fbpx

Jak začít psát diplomovou práci nebo bakalářskou práci?!

Mezi vámi a vysněným titulem stojí jedna poměrně velká překážka: napsání závěrečné práce. Psaní bakalářky nebo diplomky je práce dost náročná a často velmi zdlouhavá. Když nevíte, jak na to, může to být hodně frustrující proces. A právě s tím se vám pokusím pomoct. Psaní bakalářky/diplomky je komplexní téma, které rozhodně od A do Z v tomhle krátkém článku neobsáhnu. Cílem je vás seznámit s několika základními principy, tipy a triky na to, jak začít psát diplomovou práci.

Pokud píšete bakalářku nebo diplomku, čekají vás také státnice. Proto mrkněte na můj kurz Jak udělat každou zkoušku, ve kterém se dozvíte, jak naplno využít potenciálu svého mozku za pomoci vědecky ověřených metod efektivního učení a principů produktivity.

Video a článek mají téměř identický obsah. Záleží na vás, zda si přečtete článek, nebo se raději podíváte na video.

Než se pustíte do čtení, chci, abyste věděli, že o psaní bakalářských a diplomových prací jsem napsal také další články:

Vyberte téma

Výběr tématu je nesporně prvním krokem k tomu, jak začít psát diplomovou práci. Vybrat si dobré téma je klíčové – odvíjí se od toho, jak vám to půjde v dalších fázích psaní. Doporučuju, abyste nikdy nepsali tzv. na zelené louce, tj. nepište o něčem, s čím nemáte za celé studium žádné zkušenosti, jenom se vám to zdá lehké nebo na první pohled zajímavé. Dobrá jsou témata, která jste už řešili v nějakých seminárkách, projektech nebo menších prezentacích. Nezačínáte tak od nuly, už máte o dané problematice nějaké povědomí, znáte dobré zdroje a dokážete si lépe představit, jak byste mohli vystavět strukturu práce. Ty hodiny, které jste tehdy proseděli nad seminárkou, nepřijdou vniveč, naopak – teď vám nesmírně usnadní život.

Zároveň by vás téma mělo aspoň trošku zajímat a bavit. Ono ve skutečnosti neexistuje nic, co vás bude fascinovat do nejmenšího detailu, skoro všechno má v sobě něco, co vás bude nudit a frustrovat.

Já si téma bakalářky vybíral podle svých zájmů a znalostí, které jsem za život nabral. Psal jsem na téma vzdělávání a rozvoje, které jsem sice nezpracovával v žádné seminárce, ale díky tomuto webu a videím na YouTube toho o efektivním vzdělávání vím spoustu, znám dobré zdroje, vím, kde hledat, a téma mě samozřejmě baví. Tyhle základy a určitá dávka vášně mi nesmírně usnadnily práci.

V diplomce jsem potom psal o multitaskingu a vyrušování. O těchto tématech jsem toho načetl spoustu, a tak jsem měl tu počáteční práci, kdy sháníte zdroje, snažíte se v nich vyznat a strukturujete teoretickou část, v podstatě lusknutím prstu hotovou. Ale i když jsem si témata v obou případech vybíral sám, psaní nebylo vždy úplná hračka, někdy to bylo sakra náročné. Proto se nedivte, že to budete mít podobně. Ale s dobrým tématem ty překážky snadněji překonáte.

Pokud máte problémy s prokrastinací, která Vám psaní závěrečné práce znesnadňuje, doporučuju článek o 8 tipech, jak přestat prokrastinovat.

Získejte základní zdroje

jak začít psát diplomovou práci

Když máte vybrané téma, najděte si bakalářky, diplomky i disertačky na stejné nebo podobné téma – ideálně ty, které byly hodnoceny jedničkou. S největší pravděpodobností totiž nebude vaše práce kompletně jedinečná a toho byste měli maximálně využít.

Praktická rada: hledejte v databázi závěrečných prací svojí školy. Nejlepší jsou práce, které vedl přímo váš vedoucí. Poohlédněte se i v databázích jiných škol, skvělé jsou stránky theses.cz. Hodně vysokých škol používá DSpace, ale pro vyhledávání se dá použít i strýček Google. Do vyhledávače napište téma práce, třeba: vzdělávání a rozvoj diplomová práce filetype:pdf nebo romantismus v české literatuře diplomová práce filetype:pdf. Díky operátoru filetype:pdf, který vložíte za vyhledávanou frázi, bude Google hledat právě a jenom soubory pdf.

Když si budete pročítat cizí práce na svoje téma, všimnete si určitých vzorců: Tohle je zhruba v úvodu, takhle je strukturovaná teorie, praktická část je vystavěna takhle, všichni používají tenhle a tenhle zdroj apod. Při prohlížení prací si dělejte stručné poznámky, ať se nemusíte pokaždé vracet k celým textům. Zaměřte se hlavně na strukturu a základní zdroje, které přiřadíte ke konkrétním částem práce.

Cílem samozřejmě není již existující práce zkopírovat (tomu se říká plagiátorství), jde o to, se inspirovat, pochopit, jak svou práci strukturovat a nějak se odpíchnout k prvnímu kroku. Až budete mít strukturu a základní zdroje, práce na bakalářce vás může organicky zavést k dalším originálním zdrojům a poznatkům, které nikde jinde použity nebyly. Nicméně bez základní struktury a inspirace se jenom stěží odrazíte k napsání skvělé práce.

Získat zdroje vám pomůže také Wikipedie, konkrétně seznamy zdrojů na konci článků na Wikipedii na vaše téma. Super je Google Scholar, na kterém můžete najít studie, odborné články, ale i knihy, a zároveň vidíte, kolikrát byl daný dokument citován. Zdroje se dají najít taky v kvalitních knihách. Sám jsem ty nejlepší knihy nebo studie objevil právě přes jiné texty, které jsem četl.

Podívejte se také na článek Nejlepší metody učení pro studium na vysoké škole.

Pochopte pravidla hry

Před napsáním bakalářky jsem měl s psaním dost zkušeností: psal jsem svůj blog, psal jsem i na jiná místa a měl jsem pocit, že napsat bakalářku bude snadné. Nemohl jsem se však více mýlit. Psaní akademických textů je (aspoň pro mě) „pain“. Řádově mi to zabere 2krát–3krát více času, protože musíte myslet na spoustu pravidel.

Než napíšete první řádek textu, pečlivě se seznamte s tím, jak máte psát. Naše škola má například směrnici pro vypracování závěrečných prací – hodně škol má podobné směrnice, některé se řídí normou ISO. V bakalářkách a diplomkách musíte psát neutrálně a objektivně: nikoho nezajímají vaše pocity a názory, nesmíte personifikovat, nepoužívá se podmiňovací způsob ani první osoba jednotného čísla, měli byste psát v trpné rodě nebo první osobě množného čísla.

A především musíte pečlivě citovat, vědět, že přímá citace je v uvozovkách doplněna o přesný odkaz na stránku, kde se daná pasáž nachází v originálním textu. Nepřímá citace se zase řídí jinými pravidly. Záleží i na tom, jakou citační normu se rozhodnete dodržovat, pak však nesmíte míchat různé normy mezi sebou.

Ještě takový tip pro profíky: Projděte si starší posudky od vašeho vedoucího. V posudku má vedoucí a oponent za cíl kritizovat, vypíchnout to špatné. Díky tomu budete vědět, na co je váš vedoucí nejvíce háklivý a jakých častých chyb se studenti dopouštějí. Jak píše Pavel Semerád (2017), vysokoškolský učitel a bloger, který studentům radí s diplomkami a bakalářkami: „Je zbytečné opakovat stejné chyby.“ No a takhle nějak byste měli citovat, když něco převezmete ze zdroje slovo od slova.

Článek Jak používám motivační diář Dollervám poradí s tím, jak diář využít jako nástroj k plánování a motivaci k psaní.

Nechte svoji hlavu myslet – zorganizujte si práci

jak začít psát bakalářskou práci

Sonke Ahrens se ve své knize Jak si dělat chytré poznámky odkazuje na neurovědce Neila Levyho, který v předním neurovědeckém sborníku píše: „Bez poznámek na papíře či na obrazovce počítače by současná fyzika ani jakákoliv jiná intelektuální činnost nebyla obtížnější, byla by zcela nemyslitelná.“

Pojďme si tohle tvrzení blíže objasnit. Kapacita naší pracovní paměti není nekonečná, vlastně je velmi malá, dokážeme v ní najednou udržet asi 4 svazky informací. A teď přichází to důležité: pokud nemáte dobrý systém organizace práce, neděláte si poznámky nebo je někde zmateně uchováváte, zaplníte tuhle omezenou kapacitu pracovní paměti „zbytečnostmi“, jako jsou úkoly, termíny, myšlenky na podklady, zdroje, a už vám tam nezbyde prostor na to skutečně důležité – na hluboké přemýšlení o obsahu toho, co píšete, na odhalování zajímavých souvislostí a spojitostí apod. Základem toho, jak začít psát diplomovou práci, je dobrá organizace.

Praktická rada: Možností svého mozku využijete nejlépe, když co nejvíce „organizačních záležitostí“ přenesete mimo hlavu do nějaké externího systému, kterému můžete věřit. Třeba já si psaní diplomové práce organizoval pomocí metody kanban. V Notion jsem měl sloupce to-do (co se chystám udělat), doing (co zrovna dělám), k opravě vedoucímu, probrat na konzultaci a hotovo. Takhle jsem nemusel myslet na milion úkolů, které musím udělat, nemusel jsem se strachovat, že na něco zapomenu, nýbrž jsem mohl celou kapacitu mozku věnovat přemýšlení a psaní.

Podobně je to s poznámkami. Psaní je skvělým způsobem, jak si myšlenky srovnat v hlavě. Taky vám to pomůže jakoby udělat krok dozadu, porovnat najednou více myšlenek, všimnout si souvislostí, které byste dříve přehlédli, protože byste jednoduše nebyli schopni udržet tolik informací v pracovní paměti, a ještě s nimi nějak pracovat.

Sešit pro organizaci

Dobrý nápad, který se mi osvědčil při psaní bakalářky, bylo mít vyhrazený sešit, němž jsem si definoval cíl, plánoval strukturu (úvod, teorie, aplikační část, návrhy a doporučení a závěr), dělal si poznámky z knížek, ze kterých jsem vycházel, poznamenával, co moje vedoucí v posudcích nejčastěji kritizuje, abych se podobným chybám vyhnul.

Myšlenky a nápady jsem nenosil jenom v hlavě, co nejdříve jsem je zaznamenával a rozpracovával na papíru. Díky sešitu se mi líp psalo i přemýšlelo, bez něj by mi všechno zabralo určitě víc času a spoustu věcí bych si nikdy neuvědomil. Pro stejný účel se dá využít i metoda kanban, o které jsem před chvilkou mluvil, ale chápu, že někdo raději píše rukou než na počítači. Kanban můžete používat pro úkoly a povinnosti, sešit jako místo, kde o závěrečné práci přemýšlíte.

Rovněž si vytvořte pro bakalářku speciální složku na Google Disku, OneDrivu nebo Cloudu. Hlavní výhodu spatřuju v automatickém zálohování vašich dokumentů – i když vám vybouchne počítač, spláchnete flašku, na které máte práci uloženou, nevadí, na cloudu totiž pořád bude. Ve složce mějte svoji bakalářku nebo diplomku a veškeré podklady (fotky z učebnic, prezentace, studie, soubory apod.), zadání bakalářské práce, harmonogram odevzdávání, výzkumné otázky atd.

O tom, proč je důležité ulehčovat svojí mysli od všeho, co z ní můžeme přenést na papír nebo do počítače, jsem napsal článek Nenoste nic ve své hlavě.

Nezačínejte úvodem

cíl, jak začít psát diplomovou práci

Dobře, máte téma, máte základní přehled o tom, co bude v práci obsaženo, máte přístup ke zdrojům, u kterých jste si udělali zběžnou rešerši. V tomhle bodě se většina studentů pouští do psaní. Nejčastěji začínají úvodem, ale to je špatně.

Úvod by se měl psát v podstatě až nakonec. V úvodu píšete, co je tématem práce, proč je téma důležité, představujete zdroje a případně stručně popisujete, co je zhruba obsahem všech kapitol, jak probíhala praktická část apod. Tohle všechno na začátku vašeho snažení nevíte. Nevíte, kam přesně vás vaše bádání dovede, v podstatě si ani plně neuvědomujete, proč je téma podstatné, když ještě nemáte dostatek znalostí, a právě proto nedává smysl psát úvod hned a po dopsání celé práce jej psát nanovo. Až po dokončení teoretické a praktické části máte o tématu nejhlubší vědomosti, už vidíte, jak je práce vystavěna, a tak dokážete úvod napsat kvalitně.

Čím tedy začít psaní diplomové/bakalářské práce?

Mnohem lepší je začít formulací cíle. Právě od vašeho cíle se bude odvíjet to, co bude obsahem teoretické a praktické části, cíl vám pomůže vybrat vhodnou metodiku, pomocí níž ho dosáhnete, a vystavět praktickou části vaší bakalářky nebo diplomky. Cíl práce slouží jako jakýsi maják, který vám jednoznačně ukazuje směr, kterým se při psaní vydat. Pokud vím, že chci navrhnout zlepšení vzdělávání a rozvoje, vím taky, že budu muset v teorii psát o tom, co je to vzdělávání a rozvoj, jak se lidi vzdělávají, jak se k tomu dá přistupovat strategicky, jak se plánovat, organizovat, vyhodnocovat atd. Rovněž vím, jaké metody se dají použít.

Cíl by měl být jednoznačný a dobře formulovaný, proto jeho znění konzultujte klidně několikrát s vaším vedoucím.

Jakmile máte cíl formulovaný, znáte strukturu prací na podobné téma a něco málo jste načetli v základní literatuře, můžete se pokusit nastřelit tzv. outline, strukturu práce. To znamená, že si přibližně rozvrhnete kapitoly a jejich obsah.

Když se budu držet toho svého tématu vzdělávání a rozvoje: vím, že budu muset vysvětlit, co je to řízení lidských zdrojů, což je obor, pod který téma spadá, nutné bude také definovat, co je to vzdělávání a rozvoj, jaké jsou mezi tím rozdíly, pak do práce umístím kapitolu o plánování vzdělávání, organizování, realizaci, u realizace zmíním různé metody a přístupy atd.

Váš outline se samozřejmě může a pravděpodobně ještě bude v průběhu měnit, teď jde jenom o to dostat vaše myšlenky z hlavy na papír, získat nad nimi nadhled, abyste dokázali vymyslet, jak to chytře poskládat. A především bude tenhle outline vašim odrazovým můstkem pro napsání první kapitoly. Během rešerše a psaní třeba na něco přijdete, něco si uvědomíte a svůj směr drobně upravíte.

Jak začít psát diplomovou práci?

Samotný proces psaní v tomto článku rozebírat nebudu. Jenom naznačím: při psaní nesmíte nikdy multitaskovat, je zcela zásadní striktně oddělit fázi rešerše a zpracování zdrojů od fáze psaní a opravování.

Zásadní podle mě je, abyste nečekali dlouho na konzultaci. Když napíšete prvních 5–10 stránek, hned se potkejte s vedoucím, včas vás tak může upozornit na chyby, nešvary ve vašem psaní, nebo vás dokonce v psaní a výzkumu nasměřovat trošku jiným směrem. Nejeden váš starší kolega napsal celou diplomku bez konzultace, aby pak zjistil, že ji musí skoro celou přepsat. Díky pravidelným konzultacím si vás vedoucí také lépe zapamatuje, sám bude ochotnější vám pomoct a následně vás bude i lépe hodnotit, protože bude vědět, že jste snaživí a ochotní naslouchat zpětné vazbě.

Pokud se připravujete na státnice, mrkněte na můj online kurz Jak udělat každou zkoušku, ve kterém se dozvíte, jak se učit efektivně a rychle podle současných vědecky ověřených tipů. Jo, na státnice je toho k naučení sakra hodně, a tak se celkem dost vyplatí vědět, jak si to učení můžete zpříjemnit a zkrátit. V odkazu se o kurzu dozvíte mnohem více podrobností, obsahuje například i lekce o plánování, organizování, schopnosti se vypořádat se stresem, schopnosti se soustředit bez vyrušování a mnoho dalšího.

Sdílejte na sociálních sítích!!!Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on Tumblr
Tumblr
0
Jan Kohut
Ahoj, jsem Honza Kohut a tady na blogu píšu a točím o tom, jak se efektivně a rychle učit. Snažím se šířit užitečné rady, které jsou vědecky ověřené, ne nějaké bullshity nebo jenom vlastní zkušenosti. Také se zde něco dozvíte o produktivitě a pozitivní psychologii.

Trackbacks & Pings

Komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.