělá inteligence? Přečtěte si můj článek: ChatGPT pro učitele aneb jak využít AI ve svůj prospěch?!

Napište všechno, co si pamatujete

Tím vůbec nejjednodušším způsobem, jak učit pomocí vybavování, je čas od času zastavit výuku a požádat studenty, ať napíšou úplně všechno, co si z hodiny pamatují. Odborně se tomu říká free recall, což je ta nejúčinnější podoba principu testování/vybavování.

Svým studentům dejte 2–4 minuty na to, aby pátrali ve své paměti. Následně jen velmi krátce řekněte, co je podle vás nejpodstatnější a co by určitě nemělo chybět v jejich poznámkách, poté se vraťte zpátky k výuce.

Pokud máte více času, nechte studenty porovnat své zápisky a diskutovat o tom, jak se jich odpovědi liší. Nakonec mohou do poznámek spolužáka vepsat něco, co tam ještě chybí. Ani v tomto případě žáky neznámkujte, naopak je chvalte za snahu a připomínejte jim, že je naprosto normální, že si nedokázali všechno perfektně vybavit.

Další ověřené principy efektivního učení

Vybavování je pouze jednou z vědecky ověřených metod, jak učit efektivně. O další techniky, podepřené celou řadou odborných studií, se s vámi možná podělím v dalších článcích. Také se můžete s ostatními pedagogy z vaší školy zúčastnit mého školení o tom, jak zavést metody efektivního učení do výuky.

V rámci 4–6hodinového školení s vyučujícími sdílím ty nejdůležitější poznatky o paměti a učení, ale především se je snažím vybavit praktickými tipy.

Metody z tohoto článku jsou pouhou špičkou ledovce. Největší efekt samozřejmě nemají samostatné principy, ale až kompletní systém, ve kterém se jednotlivé techniky navzájem doplňují, čímž se jejich účinnost násobí.

Pokud vás zajímá školení na téma Jak učit aneb jak aplikovat vědecky ověřené principy do výuky, napište mi na e-mail: honza@jakserychlenaucit.cz.

Shrnutí – jak učit efektivně a dobře?

Informace bohužel nestačí pouze dostat do hlav našich studentů. Aby se vědomosti v mozku skutečně uložily, musí je žáci dostávat z dlouhodobé paměti, testovat se.

Představili jsme si tři metody vybavování:

• Aktivní shrnutí – studenti vzpomínají, co si pamatují z minulé hodiny.
• Kvízy – bez rizika špatné známky studenti na konci hodiny vyplňují test.
• Napiš všechno – studenti mají za úkol napsat vše, co si pamatují.

Nedoporučuju vám aplikovat všechny metody najednou. Vyberte si jednu, zaveďte ji, a až si ověříte, že funguje, přidejte další. Dám ruku do ohně za to, že díky vybavování půjdou výsledky vašich studentů významně nahoru.

Jestliže vás nepřesvědčila moje ruka v ohni ani citované studie z konce článku a stále jste skeptičtí, udělejte si svůj vlastní experiment. Část látky učte svým tradičním způsobem, u druhé poloviny aplikujte metody vybavování. Dejte mi pak vědět, jak váš experiment dopadl.

Napište mi do komentářů, zdali už ve výuce používáte nějakou formou vybavování.

Pokud byste měli zájem o školení/individuální konzultaci na téma efektivních metod učení, neváhejte se mi ozvat na honza@jakserychlenaucit.cz.

Více informací získáte zde: Školení pro vyučující!

Zdroje

1. Pashler, H., McDaniel, M., Rohrer, D., & Bjork, R. (2008). Learning styles: Concepts and evidence. Psychological science in the public interest, 9(3), 105–119.
2. Rayner, K., Schotter, E. R., Masson, M. E., Potter, M. C., & Treiman, R. (2016). So much to read, so little time: How do we read, and can speed reading help?. Psychological Science in the Public Interest, 17(1), 4–34.
3. Redick, T. S., Shipstead, Z., Harrison, T. L., Hicks, K. L., Fried, D. E., Hambrick, D. Z., … & Engle, R. W. (2013). No evidence of intelligence improvement after working memory training: a randomized, placebo-controlled study. Journal of experimental psychology: General, 142(2), 359.
4. Karpicke, J. D., & Roediger III, H. L. (2008). The critical importance of retrieval for learning. science, 319(5865), 966–968.
5. Rowland, C. A. (2014). The effect of testing versus restudy on retention: a meta-analytic review of the testing effect. Psychological bulletin, 140(6), 1432.
6. Karpicke, J. D. (2017). Retrieval-Based Learning: A Decade of Progress. Grantee Submission.
7. Roediger III, H. L., Putnam, A. L., & Smith, M. A. (2011). Ten benefits of testing and their applications to educational practice. Psychology of learning and motivation, 55, 1–36.
8. Roediger III, H. L., Agarwal, P. K., McDaniel, M. A., & McDermott, K. B. (2011). Test-enhanced learning in the classroom: long-term improvements from quizzing. Journal of Experimental Psychology: Applied, 17(4), 382.
9. McDaniel, M. A., Agarwal, P. K., Huelser, B. J., McDermott, K. B., & Roediger III, H. L. (2011). Test-enhanced learning in a middle school science classroom: The effects of quiz frequency and placement. Journal of Educational Psychology, 103(2), 399.