Jak zvládnout první rok na výšce?! Tenhle návod funguje!

Po přečtení budete vybaveni vědomostmi, jak zvládnout první rok na výšce. Zjistíte, v čem se vysoká od střední liší a co byste měli udělat, aby byl ten přechod, co možná nejplynulejší. A věřím, že si po dočtení něco důležitého uvědomíte…

Přechod ze střední na vysokou je pro spoustu studentů šokem. Na střední se vám mohlo slušně dařit, aniž byste museli něco speciálního dělat, ale na vysoké je to už trochu jiné kafe. Učení, úkolů nebo obojího je mnohem více, a tak nějak si uvědomíte, že to, co fungovalo na střední, tady nezabere.

Článek je určen, jak pro čerstvé maturanty, kteří se chystají na vysokou, tak pro vysokoškoláky, kteří si chtějí usnadnit život a hledají rady, jak se učit efektivněji a lépe na vysoké škole.

Jmenuju se Honza Kohut na Youtube a na svých stránkách se věnuji efektivitě učení, produktivitě a time managementu. Při tvorbě obsahu nevycházím jenom ze svých omezených a neobjektivních zkušeností, čerpám především z vědeckých studií, odborných článků a knížek. Snažím se tvořit obsah, který má potenciál doopravdy pomoct většině z vás. Nesdílím bludy, polopravdy nebo pouhé zkušenosti jednoho člověka. Vědecké principy se snažím vysvětlovat jednoduše a prakticky.

Pokud mě už znáte a víte, že nemelu úplné hovadiny, že rady fungují a pomáhají, zvažte, jestli se nezapojíte do online kurzu Jak udělat každou zkoušku, ve kterém jdu více do hloubky, sdílím techniky, které zdarma nezpřístupňuji, a hlavně všechno spojuji dohromady v jeden ucelený návod krok za krokem, jak co nejlépe zvládat vysokou školu.

Představování bylo dost, pojďme se přesunout k tomu užitečnému!

Čím se vysoká liší od střední?

Neberte mě doslova, článek je napsán obecně pro všechny čerstvé vysokoškoláky, některé věci tak nemusí pro vaši vysokou školu platit. Ale skoro všem z vás, přibude učení. Jako ze začátku se vám bude zdát, že je nemožné se to všechno naučit, ale nebojte, ono to nějak půjde.

Co mě šokovalo asi nejvíce byla změna délky vyučování. První semestr jsem měl velký problém dávat 90 minut pozor na přednáškách a cvičeních. I když pořád to není tak hrozné, moje kamarádka na farmacii má 8hodinová cvičení!

Co je rozhodně jiné. Někomu to vyhovuje, někomu spíše ne, na výšce je to všechno na vás, nikdo vás nevodí za ručičku, neříká vám, co máte dělat a kdy to máte dělat.

Jste daleko od mamky, takže ani ona vás nenutí učit se, i když prásknu na svou mamku, že tam mě nikdy nenutila se učit.

Na hodně školách toho v průběhu semestru nemusíte moc dělat a pak najednou, jako blesk z čistého nebo jsou tu zápočty a zkoušky. Výška je takovým testem toho, jestli se dokážete přinutit k průběžné práci, i když po vás nikdo nic nechce a nehoří vám u zadku. Vyplatí se to nenechávat na poslední chvíli a vlastně je to první tip, jak přežít prvák na vysoké.

Oproti střední se na vysoké už nebudete moci spolehnout na vztahy nebo vaši pověst. Stanete se “jenom čísly”. Jo třeba mně by na střední dokázali mnozí učitele leccos odpustit, přilepšit. Na vysoké se vám každý semestr mění vyučující, je vás tam hodně, a nikdo si vás jako prváka nepamatuje.

Liší se ještě spousta dalších věcí, které jsou specifické pro různé školy a obory, ale jedno je jisté přechod z vysokou na střední není pro většinu z nás jednoduchý. Přejděme k praktickým tipům, jak zvládnout prvák na výšce.

Jak napsat bakalářskou práci – přečtěte si, pokud vás psaní závěrečné práce čeká.

Jak zvládnout první rok na výšce?!

Pochopte pravidla hry

Abyste vysokou školu v pohodě zvládali, musíte co nejdříve pochopit, jak to na škole funguje. Sám jsem se tohoto tipu v prvním semestru nedržel, a možná právě proto to byl ten nejtěžší semestr na vysoké. Všechno bylo nové, neznámé, nevěděl jsem, co mám dělat, jak to mám dělat, z čeho se mám učit a co se vlastně učit, ke komu jít, ke komu nejít, jak používat informační systém apod.

Oslovte pár lidí z vyšších ročníků, pokecejte s nimi a vyptávejte se je na život na škole, poproste je o pár tipů a triků. Zeptejte, co by dělali teď jako prváci, když už ví, jak to na výšce chodí. Hodně vám to usnadní život.

Úsilí je omezený zdroj a celkem dost záleží na tom, kam své limitované úsilí směřujete, podle toho se vám dostávají výsledky. Můžete dělat x věci, ale jenom některé činnosti přinesou opravdové výsledky. Na vysoké je to často o tom vybrat ty nejdůležitější věci, které mají největší dopad a těm primárně věnovat pozornost. Nejde se zaměřit na všechno!

No a proč znovu objevovat kolo, když už to někdo před lety udělal za vás a může vám říct, na co zaměřit pozornost, na co si dát pozor a co naopak spíše vypustit.

Vyptávejte se na různých místech, nespoléhejte jenom na jeden zdroj informací. Zajímat by vás mělo, na co zaměřit pozornost, kde naopak polevit. Ptejte se na učitele, známkování, materiály ke studiu a celkově systém, jak škola funguje, naučte se používat informační systém.

Jak se učit na vysoké škole – přečtěte po dočtení tohoto článku

Paretovo pravidlo na vysoké škole

Na vysoké platí pravidlo 80/20. Třeba 20 procent správně investovaného úsilí vám přinese 80 procent výsledků. Nebo 20 procent informací, které se učíte, vám u zkoušky přinese 80 procent bodů.

Pamatujte, že něco má větší a něco menší cenu. Vaše úsilí, energii není nekonečná, a proto bych investoval nějaký čas do pochopení pravidel hry a převážnou část úsilí investoval tam, kde dostanete největší výnos.

Choďte do školy a mějte nastražené uši

Přednášky a někdy ani cvičení nejsou povinné, nemusíte nosit omluvenky jako na střední, a tak spousta studentů do školy chodí jenom, když opravdu musí. A jak můžete uhádnout, může to znepříjemnit život. V předmětu hospodářská politika jsme napoprvé udělali zápočet asi jenom 4/20, a přitom to nebylo nijak těžké.

Proč? Docházka nebyla povinná a lidi neměli nastražené uši. A tak nějak automaticky předpokládali, že u zápočtu se budou počítat příklady, jak je u nás zvykem. Teorii se většina neučila, ačkoliv byla za více bodů.

Netvrdím, že musíte chodit na každou přednášku a cvičení, ale minimálně v prváku choďte. Nejde o to dělat si pěkné poznámky, ale především pochopit látku, získat na ní nový úhel pohledu, všímat si, čemu přednášející přikládá pozornost, že by se mohlo objevit u zkoušky a perfektně vědět, co se po vás bude chtít.

Jak se učit na zápočty – k tomuto článku se vraťte v zápočtovém týdnu

Učte se průběžně

Vsadil bych se, že většina vysokoškoláků nechává učení na poslední chvíli. Ale jak prokazují desítky studií, průběžné učení je daleko výhodnější než biflování. Šetří to čas, informace si zapamatujete na delší dobu, nikdy se nemusíte učit dlouho do noci a učení vám jde snadněji, protože platí, že čím více toho víte, tím snadněji se vám učí nové informace.¹

Vezměte si třeba experiment, ve kterém se Ebbinghaus (němec, který zkoumal paměť) snažil dvěma různými způsoby zapamatovat seznamy slovíček.²

Pokud se slovíčka učil první den 1 minutu, další den mu trvalo 20 minut, než se všechna slova naučil. Když první den strávil učením slovíček 7,5 minuty, další den mu zapamatování slovíček zabralo jenom dalších 7,5 minut.

Díky tomu, že si učení rovnoměrně rozdělil, ušetřil 6 minut času, čtvrtinu času. A to se bavíme pouze o velmi “malém” průběžném učení. Jaké efekty by to mělo, kdybyste učení ještě více rozložili v čase?

Studenti vysoké školy se učili statistiku buď 8 týdnů anebo klasicky 6 měsíců. Pokud měli látku semestru nahuštěnou v 8 týdnech, vedli si u zkoušky daleko hůře než studenti, kteří se učili klasicky 6 měsíců. Studenti skupiny, která se učila 6 měsíců nebyli chytřejší, v ostatních předmětech, měli zhruba stejné výsledky.³

Pokud hledáte tip, jak zvládnout první rok na výšce bez propoceného trika, průběžná příprava je jistou cestou. Rada je to asi nepopulární, ale ono se sakra vyplatí, pokud ji přijmete za svou. Udělejte raději něco málo každý den, sedněte si k tomu, i když se vám nechce. Nakonec to budete umět a chápat lépe a co je asi nejdůležitější učení vám zabere méně času, i když se to nezdá.

Jinak už více než 900 vysokoškoláků používá pro přípravu na zkoušky, státnice moji šablonu Pomocníčka v Notion. Učení si díky Pomocníčkovi perfektně zorganizujete a rozplánujete, a právě i průběžné učení bude mnohem snazší. Šablonu si prohlédneš a získáš ZDE!

Neztrácejte čas dlouhým učením

Lidé si myslí, že čím více hodin se budou učit, tím více se toho naučí. Ale ono to není tak jednoduché. Záleží na tom, jak čas přesně využíváte. Než rovnice více naučených informací rovná se více času stráveného učením platí rovnice:

Naučené informace = čas strávený učením x intenzita soustředění.⁴

Právě intenzita soustředění je klíčem k pochopení toho, proč mají někteří studenti skvělé výsledky, i když nevěnují učení tolik času. Spousta skvělých studentů se neučí dlouho, ale dokážou z času, který už studiu věnují, vyždímat maximum. Když se učí, tak jedou s maximální intenzitou, a to v konečném důsledky šetří hromadu času.

Uvedu příklad s grafem, abyste lépe pochopili, jak rovnice funguje. Vezměte si studenta, který se učí na nějaký zápočet 10 hodin. První hodinu učení se dokáže koncentrovat s intenzitou 10, další hodinu se soustředí pořád dobře s intenzitou 9, po dvou hodinách intenzivní koncentrace jeho intenzita spadne na 5, ve čtvrté hodině se soustředí s intenzitou 2 a od 5 do 10 hodiny učení je už celkem vyčerpaný, a tak se zvládá koncentrovat na jedničku. Je to celkem reálné, nemyslíte?

Není v lidských silách se koncentrovat intenzivně celý den, soustředění je jako sval, když ho používáte, unavuje se.

Pokud spočítáme, kolik se toho stihl naučit, zjištěním obsahu plochy pod funkcí, vyjde nám, že se za těch 10 hodin naučil nějakých 32 imaginárních jednotek informací.

Vezměme si druhého studenta, který se učí strategičtěji, vždy s maximální intenzitou, je si vědom toho, že ani není možné se koncentrovat super intenzivně celý den. Učení si tak rozdělí na dva dny. V pondělí se učí dvě hodiny, první hodinu s intenzitou koncentrace 10, druhou hodinu s intenzitou 9. A další den to stejné.

Tento student strávil učením 4 hodiny, ale když vypočítáme plochu pod křivkou intenzity soustředění nebo dosadíme do rovnice, vyjde nám, že za ty 4 super intenzivní hodiny se stihl naučit nějakých 38 jednotek informací. Tenhle student strávil učením o 6 hodin méně, ale naučil se toho více, protože využil svůj čas na maximum. Pracoval pouze s maximální intenzitou.

Neříkám, že takhle rovnice je vědecky ověřena. Ale nějak takhle to zhruba funguje. Asi uznáte, že se neučíte pořád stejně rychle. Když jste maximálně koncentrováni, jde vám to lépe, než když se učíte už 5. hodinu a každou chvíli jste něčím rozptýleni. Čím intenzivněji, bez vyrušení se dokážete do práce ponořit, tím lépe pro vás.

Je zrovna začátek semestru? Přečtěte si článek: Back to school, jak na úspěšný návrat do semestru?!

Jak se intenzivněji koncentrovat?

Základem je si učení rozdělit na menší kusy, ani když máte vytrénovaný sval koncentrace, dokážete se intenzivně koncentrovat maximálně 4-5 hodin v průběhu dne. Není v lidských silách vydržet se intenzivně učit 10, 12 nedej bože 16 hodin denně, od té čtvrté, páté hodiny už budete mít bídnou intenzitu, učit se velmi pomalu. V tu chvíli je lepší si odpočinout, dočerpat síly, abyste další den mohli jet zase na plné pecky.

Ani bych se neučil unavený nebo nemocný, navíc byste si neodpočali a neobnovili síly. Neučte se dlouho bez přestávky, nejdéle hodinu. 2hodinové učení bez přestávky nemůže být intenzivní, snadno se vyrušíte a intenzita bude padat strmě dolů. Samozřejmě se ničím nevyrušujte a rozptylujte, a už vůbec nemultitaskujte.

Prvák na výšce přežijete tak, že se naučíte svůj čas využívat na maximum. Pamatujte, že učit se hodinově déle, neznamená, že se toho naučíte více. Záleží na tom, jak ten čas využíváte. Někdo se můžete učit polovinu času co vy, ale stihnout toho více, protože maká intenzivně bez vyrušení. Z učení, když už se mu věnuje, vyždímá vždycky maximum.

Jak se soustředit – doporučuji přečíst tuto e-knihu pro intenzivnější koncentraci na učení

Bez systému to už nepůjde

Zanedbávaným tipem, jak zvládnout první rok na výšce je systém. Na vysoké budete mít daleko více povinností než na střední škole. Už nebude možné udržet spolehlivě všechny povinnosti, termíny a úkoly v hlavě. Snadno na něco zapomenete, nedodržíte termín anebo zklamete kamarády, často budete ve stresu.

Navíc krátkodobá paměť má už tak malou kapacitu, a pokud ji zabírají povinnosti a úkoly, nemůžete podávat skvělé výkony.

Začněte používat nějaký systém produktivity, který vám připomene důležité termíny, budete díky němu vědět, co máte dělat a na co nesmíte zapomenout.

Není to nic super složitého. Stačí kalendář a nějaký úkolovník. Do kalendáře si pište termíny, schůzky, události každý týden se dívejte se na to, co vás čeká a zohledňujte to ve svých plánech. Úkoly si někam zapisujte a postupně je odškrtávejte.

Kompletní systém pro plánování a produktivitu popisuji ve svém online kurzu. Dozvíte se, jak si vytyčit vizi, udělat si pořádek v úkolech, plánovat a na nic nezapomenout.

Chci o kurzu o plánování a produktivitě vědět více!

Učení je dovednost – buď ti jde rychle a snadno anebo to neumíš a jde ti pomalu a neefektivně

Postavte vedle sebe dvě stejně chytré vysokoškolačky Marušku a Marii, dejte jim k naučení nějaký text, a i když se budou učit se stejnou intenzitou, nenaučí se za 5 hodin stejné množství informací. Bude záležet na to, jak se budou učit, co přesně budou při tom učení dělat, jaké metody učení budou používat. A co je smutné, většina studentů se učí špatně, nevyužívají možnosti svého mozku na maximum.⁵

Příkladem neefektivních metod je třeba čtení, opakované čtení, zvýrazňování a dělání si poznámek nebo taháků. Jako neříkám, že ty metody vůbec nefungují, informace se nějak naučíte, ale do hlavy to poleze daleko pomaleji než s efektivními metodami.⁶

Tak nějak si všichni myslíme, že kolik se toho naučíme, jak dobře nám to jde na výšce, závisí hlavně na čase, který tomu věnujeme a nějaké vrozené inteligenci. Ale je tu jedno velké ale!

Učení není nic jiného než dovednost, která se dá naučit. Jde o to aplikovat vhodné metody a vyhnout se těm, které tak dobře nefungují. Když se učíte, můžete buď dělat něco, co nepřináší moc výsledků anebo se učit rychle a efektivně v souladu s principy fungování mozku.

S efektivními metodami učení vám to leze do hlavy rychleji, stejné množství informací se naučíte za zlomek času (viz graf). Čas a nějaká vrozená inteligence není pro to, aby vám to na vysoké škole šlo až tak důležitá. Mnohem větší roli sehrávají metody a techniky, které při učení používáte, právě ty dělají ohromný rozdíl.

Spousta vysokoškoláků se spokojí s průměrným, podprůměrnými výsledky, někteří se na školu vykašlou, a to z toho důvodu, že by museli vynakládat enormní úsilí, učit se se daleko déle, aby se k těm lepším výsledkům dostali. Ale přitom by stačilo vyměnit techniky učení, naučit se je používat a se stejným úsilím jako doposud by mohli mít vynikající prospěch nebo školu v pohodě zvládat. Jelikož by se dostali na tu rychle stoupající křivku (tj. červená křivka ef. učení – ke 100 % by se dostali rychle).

Pro vysokoškoláky jsem vytvořil online kurz Jak udělat každou zkoušku, ve kterém vás naučím používat ty nejlepšími metody a techniky učení, které jsou šité na míru pro vysokoškoláky. Pokud aspoň z poloviny věříte tomu, co jsem psal, uvědomujete si, že vědět, jak se učit správně, je dost důležité. Můžete mít stejné výsledky jako teď, ale s menším úsilím za méně času anebo se učit stejně dlouho jako doposud, ale získat lepší výsledky.

V kurzu se nezabývám pouze technikami efektivního učení, které vás dostanou na strmou křivku, ale také tím, jak se vypořádat se stresem, jak se zorganizovat, jak se lépe soustředit, abyste tam měli co možná nejdéle ty 10 a 9 intenzity soustředění, a ještě mnoho dalšího.

Získat o online kurzu více informací!

Děkuji vám za přečtení článku. Doufám, že už máte lepší představu o tom, jak zvládnout první rok na výšce a uvědomujete si, že to máte ve vlastních rukou. Především se učte intenzivně a dostaňte se na tu strmou křivku učení!

Použité zdroje k článku: Jak zvládnout první rok na výšce

[1.] Cepeda NJ, Pashler H, Vul E, Wixted JT, Rohrer D. Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis. Psychol Bull. 2006;132(3):354-380. doi:10.1037/0033-2909.132.3.354

[2.] Ebbinghaus H. (1913). Memory: A Contribution to Experimental Psychology. New York: Columbia University

[3.] Budé, L., Imbos, T., van de Wiel, M. W., & Berger, M. P. (2011). The
effect of distributed practice on students’ conceptual understanding of statistics. Higher Education, 62, 69–79.

[4.] NEWPORT, Cal. The Straight-A Gospels: Pseudo-Work Does Not Equal Work. StudyHacks Blog [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné z: https://www.calnewport.com/blog/2007/07/26/the-straight-a-gospels-pseudo-work-does-not-equal-work/

[5.] NEWPORT, Cal. The Straight-A Gospels: Studying is a Technical Skill. StudyHacks Blog [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné z: https://www.calnewport.com/blog/2007/08/02/the-straight-a-gospels-studying-is-a-technical-skill/

[6.] Dunlosky J, Rawson KA, Marsh EJ, Nathan MJ, Willingham DT. Improving Students‘ Learning With Effective Learning Techniques: Promising Directions From Cognitive and Educational Psychology. Psychol Sci Public Interest. 2013;14(1):4-58. doi:10.1177/1529100612453266